Zájemci o magisterské studium na FCHI
Více informací na studuj.vscht.cz6 navazujících magisterských studijních programů
- Informační leták
- Kód programu N403
- Studijní plány: Analýza léčiv, Forenzní chemie, Analytická chemie a jakostní inženýrství
- Informační leták
- Kód programu N405
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu N404
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu N401
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu ND407
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu N402
- Studijní plán
Referentka pro magisterské studium
Často kladené otázky
Podávání přihlášek ke studiu se pro jednotlivé akademické roky řídí zvláštními předpisy pro daný rok, ve kterých jsou rovněž uvedeny podmínky přijetí. Příbuznost navazujícího magisterského a uchazečem absolvovaného bakalářského studijního programu se ověřuje prostřednictvím počtu kreditů získaných ve vybraných typech předmětů v rámci bakalářského studijního programu. Pokud uchazeč nesplňuje minimální počet kreditů z vybraných předmětů, bude děkanem FCHI pozván na přijímací zkoušky, ve kterých musí prokázat dostatečné znalosti ve vybraných typech předmětů. Získaná známka z přijímací zkoušky slouží k sestavení pořadí nejlepších uchazečů.
Fakulta chemicko-inženýrská VŠCHT Praha přijímá k navazujícímu magisterskému studiu uchazeče s ukončeným bakalářským vzděláním.
Přijímací řízení probíhá bez přijímacích zkoušek pro uchazeče-absolventy bakalářského programu, na který daný magisterský studijní program navazuje. Uchazeči, kteří neabsolvovali vybrané studijní předměty, vykonají přijímací zkoušku.
O tom, že uchazeč bude konat odbornou přijímací zkoušku, rozhoduje typ a rozsah předmětů, které uchazeč absolvoval v bakalářském studijním oboru. Rozhodnutí vychází z porovnání absolvovaných předmětů s předměty kmenového bakalářského oboru, tj. oboru, na který daný magisterský obor přímo navazuje. Vybrané typy předmětů bakalářského studia pro posuzování příbuznosti oborů naleznete zde.
Uchazeč, který absolvoval obor s nedostatečnou příbuzností ke kmenovému bakalářskému oboru (tzn. nezískal 100 kreditů z vybraných typů předmětů), musí vykonat odbornou přijímací zkoušku, ve které prokáže dostatečné znalosti ve vybraných typech předmětů. Získaná známka z přijímací zkoušky slouží k sestavení pořadí nejlepších uchazečů.
Seznam předmětů a otázek pro jednotlivé obory magisterského studia (formát PDF):
Koleje - mimopražští studenti jsou ubytováni na kolejích VŠCHT v Praze. Správa účelových zařízení VŠCHT má pro ubytování studentů k dispozici 1500 lůžek v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 - Kunraticích - v objektech Sázava a Volha.
Stravování - studenti mohou využívat především menzy v blízkosti VŠCHT v Praze 6-Dejvicích (Studentský dům nebo Masarykova kolej) či menzy Volha na kolejích. Rovněž se mohou stravovat v ostatních studentských menzách v Praze.
Stipendia - studenti s dobrými studijními výsledky mohou získat od 2. ročníku prospěchové stipendium. Jako pomoc při řešení tíživé sociální situace mohu též studenti požádat o sociální stipendium.
Studium chemického inženýrství je založeno na obou disciplínách, obě dvě poskytují potřebný teoretický základ. V případě chemie jde ale především o chemii fyzikální, což je chemie kladoucí důraz na studium obecných zákonitostí a principů, tedy přeneseně řečeno pravidel hry pro svět chemie, nejde tedy o chemii zaměřenou na popis konkrétních chemických reakcí či technologií. Díky tomu je chemický inženýr vybavený univerzálně uplatnitelnými znalostmi a dovednostmi. Naši chemičtí inženýři tak nalézají uplatnění nejen v chemickém, ale i např. v automobilovém průmyslu, farmacii či nejrůznějších high-tech start-up společnostech.
Magisterské studium připravuje absolventy pro samostatnou inženýrskou práci v nejrůznějších profesích, pro vědeckou práci a pro studium v doktorských studijních programech. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. Po úspěšném zakončení získá student titul inženýr.
Obsah studia je zaměřen tak, že absolventi nacházejí uplatnění v nejrůznějších oblastech v chemickém a petrochemickém průmyslu, biotechnologiích, ve farmaceutickém průmyslu, při ochraně životního prostředí, ve výrobní nebo podnikatelské sféře nebo vědecko-výzkumných pracovištích či projekčních společnostech. Uplatňují se i ve státní správě. Pro jazykově zdatné posluchače jsou možné zahraniční stáže, mohou také získat zaměstnání u zahraničních firem. I v současné době zájem o naše studenty převyšuje počet absolventů fakulty. Nejen u nás, ale v celém světě jsou absolventi studovaných oborů žádaní, snadno získávají pracovní uplatnění a jsou nadprůměrně finančně ohodnocováni.
Absolvent chemického inženýrství během studia získá obecný inženýrský nadhled, je tak schopný samostatně řešit praktické problémy pomocí inženýrského přístupu. Umí s pomocí matematických modelů popsat děje v nejrůznějších zařízeních – od klasického chemického reaktoru až po bateriové systémy pro ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Díky tomu dokáže dané zařízení navrhnout tak, aby bylo nejen funkční, ale i bezpečné, ekologické a ekonomické. Studium chemického inženýrství klade důraz na univerzálně uplatnitelné znalostí a dovednosti, a proto není zaměřeno na studium detailů jednotlivých konkrétních výrobních technologií, které se mohou časem měnit.
Mezi významné absolventy studijního oboru CHEMICKÉ INŽENÝRSTVÍ A BIOINŽENÝRSTVÍ bezesporu patří Ing. Jiří Michal, vynikající český manažer a podnikatel, který pracoval v podniku Zentiva (dříve Léčiva) v řadě manažerských funkcí, v poslední době jako generální ředitel. Pod jeho vedením se stal podnik významným evropským výrobcem léčiv s několika podniky v zahraničí. Jeho zásluhy ocenil prezident republiky medailí „Za zásluhy o stát II. stupně v oblasti hospodářské“. Vynikajících úspěchů dosahuje ing. Tomáš Němec, absolvent téhož studijního oboru, který nastoupil do podniku Mitas a v současnosti působí ve vrcholovém vedení podniku Česká gumárenská ve funkci předsedy představenstva; současně je spoluvlastníkem firmy. Významně přispěl k úspěchům podniku, který obstál ve tvrdé konkurenci velkých gumárenských společností a dnes patří k předním světovým výrobcům zemědělských pneumatik. Výrobky podniku pronikly i do USA, kde Česká gumárenská, a.s. zahajuje vlastní výrobu v nově vybudované pobočce.
Ing. Martin Buchar po absolvování stejného oboru a dalšího studia v Anglii pracoval jako vedoucí pracovník v řadě podniků. Od roku 2001 nastoupil na místo ředitele a společníka pražské pobočky Boston Consulting Group. Jde o celosvětově působící špičkovou poradenskou firmu v oblasti managementu.
Chemické plynové senzory jsou součástky, které v přítomnosti detekované látky (analytu) mění velikost svého elektrického odporu; jejich polovodičová citlivá vrstva funguje tedy jako kontaktní převodník chemické veličiny na veličinu elektronicky zpracovatelnou. Tyto senzory nacházejí aplikace v různých oblastech: monitorování životního prostředí (měření koncentrace přízemního ozónu), medicína (analýza dechu), řízení technologických procesů v průmyslu (sledování složení plynné fáze v reaktorech), kontrola jakosti potravin (detekce trimethylaminu jako signálu rozkladných procesů v rybím mase) apod.
Jako materiál pro citlivé vrstvy chemických plynových senzorů se od počátku jejich vývoje před cca 40 lety používaly především oxidy kovů (SnO2, In2O3). V současné době pozorujeme přechod k organickým polovodičům, tedy látkám s konjugovaným systémem dvojných vazeb, které nacházejí uplatnění i jinde v molekulární elektronice. Jedná se hlavně o komplexy kovů s organickými ligandy (acetylacetonáty, ftalocyaniny, porfyriny) a také o tzv. "vodivé polymery" (polypyrrol, polyanilin). Materiál citlivé vrstvy musí mít maximální relativní povrch - ideálně nanostrukturovaný - a proto se musí volit při jeho nanášení vhodná depoziční metoda, což znamená nanášení laserovým svazkem nebo molekulovým odpařováním. Nové plynové senzory jsou zkoumány v unikátní laboratoři na Ústavu fyziky a měřicí techniky FCHI.
Hodně, protože molekuly pouhým okem vidět nelze, a proto je potřeba využívat různých metod měřicí techniky ke zjišťování jejich tvarů, složení a množství. Průběh chemických reakcí zásadním způsobem závisí na podmínkách při reakci, a proto chemik potřebuje měřit základní stavové veličiny, koncentraci výchozích látek, meziproduktů a produktů, koncentraci příměsí, ať už žádaných, či nechtěných. Chemik-technolog navíc potřebuje měřit průtoky výchozích látek a produktů, jejich stavy v zásobnících apod. Chemik-badatel potřebuje přesně měřit vlastnosti látek, jako například bod tání, varu, různá absorpční či emisní spektra, hustotu, viskozitu, bod vzplanutí, dolní a horní mez výbušnosti atd. Průmysloví chemici v současné době potřebují dodržovat normy kvality (tzv. ISO 900x), badatelé potřebují být kompatibilní se světem, a tak ke své práci potřebují znalosti z metrologie a standardů. Proto se posluchač VŠCHT Praha při studiu seznámí s moderními měřicími metodami pro laboratorní i provozní praxi a naučí se využívat spojení měřicího procesu s výpočetní technikou, která jednak může ušetřit mnoho rutinní práce, jednak umožní měřit hodnoty veličin, které by bez počítače vůbec naměřit nešly.
Počítačová analýza a zpracování obrazových informací spojené s třírozměrným modelováním patří mezi hi-tech metody využívané v mnoha výzkumných oblastech. Na VŠCHT je možné studium těchto metod s využitím nejmodernějších programových nástrojů a počítačových technologií a s jedinečnými možnostmi bezprostředního uplatnění získaných znalostí v řadě aplikačních oblastí, kterými se naše škola zabývá. Oblasti praktického uplatnění tak sahají od analýzy mikroskopických snímků (např. kovových materiálů, krystalů, biostruktur ovlivněných znečišťujícími složkami ovzduší) až po detekci složek biomedicínských dat.
Pod pojmem počítačová nebo umělá inteligence si obvykle představíme postavu robota. Takový robot neboli chytrý umělý stroj však může mít i podobu inteligentního počítačového programu, jehož návrh vyžaduje mezioborové znalosti nejen z oblasti informačních technologií. Možnostem praktického využití metod počítačové inteligence v oblasti biotechnologií a biomedicíny se na VŠCHT dlouhodobě věnuje Ústav počítačové a řídicí techniky. Přitom jsou ve výzkumu i ve výuce využívána unikátní zařízení pro pořizování dat a jejich počítačovou analýzu ve virtualizačním prostředí s možností paralelního zpracování. Studované metody jsou zároveň natolik univerzální, že umožňují studentům široké uplatnění i v dalších výzkumných oborech i v praxi.