idvazba: 2270
šablona: stranka_novinky
čas: 21.5.2024 20:24:35
verze: 5420
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
idvazba: 2270
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/home'
iduzel: 1890
path: 8547/4156/1393/1886/1890
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
UCT Prague successful in the prestigeous MSCA Postdoctoral Fellowship call
Two new holders of the prestigious EU-funded Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (MSCA PF) will join UCT Prague. These grants enable talented postdocs to implement their own excellent research project and boost their career development.
Dr. Emilia Jakubowska from Poznań University of Medical Sciences received an exceptional 100% evaluation score for her project "Advanced manufacturing of drug substances by co-processing with excipients through heteronucleation in a milifluidic device (ManCoProc)". Supervised by prof. František Štěpánek, the fellowship will be implemented at the Department of Chemical Engineering during 19 months, incl. 3 months of "non-academic placement" at Zentiva.
Dr. Yirong Zhao succeeded with her two-year project "Developing high-energy tellurium/selenium redox-amphoteric conversion cathode chemistry for aqueous aluminum batteries (TSRA)". After completing her current postdoc at the Technische Universität Dresden, she will join the group of prof. Zdeněk Sofer at the Department of Inorganic Chemistry.
Another 14 projects achieved sufficient evaluation score to obtain synergic funding from the OP JAK programme, for which the Project Center is preparing a joint application (joint project Chemfells VII). In total, 16 of the 25 submitted proposals are thus eligible for funding from one of the available sources, same as in the 2022 call.
UCT Prague thus confirmed the success of previous years and once again ranked among the most successful Czech institutions. Out of the total number of 8039 submitted projects, 1249 will be funded, 12 of them to the Czech Republic institutions. Currently, 5 MSCA PF projects are implemented at UCT Prague (incl. 2 from a specific call for Ukrainian researchers) and 11 MSCA PF projects financed by OP JAK (Chemfells V and VI projects).
Co je na jeho exaktní vědě krásné? Za co všechno matematice vděčíme? A dokážeme dohlédnout, jaké obzory nám otevře umělá inteligence? Moderuje Marie Retková.
V celostátní soutěži „O cenu Karla Štulíka 2024“ o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie obsadili 3. místo naši studenti Bc. Jakub Harvalík s prací "Reduktivní elektrochemické štěpení sulfonimidů jako přímá cesta k sulfonamidům" a Bc. Kateřina Pražáková s prací "Lipidomická analýza makrofágů pomocí LC-MS". Vynikajícím způsobem reprezentovali naši fakultu i Marek Beneš, který získal zvláštní cenu poroty pro studenty bakalářského studia, a Matyáš Garnol, jež získal zvláštní cenu firmy Nicolet za nejlepší práci v oblasti molekulární spektroskopie. Gratulujeme!
27. ročník soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie "O cenu Karla Štulíka 2024" pořádala Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou skupinou analytické chemie České společnosti chemické a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. pod záštitou děkana Přírodovědecké fakulty UK prof. RNDr. Jiřího Zimy, CSc. Soutěž je určena všem studentům bakalářského a magisterského studia studujícím na českých a slovenských vysokých školách. Soutěž se uskutečnila ve dnech 31. 1. a 1. 2. 2024 v prostorách Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově.
Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 26. a sobotu 27. ledna 2024. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete si je podrobně projít zde: https://studuj.vscht.cz/fakulta-chemicko-inzenyrska/
Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů naleznete zde: https://studuj.vscht.cz/dod/
Za svou dizertační práci Photoemission spectroscopy of liquids obdržel Dr. Lukáš Tomaník z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha Cenu Zdeňka Hermana za rok 2023. Lukáš Tomaník vystudoval analytickou chemii a na doktorské studium se přesunul do oblasti fyzikální chemie, kdy se ve skupině prof. Petra Slavíčka věnoval chemickým aplikacím fotoemisní spektroskopie v kapalných mikrotryskách. Tématem se bude od února dále zabývat na svém postdoktorandském pobytu na berlínském Ústavu Fritze Habera, na který získal podporu výjezdního grantu Grantové agentury České republiky.
Cena je udělována Nadačním Fondem Resonance, který byl založen ustavující osobností české chemické fyziky profesorem Zdeňkem Hermanem v roce 2014 s cílem podpory studentů v oborech chemické fyziky a hmotnostní spektrometrie. Cena Zdeňka Hermana je udělována „za nejlepší doktorskou disertační práci, přihlášenou do soutěže, ze všech podoborů chemické fyziky a ze všech podoborů hmotnostní spektrometrie“. Cena byla udělena již podesáté, přičemž někteří z laureátů na VŠCHT vystudovali. Za připomenutí stojí, že také prof. Herman byl s VŠCHT pedagogicky spjat.
Cenu Lukáši Tomaníkovi předal předseda správní rady nadace, doc. Michal Fárník z Heyrovského ústavu fyzikální chemie, za přítomnosti rektora VŠCHT Praha prof. Pavla Matějky.
Turnov, 14. 12. 2023 Vítězem jubilejního 10. ročníku Ceny Crytur se stal Ing. Jan Pokorný z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství pražského ČVUT. Ve své práci s názvem „Thulium-dopped fiber amplifier“ se věnoval konstrukci prototypu širokopásmového zdroje záření o vlnové délce kolem 2 μm na bázi vlákna dopovaného thuliem. Druhé a třetí místo získali absolventi VŠCHT Praha. Ing. Tomáš Přibyl za práci „Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii,“ třetí se umístil Ing. Lukáš Kamenský s prací „Controlled drug release from magnetoliposomes.“ Porota udělila dvě Čestná uznání. Obě putují také na VŠCHT Praha. Přehled oceněných prací je uveden níže.
Do aktuálního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách přihlásili jejich autorky a autoři 43 diplomových prací. Soutěží tandem školitel/ka a student/ka. Role školitele je z pohledu sponzora soutěže nezastupitelná, protože vedení práce určuje její kvalitu, dosažené výsledky a možnost publikování. Kritérii hodnocení jsou proto úroveň práce, inovativnost a aplikovatelnost výsledků v praxi. Hodnotící komisi tvoří výzkumní pracovníci společnosti Crytur spol. s r.o. Ve srovnání s přechozími lety se sešel vysoký počet anglicky psaných textů.
„Spektrum prací bylo velmi široké,“ okomentoval výsledky soutěže Ing. Antonín Fajstavr, člen R&D vývojového týmu. „Ačkoliv se zabýváme optoelekronikou, díky této soutěži se dozvíme spoustu nových věcí například o biomateriálech, o jejich schopnostech zamezit šíření infekcí a podpoře hojení. Bylo velmi podnětné zabývat se diplomkou na téma optických komunikací a oku bezpečných laserů. Cena Crytur byla opět na vysoké úrovni, dokonce zase o kus výš v porovnání s předchozími ročníky tím, že jsou autoři pobízeni jít do hloubky specializovaných témat v odvětví fyzikálního a chemického inženýrství, materiálových věd a jejich aplikací.“
Autorky a autoři hodnocených textů pochází z 11 vysokých škol, z toho ze tří slovenských. Rekordmanem letošního ročníku je pražská VŠCHT, odkud bylo zasláno do soutěže 16 prací. Na odměnách bylo rozděleno 130 000 Kč.
Ocenění z VŠCHT
2. místo - Ing. Tomáš Přibyl: Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii
Školitel: doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT v Praze,
Práce se zabývala přípravou a charakterizací oktaedrických molybdenových klastrů, používaných při vývoji nových fotosensitizérů a radiosensitizérů, jež by mohly sloužit jako nová léčiva pro fotodynamickou terapii nádorových onemocnění či pro zvýšení účinnosti protinádorové radioterapie a snížení dopadu jejich vedlejších účinků. Molybdenové klastry jsou v medicíně používány zatím okrajově, ale vykazují schopni být excitovány ionizujícím zářením, které proniká hluboko do tkáně. Molybden i jod jsou biogenní prvky a experimenty na zvířatech ukázaly velmi nízkou toxicitu a vysokou biokompatibilitu molybdenových klastrů. Autor se podílel na přípravě tří publikovaných odborných textů.
3. místo - Ing. Lukáš Kamenský: Controlled drug release from magnetoliposomes
Školitelka: Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VŠCHT v Praze
Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a testování magnetolipozómů, částic o velikosti stovky nanometrů, které v sobě nesou účinnou látku (např. antibiotikum nebo protirakovinové léčivo) a zároveň reagují na magnetické pole. Pomocí tohoto pole je možné je navigovat a dopravit na místo, kde je látka pro léčbu třeba. Autorovi se podařilo poprvé zkombinovat schopnost magnetické navigace s řízeným vylučováním pomocí střídavého magnetického pole. Díky tomu je možné látku v místě působení kontrolovaně uvolnit. Objev otvírá možnosti v oblasti léčby mnohých nemocí. Práce bude publikována v impaktovaném časopise.
Čestné uznání - Ing. Klára Odehnalová: Study of mixtures permeation through a liposomal membrane
Školitel: Ing. Aleš Zadražil, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VSČHT v Praze
Práce je příspěvkem na poli polyfarmacie. Více léků přijímaných pacientem může způsobovat nečekané reakce organismu na kombinace různých léků. Dosud se tyto kombinace studovaly pouze na úrovni jednotlivých účinných látek. Autorka pracovala na hlubší úrovni, měla za úkol vyvinout takovou metodu měření rychlosti permenace (pronikání membránou) látek, která dokáže měřit ovlivnění tohoto procesu jinými látkami a dalšími vlivy. Pracovala s liposomy a pro studim zvolila dva používané zrychlovače pro kožní podání, ethanol a kyselinu olejovou. Zabývala se také ko-permeací binárních směsí a dokázala, že jak schopnost látky pronikat a její partiční koeficient mohou být ovlivněny přítomností jiných léčiv. Tyto výsledky mohou vysvětlit spoustu nežádoucích efektů u pacientů. Práce byly prezentována na zahraniční konferenci a formou vědeckého článku, kde patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru.
Čestné uznání - Ing. Lukáš Koláčný: Komplexní studium mikrostruktury heterogenních materiálů kombinací skenovací a transmisní elektronové mikroskopie
Školitel: Ing. Martin Veselý, Ph.D., Ústav organické technologie, VŠCHT v Praze
Diplomová práce je experimentálního charakteru, cílem byl prozkoumat možnosti studia vnitřní mikrostruktury materiálů pomocí dvou elektronových mikroskopů, duálního FIB-SEM a transmisního mikroskopu. Byly vyvinuty a ověřeny přípravy lamel pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM) z různých materiálů a do praxe na VŠCHT tak byla uvedena metodika elektronové tomografie. Hlavní výhodou této metodiky je trojrozměrný obraz rozložení hmot v prostoru, kdy primárním zdrojem informace jsou dvou dimenzionální snímky z TEM mikroskopu, které může být až v jednotkách či nižších desítkách nanometrů. Tento rozměr umožňuje opsat a pochopit jevy, které nastávají u materiálů během jejich životního cyklu. Autor prezentoval práci na konferencích a je spoluautorem vědeckých publikací.
Prezident republiky Petr Pavel předal osobně 12. prosince 2023 v pražském Karolinu jmenovací dekrety 73 profesorům vysokých škol. Na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl profesorem jmenován i Alexandr MALIJEVSKÝ pro obor: Fyzikální chemie. Gratulujeme!
Prof. Mgr. Alexandr Malijevský, Ph.D., DSc. vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal na VŠCHT Praha v oboru fyzikální chemie. V letech 2007–2009 působil jako postdoc na univerzitě Imperial College London a po návratu se stal odborným asistentem na Ústavu fyzikální chemie, jehož členem je dodnes. Zde se podílel nebo podílí na výuce bakalářských, magisterských a doktorských kurzů, z nichž některé založil. Úzce spolupracuje se zahraničními, především anglickými univerzitami, které pravidelně navštěvuje. V roce 2015 se habilitoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a získal titul docent v oboru Teoretická fyzika. V roce 2019 získal na Akademii ČR titul DSc. v oboru Fyzikálně-Matematické vědy – Fyzika kondenzovaných systémů. Je autorem více než sedmdesáti impaktovaných publikací a dvou skript.
