Zájemci o bakalářské studium na FCHI
Více informací na studuj.vscht.czFakulta chemicko-inženýrská VŠCHT Praha přijímá k bakalářskému studiu uchazeče s ukončeným středním vzděláním s maturitní zkouškou. Přijímací řízení probíhá bez přijímacích zkoušek. Zahraniční uchazeči bez maturity z českého nebo slovenského jazyka musí vykonat přijímací zkoušku z českého jazyka.
Uzávěrka podávání přihlášek 31. 3. 2026.
6 bakalářských studijních programů
- Informační leták
- Kód programu B407
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu B405
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu B406
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu B402
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu B401
- Studijní plán
- Informační leták
- Kód programu B404
- Studijní plán
Referentka pro bakalářské studium
Často kladené otázky
Každý akademický rok je rozdělen do dvou čtrnáctitýdenních semestrů. Zimní semestr začíná obvykle v polovině září a končí před Vánocemi. Následují vánoční prázdniny a po nich v novém kalendářním roce šest týdnů zkouškového období. Letní semestr začíná v polovině února a končí v květnu. Následuje pětitýdenní zkouškové období a letní prázdniny, kdy se též konají praxe, sportovní kurzy apod. Další týden zkouškového období je koncem srpna či začátkem září.
Zápis do dalšího akademického roku se koná zpravidla druhý týden v září. Studenti si zapisují předměty předepsané studijním plánem pro daný akademický rok a zvolený obor. Předměty jsou rozděleny na:
- povinné - předměty, které student musí absolvovat,
- povinně volitelné - studenty si volí obvykle 1 předmět z dané skupiny předmětů,
- volitelné - student si volí další předměty, které chce studovat z nabídky FCHI nebo z předmětů vyučovaných na VŠCHT nebo jiné vysoké škole.
Počet zapsaných volitelných předmětů se řídí tzv. kredity (body), které jsou jednotlivým předmětům přiřazeny. Počet volitelných předmětů se ve vyšších ročnících zvyšuje tak, aby studentům bylo umožněno vytvářet si vlastní studijní plány. Obvykle zapsané předměty představují 26 až 30 výukových hodin týdně a 3 až 4 zkoušky v každém semestru. Existuje rovněž možnost studovat podle individuálních studijních plánů.
První dva roky student studuje obecné předměty doplněné volitelnými předměty, v polovině 2. ročníku si volí užší odborné zaměření a studuje pak předměty odpovídající vybranému zaměření. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce. Po úspěšném zakončení získá student titul bakalář.
Koleje - mimopražští studenti jsou ubytováni na kolejích VŠCHT v Praze. Správa účelových zařízení VŠCHT má pro ubytování studentů k dispozici 1500 lůžek v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 - Kunraticích - v objektech Sázava a Volha.
Stravování - studenti mohou využívat především menzy v blízkosti VŠCHT v Praze 6-Dejvicích (Studentský dům nebo Technická menza) či menzy Volha na kolejích. Rovněž se mohou stravovat v ostatních studentských menzách v Praze.
Stipendia - studenti s dobrými studijními výsledky mohou získat prospěchové stipendium. Jako pomoc při řešení tíživé sociální situace mohu též studenti požádat o sociální stipendium. Studentům, kteří nemají místo trvalého pobytu v Praze je při splnění dalších podmínek vypláceno ubytvací stipendium o měsíční výši cca 800 Kč.
Studium chemického inženýrství je založeno na obou disciplínách, obě dvě poskytují potřebný teoretický základ. V případě chemie jde ale především o chemii fyzikální, což je chemie kladoucí důraz na studium obecných zákonitostí a principů, tedy přeneseně řečeno pravidel hry pro svět chemie, nejde tedy o chemii zaměřenou na popis konkrétních chemických reakcí či technologií. Díky tomu je chemický inženýr vybavený univerzálně uplatnitelnými znalostmi a dovednostmi. Naši chemičtí inženýři tak nalézají uplatnění nejen v chemickém, ale i např. v automobilovém průmyslu, farmacii či nejrůznějších high-tech start-up společnostech.
Výuka forenzní analytické chemie na Fakultě chemicko-inženýrské vychází a současně těží z velmi širokého a kvalitního zázemí klasické analytické chemie na této fakultě. Výuka klade důraz na osvojení univerzálně uplatnitelných znalostí a širokých praktických dovedností nabytých na základě laboratorních úloh a projektů. Absolventi tak získávají nejen specializované kompetence v oblasti forenzní analýzy, ale také hluboké znalosti všech hlavních analytických technik soudobé praxe s tím, že na vývoji nových se mohou během studia přímo podílet. Díky tomuto komplexnímu základu jsou absolventi schopni nejen provádět a vyhodnocovat všechny běžné analytické postupy, ale rovněž samostatně navrhovat a realizovat řešení nových analytických problémů, které přináší rozvoj naší civilizace. Z těchto důvodů mají naši absolventi výraznou konkurenční výhodu oproti úzce zaměřeným programům na jiných školách či fakultách VŠCHT Praha.
