Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHI  → Věda a výzkum → SVK → SVK 2017 → Přihlášky 2017
iduzel: 40858
idvazba: 43844
šablona: stranka
čas: 28.3.2024 22:39:54
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2017&action=application_list&faculty=FCHI
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 40858
idvazba: 43844
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/svk/2017/prihlasky'
iduzel: 40858
path: 8547/4156/1393/1886/8576/8614/40547/40858
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Seznam přihlášených příspěvků 2017

Nejste zalogován/a (anonym)

Chemické inženýrství 3 (B09 - 8:30)

  • Předseda: doc. Dr. Ing. Milan Jahoda
  • Komise: doc. Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D., Ing. Ladislav Konopka, Ing. Marie Plachá, Ing. Václav Babuka (Synthos)
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:40 Bc. Jarmila Kučerová M1 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek Disipace energie při kolizích částic nepravidelných tvarů: experimenty a modelování detail

Disipace energie při kolizích částic nepravidelných tvarů: experimenty a modelování

The description of energy dissipation during particle collisions is necessary for prediction of behaviour of systems involving manufacture or transport of granular materials (polymers, drugs etc.). However, the knowledge of dissipative parameters is limited and extends mostly just on the case of ideal (spherical) particles. Our work focuses on PE particles. As a measure of dissipated energy, we use restitution coefficient (the ratio of velocity after and before impact). First, we determined the coefficient experimentally, then we developed DEM based model that enabled us to predict restitution coefficient of particles of various shapes. We recorded particles impacting a metal plate and by image analysis obtained their velocities pre- and post-impact. We used this data to fit dissipative force parameter in one element model. Then, we developed a model that represents the particle as an aggregate of elements and thus determined the behaviour of differently shaped particles. Our results provide information about energy dissipation during collisions of PE particles and show that their behaviour depends significantly on their shape. It is crucial to take particle shape into consideration in models of particulate systems; especially in those regarding particle agglomeration or fouling.
9:00 Bc. Kateřina Kholyavytská M1 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek AFM charakterizace morfologie a mechanických vlastností houževnatého polypropylenu detail

AFM charakterizace morfologie a mechanických vlastností houževnatého polypropylenu

Houževnatý polypropylen (hiPP) je typickým produktem moderního polymerního průmyslu. Díky svým unikátním vlastnostem, tj. vysoké pevnosti, houževnatosti a odolnosti nachází své využití především v automobilovém průmyslu. HiPP je heterofázový kopolymer skládající se ze dvou nemísitelných fází – z pevné izotaktické polypropylenové matrice (iPP) a z měkkých ethylen-propylenových kaučukových domén (EPR). Právě tato heterofázová morfologie poskytuje houževnatému polypropylenu jeho jedinečné vlastnosti. Tato práce představuje systematický výzkum hiPP za pomoci mikroskopie atomárních sil (AFM). Je představena morfologická studie houževnatého polypropylenu s ohledem na distribuci ethylen-propylenových kaučukových domén uvnitř polypropylenové matrice. Nově je v této práci představeno mapování adhezních vlastností jednotlivých fází hiPP pomocí silové spektroskopie. Kombinace morfologického mapování se silovou spektroskopií přináší přesnější pohled na mechanické chování daného polymeru na mikroměřítku a napomáhá celistvému porozumění heterofázové struktury houževnatého polypropylenu. Ukazujeme, že naše práce může posloužit jako klíč k syntéze nových houževnatých polymerních materiálů s nadstandardními mechanickými vlastnosti.
9:20 Bc. Tomáš Havlín M1 prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D. Vývoj čipu pro separaci produktů enzymové reakce pomocí dvoufázového vodného systému detail

Vývoj čipu pro separaci produktů enzymové reakce pomocí dvoufázového vodného systému

Práce je věnována vývoji a testování mikrofluidního čipu sloužícího k separaci produktů enzymové reakce pomocí dvoufázového vodného systému. V našem případě se jedná o dvoufázový tok tvořený vodným roztokem anorganické soli a vodným roztokem polyetylenglykolu (PEG). Daný mikrofluidní čip obsahuje polopropustnou dialyzační membránu, která plní dvě funkce: (i) zajišťuje stabilní kontaktování dvou vodných fází umožňující provádět separace v souproudém i protiproudém uspořádání a (ii) zlepšuje selektivitu vlastní separace. V prvních pokusech je čip testován pomocí lehce detekovatelného fluoresceinu, který je do čipu dávkován v solné fázi a přes membránu prochází do vodného roztoku PEG4000.  Hlavními studovanými parametry ovlivňujícími vlastní separaci jsou především průtoky fází (doba kontaktu fází) a jejich vzájemné uspořádání (souproud a protiproud). V dané práci budou představeny budou dva prototypy čipu. Budou diskutovány výsledky kvantitativního měření přechodu fluoresceinu mezi fázemi. Bude nastíněn další vývoj pokusu a prezentováno budoucí praktické využití metody – separace produktů enzymatické reakce od vlastního enzymu.
9:40 Bc. Vojtěch Šálek M2 doc. Dr. Ing. Milan Jahoda Tepelné charakteristiky pevných materiálů pro modelování šíření požáru detail

Tepelné charakteristiky pevných materiálů pro modelování šíření požáru

Práce se zabývá měřením tepelných charakteristik pevných materiálů pro účely matematického modelování šíření tepla a požáru. Matematické modelování, jakožto rozvíjející se nástroj požárního inženýrství, vede ke snížení počtu finančně nákladných požárních zkoušek a zefektivnění volby požárně bezpečnostních systémů. Předpokladem k vytvoření kvalitního modelu šíření požáru je zadání velkého počtu vstupních materiálových parametrů, které jsou často nedohledatelné v literatuře,  ve formátu nevhodném pro model, nebo zcela nedostupné a jedinou možností k jejich získání je provedení experimentálních měření. V  rámci práce byly provedeny měření metodou termogravimetrické analýzy (TGA) za účelem stanovení kinetických parametrů pevných materiálů při různých podmínkách tepelného rozkladu. Měřeny jsou běžně komerčně dostupné dřevěné velkoplošné materiály (OSB, dřevovláknité a překližkové desky), tedy zástupci nejhojněji používaných materiálů používaných např. pro výstavbu dřevostaveb, tepelné izolace nebo nábytkovou výbavu interiérů včetně chemických laboratoří.
10:20 Bc. Dominik Švára M2 Ing. Jitka Čejková, Ph.D. Vliv elektrického pole na systém dekanol-dekanoát detail

Vliv elektrického pole na systém dekanol-dekanoát

Existuje velké množství systémů, které jsou schopny za určitých podmínek vytvářet obrazce a větvící se dendritické struktury. Příkladem neživého systému je Bělousova-Žabotinského reakce nebo tvorba sněhových vloček. V živých systémech se tyto struktury vyskytují například v lidském dýchacím systému nebo v kořenových systémech rostlin. V nedávné době jsme pozorovali tvorbu dendritických struktur v systému, kdy je kapka dekanolu umístěna na tenké vrstvě vodného roztoku dekanoátu sodného. V tomto systému má vliv na samotný tvar obrazce jednak rychlost odpařování a pak i přítomnost anorganických solí a její přidané množství. Na tvorbu obrazců ve výše zmíněných příkladech jiných systémů může mít také vliv přítomnost elektrického pole. Proto jsme se v této práci rozhodli zkoumat možný vliv stejnosměrného elektrického pole na systém dekanol-dekanoát. Pro zkoumání vlivu jsme si museli vytvořit experimentální zařízení. Při jeho konstrukci jsme prošli několika verzemi. Jednotlivé verze jsme otestovali a výsledky jsme použili pro zlepšení konstrukce další verze. Poslední verzi zařízení jsme pak použili ke studiu vlivu stejnosměrného pole na systém dekanol-dekanoát. Experimenty jsme prováděli pro různé hodnoty napětí, které bylo nastaveno na elektrodách.
10:40 Bc. Anna Čižinská M2 doc. Dr. Ing. Milan Jahoda Experimentální měření vlivu požáru na zásobník CNG detail

Experimentální měření vlivu požáru na zásobník CNG

S rostoucí poptávkou po automobilech na stlačený zemní plyn jsou diskutovány otázky bezpečnosti. Zásobníky na CNG jsou opatřeny bezpečnostním ventilem, který se otevírá při teplotě 110°C. Při lokálním ohřevu zásobníku, například při požáru, a současném chlazení ventilu, například při hašení, může dojít k nárůstu tlaku nad kritickou hodnotu a roztržení tlakové láhve. Příspěvek je zaměřen na popis a vyhodnocení experimentů, kde dochází k lokálnímu zahřívání tlakového zásobníku propanbutanovým hořákem. Hlavním cílem bylo zjistit, za jakých podmínek dojde k otevření bezpečnostního ventilu. Během experimentu byla sledována povrchová teplota, teplota bezpečnostní pojistky a tlak uvnitř zásobníku. Bylo ověřeno, že bezpečnostní pojistka se otevře při dosažení požadované teploty, avšak následný průběh a doba výtoku jsou ovlivněny okolními podmínkami v blízkosti bezpečnostní pojistky.



11:00 Bc. Daniela Tamaškovičová M1 doc. Dr. Ing. Tomáš Moucha Objemový koeficient přestupu hmoty v probublávaných fermentorech detail

Objemový koeficient přestupu hmoty v probublávaných fermentorech

Při konstrukci mechanicky míchaných fermentorů se koeficient přestupu hmoty kLa často stává klíčovým parametrem. V průmyslových fermentačních procesech je většina kapalin nekoalescentní a často vykazují zvýšenou viskozitu. V případě viskózních kapalin je kLa, předpověděné na základě literárních korelací,  zatíženo širokou distribucí hodnot. Cílem této práce je poskytnout spolehlivé korelace pro kLa založené na velkém množství experimentálních dat získaných tlakovou dynamickou metodou (DPM). Experimentální uspořádání bylo upraveno pro měření ve viskózních kapalinách. Byly použity dva fermentory, jeden v laboratorní a druhý v poloprovozní velikosti. Měření bylo provedeno pro různé typy míchadel s různými průměry. V této práci budou korelace získané z odborné  literatury porovnány s námi vytvořenými korelacemi [Graf.1]. Budou diskutovány výsledky získaných nejistot měření a bude nastíněn další vývoj pokusů. Graf.1: Srovnání naměřených a predikovaných hodnot kLa.



11:20 Bc. Rudolf Pečinka M2 doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. Porovnání kinetiky oxidace CO a propenu na automobilových katalyzátorech obsahujících platinu a palladium detail

Porovnání kinetiky oxidace CO a propenu na automobilových katalyzátorech obsahujících platinu a palladium

Zvyšující se nároky na kvalitu životního prostředí vedou ke zpřísňování legislativy týkající se škodlivých látek vypouštěných do ovzduší. V Evropě je pro automobily platný systém emisních norem EURO, jehož snižující se limity vedou k vývoji účinnějších katalytických konvertorů a ke snaze o potlačení dalších nežádoucích jevů vyskytujících se při čištění spalin. Tato studie porovnává kinetiku katalytické oxidace, CO a C3H6 při ohřevu automobilových katalyzátorů typu Pt/γ‑Al2O3 a Pd/γ-Al2O3. Bylo zjištěno, že s rostoucí teplotou může dojít, paradoxně, k dočasnému snížení konverze CO. K tomuto nežádoucímu jevu dochází na počátku konverze propenu, kdy vznikají meziprodukty jeho neúplné oxidace jako etylén, octany a mravenčany, které obsazují a blokují centra katalyticky aktivních kovů. K oxidaci meziproduktů dochází až při vyšších teplotách, což vede k uvolnění katalytických center a postupně k úplné konverzi CO. Z porovnávaných výsledků experimentů je patrné, že paladium má významný vliv na potlačení dočasného snížení konverze, CO při souběžné oxidaci C3H6. U vzorku Pd/γ-Al2O3 k tomuto nechtěnému jevu dochází pouze minimálně.
11:40 Bc. Iveta Kršková M2 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek Modelovanie vplyvu reologických vlastností na tvorbu morfológie polymérnych pien detail

Modelovanie vplyvu reologických vlastností na tvorbu morfológie polymérnych pien

S polymérnymi penami prichádzame do styku každý deň. V modernom svete majú využitie ako tepelné izolanty, odľahčené plasty pre automobily, posteľové matrace, baliace materiály, atď. Použitie v takto širokej škále aplikácii je možné predovšetkým vďaka ich výborným vlastnostiam. Polymérne peny získavajú svoje vlastnosti vhodnou voľbou polymérneho materiálu a vnútornej štruktúry. V závislosti na vypěňovacích podmienkach potom peny majú veľmi nízku hustotu, nízku tepelnú vodivosť alebo sú veľmi elastické. Polymérne peny zohrajú významnú rolu aj v budúcnosti a preto sa snažíme pripraviť model, ktorý bude popisovať vznik morfológie pien a dovolí nám študovať fyzikálne javy prebiehajúce pri vypeňovaní.Presný matematický model nám potom pomôže objasniť odlišnosti v štruktúre medzi polystyrénovými (PS) a polyuretánovými (PU) penami, prípadne predikovať zmenu morfológie v závislosti na podmienkach vypeňovacieho procesu.Vyvinutý model sa skladá z dvoch častí. Prvá časť popisuje rast ciel spôsobený difúziou a vyparovaním vypěňovacieho činidla. Druhá časť potom popisuje utváranie stien a strutov, ktoré vychádza z lubrikačnej teórie toku tekutín. Do modelu sme zakompovali vývoj reologických vlastností pri raste cely a vplyv gradientu povrchového napätia pri utváraní stien.
Aktualizováno: 10.10.2017 12:27, Autor: Martin Mastný

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta chemicko-inženýrská
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi