Je studium chemického inženýrství více o matematice nebo více o chemii?
Studium chemického inženýrství je založeno na obou disciplínách, obě dvě poskytují potřebný teoretický základ. V případě chemie jde ale především o chemii fyzikální, což je chemie kladoucí důraz na studium obecných zákonitostí a principů, tedy přeneseně řečeno pravidel hry pro svět chemie, nejde tedy o chemii zaměřenou na popis konkrétních chemických reakcí či technologií. Díky tomu je chemický inženýr vybavený univerzálně uplatnitelnými znalostmi a dovednostmi. Naši chemičtí inženýři tak nalézají uplatnění nejen v chemickém, ale i např. v automobilovém průmyslu, farmacii či nejrůznějších high-tech start-up společnostech.
Jak se liší studium forenzní analýzy na FCHI (v rámci studijního programu Analytická a forenzní chemie) od studia forenzní analýzy na ostatních fakultách VŠCHT?
Specializace Forenzní analytická chemie na FCHI vychází a současně těží z velmi širokého zázemí klasické analytické chemie na této fakultě. Díky tomu absolventi této specializace získají nejen specializované znalosti v oblasti forenzní analýzy, ale také i velmi dobrý přehled moderních analytických technik a budou tak mít schopnost umět vhodně zvolit způsob řešení pro nejrůznější typy analytických problémů. Studium forenzní analytické chemie na FCHI tedy klade důraz na získání univerzálně uplatnitelných znalostí a dovedností. Studium forenzní analýzy na ostatních fakultách VŠCHT je oproti tomu více zaměřené na konkrétní aplikační oblasti, např. v případě FPBT na oblast analýzy potravin.
Jaká je šance, že bude uchazeč přijat ke studiu na FCHI, když se jeho studijní průměr na SŠ pohybuje k hodnotě 3,0?
I přes tento horší průměr je tato šance stále poměrně dobrá, neboť se snažíme dát šanci většině zájemců o studium na naší fakultě. Na druhou stranu je ale třeba zdůraznit, že studium na naší fakultě je náročné a uspět mohou jen ti, kteří se hned od prvního dne na FCHI věnují studiu s plným nasazením. Rozhodující bývá v tomto směru první semestr studia – kdo jej úspěšně dokončí, ten má velmi dobrou šanci dokončit s úspěchem celé bakalářské studium, a úspěšně pak pokračovat v navazujícím magisterském studiu.
Jaký je rozdíl mezi studiem chemického inženýrství a chemických technologií?
Absolvent chemického inženýrství během studia získá obecný inženýrský nadhled, je tak schopný samostatně řešit praktické problémy pomocí inženýrského přístupu. Umí s pomocí matematických modelů popsat děje v nejrůznějších zařízeních – od klasického chemického reaktoru až po bateriové systémy pro ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Díky tomu dokáže dané zařízení navrhnout tak, aby bylo nejen funkční, ale i bezpečné, ekologické a ekonomické. Studium chemického inženýrství klade důraz na univerzálně uplatnitelné znalostí a dovednosti, a proto není zaměřeno na studium detailů jednotlivých konkrétních výrobních technologií, které se mohou časem měnit.
Který studijní program získal jako první v České republice právo udělovat titul Eurobakalář chemie?
Program CHEMIE poskytuje široce zaměřené všeobecně chemické vzdělání a jako první na škole nabízí studentům tutory z řad doktorandů, s jejichž podporou studenti využívají zapůjčované přenosné počítače s bohatým odborným programovým vybavením.
Jména absolventů školy, kteří se prosadili v chemii, jsou dostatečně známá. A jak si vedou manažeři?
Mezi významné absolventy studijního oboru CHEMICKÉ INŽENÝRSTVÍ A BIOINŽENÝRSTVÍ bezesporu patří Ing. Jiří Michal, vynikající český manažer a podnikatel, který pracoval v podniku Zentiva (dříve Léčiva) v řadě manažerských funkcí, v poslední době jako generální ředitel. Pod jeho vedením se stal podnik významným evropským výrobcem léčiv s několika podniky v zahraničí. Jeho zásluhy ocenil prezident republiky medailí „Za zásluhy o stát II. stupně v oblasti hospodářské“. Vynikajících úspěchů dosahuje ing. Tomáš Němec, absolvent téhož studijního oboru, který nastoupil do podniku Mitas a v současnosti působí ve vrcholovém vedení podniku Česká gumárenská ve funkci předsedy představenstva; současně je spoluvlastníkem firmy. Významně přispěl k úspěchům podniku, který obstál ve tvrdé konkurenci velkých gumárenských společností a dnes patří k předním světovým výrobcům zemědělských pneumatik. Výrobky podniku pronikly i do USA, kde Česká gumárenská, a.s. zahajuje vlastní výrobu v nově vybudované pobočce.
Ing. Martin Buchar po absolvování stejného oboru a dalšího studia v Anglii pracoval jako vedoucí pracovník v řadě podniků. Od roku 2001 nastoupil na místo ředitele a společníka pražské pobočky Boston Consulting Group. Jde o celosvětově působící špičkovou poradenskou firmu v oblasti managementu.
Jaké jsou současné trendy v materiálech a technologiích citlivých vrstev chemických plynových senzorů?
Chemické plynové senzory jsou součástky, které v přítomnosti detekované látky (analytu) mění velikost svého elektrického odporu; jejich polovodičová citlivá vrstva funguje tedy jako kontaktní převodník chemické veličiny na veličinu elektronicky zpracovatelnou. Tyto senzory nacházejí aplikace v různých oblastech: monitorování životního prostředí (měření koncentrace přízemního ozónu), medicína (analýza dechu), řízení technologických procesů v průmyslu (sledování složení plynné fáze v reaktorech), kontrola jakosti potravin (detekce trimethylaminu jako signálu rozkladných procesů v rybím mase) apod.
Jako materiál pro citlivé vrstvy chemických plynových senzorů se od počátku jejich vývoje před cca 40 lety používaly především oxidy kovů (SnO2, In2O3). V současné době pozorujeme přechod k organickým polovodičům, tedy látkám s konjugovaným systémem dvojných vazeb, které nacházejí uplatnění i jinde v molekulární elektronice. Jedná se hlavně o komplexy kovů s organickými ligandy (acetylacetonáty, ftalocyaniny, porfyriny) a také o tzv. "vodivé polymery" (polypyrrol, polyanilin). Materiál citlivé vrstvy musí mít maximální relativní povrch - ideálně nanostrukturovaný - a proto se musí volit při jeho nanášení vhodná depoziční metoda, což znamená nanášení laserovým svazkem nebo molekulovým odpařováním. Nové plynové senzory jsou zkoumány v unikátní laboratoři na Ústavu fyziky a měřicí techniky FCHI.
Co by měl znát inženýr chemie z oblasti měřicí techniky?
Hodně, protože molekuly pouhým okem vidět nelze, a proto je potřeba využívat různých metod měřicí techniky ke zjišťování jejich tvarů, složení a množství. Průběh chemických reakcí zásadním způsobem závisí na podmínkách při reakci, a proto chemik potřebuje měřit základní stavové veličiny, koncentraci výchozích látek, meziproduktů a produktů, koncentraci příměsí, ať už žádaných, či nechtěných. Chemik-technolog navíc potřebuje měřit průtoky výchozích látek a produktů, jejich stavy v zásobnících apod. Chemik-badatel potřebuje přesně měřit vlastnosti látek, jako například bod tání, varu, různá absorpční či emisní spektra, hustotu, viskozitu, bod vzplanutí, dolní a horní mez výbušnosti atd. Průmysloví chemici v současné době potřebují dodržovat normy kvality (tzv. ISO 900x), badatelé potřebují být kompatibilní se světem, a tak ke své práci potřebují znalosti z metrologie a standardů. Proto se posluchač VŠCHT Praha při studiu seznámí s moderními měřicími metodami pro laboratorní i provozní praxi a naučí se využívat spojení měřicího procesu s výpočetní technikou, která jednak může ušetřit mnoho rutinní práce, jednak umožní měřit hodnoty veličin, které by bez počítače vůbec naměřit nešly.
Proč se věnovat mezioborové disciplíně zpracování obrazů na VŠCHT v Praze?
Počítačová analýza a zpracování obrazových informací spojené s třírozměrným modelováním patří mezi hi-tech metody využívané v mnoha výzkumných oblastech. Na VŠCHT je možné studium těchto metod s využitím nejmodernějších programových nástrojů a počítačových technologií a s jedinečnými možnostmi bezprostředního uplatnění získaných znalostí v řadě aplikačních oblastí, kterými se naše škola zabývá. Oblasti praktického uplatnění tak sahají od analýzy mikroskopických snímků (např. kovových materiálů, krystalů, biostruktur ovlivněných znečišťujícími složkami ovzduší) až po detekci složek biomedicínských dat.
Proč studovat metody počítačové inteligence na VŠCHT?
Pod pojmem počítačová nebo umělá inteligence si obvykle představíme postavu robota. Takový robot neboli chytrý umělý stroj však může mít i podobu inteligentního počítačového programu, jehož návrh vyžaduje mezioborové znalosti nejen z oblasti informačních technologií. Možnostem praktického využití metod počítačové inteligence v oblasti biotechnologií a biomedicíny se na VŠCHT dlouhodobě věnuje Ústav počítačové a řídicí techniky. Přitom jsou ve výzkumu i ve výuce využívána unikátní zařízení pro pořizování dat a jejich počítačovou analýzu ve virtualizačním prostředí s možností paralelního zpracování. Studované metody jsou zároveň natolik univerzální, že umožňují studentům široké uplatnění i v dalších výzkumných oborech i v praxi.
Máte další otázky? Napište nám! fchi@vscht.cz