Jeho výzkum, který využívá nástrojů statistické fyziky, je na pomezí fyzikální chemie a teoretické fyziky. Zabývá se především studiem povrchových fázových přechodů na mezifázových rozhraních nebo fázových přechodů, ke kterým dochází uvnitř nanoskopicky omezeného prostředí. Speciálně se zaměřuje na hledání obecných souvislostí mezi fázovým chováním a geometrií daného prostředí.
Foto: MŠMT
Cenu Josefa Hlávky za rok 2023 převzalo dne 16. 11. 2023 na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic 54 nejlepších studentů a absolventů pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladých talentovaných vědeckých pracovníků Akademie věd ČR. V letošním roce Cenu Josefa Hlávky získal Ing. Jaroslav Otta (na fotografii vpravo), student v doktorském programu Technická kybernetika na Ústavu fyziky a měřicí techniky. Disertační práce Jaroslava Otty se věnuje výzkumu nanokompozitních materiálů jako aktivních vrstev chemických plynových senzorů. Jaroslav Otta je aktivním členem vědeckých projektů, spolupracuje s průmyslem a je spoluautorem několika významných prací. Kromě vědeckých aktivit se věnuje i pedagogice, správě YouTube kanálu Fyzici na chemii, propagaci VŠCHT na veletrzích vědy a akcích pro veřejnost. Angažuje se také v univerzitní politice a samosprávě, působí jako studentský senátor a místopředseda Akademického senátu Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.
Pamětní granty Martiny Roeselové pro rok 2024 uděleny. 10 mladých vědkyň a vědců získá celkem 1,5 milionu korun
7. prosince 2023
Pamětní grant Martiny Roeselové, který finančně podporuje mladé vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku, zná své příjemce pro rok 2024. Nadační fond IOCB Tech oznámil jména deseti nových příjemkyň a příjemců grantu, mezi něž rozdělí 1,5 milionu korun.
Stipendium ve výši 150 tisíc korun získávají studenti postgraduálního studia a postdoktorandi aktivně působící v oboru přírodních věd na univerzitách a neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice, kteří zároveň pečují o dítě předškolního věku. Finanční podpora je určená na pokrytí služeb péče o dítě tak, aby se vědci a vědkyně na začátku rodičovství mohli i nadále věnovat studiu či výzkumu a neztratili kontakt se světovou vědou.
„Úspěšné skloubení špičkové vědy a rodičovství je snem mnohých, ale dosáhnou ho jen někteří. Abychom šance na naplnění tohoto snu zvýšili, poskytujeme mladým vědkyním a vědcům stipendia, která jim mají pomoci zůstat skvělými rodiči, a přitom se i nadále aktivně věnovat vlastnímu výzkumu,“ vysvětluje cíle grantu Barbara Eignerová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu IOCB Tech.
Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku mezinárodně uznávané vědkyně Martiny Roeselové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde také vznikl. Uděluje se od roku 2016 a až dosud jej obdrželo 35 mladých vědkyň a vědců z řady českých univerzit a výzkumných institucí, např. pozdější držitelka ERC Starting grantu Dr. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR či Dr. Lenka Gahurová, čerstvá vedoucí laboratoře vývojové epigenetiky a bioinformatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
„Trochu se mi tají dech, jak se ze skromných začátků díky podpoře nadačního fondu stal Pamětní grant Martiny Roeselové něčím, co pomáhá už desítkám mladých badatelů a badatelek skloubit vědeckou práci s péčí o předškolní děti,“ říká zakladatel grantu a koordinátor hodnotící komise prof. Pavel Jungwirth. „Mám hroznou radost, že nositeli grantu jsou nejen bádající mámy, ale i tátové, a že kvalita žádostí je čím dál lepší, i když naše rozhodování je pak o to těžší. Věřím, že Martina se na naše úsilí ze svého vědeckého nebe dívá se shovívavým úsměvem a snad je i potěšena.“
Držiteli Pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024 jsou:
· Eva Bártová (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)
· Michaela Capandová (Lékařská fakulta & Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita)
· Suada Djukaj (Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT)
· Martina Greplová Žáková, Ph.D. (ELI Beamlines)
· Jana Junová (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)
· Mykhailo Khytko (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova / Fyzikální ústav AV ČR)
· Ali Masihi (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
· Tereza Novotná Jaroměřská (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
· Veronika Prozorova (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT)
· Waheed Ur Rahman, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR)
O Martině Roeselové a pamětním grantu
Martina Roeselová (1965–2015) byla mezinárodně uznávaná fyzikální chemička z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své plodné vědecké kariéry vychovala s podporou svého muže Marka tři děti, přitom současně podporovala začínající vědkyně a vědce a snažila se v akademickém prostředí vytvářet podmínky k tomu, aby bylo možné úspěšně kombinovat rodinný život a vědeckou práci. Pro to vše byla Martina oblíbenou přednášející, školitelkou a kolegyní. Když Martina v únoru 2015 ve věku nedožitých 50 let zemřela na rakovinu, rozhodli se její kolegové založit na její počest vědecké stipendium, jehož cílem bylo poskytnout finanční podporu studujícím či začínajícím vědcům a vědkyním-rodičům, která by pokryla potřebné služby péče o děti. První grant byl udělen pro rok 2016 a finančně jej podpořila rodina Martiny Roeselové a řada další soukromých dárců. Od roku 2022 grant uděluje a rozvíjí Nadační fond IOCB Tech.
Nadační fond IOCB Tech
Nadační fond IOCB Tech (nf-iocbtech.cz) byl založen v roce 2022 techtransferovou společností IOCB Tech. Ta je dceřinou firmou Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, pro který zajišťuje služby související s přenosem poznatků základního výzkumu do praxe. Posláním fondu je přispívat k rozvoji vědy a praktickému využití jejích výsledků v životě. Posiluje rovněž povědomí veřejnosti o zásadním přínosu vědeckého bádání. Specializuje se na pomoc konkrétním vědcům a projektům či na získávání zahraničních výzkumných pracovníků pro českou vědu. Podporuje také studijní pobyty a výměnu zkušeností mezi vědci a studenty nebo podnětné projekty zaměřené na popularizaci vědy a jejího přínosu pro společnost. Od svého vzniku rozdělil fond již přes 32 milionů korun.
Na VŠCHT Praha míří 13 projektů GAČR, z toho 7 bude řešeno na naší Fakultě chemicko-inženýrské. 5 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z FCHI a na dalších 2 projektech FCHI spolupracuje.
Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:
- Karel Friess - Vývoj pokročilých kompozitních membrán pro separaci plynů - nový koncept molekulárního inženýringu pro zvýšení výkonu
- Michal Přibyl - Modulární mikrofluidní a milifluidní systémy pro kontinuální syntézu a separaci chirálních látek
- Miroslav Šoóš - Kompozitní fotokatalyzátory pro konverzi CO2 viditelným světlem na vyšší uhlíkaté sloučeniny obsahující kyslík
- Lucie Kolesniková - Prekurzory prebiotických molekul: struktura, formování a hledání ve vesmíru
- František Štěpánek - Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv
Spoluřešiteli budou:
- Karel Friess - Odstraňování znečišťujících látek z průmyslových plynů pomocí nových specifických poly-iontových kapalných membrán: experimenty a modelování
- Petr Slavíček - Přenos tripletové energie: Cesta k aktivaci UV-chromoforů viditelným světlem
Lukáš Tomaník z Ústavu fyzikální chemie uspěl se svým projektem Fotoemise ve vodné fázi pro chemickou analýzu směrem k bezteoretickému přístupu v rámci POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2024.
Již dříve agentura oznámila, že Vít Svoboda se svým projektem Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách získal jako jeden ze sedmnácti úspěšných žadatelů grant JUNIOR STAR.
Dne 30. 11. 2023 proběhl na VŠCHT Praha již devátý ročník soutěže studentských prací o Cenu Julie Hamáčkové. Jedná se o soutěž studentských prací vypracovaných studentkami a studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří do svého výzkumu začleňují analýzu dle genderu a/nebo pohlaví. Letos se na 2. místě v kategorii Studentské práce typu SVK se umístil Bc. Samuel Uhliarik z Ústavu chemického inženýrství se svou prací "Optimalizácia výrobného procesu minitabliet s vysokým obsahom účinnej látky". Blahopřejeme!
Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba. V letošním roce Cenu Vitriol pro nejlepšího pedagoga FCHI získala Mgr. Markéta Zikmundová, Ph.D. z Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky. Gratulujeme!
"Paní doktorka Zikmundová dokáže studentům humorným, a přesto kvalitním způsobem výuky přiblížit, že studium matematiky nemusí být strašákem, nýbrž zábavou. Svým entusiasmem a energií umí rozsvítit celou třídu. Jedná se studenty jako se sobou rovnými a pokud se člověku zrovna nedaří, dokáže ho povzbudit a motivovat, a to nejen rozdáváním bonbónků. Když student dosáhne vytouženého cíle a zvládne věci, o kterých si před půl rokem myslel, že jsou nemožné, paní doktorka Zikmundová prožívá emoce spolu se studentem a dává na vědomí, jak moc je na studenta pyšná."
Ve dnech od 6. do 9. listopadu 2023 se v Konferenčním centru AV ČR na zámku v Třešti uskutečnila tradiční chemicko-inženýrská konference CHISA. Program nabídnul zajímavé plenární a studentské přednášky a prezentace posterů. V soutěži o nejlepší studentský příspěvek získala třetí místo Laura Bábanová z naší fakulty, která svou práci vypracovala v rámci Erasmus pobytu na Istituto per la Tecnologia delle Membrane (Consiglio Nazionale delle Ricerche) v Itálii. Je studentkou Ústavu chemického inženýrství a nyní pracuje na své diplomové práci pod vedením doc. Jitky Čejkové a prof. Karla Friesse. Její příspěvek se zabýval funkcionalizovanými polymerními membránami pro degradaci pesticidů. Gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy na letošní prestižní konferenci CHISA 2023.
Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 24. a sobotu 25. listopadu 2023. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete si je podrobně projít zde: https://studuj.vscht.cz/fakulta-chemicko-inzenyrska/
Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů naleznete zde: https://studuj.vscht.cz/dod/
Srdečně blahopřejeme našemu studentovi Martinu Roudnému, který vyhrál republikové akademické mistrovství v orientačním běhu jak na střední trati (6000 m), tak ve sprintu (3600 m). Mistrovství se konalo v Olomouci v rámci Českých akademických her 2023 a Martin zvítězil z pole více než 50 závodníků. Velká gratulace k tomuto výjimečnému úspěchu a obrovský respekt za to, že dokázal spojit špičkový sportovní výkon se studiem chemického inženýrství!
(Martin na fotce druhý zleva)
I v rámci letošního, již 37. ročníku, Letní školy pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol se zástupci naší fakulty tento týden podíleli na zajištění programu pro účastníky jak v podobě laboratorních úloh, tak přednášek. Např. prof. Dr. RNDr.Pavel Matějka měl přednášku s názvem "Pohled do mikro- a nano-světa" nebo doc. RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D. studentům vyprávěl o Superpočítači místo zkumavek. V rámci následujících laboratorních úloh se v laboratořích naší fakulty vystřídalo 120 studentů.
- Coulometrické stanovení kyseliny askorbové - vitamínu C (Ing. G. Broncová, Ph.D., Ú 402)
- Spalovací kalorimetrie – stanovení energetického obsahu potravin (Dr. Ing. P. Vrbka, Ú 403)
- Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé (doc. Ing. J. Čejková, Ph.D., Ú 409)
- Kvantifikace vícesložkové směsi (methanol/ethanol) Ramanovou spektrometrií (Ing. M. Člupek, Ph.D., Ú 402)
- Stanovení molární hmotnosti metodou Victora Meyera (Dr. Ing. P. Vrbka, Ú 403)
- Termografie – měření teploty termokamerou (Ing. J. Khun, CSc., Ú 444)
- Nebojte se programování: inspirace v přírodě a světě kolem nás (Ing. Jan Kohout, Ú 445)
O lení škole:
Letní škola pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol je akreditovaným vzdělávacím programem a je součástí servisu VŠCHT Praha středním školám. Během akce dochází k vzájemně inspirativním setkáním předních odborníků VŠCHT a středoškolských pedagogů. Přednášky jsou zaměřeny na nové trendy a poznatky z různých oblastí chemie, které nejsou předmětem běžné standardní středoškolské výuky. Středoškolští pedagogové pak mohou na základě nově získaných poznatků a informací motivovat své žáky pro studium chemie. Pro studenty letní školy je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh v moderních laboratořích VŠCHT Praha.
Gratulujeme týmu ve složení Vojtěch Klimša, Gabriela Ruphuy Chan, Ondřej Kašpar a František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství k udělení evropského patentu s názvem: DEVICE FOR CONTINUOUS SPRAY DRYING WITH VARIABLE INLET COMPOSITION, METHOD FOR CONTINUOUS PRODUCTION OF MULTI-COMPONENT POWDERS BY SPRAY DRYING AND USE.
28. 6. 2023 v rámci docentských a doktorských promocí v Betlémské kapli předal rektor VŠCHT Praha prof. Pavel Matějka šest medailí Emila Votočka. Jednu z nich získal i doc. Ing. Jaroslav Hofmann, CSc. z Ústavu fyziky a měřicí techniky. Gratulujeme!
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
V rámci magisterských promocí v Betlémské kapli se ve středu 28. června konal již podruhé slavnostní ceremoniál předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty prof. Michal Přibyl medaile osobně předal medaili za vynikající vědeckou činnost doc. Mgr. Fatimě Hassouně, Ph.D., za vynikající organizační činnost panu Petru Benešovi a za vynikající pedagogickou činnost doc. Ing. Miloši Kmínkovi, CSc. Všem oceněným blahopřejeme!
Foto: Tomáš Balický
Mgr. Fatima Hassouna, Ph.D.
Fatima Hassouna je v současné době docentkou na Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky, který je součástí naší fakulty. Svá magisterská a doktorská studia absolvovala na několika univerzitách ve Francii. Během doktorského studia jí bylo uděleno stipendium od francouzského Ministerstva národního vzdělávání a výzkumu. V roce 2006 úspěšně obhájila disertační práci zabývající se studiem mechanismů oxidace ve vodě rozpustných polymerů a získala doktorský titul v oboru Fyzikální chemie polymerů. Poté pokračovala v postdoktorandském studiu na École Nationale Supérieure de Chimie v Clermont-Ferrand (Francie) a ve výzkumném a vývojovém centru společnosti Arkema Inc. v USA. Tam pracovala na vývoji nové technologie založené na „supramolekulární modifikaci plexiskla“. Následně přijala pracovní pozici na Lucemburském institutu vědy a techniky, kde se zabývala tématy souvisejícími s vývojem vysoce ekologických funkčních materiálů pro různé průmyslové aplikace.
Na naši fakultu nastoupila v roce 2015 a v roce 2019 se na ní habilitovala v oboru Chemické inženýrství. Její výzkumné aktivity se týkají makromolekulárního inženýrství a nanomateriálů pro vývoj pokročilých funkčních materiálů pro skladování energie, farmaceutické aplikace nebo obalový a automobilový průmysl. Byla hlavní řešitelkou výzkumného projektu FNR-CORE junior, je spoluřešitelkou projektů GAČR a podílela se na řešení mnoha národních a mezinárodních projektů. Doc. Hassouna je spoluautorkou více než 50 vědeckých publikací v prestižních časopisech jako např. Chemical Engineering Journal, Carbohydrate Polymers nebo International Journal of Pharmaceutics.
Doc. Hassouna je velkým příslibem pro budoucí rozvoj fakulty a jejího současného pracoviště - Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky.
Petr Beneš
Pan Petr Beneš je technicko-administrativním pracovníkem na Ústavu analytické chemie naší fakulty. Na tento ústav nastoupil v roce 1999 jako administrativní manažer projektu „Monitoring životního prostředí“. V roce 2000 se stal hospodářem ústavu. Pan Beneš organizuje a řídí velké množství technických a administrativních činností, které souvisí s výukou a vědeckou aktivitou ústavu či fakulty. Mimo jiné zajišťuje realizace rekonstrukcí a modernizací laboratoří, zařizuje nákupy, vede evidenci finančních prostředků vědeckých projektů a připravuje podklady pro monitorovací a grantové zprávy. Od roku 2008 je členem organizačního výboru mezinárodních vědeckých konferencí. Na úrovni celé VŠCHT též napomáhá s problematikou bezpečnosti práce a manipulace s tlakovými lahvemi.
Ze společenských aktivit pana Beneše je možné zdůraznit jeho aktivní účasti na festivalu HANAMI, který pořádá naše škola. Vystupuje tam s ukázkou japonského bojového umění AIKIDO, které patří mezi jeho koníčky. Kromě vynikajících organizačních schopností pana Beneše si fakulta cení jeho velké obětavosti, přátelského vystupování a ochoty vypomáhat.
Doc. Ing. Miloš Kmínek, CSc.
Profesní život pana docenta Miloše Kmínka je spjat s VŠCHT již 65 let. V roce 1963 absolvoval vysokoškolské studium v oboru Automatizace chemických výrob na tehdejší Fakultě automatizace a ekonomiky chemických výrob, nyní Fakultě chemicko-inženýrské. V roce 1964 nastoupil na Katedru technické fyziky jako asistent u prof. Slavíčka. Pod jeho vedením se začal věnovat programování počítačů, aplikacím numerických metod a matematickým modelům technologických procesů, a to zejména z oblasti potravinářských výrob. Práce s počítači se stala základní linií jeho odborné i pedagogické činnosti po celý život. Zajímal se o moderní pedagogické metody a aplikoval je ve výuce. Navrhl koncepci Audiovizuálního a elektronizačního centra VŠCHT, které bylo zřízeno v r. 1988. Byl iniciátorem a spolutvůrcem předmětu Počítačové prezentace, který seznamoval studenty se zásadami přípravy materiálů a metodiky využívání počítačů při výuce a odborných prezentacích. Doc. Kmínek spolu s doc. Karlem Kadlecem vytvořili a řadu let přednášeli předmět Měřicí a řídicí technika, který shrnuje základní informace o průmyslovém měření a řízení. Zkušenosti z výuky využili k sepsání rozsáhlé dvoudílné monografie Měření a řízení chemických, potravinářských a biotechnologických procesů, která vyšla česky i anglicky a měla v odborné veřejnosti vynikající ohlas. Doc. Kmínek se ve své vědecko-výzkumné práci se soustředil na aplikovaný výzkum. Navrhoval a realizoval struktury a algoritmy počítačového řízení pro průmysl. Je autorem nebo spoluautorem několika realizovaných řídicích systémů, zejména v cukrovarech, ale také např. v pivovaru VŠCHT. V letech 2003–2008 byl vedoucím Ústavu počítačové a řídicí techniky. Doc Kmínek na VŠCHT působí dodnes jako vyučující v kurzu Univerzity 3. věku Život s počítačem, u jehož začátků stál jako iniciátor a spoluautor. Fakulta si jeho dlouhodobé, záslužné práce na VŠCHT velmi váží.
Prezident republiky Petr Pavel předal osobně ve středu dne 21. června 2023 v pražském Karolinu jmenovací dekrety profesorům vysokých škol. Na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl profesorem jmenován i prof. Dr. RNDr. David Sýkora z Ústavu analytické chemie. Gratulujeme!
Prof. Dr. RNDr. David Sýkora absolvoval na PřFUK v roce 1987. Následně v letech 1988-1994 pracoval v oddělení výzkumu a vývoje jako aplikační specialista firmy Tessek Ltd. V období 1992-1996 byl studentem doktorského programu na Ústavu analytické chemie na VŠCHT Praha. Po obhajobě dizertační práce přijal místo odborného asistenta na uvedeném ústavu. V letech 1998-1999 absolvoval postgraduální stáž na University of California, Berkeley, USA, kde se věnoval dvěma vědeckým tématům, (a) chromatografické charakterizaci syntetických polymerů ve spolupráci s průmyslovou sférou a (b) vývoji nových monolitckých stacionárních fází pro chromatografii a kapilární elektroforézu. Po návratu na VŠCHT zpět na Ústav analytické chemie pokračoval v rozvíjení progresivních separačních technik, kromě jiného např. využívajích nanočástice zlata (řešitel projektu GACR 203/09/0675). V roce 2011 se habilitoval v oboru Analytická chemie na VŠCHT Praha. Jeho současným profesním zájmem je především vývoj nových citlivých metod založených na kombinaci kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, kde cílovými analyty jsou zejména léčiva a drogy. Kromě toho se věnuje také návrhu, přípravě a testování nových fází pro využití v separačních technikách. Na vědeckých tématech spolupracuje především s kolegy z oblasti medicinálního výzkumu. V současné době je spoluřešitelem dvou GAČR grantů orientovaných na vývoj potenciálních léčiv regulujících příjem potravy. Je autorem více než 110 impaktovaných publikací. V roce 2020 obdržel Čestné uznání ministra zdravotnictví ČR za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2020 spolu s hlavním řešitelem projektu 16-27075A prof. MUDr. Sergejem Zacharovovem. Je garantem bakalářského studijního programu s názvem Analytická a forzenzní chemie, přednáší řadu předmětů. Vedl devatenáct bakalářských a čtyřicet diplomových prací, byl školitelem osmi studentů doktorského programu.
Všichni nově jmenovaní profesoři na webu Hradu.
Dnes se sešli absolventi naší Fakulty chemicko-inženýrské, kteří zde v roce 2003 úspěšně dokončili svá studia. Všichni se potkali díky svému spolužákovi Martinu Člupkovi z Ústavu analytické chemie, který se chopil iniciativy a zorganizoval pro své kamarády tuto nezapomenutelnou událost.
Pokud jste také absolventi naší fakulty a rádi byste zorganizovali sraz, abyste si připomněli studentské roky, zavzpomínali na společné zážitky a propojili se s bývalými spolužáky, neváhejte se ozvat! Rádi vám pomůžeme s organizací a přístupem do našich laboratoří.
Rádi bychom informovali, že jsou otevřeny přihlášky na kurz U3V - Život s počítačem, který je zaměřený na seniory, kteří chtějí procvičit své dovednosti v práci s počítačem. Nabízíme také možnost se seznámit s programem Photoshop a naučit se vytvořit vlastní fotokalendář. Kurzy by měly začít kolem 19. a 20. září. Přihlašování je nyní otevřeno.
MarbleMat, spin-off VŠCHT Praha (podrobnosti) zakladatele Ondřeje Rycheckého, byl vybraný do skupiny úspěšných start-upů v programu EIT Food Accelerator Network 2023, v kategorii Food as Medicine.
Technologie, která je předmětem komerční činnosti, spočívá v enkapsulaci tekutých olejových kuliček v oblasti farmaceutického a potravinářského použití.
Více než 400 start-upů prošlo přísným a komplexním procesem hodnocení, jehož cílem bylo posoudit jejich inovační potenciál, komerční životaschopnost a pozitivní dopad na náš potravinový systém. „Jsme nesmírně vděční nejen startupům za to, že nám svěřily své žádosti, ale také za obrovské úsilí naší komunity EIT FAN, více než 100 hodnotitelů, firemních partnerů a hubů, kteří podpořili proces výběru. V EIT Food považujeme rozmanitost, včetně genderové, a inkluzi za klíčové pro úspěch inovací v oblasti potravinových systémů. S ohledem na to jsem potěšen, že se mohu podělit o to, že 30 % přihlášek do programu EIT FAN pochází od zakladatelek. Je skvělé vidět, že se toto procento každým rokem zvyšuje." říká projektová manažerka EIT FAN Marie Russier.
Publikace s názvem “Computational prodrug design methodology for liposome formulability enhancement of small-molecule APIs” se objevila na titulní straně dubnového čísla časopisu Molecular Pharmaceutics. Autory jsou náš doktorand z Ústavu chemického inženýrství Martin Balouch a jeho školitel František Štěpánek, dále Kateřina Storchmannová a Karel Berka z Palackého univerzity v Olomouci. Práce vznikla i díky podpoře The Parc. Článek referuje o nové výpočetní strategii pro návrh proléčiv za účelem modifikace jejich rychlosti permeace přes lipidové dvojvrstvy. To je důležité jak pro špatně prostupující látky pro zlepšení jejich biologické dostupnosti, tak pro velmi rychle prostupující látky pro umožnění jejich formulace do lipozomů.
V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů. Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru. Gratulujeme!
V pátek 22. 2. 2023 se sešli členové The Parc, aby oslavili to nejlepší z uplynulého roku. Kromě množství vědeckých publikací a úspěšné mediální prezentace The Parc byli vybráni nejlepší přispěvatelé na sympoziích.
Na fotografii zleva doprava:
Elizaveta Mutylo (The Parc Students' Choice 2022, 3. místo)
Martin Krov (The Parc Students' Choice 2022, 2. místo)
Ondřej Navrátil (The Parc Experts' Choice 2022).
Thao Tranová (The Parc Students' Choice 2022, 1. místo)
Gratulujeme!
Nestihli jste 20. 2. 2023 informační schůzku k výjezdům Erasmus+/MOBI v akademickém roce 2023/24 a přesto byste měli o tyto informace zájem? Vše můžete shlédnout v záznamu schůzky.
Poznejte skupinu mladých lidí, kteří spojili své vědecké i technologické začátky s VŠCHT. Série portrétů dokumentující jejich individuální životní cesty, jež vyústily v touhu porozumět světu prostřednictvím přírodních věd.
Přijměte pozvání do laboratoří několika nadaných chemiků a chemiček, kterým naše fakulta dodala zázemí, jistotu i odvahu pustit se do vlastního výzkumu.
Posláním Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je podporovat a vychovávat nové generace špičkových odborníků v oborech, které jsou zcela nezbytné pro fungování lidské společnosti a tím přispívat k jejímu udržitelnému rozvoji.
DAVID
Fyzikální a výpočetní chemie
„Pomocí fyzikální chemie se dá vysvětlit celý svět. Líbí se mi, že dokáže objasnit často obyčejné věci. Ne jak, ale proč se dějí. Zkoumá třeba, jak rychle běží reakce a do jakého bodu probíhají.”
Aby se David mohl čemukoli plně věnovat, potřebuje vnímat smysl a prospěšnost takové práce. Ve svém výzkumu se zabývá měřením elektrostatického náboje na povrchu polymerů, což může v budoucnu velmi usnadnit proces třídění plastového odpadu.
„Plasty se rozemelou, nabijou nábojem o správné velikosti a vytřídí se. Dá se tím vlastně vyřešit situace s odpady, a tím ulehčit planetě,” popisuje David, v čem vnímá celospolečenské využití svého výzkumu.
Na začátku studia se David bál, že bude se spolužáky složitě hledat společnou řeč. Že budou ve škole všichni “příliš vědečtí” a se svou aktivní povahou a nadšením pro sporty nezapadne. To vše se ale ukázalo jako mylná hypotéza.
„V laborce jsem byl nejmladší a to bylo trochu náročné. Lidi kolem mě řešili psaní vědeckých článků a věci, se kterými jsem do té doby neměl zkušenost. Ale pak přišlo na sport a párty a všechno to zapadlo,” směje se David.
Říká, že v laboratoři i mimo ni zatím narazil jen na milé a vstřícné lidi, na nichž nejvíce oceňuje, že dokáží složité problémy většinou velmi srozumitelně vysvětlit. I to zapříčinilo, že se brzy začal cítit jako plně respektovaný člen vědecké laboratoře.
V budoucnu by si chtěl vyzkoušet roli odborného konzultanta.
„Myslím, že je to náročný úkol, odborně vést další studenty a jejich výzkumy. K tomu bych se rád postupně dopracoval.”
JAKUB
Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství
„Nanotechnologický výzkum je výzkum budoucnosti – jdeš naproti trendu zmenšování veškerých technologií.”
Na střední se Jakub profesionálně věnoval hokeji a do školy si chodil spíš odpočinout. Všechno mu šlo, ale ne vše ho bavilo. Na základě přednášky o vlastnostech křemíku se nakonec rozhodl pro studium chemie na VŠCHT.
„Fascinovalo mě, že se dá křemík využít při léčbě rakoviny. Chtěl jsem o tom zjistit víc!”
Jakub je zvyklý fungovat v týmu, učit se v týmu a být v pohybu. Proto se nejvíc našel v laboratoři.
„Bill Gates říkal, že máš dát práci těm lidem, kteří si ji dokáží zjednodušit a vymyslet nové cesty. V laborkách aplikuješ svoje znalosti v praxi a snažíš se vyladit celý proces,” vysvětluje.
Jakub navazuje na výzkum křemíku a ve své práci pokračuje na akademii věd.
„Najednou se přistihneš, že pracuješ s největšími kapacitami na věcech, o kterých si možná ještě před rokem pořádně moc nevěděl. Oni tě respektujou a berou. Navíc si můžu už při škole něco vydělat tím, co mě baví! Z toho mám obrovskou radost a zároveň cítím velkou pokoru,” dodává Jakub.
Práce v laboratorním týmu se podle Jakuba nejvíce podobá hokeji.
„Je to vlastně hokejová situace – každý si hlídá svého hráče. Když mu něco nejde, jdeš mu pomoct. Zkouška je něco jako zápas – nemůžeš to vzdát. Když to nevyjde, poučíš se a příště to jdeš zkusit znovu!”
KATKA
Chemické inženýrství a bioinženýrství
„Představ si, že máš obří továrnu, chceš být efektivní a vylepšit ji. Chemický inženýr ví, co se ve fabrice děje na všech úrovních. Přichází s řešením, jak to jde dělat jinak, jak toho lze dělat víc, aby to stálo míň.”
Kačku na střední škole nelákala vyloženě vědecká kariéra. Bavila ji matematika i chemie a vylučovací metodou došla k VŠCHT. Představa zdlouhavé laboratorní práce akční Kačku příliš neoslovila, proto zamířila ke studiu chemického inženýrství.
„Nejsem vůbec analytik. Vždycky jsem byla spíš akční člověk. V době, kdy ostatní prváci ještě hledali záchody, já už vedla skupinu erasmáků,” popisuje pobaveně Kačka.
Kačku žene vpřed velká zvědavost, ráda zkouší nové věci a ve své bakalářské práci se pustila do experimentálních vod.
„Vyráběla jsem nanočástice z polymerů, do kterých se v budoucnu budou kapsulovat léčiva. Celou aparaturu jsem si k tomu musela postavit sama, protože jsem se rozhodla zkoušet to tak trochu novou metodou.”
Baví ji vést lidi a svou budoucnost vždy viděla spíše ve vedení týmu než výzkumu.
„Když jsem byla malá, vymyslela jsem si, že změním svět. Ale pak mi došlo, že ho nezměním sama,” směje se.
Na začátku se bála, aby na škole nebyla za “strašného hňupa”, ale byly to obavy marné. Říká, že na VŠCHT nepotkala jediného tuctového člověka. Studium ji otevřelo obzory a naučilo trpělivosti.
LUCIE
Chemie
„Chemie jako taková má velký dopad na společnost. Vývoj léčiv, výzkum nemocí, podpora organismu – to, co děláme, zlepšuje životní úroveň lidstva.”
Lucie si na začátku nebyla jistá, jaký chemický směr studovat, proto šla na co nejobecnější obor.
„Vždycky jsem si představovala, že sloučíš dvě látky dohromady, bouchne to a máš hotový produkt” směje se.
„Když jsem ale začala rozumět principům, najednou se vše propojilo a začalo dávat smysl. Chemii jsem propadla a už mě to nepustilo,” dodává.
V rámci studia se Lucie dostala do fotochemické laboratoře, která se věnuje výzkumu fluorescenčních barev. Těmi se zabývá dodnes.
„Když jsem byla poprvé v laborce, bylo to nové prostředí. Bála jsem se úplně všeho a pořádně ani nevěděla, co je digestoř! Po pár týdnech jsem se otrkala a začalo mi to postupně jít,” vzpomíná.
Jejím cílem je připravit látky, které mohou být použity pro sledování biologických procesů pomocí fluorescence nebo fotodynamickou terapií.
„Nejšťastnější jsem byla, když se mi podařilo vytvořit ze dvou absolutně čirých kapalin první fluorescenční molekulu. Pod UV lampou zářila přesně tak, jak jsem potřebovala! Když jsem se pokoušela o další reakci, skončila jsem celá růžová,” směje se.
Lucie říká, že chemie je nikdy nekončící svět poznání, kterému člověk zasvětí celý život a nikdy se nepřestane učit.
Vymýšlet a objevovat stále nové cesty je ale přesně to, co ji na chemii nikdy nepřestane fascinovat.
YEJUNE LEE
Analytická a forenzní chemie
„Jsem hrdý, že můžu posouvat lidstvo dál. To by mělo být ultimátním cílem vědy.”
Lee se do Česka přistěhoval s rodinou v pěti letech. Zpočátku se potýkal s jazykovou bariérou, českému prostředí a jeho lidem spíše nerozuměl.
„Čísla byla ale univerzálním jazykem. Počty byly stejné v češtině i korejštině. Matematika mi umožnila proniknout do studia přírodních věd,” vysvětluje. Po čase zjistil, že zkoumat svět v číslech mu přestává stačit a chtěl mu porozumět na atomární úrovni.
„Co dalo listu barvu? Co způsobuje klimatickou krizi? Proč voda mrzne? Základ tohohle světa jsou jednotlivé prvky periodické soustavy. Nic víc, nic míň. Všechno je chemie a to mě fascinuje!”
Lee se věnuje analytické chemii, odvětví, které zkoumá metody zjištění kvality a kvantity látek.
„Já bych sám sebe označil spíše za analytika než třeba inženýra. Ale vlastně každý obor na škole musí analytiku do nějaké míry ovládat,” vysvětluje Lee.
Dostal se do NMR laboratoře, kde má možnost pracovat s těmi nejlepšími analytickými stroji a metodami, které dnešek nabízí. “Jsou tam ohromné stroje, kolem kterých se to všechno točí. Fascinuje mě čtyři dny v kuse něco měřit a jenom na to koukat!”
Lee by se v budoucnu rád věnoval vědě, ale říká, že půjde s radostí všude tam, kde může být prospěšný. Jestli to bude analýza léků, drog nebo třeba vody, tolik neřeší. Jako chemický analytik může pracovat všude, kde bude chemické analýzy třeba.
https://studuj.vscht.cz/zvedavi
Bakalářské studium
- Přihlášky přijímáme do 31. března 2023
- Bez přijímacích zkoušek - Informace o přijímacím řízení
- Nabízíme tyto bakalářské studijní programy:
Navazující magisterské studium
- Přihlášky přijímáme do 31. března 2023
- Informace o přijímacím řízení
- Nabízíme tyto navazující magisterské studijní programy
Doktorské studium
- Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2023
- Informace pro uchazeče o doktorské studium
- Doktorské studijní programy
Informace o všech studijních programech nabízených na VŠCHT Praha, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.