V průběhu října a listopadu mohli studenti VŠCHT hlasovat v celoškolní anketě o nejoblíbenějšího pedagoga, ať už bývalého nebo současného.

V anketě zvítězil Mgr. Šimon Axmann Ph.D., který na VŠCHT vyučuje matematiku. Ta je dlouhodobě jedním ze základních předmětů ve všech studijních programech na VŠCHT Praha, protože pro zvládnutí chemie je nutná. Netřeba se jí ale obávat - systém výuky spolu se vstřícnými vyučujícími umožní každému potřebné matematické dovednosti získat.

„Anketa o nejoblíbenějšího pedagoga vznikla spolu s nápadem uspořádat školní ples, který jsme později nazvaly Ples chemiků. Líbil se nám nápad zpestřit průběh večera právě slavnostním vyhlášením vítěze celoškolní ankety.“ říkají organizátorky ankety Lenka Krajáková a Lucie Štiková. První ročník Plesu chemiků se konal 29. listopadu v Radiopaláci na  Vinohradech.

Šimonu Axmannovi srdečně gratulujeme a jsme potěšeni, že studenti na naší skole dokáží ocenit kvalitní výuku matematiky.

Reprezentační prostory pražského Valdštejnského paláce patřily v úterý 27. listopadu udělování cen Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2018. Ocenění z rukou ministra školství Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum Pavla Dolečka převzalo celkem 17 laureátů v různých kategoriích. Zástupci VŠCHT Praha získali celkem šest ocenění

Jedno z ocenění si odnesl i nedávný absolvent a předseda studentské části akademického senátu Marek Lanč z Ústavu fyzikální chemie, který uspěl v kategorii doktorského studijního programu. Porotu zaujal jeho výzkum nových membránových materiálů pro separaci směsí plynů a par s praktickými environmentálními a energetickými dopady, jako jsou snížení emisí ze spalin či získání metanu z bioplynu.

Kompletní seznam laureátů Ceny MŠMT za rok 2018 je zveřejněn na webu ministerstva.

V kategorii EXPRO (Grantové projekty excelence v základním výzkumu) uspěl pan profesor František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství a v následujících pěti letech se se svým týmem bude věnovat řešení projektu "Robotický nano-lékárník: Výrobní procesy budoucnosti pro personalisovaná terapeutika".

V kategorii standardních grantů byl podpořen návrh pana profesora Martina Vrňaty z Ústavu fyziky a měřicí techniky, dále dostali grant pan docent Karel Friess z Ústavu fyzikální chemie a pan docent  Petr Kočí a pan profesor Juraj Kosek z Ústavu chemického inženýrství.

V kategorii juniorských projektů získali grant Ctirad Červinka a Michal Kolář z Ústavu fyzikální chemie a Lucie Kolesníková z Ústavu analytické chemie.

Seznam všech podpořených projektů

Stupně vítězů na letošním ročníku Soutěže o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie, konané 28. 11. 2018, patří mladým vědcům z FCHI. V kategorii diplomových prací obsadila se svým výzkumem nových syntetických drog 2. místo Ing. Dita Spálovská, doktorandka Ústavu analytické chemie, a na 3. místě se umístil Ing. Martin Král z Ústavu fyzikální chemie. V kategorii původních publikovaných prací potom zvítězila Dr. Lucie Habartová, která se na Ústavu analytické chemie zabývá možnostmi využití spektroskopických metod pro klinickou diagnostiku závažných onemocnění.

V nedávné době byla akademická obec vyzvána k podání návrhů na budoucího děkana naší fakulty.  Volební komise poté projednala kandidaturu s jednotlivými navrhovanými kandidáty, z nichž pouze dva vyslovili souhlas s kandidaturou.  Kandidáty na děkana jsou pan profesor Pavel Matějka a pan profesor Michal Přibyl. V pátek 14. prosince 2018 proběhne představení obou kandidátů akademické obci (posluchárna A II ve 13 hod). Pokud vás zajímá, jak budoucnost naší fakulty vidí oba kandidáti, přečtěte si jejich odpovědi na šest klíčových otázek, které jim položili členové akademického senátu . Volba samotná by měla proběhnout na zasedání Akademického senátu FCHI dne 17. 12. 2018.

Prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka

Vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1993 působí na VŠCHT Praha. V roce 1996 absolvoval post-doktorskou stáž v LASIR CNRS ve Francii. V roce 2003 se habilitoval v oboru Analytická chemie. Od roku 2008 je profesorem. V letech 2010 – 2013 byl proděkanem FCHI pro vnější vztahy a rozvoj, od roku 2013 pak vedoucím Ústavu fyzikální chemie FCHI, od roku 2016 prorektorem VŠCHT Praha pro vnější vztahy a komunikaci. Odborně se zabývá rozvojem technik vibrační spektroskopie, čehož výsledkem je cca 150 publikací v impaktovaných časopisech s více jak 1900 citacemi bez autocitací a h-indexem 22. Je jedním z hrdých „otců“ úspěšného bakalářského programu „Chemie“.

Prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D.

Inženýrský titul získal na VŠCHT Praha v roce 1997 v oboru Procesy a zařízení chemických a potravinářských výrob. Doktorské studium absolvoval v oboru Chemické inženýrství v téže instituci v roce 2001. Diplomová i doktorská práce byly zaměřeny na studium membránových bioreaktorů řízených elektrickým polem. V letech 2000-2001 pracoval jako technolog ve firmě Glaverbel Czech a.s. V roce 2002 absolvoval roční postdoktorandský pobyt na Princeton University, USA, kde se zabýval studiem mezibuněčné komunikace. Po svém návratu nastoupil v roce 2003 na Ústav chemického inženýrství VŠCHT Praha jako odborný asistent. Habilitační práci obhájil v roce 2009 a v roce 2015 byl jmenován profesorem pro obor Chemické inženýrství. V letech 2014-2018 byl vedoucím Ústavu chemického inženýrství. Mezi jeho vědecké zájmy patří oblast mikrofluidních zařízení jako jsou mikroreaktory nebo mikrosenzory, elektrokinetické jevy a přenos signálů v živých organizmech. Je autorem více než 50 publikací s impaktním faktorem a dosud školil několik desítek studentů ve všech formách vysokoškolského studia.

Voda je schopna dramaticky změnit strukturu rozpuštěných látek – sůl se ve vodě rozpadne na ionty. Elektrony iontů mají úplně jinou energii než elektrony v atomech. Jak pocítí přítomnost iontů elektrony v molekule vody? Odpověď dává čerstvá studie publikovaná v prestižním časopise Chemical Science, která vznikla ve spolupráci mezi teoretiky z týmu prof. Slavíčka a experimentátory v Ústavu Fritze Habera v Berlíně. „Překvapilo nás, když jsme v našich výpočtech zjistili, že elektrony ve vodě prakticky nepoznají přítomnost iontů.“ říká k tomu dr. Eva Muchová, jedna z autorů práce. Experimenty ale předpoklad potvrdily. Výsledek je důležitý pro další experimenty, neboť umožňuje přesnou kalibraci fotoelektronových experimentů.    

Detaily naleznete v práci v časopise Chemical Science.  

Do water’s electrons care about electrolytes? M. N. Pohl, E. Muchová, R. Seidel, H. Ali, Š. Sršeň, I. Wilkinson, B. Winter, P. Slavíček, Chem. Sci., 2018, doi: 10.1039/c8sc03381aa.