Například proto, že výstupem chemické i forenzní analýzy bývá, mimo jiné, zjištěný obsah chemické složky ve studovaném vzorku. Tento obsah musí být vyjádřen přesnou číselnou hodnotou a její nejistotou, a to tak, aby byl předkládaný výsledek obhajitelný před soudem i odbornou veřejností. K dosažení takového nezpochybnitelného výstupu je nezbytné naměřená data nejen bezchybně neměřit, ale též správně vyhodnotit a interpretovat. To je možné dosáhnout pouze pomocí matematických nástrojů, ať už jde o statistické zpracování dat zahrnující chybovou analýzu, popis fyzikálně-chemického vztahu analyt-metoda-odezva, až po využití databází či metod umělé inteligence. Proto jsou vybrané kapitoly matematiky nezbytnou součástí vzdělání odborníka na chemickou a forenzní analýzu.
Rozsah matematiky, kterou analytický a forenzní chemik potřebuje, je poměrně široký a není možné jej dostatečně zvládnout v rámci jediného semestru. Studijní program navíc počítá s tím, že většina absolventů bude pokračovat v navazujícím magisterském programu, což zvyšuje potřebu systematičtější a pečlivější výuky matematiky. Kapitoly z matematiky jsou vybrány tak, aby reflektovaly skutečně potřebné matematické nástroje v analytické a forenzní praxi. Rozložení výuky matematiky mezi dva semestry umožňuje výklad v širších souvislostech, včetně dostatečného času k pochopení a procvičení znalostí. Jednosemestrální výukou matematiky toho nelze dosáhnout.
I přes tento horší průměr je tato šance stále poměrně dobrá, neboť se snažíme dát šanci většině zájemců o studium na naší fakultě. Na druhou stranu je ale třeba zdůraznit, že studium na naší fakultě je náročné a uspět mohou jen ti, kteří se hned od prvního dne na FCHI věnují studiu s plným nasazením. Rozhodující bývá v tomto směru první semestr studia – kdo jej úspěšně dokončí, ten má velmi dobrou šanci dokončit s úspěchem celé bakalářské studium, a úspěšně pak pokračovat v navazujícím magisterském studiu.
Absolvent chemického inženýrství během studia získá obecný inženýrský nadhled, je tak schopný samostatně řešit praktické problémy pomocí inženýrského přístupu. Umí s pomocí matematických modelů popsat děje v nejrůznějších zařízeních – od klasického chemického reaktoru až po bateriové systémy pro ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Díky tomu dokáže dané zařízení navrhnout tak, aby bylo nejen funkční, ale i bezpečné, ekologické a ekonomické. Studium chemického inženýrství klade důraz na univerzálně uplatnitelné znalostí a dovednosti, a proto není zaměřeno na studium detailů jednotlivých konkrétních výrobních technologií, které se mohou časem měnit.
Program CHEMIE poskytuje široce zaměřené všeobecně chemické vzdělání a jako první na škole nabízí studentům tutory z řad doktorandů, s jejichž podporou studenti využívají zapůjčované přenosné počítače s bohatým odborným programovým vybavením.
Mezi významné absolventy studijního oboru CHEMICKÉ INŽENÝRSTVÍ A BIOINŽENÝRSTVÍ bezesporu patří Ing. Jiří Michal, vynikající český manažer a podnikatel, který pracoval v podniku Zentiva (dříve Léčiva) v řadě manažerských funkcí, v poslední době jako generální ředitel. Pod jeho vedením se stal podnik významným evropským výrobcem léčiv s několika podniky v zahraničí. Jeho zásluhy ocenil prezident republiky medailí „Za zásluhy o stát II. stupně v oblasti hospodářské“. Vynikajících úspěchů dosahuje ing. Tomáš Němec, absolvent téhož studijního oboru, který nastoupil do podniku Mitas a v současnosti působí ve vrcholovém vedení podniku Česká gumárenská ve funkci předsedy představenstva; současně je spoluvlastníkem firmy. Významně přispěl k úspěchům podniku, který obstál ve tvrdé konkurenci velkých gumárenských společností a dnes patří k předním světovým výrobcům zemědělských pneumatik. Výrobky podniku pronikly i do USA, kde Česká gumárenská, a.s. zahajuje vlastní výrobu v nově vybudované pobočce.
Ing. Martin Buchar po absolvování stejného oboru a dalšího studia v Anglii pracoval jako vedoucí pracovník v řadě podniků. Od roku 2001 nastoupil na místo ředitele a společníka pražské pobočky Boston Consulting Group. Jde o celosvětově působící špičkovou poradenskou firmu v oblasti managementu.
Chemické plynové senzory jsou součástky, které v přítomnosti detekované látky (analytu) mění velikost svého elektrického odporu; jejich polovodičová citlivá vrstva funguje tedy jako kontaktní převodník chemické veličiny na veličinu elektronicky zpracovatelnou. Tyto senzory nacházejí aplikace v různých oblastech: monitorování životního prostředí (měření koncentrace přízemního ozónu), medicína (analýza dechu), řízení technologických procesů v průmyslu (sledování složení plynné fáze v reaktorech), kontrola jakosti potravin (detekce trimethylaminu jako signálu rozkladných procesů v rybím mase) apod.
Jako materiál pro citlivé vrstvy chemických plynových senzorů se od počátku jejich vývoje před cca 40 lety používaly především oxidy kovů (SnO2, In2O3). V současné době pozorujeme přechod k organickým polovodičům, tedy látkám s konjugovaným systémem dvojných vazeb, které nacházejí uplatnění i jinde v molekulární elektronice. Jedná se hlavně o komplexy kovů s organickými ligandy (acetylacetonáty, ftalocyaniny, porfyriny) a také o tzv. "vodivé polymery" (polypyrrol, polyanilin). Materiál citlivé vrstvy musí mít maximální relativní povrch - ideálně nanostrukturovaný - a proto se musí volit při jeho nanášení vhodná depoziční metoda, což znamená nanášení laserovým svazkem nebo molekulovým odpařováním. Nové plynové senzory jsou zkoumány v unikátní laboratoři na Ústavu fyziky a měřicí techniky FCHI.
Hodně, protože molekuly pouhým okem vidět nelze, a proto je potřeba využívat různých metod měřicí techniky ke zjišťování jejich tvarů, složení a množství. Průběh chemických reakcí zásadním způsobem závisí na podmínkách při reakci, a proto chemik potřebuje měřit základní stavové veličiny, koncentraci výchozích látek, meziproduktů a produktů, koncentraci příměsí, ať už žádaných, či nechtěných. Chemik-technolog navíc potřebuje měřit průtoky výchozích látek a produktů, jejich stavy v zásobnících apod. Chemik-badatel potřebuje přesně měřit vlastnosti látek, jako například bod tání, varu, různá absorpční či emisní spektra, hustotu, viskozitu, bod vzplanutí, dolní a horní mez výbušnosti atd. Průmysloví chemici v současné době potřebují dodržovat normy kvality (tzv. ISO 900x), badatelé potřebují být kompatibilní se světem, a tak ke své práci potřebují znalosti z metrologie a standardů. Proto se posluchač VŠCHT Praha při studiu seznámí s moderními měřicími metodami pro laboratorní i provozní praxi a naučí se využívat spojení měřicího procesu s výpočetní technikou, která jednak může ušetřit mnoho rutinní práce, jednak umožní měřit hodnoty veličin, které by bez počítače vůbec naměřit nešly.
Počítačová analýza a zpracování obrazových informací spojené s třírozměrným modelováním patří mezi hi-tech metody využívané v mnoha výzkumných oblastech. Na VŠCHT je možné studium těchto metod s využitím nejmodernějších programových nástrojů a počítačových technologií a s jedinečnými možnostmi bezprostředního uplatnění získaných znalostí v řadě aplikačních oblastí, kterými se naše škola zabývá. Oblasti praktického uplatnění tak sahají od analýzy mikroskopických snímků (např. kovových materiálů, krystalů, biostruktur ovlivněných znečišťujícími složkami ovzduší) až po detekci složek biomedicínských dat.
Když se řekne počítačová nebo umělá inteligence, mnoho lidí si představí robota. Ve skutečnosti se ale často jedná o algoritmy a softwarové systémy, které dokážou analyzovat data, učit se z nich a pomáhat s řešením složitých problémů. Jejich vývoj vyžaduje mezioborový přístup – propojení informatiky, matematiky a znalostí z dalších oblastí. Metodám počítačové inteligence dlouhodobě věnuje Ústav matematiky, informatiky a kybernetiky, a to zejména s důrazem na jejich praktické využití v biotechnologiích a biomedicíně. Studenti pracují s reálnými daty, využívají moderní technologie pro jejich sběr a analýzu a učí se metody paralelního zpracování ve virtualizovaném prostředí. Získané znalosti jsou velmi univerzální – absolventi nacházejí uplatnění nejen ve výzkumu, ale i v průmyslu, IT firmách, zdravotnictví nebo dalších moderních technologických oborech.
Nenašli jste odpověď na svou otázku?
Napište Jitce Čejkové – ráda vám odpoví a užitečné dotazy doplní i do této sekce, aby pomohly dalším zájemcům.