Zájemci o doktorské studium na FCHI
Více informací na phd.vscht.cz6 doktorských studijních programů
Často kladené otázky
Doktorské studium má na FCHI dlouhou tradici. Všechny doktorské studijní programy jsou uskutečňovány formou prezenční nebo kombinací prezenční a distanční formy. Standardní doba studia v DSP v prezenční formě je čtyři roky. Student může studovat s podporou stipendia po celou standardní dobu studia.
Přijímací řízení se řídí vždy aktuálním výnosem rektora a dalšími dokumenty VŠCHT Praha.
Uchazeči se přihlašují na konkrétní téma dizertační práce vypsané konkrétním budoucím školitelem.
Před podáním přihlášky je potřeba, aby uchazeč kontaktoval školitele, který je u vybraného tématu dizertační práce uveden, a domluvil se s ním na potvrzení záměru podat přihlášku na dané téma.
VŠCHT Praha a její fakulty přijímají ke studiu v doktorském studijním programu uchazeče s řádně ukončeným magisterským studijním programem. Přijímací řízení mohou absolvovat i studenti posledního ročníku magisterského studijního programu; jejich přijetí je podmíněno řádným ukončením magisterského studijního programu.
Další podmínkou pro přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je zdravotní způsobilost ke studiu příslušného doktorského studijního programu.
Při samotném pohovoru se u všech uchazečů prověřuje znalost a úroveň anglického jazyka a to v části pohovoru vedeném v angličtině.
Double degree programy jsou akreditované prezenční studijní programy probíhající od počátku na dvou partnerských univerzitách. Studenti doktorského studia mají v rámci tohoto studia možnost vypracovat jednu dizertační práci pod vedením školitelů z obou vysokých škol a získat diplomy obou institucí. Podmínkou pro udělení diplomů oběma institucemi je splnění studijních povinností předepsaných oběma partnerskými univerzitami v individuálním studijním plánu a úspěšná obhajoba dizertační práce před společnou komisí. Část dizertační práce je vypracována během pobytu na zahraniční vysoké škole.
Pro studium v programu typu double degree (DD) je podmínkou doložená znalost anglického jazyka na úrovni minimálně B2 nebo vyšší, pokud je požadována partnerskou univerzitou. K přihlášce nahráváte i motivační dopis v angličtině v rozsahu max. 2 stran A4. Partnerská zahraniční univerzita si může od uchazeče vyžádat specifické doklady (např. vyplnění vlastního formuláře přihlášky, kopie ID, provedení registrace do IS). O požadavcích partnerských univerzit se informujte na zahraničním oddělení.
Studium v doktorských studijních programech se řídí Studijním a zkušebním řádem VŠCHT Praha (SZŘ) a udělenou akreditací. Studium sleduje a hodnotí Oborová rada daného studijního programu (OR), viz čl. 36 SZŘ. Některé níže uvedené informace jsou tedy pouze obecné a posouzení splnění konkrétních požadavků studia a studijních náležitostí, včetně splnění podmínek pro obhajobu disertační práce je vždy v kompetenci Oborové rady.
Viz Rámcové podmínky studia v doktorských studijních programech na FCHI
Koleje - mimopražští studenti jsou ubytováni na kolejích VŠCHT v Praze. Správa účelových zařízení VŠCHT má pro ubytování studentů k dispozici 1500 lůžek v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 - Kunraticích - v objektech Sázava a Volha.
Stravování - studenti mohou využívat především menzy v blízkosti VŠCHT v Praze 6-Dejvicích (Studentský dům nebo Masarykova kolej) či menzy Volha na kolejích. Rovněž se mohou stravovat v ostatních studentských menzách v Praze.
Mezi významné absolventy studijního oboru CHEMICKÉ INŽENÝRSTVÍ A BIOINŽENÝRSTVÍ bezesporu patří Ing. Jiří Michal, vynikající český manažer a podnikatel, který pracoval v podniku Zentiva (dříve Léčiva) v řadě manažerských funkcí, v poslední době jako generální ředitel. Pod jeho vedením se stal podnik významným evropským výrobcem léčiv s několika podniky v zahraničí. Jeho zásluhy ocenil prezident republiky medailí „Za zásluhy o stát II. stupně v oblasti hospodářské“. Vynikajících úspěchů dosahuje ing. Tomáš Němec, absolvent téhož studijního oboru, který nastoupil do podniku Mitas a v současnosti působí ve vrcholovém vedení podniku Česká gumárenská ve funkci předsedy představenstva; současně je spoluvlastníkem firmy. Významně přispěl k úspěchům podniku, který obstál ve tvrdé konkurenci velkých gumárenských společností a dnes patří k předním světovým výrobcům zemědělských pneumatik. Výrobky podniku pronikly i do USA, kde Česká gumárenská, a.s. zahajuje vlastní výrobu v nově vybudované pobočce.
Ing. Martin Buchar po absolvování stejného oboru a dalšího studia v Anglii pracoval jako vedoucí pracovník v řadě podniků. Od roku 2001 nastoupil na místo ředitele a společníka pražské pobočky Boston Consulting Group. Jde o celosvětově působící špičkovou poradenskou firmu v oblasti managementu.
Chemické plynové senzory jsou součástky, které v přítomnosti detekované látky (analytu) mění velikost svého elektrického odporu; jejich polovodičová citlivá vrstva funguje tedy jako kontaktní převodník chemické veličiny na veličinu elektronicky zpracovatelnou. Tyto senzory nacházejí aplikace v různých oblastech: monitorování životního prostředí (měření koncentrace přízemního ozónu), medicína (analýza dechu), řízení technologických procesů v průmyslu (sledování složení plynné fáze v reaktorech), kontrola jakosti potravin (detekce trimethylaminu jako signálu rozkladných procesů v rybím mase) apod.
Jako materiál pro citlivé vrstvy chemických plynových senzorů se od počátku jejich vývoje před cca 40 lety používaly především oxidy kovů (SnO2, In2O3). V současné době pozorujeme přechod k organickým polovodičům, tedy látkám s konjugovaným systémem dvojných vazeb, které nacházejí uplatnění i jinde v molekulární elektronice. Jedná se hlavně o komplexy kovů s organickými ligandy (acetylacetonáty, ftalocyaniny, porfyriny) a také o tzv. "vodivé polymery" (polypyrrol, polyanilin). Materiál citlivé vrstvy musí mít maximální relativní povrch - ideálně nanostrukturovaný - a proto se musí volit při jeho nanášení vhodná depoziční metoda, což znamená nanášení laserovým svazkem nebo molekulovým odpařováním. Nové plynové senzory jsou zkoumány v unikátní laboratoři na Ústavu fyziky a měřicí techniky FCHI.
Hodně, protože molekuly pouhým okem vidět nelze, a proto je potřeba využívat různých metod měřicí techniky ke zjišťování jejich tvarů, složení a množství. Průběh chemických reakcí zásadním způsobem závisí na podmínkách při reakci, a proto chemik potřebuje měřit základní stavové veličiny, koncentraci výchozích látek, meziproduktů a produktů, koncentraci příměsí, ať už žádaných, či nechtěných. Chemik-technolog navíc potřebuje měřit průtoky výchozích látek a produktů, jejich stavy v zásobnících apod. Chemik-badatel potřebuje přesně měřit vlastnosti látek, jako například bod tání, varu, různá absorpční či emisní spektra, hustotu, viskozitu, bod vzplanutí, dolní a horní mez výbušnosti atd. Průmysloví chemici v současné době potřebují dodržovat normy kvality (tzv. ISO 900x), badatelé potřebují být kompatibilní se světem, a tak ke své práci potřebují znalosti z metrologie a standardů. Proto se posluchač VŠCHT Praha při studiu seznámí s moderními měřicími metodami pro laboratorní i provozní praxi a naučí se využívat spojení měřicího procesu s výpočetní technikou, která jednak může ušetřit mnoho rutinní práce, jednak umožní měřit hodnoty veličin, které by bez počítače vůbec naměřit nešly.
Počítačová analýza a zpracování obrazových informací spojené s třírozměrným modelováním patří mezi hi-tech metody využívané v mnoha výzkumných oblastech. Na VŠCHT je možné studium těchto metod s využitím nejmodernějších programových nástrojů a počítačových technologií a s jedinečnými možnostmi bezprostředního uplatnění získaných znalostí v řadě aplikačních oblastí, kterými se naše škola zabývá. Oblasti praktického uplatnění tak sahají od analýzy mikroskopických snímků (např. kovových materiálů, krystalů, biostruktur ovlivněných znečišťujícími složkami ovzduší) až po detekci složek biomedicínských dat.
Pod pojmem počítačová nebo umělá inteligence si obvykle představíme postavu robota. Takový robot neboli chytrý umělý stroj však může mít i podobu inteligentního počítačového programu, jehož návrh vyžaduje mezioborové znalosti nejen z oblasti informačních technologií. Možnostem praktického využití metod počítačové inteligence v oblasti biotechnologií a biomedicíny se na VŠCHT dlouhodobě věnuje Ústav počítačové a řídicí techniky. Přitom jsou ve výzkumu i ve výuce využívána unikátní zařízení pro pořizování dat a jejich počítačovou analýzu ve virtualizačním prostředí s možností paralelního zpracování. Studované metody jsou zároveň natolik univerzální, že umožňují studentům široké uplatnění i v dalších výzkumných oborech i v praxi.