„Pomocí fyzikální chemie se dá vysvětlit celý svět. Líbí se mi, že dokáže objasnit často obyčejné věci. Ne jak, ale proč se dějí. Zkoumá třeba, jak rychle běží reakce a do jakého bodu probíhají.”

Aby se David mohl čemukoli plně věnovat, potřebuje vnímat smysl a prospěšnost takové práce. Ve svém výzkumu se zabývá měřením elektrostatického náboje na povrchu polymerů, což může v budoucnu velmi usnadnit proces třídění plastového odpadu. 

„Plasty se rozemelou, nabijou nábojem o správné velikosti a vytřídí se. Dá se tím vlastně vyřešit situace s odpady, a tím ulehčit planetě,” popisuje David, v čem vnímá celospolečenské využití svého výzkumu. 

Na začátku studia se David bál, že bude se spolužáky složitě hledat společnou řeč. Že budou ve škole všichni “příliš vědečtí” a se svou aktivní povahou a nadšením pro sporty nezapadne. To vše se ale ukázalo jako mylná hypotéza. 

„V laborce jsem byl nejmladší a to bylo trochu náročné. Lidi kolem mě řešili psaní vědeckých článků a věci, se kterými jsem do té doby neměl zkušenost. Ale pak přišlo na sport a párty a všechno to zapadlo,” směje se David. 

Říká, že v laboratoři i mimo ni zatím narazil jen na milé a vstřícné lidi, na nichž nejvíce oceňuje, že dokáží složité problémy většinou velmi srozumitelně vysvětlit. I to zapříčinilo, že se brzy začal cítit jako plně respektovaný člen vědecké laboratoře. 

V budoucnu by si chtěl vyzkoušet roli odborného konzultanta. 

„Myslím, že je to náročný úkol, odborně vést další studenty a jejich výzkumy. K tomu bych se rád postupně dopracoval.”

JAKUB

Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství