Předmět „Procesní projekt“ je ve své novodobé podobě vyučován na Ústavu chemického inženýrství již dvacet let. Záznamy z výuky prvních ročníků jsou kusé, o průběhu druhých deseti let již však máme přesné informace. Za „druhý poločas“ se ve vedení studentských skupin vystřídalo deset pracovníků ústavu, bylo obhájeno 67 projektů a výukou prošlo celkem 291 studentů. Tyto projekty byly zadávány ve spolupráci s patnácti podniky českého chemického průmyslu.

Procesní projekty mohou představovat pro studenty první vážný střet s realitou řešení problémů v podobě, v jaké se v průmyslu opravdu objevují. Studenti na exkurzi v podniku rychle pochopí, že ke splnění úkolu budou potřebovat stejně tak řešič diferenciálních rovnic jako štafle, kbelík a stopky. Pochopí, že každý z pracovníků v podniku zadavatele si události pamatuje trochu jinak a především je různě interpretuje. Pochopí, že neustálá komunikace se zadavatelem i mezi sebou je holá nutnost. Studenti nás ale nikdy nezklamali a přes počáteční rozčarování (např. letos zaznamenané zaúpění: „To není chemické inženýrství, ale detektivka…“) dotáhli projekty ke zdárnému zakončení. Zástupci průmyslových podniků ostatně práci studentů na projektech vysoce cení, což dokonce někdy vyvrcholí přímou nabídkou pracovního místa v daném podniku.

Velké poděkování patří firmám Casale Project, Kovohutě Příbram, Leancat Electrolyzers, Lovochemie, Spolchemie a Synthomer, které se letos podílely na zadání studentských projektů a umožnily tak propojení akademické výuky s reálnými výzvami průmyslové praxe.

Zatím se zdá, že éra Procesních projektů druhým poločasem nekončí a doufáme, že spolupráce mezi ÚCHI a průmyslem formou výuky Procesních projektů bude úspěšně pokračovat i nadále.

• Sborník
• Fotogalerie na Facebooku

V úterý 28. ledna od 12 h proběhne přes MS Teams informační schůzka pro studenty FCHI, kteří mají zájem o zahraniční výjezdy v rámci programu Erasmus+ během akademického roku 2025/2026. Odkaz pro přihlášení ke schůzce naleznete na webu zahraničního oddělení https://international.vscht.cz.

18. 12. 2024 byly v sídle společnosti Crytur v Turnově odměněny nejlepší diplomové práce v materiálových vědách. Do pětice vítězných prací se probojovala i naše studentka z Ústavu chemického inženýrství. Ing. Nina Nováková, která vypracovala svou diplomovou práci s názvem "Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system" pod vedením doc. Jitky Čejkové, si ze slavnostního předávání cen odvezla čestné uznání. Gratulujeme!

Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno 39 diplomových prací. Soutěží vždy tým školitel/ka a student/ka, protože kvalita práce je do značné míry určena právě jejím vedením. Hodnotící komise složená z výzkumných pracovníků společnosti CRYTUR, spol. s r.o. posuzovala úroveň práce, inovativnost a její aplikovatelnost v praxi. Pro tento ročník byl důraz kladen na experimentální část, pečlivost zpracování výsledků a systematičnost přístupu k řešení problému. Většina přihlášených prací byla prezentována na konferencích, publikována v odborném tisku, což svědčí o jejich vysoké kvalitě jak z hlediska obsahu, tak i formy zpracování.

Všechny oceněné diplomové práce pocházejí z deseti českých a slovenských vysokých škol. Nejvíce prací bylo zasláno z různých fakult ČVUT, odkud přišlo celkem devět prací. Na odměnách mezi absolventy a jejich školiteli bylo letos rozděleno celkem 130 000 Kč. Všichni ocenění pokračují ve své vědecké kariéře a doktorském studiu.

Přehled oceněných prací:

1. místo: Ing. Matěj Štíbr

Značení SPIONs s modifikovaným povrchem diagnostickými i terapeutickými radionuklidy

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze

Školitel: RNDr. Martin Vlk, Ph.D., Katedra jaderné chemie

Předložená práce se zabývá velmi zajímavou a recentní oblastí studia přípravy a modifikací SPIONs s perspektivními radionuklidy 161Tb a 225Ac. Terbium-161 bylo poměrně čerstvě uvedeno do preklinického výzkumu a má potenciál stát se perspektivním radionuklidem, doplňujícím 177Lu a 225Ac v klinické praxi. Výsledky přinesly důležité poznatky do základního výzkumu o procesu selektivní vazby na povrch nanomateriálů, využitelných právě ve zdravotnictví a léčbě pacientů.  

2. místo: Ing. Dominika Popelová

Generace laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze

Školitel: Ing. Jan Šulc, Ph.D., Katedra laserové fyziky a fotoniky

Autorka se věnovala generaci laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm. Ve své diplomové práci prokázala, že toto záření lze efektivně generovat pomocí jednoduchých a kompaktních laserů, využívajících thuliová pevnolátková aktivní prostředí a objemové Braggovy mřížky navržené pro tuto vlnovou délku. Tyto lasery mají potenciální využití mj. v aplikacích, jako jsou Lidary nebo optické komunikace ve volném prostoru.

3. místo: Mgr. Kristián Šalata

Structure parameters of martensite in Ti alloys modified by presence of oxygen atoms

Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Školitel: RNDr. Dalibor Preisler, Ph.D., Katedra fyziky materiálů

Práce přináší poznatky pro výzkum metastabilních titanových slitin pro účely vývoje materiálu na výrobu bioimplantátů. Autor se věnoval návrhu, výrobě a charakterizaci slitin se zvýšenou koncentrací kyslíku s cílem objasnit změnu krystalické struktury při jejich zakalení. Tato transformace sehrává důležitou úlohu při optimalizaci mechanických vlastností slitin pro výrobu kloubních implantátů, jakými jsou pevnost a elastické chování podobné kosti. Výsledky byly prezentovány na několika mezinárodních konferencích a získané poznatky budou dále aplikované na výzkum nových slitin s vylepšenými vlastnostmi plastické deformace. 

Čestné uznání: Ing. Nina Nováková

Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system

Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Školitelka: doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D., Ústav chemického inženýrství

Téma předkládané práce se věnuje umělému životu (artificial life) a živým technologiím (living technologies). Autorka se zaměřila na růst a morfologické změny myelinových figur připomínajících myelin obklopující nervová vlákna. Výzkum naznačuje možnosti praktického využití v oblasti řízeného podávání léčiv, tvorby samoopravných povrchů a vývoje biokompatibilních materiálů s adaptivními vlastnostmi. Zároveň zdůrazňuje význam interdisciplinárního propojení chemie, fyziky a materiálových věd, a může inspirovat vývoj sofistikovaných materiálů, které reagují na své prostředí a přizpůsobují se externím podmínkám.

Ing.  Filip Wick

Vliv granulometrie prášku na mechanické a únavové vlastnosti Al aditivně naneseného nadzvukovou kinetizací

Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze

Školitel: doc. Ing. Jan Čížek, Ph.D., Ústav materiálového inženýrství

Autor ve své práci pomohl rozvinout zcela novou metodologii hodnocení, a rovněž unikátní metodu

testování samotnou. „Cold gas dynamic spray“ je nová technologie schopná nanášet ochranné či funkční vrstvy o tloušťkách až několik mm, čímž se liší například od procesů PVD či HiPIMS. Na rozdíl od generačně starších technologií žárového nanášení nedochází k tavení materiálu, čímž metoda mimo jiné umožňuje depozici kovů a slitin bez jejich oxidace či chemických a fázových změn. Tyto charakteristiky samy o sobě otevírají metodě obrovské pole uplatnění v mnoha odvětvích. V posledních cca 10 letech se navíc ukazuje, že použití metody lze rozšířit z vrstev na aditivní výrobu, tedy 3D tisk materiálů (CSAM). Zde díky svým nesporným výhodám předčí i v současnosti dramaticky se rozvíjející metody 3D tisku pomocí laserů či elektronových paprsků.

Cena CRYTUR

Cenu za nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách uděluje sponzor soutěže, CRYTUR, spol. s r.o., od r. 2014. Soutěž je otevřena všem studentům českých a slovenských vysokých škol. Aktuálně hodnocené práce musely být podány k obhajobě v období od 1. 10. 2023 do 30. 9. 2024. Za dobu trvání soutěže bylo vyplaceno na odměnách 1 221 000 Kč.

Výsledky soutěže

CRYTUR, spol. s r.o.

Turnovský CRYTUR patří k vedoucím technologickým firmám, zabývajících se výrobou specializovaných opto-elektronických zařízení pro použití například v elektronové mikroskopii, medicinálních laserech, vědeckých zařízeních či výkonných světelných zdrojích. Společnost se dlouhodobě zabývá vývojem a výrobou syntetických krystalů, které tvoří často jádro těchto řešení, ale také třeba důležitou část detekčních zařízení pro fyziku, jaké jsou například v CERNu. CRYTUR dlouhodobě pracuje s českými i zahraničními akademickými pracovišti na společných projektech, za které získal v minulosti řadu ocenění. Je držitelem řady mezinárodních patentů. Vědecko-výzkumné projekty byly v minulosti oceněny několikrát agenturou CzechInvest, firma získala ocenění v soutěži “Diamanty českého průmyslu.” Dlouhodobě se řadí mezi lídry českého technologického průmyslu. Společnost je PwC Firmou roku 2023 a její ředitel Jindřich Houžvička nositel titulu EY Podnikatel roku Libereckého kraje 2023 a Technologický podnikatel ČR 2023.

portál careermarket.cz

Působí na českém trhu od r. 2015 jako poradenský portál pro studenty, absolventy a firmy působící ve výzkumu a vývoji v přírodovědných oborech v České republice. Cenu CRYTUR spoluorganizuje od počátku její existence.

Ceny rektora za rok 2024 předal rektor Milan Pospíšil na tradičním adventním koncertě VŠCHT Praha v Betlémské kapli. Mezi oceněnými byli i zástupci naší fakulty.

Marie Urbanová

Za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha

Prof. Marie Urbanová působí na Ústavu fyziky a měřící techniky, kde se dlouhodobě věnuje výuce základních i specializovaných kurzů. Její přednášky z fyziky a chiroptických metod jsou ceněny zejména pro srozumitelnost a odborný obsah. Své zkušenosti promítla jako spoluautorka do tvorby skript Fyzika I a Fyzika II, která se stala nepostradatelnou studijní oporou pro generace studentů. Její pedagogické působení není omezeno jen na přímou výuku kurzů a vedení kvalifikačních prací, ale spočívá též v zapojení jejích studentů do špičkového výzkumu v rámci výzkumných projektů, kde čerpá ze své odbornosti v oblasti vibračního cirkulárního dichroismu a dalších chiroptických metod. Na Ústavu analytické chemie se podílela na vybudování laboratoře vibračního cirkulárního dichroismu, která slouží k výzkumu biomolekul a jejich interakcí. V této laboratoři pod jejím vedením a následně pod vedením jejích studentů úspěšně ukončilo své kvalifikační práce desítky studentů. Cena rektora za vynikající pedagogickou činnost oceňuje její dlouhodobý přínos k rozvoji vzdělávání na VŠCHT Praha.

Matouš Tůma

Za příkladné skloubení studia na VŠCHT a působení v národní sportovní reprezentaci ČR

Bc. Matouš Tůma je studentem 2. ročníku magisterského studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství na Ústavu chemického inženýrství, kde pracuje pod vedením pana profesora Přibyla. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na výzkum transportních procesů a elektroforézy. Kromě studia dosahuje vynikajících výsledků v moderním pětiboji. Mezi jeho největší sportovní úspěchy patří titul juniorského mistra světa ve štafetě v roce 2022 a bronzová medaile ze štafety na mistrovství světa téhož roku.

V předvečer 35. výročí sametové revoluce, v sobotu 16. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly medaile a ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Cena Josefa Hlávky je určena pro talentované studenty a absolventy pražských veřejných vysokých škol a brněnské techniky, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru, a pro talentované vědecké pracovníky Akademie věd do 33 let věku.

Na naší fakultě byly letos oceněny dvě osobnosti. Nositelem Medaile Josefa Hlávky se stal profesor Igor Schreiber z Ústavu chemického inženýrství a Ing. Kateřina Pražáková,  absolventka magisterského studijního programu Analytická chemie. Gratulujeme!

Foto: Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových"

Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole je udělována zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti. Gratulujeme Pavlu Galářovi k získání tohoto prestižního ocenění! 

Foto: MŠMT

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.

• Více o ceně Vitriol

Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o čtvrtý ročník. Ocenění bylo předáno na plese VŠCHT Praha. 

Výsledky

Laureáty studentské ceny Vitriol za rok 2024 se v 6 kategoriích stali:

• Nejlepší pedagog za FCHT – PhDr. Lucie Rychnová, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FTOP – Ing. Jiří Hendrych, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FPBT – Ing. Eva Jablonská, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FCHI: – prof. RNDr. Bc. Petr Slavíček, Ph.D.
  
• Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Mgr. Pavel Bakule
• Nejlepší nepedagogický pracovník – Mgr. Mili Viktorie Losmanová, PhD support

O ceně

Studenti VŠCHT Praha mohou od začátku letního semestru do konce září nominovat kandidáty na cenu. Během října probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.

Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).

Velkou gratulaci posíláme směrem k Danielu Bímovi z Ústavu fyzikální chemie Fakulty chemicko-inženýrské, který jako jediný z VŠCHT uspěl v extrémně kompetitivní výzvě JUNIOR STAR Grantové agentury ČR. Jeho projekt nese název "Optimalizace niklových katalyzátorů pro zlepšení stability a katalytické účinnosti za fotochemických a elektrochemických reakčních podmínek."

Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku podpoří celkem 19 projektů JUNIOR STAR, které pomohou začínajícím vědkyním a vědcům založit vlastní vědecké týmy. Všem úspěšným žadatelům gratulujeme.

Datoví novináři a analytici Kateřina Mahdalová a Michal Škop vypracovali analýzu vývoje zájmu uchazečů o studium na fakultách veřejných vysokých škol v ČR v období 2010 až 2023. Výsledný přehledový graf ukazuje, že počty uchazečů o studium během tohoto období vzrostly nejvíce naší fakultě, a to o více než 100 % (z 225 na 497 uchazečů), což představuje s odstupem nejvyšší relativní nárůst ze všech fakult veřejných škol v ČR.

O prázdninách vyšla kniha Zeptej se vědce s podtitulem Neexistují blbé otázky! Na její tvorbě se podílelo i několik autorů působících na FCHI i dalších fakultách VŠCHT:  Stanislav Gajdoš (FTOP), Kristýna Kantnerová (FCHI), Olga Maťátková (FPBT), Henrietta Ottová (FPBT), Tereza Pavlíčková (FCHI), Kateřina Sasinová (FPBT), Vít Svoboda (FCHI) a Jaroslav Zelenka (FPBT).

Knihu je možné pořídit v e-shopu nakladatelství Grada nebo u oblíbených knihkupců. Kniha Zeptej se vědce nabízí výběr 50 nejzajímavějších otázek ze všech 1200 dotazů, které se v projektu Zeptej se vědce již nashromáždily. Tato jedinečná sbírka obsahuje odpovědi na otázky, které vás možná nikdy nenapadly, ale rozhodně vás zaujmou.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Grada se chystá též křest knihy a podle dosavadních nápadů se bude jednat o akci, kterou by si žádný fanoušek české vědy neměl nechat ujít. Termín křestu bude brzy zveřejněn na sociálních sítích Zeptej se vědce (Facebook – Instagram –  X ), pravděpodobně se bude jednat o druhou polovinu října 2024.

Finále mezinárodní soutěže SensUs, zvané SensUs Innovation Days, se odehrálo v nizozemském Eindhovenu od pondělí 26.8. do čtvrtka 29. 8. V týmu VŠCHT Praha bylo 13 studentů a z toho 5 bylo z naší fakulty: Hynek Housar, Jan Vyčítal, Denis Najman, Adam Benjamin Plšek a Ján Cúth. Děkujeme za vzornou reprezentaci!

SensUs je každoroční mezinárodní studentská soutěž, která dává prostor univerzitním studentským spolkům vyvinout a prezentovat své biosenzory. Letošní téma se zaměřilo na onemocnění ledvin a týmy měly za úkol vytvořit senzor pro kontinuální detekci kreatininu v tkáňovém moku. Tento senzor by mohl výrazně zlepšit kvalitu života pacientů, kteří čelí riziku akutního selhání ledvin, a tím snížit nutnost častých kontrol a návštěv nemocnic. Koncept našeho UCTeamu spočíval v kaskádě tří imobilizovaných enzymů, které vedly k přeměně kreatininu v peroxid vodíku, který byl poté možný amperometricky detekovat. 

Na soutěži se představilo 18 týmů z celého světa, včetně týmů z Nizozemska, USA, Kanady, Číny, Německa, Dánska a dalších zemí. Naše univerzita, VŠCHT Praha, získala první místo v kategorii Analytical Performance, přičemž se setkala s pozitivním ohlasem během své prezentace na soutěži.  Pro studenty byla tato událost nejen příležitostí navštívit univerzitní komplex v Eindhovenu (TU/e) a High Tech Campus, zúčastnit se historicky prvního ročníku sympozia kontinuálních biosenzorů (First international symposium on Continuous Real-Time Biomolecular Sensing), ale také navázat cenné kontakty s partnery z firem jako Phillips, Siemens, Demcon, ScioSense či PalmSens. Kromě toho měli možnost poznat členy zahraničních týmů, prodiskutovat jednotlivá řešení biosenzorů a často i navázat nová přátelství.

Další detaily o soutěži můžete najít na webových stránkách SensUs:

https://www.sensus.org/

a detaily o UCTeamu v článku 

https://www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/uspech-na-sensus-2024

nebo na našem Instagramu @ucteam_prague

https://www.instagram.com/ucteam_prague/

Autor: Hynek Housar

Koncem června se v evropském výzkumném  laserovém  centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech konal ELI User Meeting 2024. Ing. Vít Svoboda, Dr. sc. ETH Zürich z Ústavu fyzikální chemie tam měl zvanou přednášku na téma "Ultrafast Chiral Dynamics with Photoelectrons".  Vítova práce se zaměřuje na studium chirálních molekul pomocí časově rozlišené fotoelektronové spektroskopie s femtosekundovými světelnými pulzy. V těchto experimentech zkoumá reakce chirálních molekul po fotoexcitaci. Tento rychle se rozvíjející obor attosekundových věd zažívá významný rozmach a Vít měl to štěstí být u jeho zrodu. Více se o Vítovi, jehož inovativní měření významně přispěla k oboru, můžete dočíst v rozhovoru, který poskytl po svém návratu do Česka letos v lednu.

Nyní jsme se ho zeptali, jak se vyvíjí spolupráce s ELI.

"Moje spolupráce s ELI Beamlines byla navázána již při přípravě mého GAČR Junior Star projektu, kdy mi bylo jasné, že na vlastní femtosekundové lasery, které by stály u mě v laboratoři na VŠCHT, nedosáhnu, jelikož to se bavíme o investicích okolo 35 milionů korun. Proto jsem se snažil hledat jinou cestu. Tou je spolupracovat s existujícími „large facility“ zařízeními, které potřebné laserové systémy mají. Jak doufám, v rámci mého GAČR  budu moci na zmíněném ELI Beamlines provádět velkou část experimentů, které jsem v projektu navrhl. Tak například se chci podívat na chemické přeměny chirálních molekul v jiné chirální molekuly nebo se podívat na roli elektronových korelací při ionizaci a jejich roli v chirálních molekulách. A když vše půjde podle plánu, což tak určitě nebude, tak bych se rád dostal ke studiu provázané chirální a spinové dynamiky, která je klíčová pro pochopení například kvantových počítačů nebo budoucí fotovoltaiky."

A na otázku, kdy očekává Nobelovu cenu, odpovděl následovně:

"Očekávám, že nejpozději do deseti let ji dostane Tomáš Jungwirth za své převratné objevy v oblasti magnetismu a spintroniky. Jestli byla otázka mířena směrem ke mně, tak mohu jen poznamenat, že ji považuji za moc povedený vtip."

Dr. Vít Svoboda vede vlastní výzkumnou skupinu attosekundové spektroskopie a dynamiky molekul. Pokud byste se chtěli stát členy jeho týmu, neváhejte ho kontaktovat (vit.svoboda(at)vscht.cz).

S radostí oznamujeme, že Karolína Salvadori z naší Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické v Praze získala prestižní Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.

Slavnostní udílení vědeckých cen Francouzského velvyslanectví, které letos oslavily své 30. výročí,  proběhlo 28. června 2024 v Praze. Tyto ceny jsou určeny pro studenty doktorských programů nebo postdoktorandy, kteří nedávno obhájili svou disertační práci. Ocenění pokrývají oblasti chemie, lékařství, farmacie, počítačových věd a informatiky, jaderného výzkumu, životního prostředí a klimatu a společenských a humanitních věd. Nejstarší z těchto ocenění je Cena Jean-Marie Lehna za chemii, která již od roku 1994, kdy byla založena nositelem Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 Jean-Marie Lehnem, oceňuje vynikající výzkumné práce českých studentů v oblasti chemie, na kterých pracovali během svého doktorandského studia.

Karolína Salvadori byla oceněna za svou disertační práci "Study of Building Blocks Suitable for Preparation of Functional Receptor Materials for Sensorics", kterou vedl profesor Pavel Matějka. Karolína se v rámci svého výzkumu zabývá přípravou a studiem nových receptorových materiálů a jejich stavebních jednotek. Tyto látky disponují ve své struktuře močovinovými vazebnými místy, jež jsou vhodná ke komplexaci aniontů. Součástí její práce je vedle syntézy také část věnovaná studiu fyzikálně-chemických vlastností připravených molekul. K tomuto účelu využívá řady technik molekulové spektroskopie a elektrochemie. Zvláštní pozornost je věnována především vyhodnocení vazebných schopností. Důkladné prozkoumání komplexačních vlastností poskytuje data nezbytná k porozumění zákonitostí chování stavebních bloků v přítomnosti aniontů a zároveň umožňuje predikovat komplexační chování konečných receptorových materiálů. Receptorové materiály jsou připraveny připojením vazebných jednotek k molekulovým nosičům (především dendrimerů a makrocyklů ze skupiny calixarenů); popř. jsou receptorové jednotky designovány tak, aby je bylo možno využít k modifikaci povrchů elektrod. Nedílnou součástí projektu je rovněž studium recyklace připravených systémů, například pomocí nanofiltrace. 

O své práci a lásce k chemii nám Karolína prozradila následující: "Na vypracování jsem souběžně pracovala na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha, Ústavu chemických procesů (skupina bioorganické chemie a biomateriálů) a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy), což mi umožnilo kombinovat řadu různých přístupů. Pokud bych měla práci velmi krátce shrnout – je zaměřena především na vývoj nových receptorů aniontů a jejich stavebních jednotek. Součástí práce je tedy jak syntetická část, tak studium vlastností. Vlastnosti studuji pomocí řady technik, ať již spektroskopických, nebo elektrochemických. Chemii se věnuji již od střední školy, přičemž v posledním ročníku gymnázia jsem měla možnost navštěvovat skupinu Supramolekulární chemie na Masarykově univerzitě v Brně. Zde jsem se pod vedením profesora Vladimíra Šindeláře a doktora Tomáše Fialy seznámila s chemií, která se mi stala zcela osudovou – chemií aniontových receptorů. Supramolekulární chemii jsem se tedy rozhodla věnovat i během svého studia na vysoké škole. Nejprve jsem absolvovala obor Chemie a bakalářskou práci jsem vypracovala na půdě Ústavu organické chemie. Od nástupu na magisterské studium se mě ujal pan profesor Matějka, který mě společně s mými konzultanty (doktorkou Petrou Cuřínovou a profesorem Jiřím Ludvíkem) provází dodnes a pomáhá moji tématiku dále rozvíjet. Postupně jsme se od velmi jednoduchých molekul přesunuli ke studiu komplexnějších systémů. Navíc díky kombinaci řady přístupů se člověk opravdu nikdy nenudí a neustále se nám otevírají nové výzkumné výzvy a cíle."

Předávání Cen Jean-Marie Lehna 2024. Zleva: Francouzský velvyslanec v ČR Stéphane Crouzat, předsedkyně správní rady NF IOCB Tech Barbara Eignerová, Helena Hrušková (Zvláštní cena ČSCH), Petr Macháč (3. cena), David Dunlop (2. cena), Karolína Salvadori (1. cena), předseda ČSCH prof. Tomáš Navrátil a prof. Jean-Marie Lehn. (Foto: © Ondřej Besperát)

Blahopřejeme Martinu Balouchovi ze skupiny prof. Františka Štěpánka k získání 3. místa v kategorii Cena Sanofi - Cena za farmacii, jedné z několika vědeckých cen, které každoročně uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze. Martin byl nominován za svou doktorskou práci s názvem "Výzkum bariérových a transportních vlastností lipidických vrstev" a cenu převzal na slavnostním ceremoniálu za přítomnosti laureátů Nobelovy ceny včetně prof. Jean-Marie Lehna. Gratulujeme k tomuto zaslouženému ocenění!

Cenu za farmacii (dříve nazývanou Cena za výzkum ve farmaceutických vědách) společně pořádají Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Sanofi. Jedná se o ocenění výzkumných prací českých studentů doktorských studií a mladých českých lékařů v oblasti farmacie. Výherci obdrží jednak finanční podporu, jednak dostanou možnost vycestovat na stáž do výzkumné laboratoře ve Francii.

Foto: © Ondřej Besperát 

Blahopřejeme Ing. Marii Plaché, Ph.D. ze skupiny prof. Petra Kočího z Ústavu chemického inženýrství, která se svou disertační prací "Modelování transportu a reakce v porézních katalytických filtrech s využitím 3D počítačové rekonstrukce" obsadila 1. místo ve vědecké soutěži Francouzského velvyslanectví v kategorii "Make Our Planet Great Again - Prize in Environmental Sciences".  Cenu za ni převzal její školitel prof. Petr Kočí (na fotografii uprostřed, foto: © Ondřej Besperát).

Cenu Make Our Planet Great Again za environmentální a klimatický výzkum pořádá Velvyslanectví Francie v ČR společně s BNP Paribas. Tato cena má za cíl odměnit výzkumnou práci českých studentů v oblasti změny klimatu, životního prostředí a udržitelného rozvoje. Vítězové obdrží finanční pomoc a první dva také možnost absolvovat stáž ve Francii ve výzkumné laboratoři. Cena byla udělena během recepce na Francouzském velvyslanectví v Praze, Buquoyský palác, které předsedají profesor Jean-Marie Lehn, laureát Nobelovy ceny za chemii, a pan velvyslanec. Make our Planet Great Again je iniciativa prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, která byla zahájena 1. června 2017 po rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Je to výzva pro výzkumné pracovníky a učitele, podnikatele, sdružení a nevládní organizace, studenty a veškerou občanskou společnost, aby se mobilizovali a připojili k Francii v boji proti globálnímu oteplování.

Foto Marie Plaché z promocí v Betlémské kapli.

Abstrakt práce

Ačkoliv se Evropská unie posouvá k elektrickému pohonu vozidel, spalovací motory zůstanou v této a následujících dekádách důležitými zdroji mechanické energie, a to zvláště pro těžká nákladní vozidla. Proto bude důkladné ošetření jejich spalin důležitou a nezbytnou součástí řešení problematiky ekologického dopadu provozu vozidla. Má práce se věnuje vývoji matematických modelů popisujících v měřítku pórů procesy probíhající uvnitř stěn katalytických filtrů pevných částic pro čištění výfukových plynů. Modely jsou založeny na snímcích z rentgenové tomografie, 3D rekonstrukci porézních struktur stěn a rozložení katalytického materiálu. Mezi zkoumané procesy patří proudění, difúze a reakce plynu, pohyb pevných částic, jejich filtrace a růst nánosů zachycených částic. Modely, které jsem vyvinula, tvoří modulární sadu simulačních nástrojů ve výpočetním prostředí OpenFOAM. Uvedené nástroje jsem použila pro simulace několika filtrů pevných částic s a bez katalytického materiálu, přičemž jsem studovala vliv mikrostruktury na účinnost filtru. Výsledky simulací umožnily předpovědět klíčové funkční parametry vzorků filtrů, včetně permeability stěn, konverze plynných složek a filtrační účinnosti jak v čistém stavu, tak během akumulace sazí. Model filtrace a akumulace částic se podařilo ověřit pomocí časově rozlišené rentgenové tomografie. Modely a výsledky simulací byly uveřejněny v šesti článcích v impaktovaných časopisech a představeny na mezinárodních konferencích ve formě šesti přednášek a pěti plakátových sdělení. Provedené simulace poskytují cenné informace o procesech probíhajících v porézních stěnách katalytického filtru. Vyvinuté modely fungují jako výkonný nástroj pro virtuální testování nových prototypů filtrů a získané výsledky poskytly cennou zpětnou vazbu pro ladění mikrostruktury katalytického filtru směrem k optimálnímu výkonu v průmyslovém měřítku. Takto vylepšené katalytické filtry mohou výrazně snížit množství produkovaného znečištění po celou dobu životnosti vozidel. 

Druhý ročník konference „Rosteme s chemií“ se konal 27. - 28. června 2024 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tato akce byla primárně zaměřena na mladé chemiky do 35 let. Organizátorům se podařilo navázat na loňský úspěšný ročník, který započal společné potkávání, diskutování, navazování spoluprací a vzájemnou motivaci. Opět se podařilo dostát hesla konference "Rosteme s chemií". Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na této akci reprezentovalo i několik studentů z naší fakulty. Dvoudenní setkání studentů těžilo z podpory Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České chemické společnosti a dalších sponzorů a partnerů, což zajistilo hodnotný zážitek pro všechny účastníky.  Cena za nejlepší přednášku a poster byla sponzorována firmou Metrohm. Dále byly uděleny tři čestné ceny. Ocenění získali roční členství v České chemické společnosti a věcné dary od sponzorů. Jsme hrdí, že jednu z těchto cen získala Nina Nováková z Ústavu chemického inženýrství za svou přednášku „Biomimetické chování v chemických systémech: tvorba myelinových figur“ (spoluautory byli její školitelka Jitka Čejková a Jan Macháček). Toto ocenění zdůrazňuje kvalitu a dopad její práce. Gratulujeme Nině a děkujeme všem účastníkům z naší fakulty za vzornou reprezentaci VŠCHT Praha.

Dnes v rámci projektu Centrum počítačového vzdělávání začal třídenní kurz Mathematica. Organizátorem je RNDr. Pavel Pokorný, Ph.D. 

Co to je: Mathematica je počítačový algebraický systém, který umožňuje pohodlně provádět na počítači jednoduché i složité operace, zejména numerické, symbolické a grafické.

Kdy: pátek 21.,pondělí 24 a úterý 25. 6. 2024 10-14 hod. Je to jeden třídenní kurz. Ne tři opakování téhož.

Kde: posluchárna BI VŠCHT Praha, Technicka 3, Praha 6

Co potřebujete znát předem: nic.

Pro koho je kurz určen: pro studenty všech stupňů a typů studia (zapište si prosím předmět M413041) a pro zaměstnance a přátele VŠCHT Praha.

Přineste si prosím počítač s instalovanou Mathematicou.

Zdrojové soubory jsou na account.wolfram.com (zvolte SSO).

Pro malý počet zájemců (3) můžeme zapůjčit školní notebook - v případě zájmu mně, prosím, napište.

Budete-li mít navíc placený přístup k Chat GPT, můžete si vyzkoušet spolupráci Mathematica a AI.

Program:

Pátek 21. 6. 2024

10:00 - 11:10 P. Pokorný: Základy syntaxe, nápověda, AI

11:25 - 12:35 V. Svoboda: Mathematica ve fyzikální chemii

12:50 - 14:00 J. Kubečka: Od čísel ke grafům + Rozdělení projektů

Pondělí 24. 6. 2024

10:00 - 11:10 P. Pokorný: Pokročilé funkce, 3D tisk

11:25 - 12:35 J. Koutník: Průmyslové prototypování s Wolfram Mathematica

12:50 - 14:00 J. Kubečka: Přehled novinek a zajímavých funkcí + Práce na projektu

Úterý 25. 6. 2024

10:00 - 11:10 P. Pokorný: Pokročilé funkce

11:25 - 12:35 J. Kubečka: Krátké poznámky k projektům + Dokončení projektů

12:50 - 14:00 J. Kubečka: Prezentace projektů

Firma Prusa Research nám laskavě zapůjčila 3D tiskárnu Original Prusa MK4, tak si můžete na vlastní ruce vyzkoušet přípravu a 3D tisk.

Prezident republiky Petr Pavel ve čtvrtek dne 13. června 2024 v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety profesorkám a profesorům vysokých škol.  Jmenován byl i doc. Ing. Jan MAREŠ, Ph.D., vedoucí Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky, na návrh Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pro obor Řízení strojů a procesů.

Fotografie: zdroj MŠMT

S velkou radostí oznamujeme, že naše dvě studentky, Jana Floreková z Ústavu fyzikální chemie a Adéla Kavalová z Ústavu chemického inženýrství, získaly ocenění za nejlepší poster na 50. ročníku konference SSCHE (Slovak Society of Chemical Engineering). Konference se konala v malebné oblasti Vysokých Tater, v hotelu SOREA Hutník v Tatranských Matliarech, mezi 20. a 24. květnem 2024.

Jana Floreková byla oceněna za svůj poster s názvem: "Innovative mixed matrix membranes based on magnetic MOF UiO-66-NH2 and Pebax1657 with enhanced CO2/N2, CO2/CH4, and O2/N2 separation performance" Autoři: Floreková, J.*, Friess, K.

Adéla Kavalova získala ocenění za poster s názvem: "Mathematical modelling of poly(lactide) depolymerization" Autoři: Kavalová, A.*, Zubov, A.

Konference SSCHE je organizována Slovenskou společností chemického inženýrství s podporou Ústavu chemického a environmentálního inženýrství Slovenské technické univerzity. Cílem konference je prezentace nejnovějších výsledků výzkumu a technologických inženýrských řešení v oblastech chemického a biochemického inženýrství, strojního inženýrství v chemii, řízení procesů v chemickém a potravinářském průmyslu se zaměřením na racionální využívání energetických zdrojů, ekologii a řízení rizik.

Výročního 50. ročníku této konference se zúčastnilo asi 30 reprezentantů z naší univerzity. Účast studentů na konferenci byla velmi vítána a v rámci konference byl již tradičně uspořádána soutěž BEST POSTER AWARD pro tři nejlepší postery, které byly ohodnoceny vědeckou komisí. Letos byly tři nejlepší postery oceněny částkou 250 EUR každý a jsme hrdi, že dvě z těchto cen získaly právě naše studentky.

Gratulujeme našim studentkám a děkujeme jim za skvělou reprezentaci naší fakulty!

Cenu Via Chimica pro rok 2024 získala naše studentka Karolína Slonková. Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získala Karolína Slonková za excelentní bakalářskou práci s názvem „Analýza uvolňování léčiv z nosičů responsivních na magnetické pole.“ V práci, kterou obhájila na VŠCHT Praha, Karolína Slonková navrhla magneticky responsivní mikročástice, které mohou pomoci v boji proti bakteriím. Společně s oceněním obdrží mladá vědkyně od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.

Dnešní medicína umí za pomoci gelů, částic nebo pásek umístěných přímo do těla pacientů uvolňovat léčivo přímo na místě, kde je to potřeba. Takovéto nosiče s léčivy se používají například při výměně kloubu nebo po zavedení zubního implantátu. Jejich problémem však je, že léčivo vylučují nekontrolovaně, což znamená, že třeba v případě antibiotik může vzniknout bakteriální rezistence. „Proto jsme přišli s nápadem zapojit do boje s bakteriemi magnetické nanočástice. Ty dokážou díky vnějšímu podnětu ve formě magnetických impulzů léčivo do těla řízeně a dokonce i opakovaně dávkovat,“ vysvětluje laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková podstatu svého oceněného výzkumu.

Výzkum, na kterém Karolína Slonková pracovala dva roky, vznikal v laboratoři chemické robotiky prof. Františka Štěpánka na VŠCHT v Praze. „Laboratoř jsem si vybrala díky své školitelce, dr. Denise Lizoňové. O jak špičkový tým jde, jsem zjišťovala až postupně, a o to více jsem si vážila toho, kolik času mi byli kolegové ochotni věnovat,“ říká laureátka ceny Via Chimica. Na výzkumném tématu přitom pracuje i nadále. „Nyní zkoumám kapacitu systému, tedy kolik cyklů je schopna mikročástice podstoupit a jaké množství antibiotika je při takovém počtu cyklů schopna uvolnit. Tyto výsledky budou doufejme brzy publikovány,“ usmívá se čerstvá laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková.

Rozhovor s laureátkou na webu ceny Via Chimica

UCT Prague successful in the prestigeous MSCA Postdoctoral Fellowship call

Two new holders of the prestigious EU-funded Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (MSCA PF) will join UCT Prague. These grants enable talented postdocs to implement their own excellent research project and boost their career development.

Dr. Emilia Jakubowska from Poznań University of Medical Sciences received an exceptional 100% evaluation score for her project "Advanced manufacturing of drug substances by co-processing with excipients through heteronucleation in a milifluidic device (ManCoProc)". Supervised by prof. František Štěpánek, the fellowship will be implemented at the Department of Chemical Engineering during 19 months, incl. 3 months of "non-academic placement" at Zentiva.

Dr. Yirong Zhao succeeded with her two-year project "Developing high-energy tellurium/selenium redox-amphoteric conversion cathode chemistry for aqueous aluminum batteries (TSRA)". After completing her current postdoc at the Technische Universität Dresden, she will join the group of prof. Zdeněk Sofer at the Department of Inorganic Chemistry.

Another 14 projects achieved sufficient evaluation score to obtain synergic funding from the OP JAK programme, for which the Project Center is preparing a joint application (joint project Chemfells VII). In total, 16 of the 25 submitted proposals are thus eligible for funding from one of the available sources, same as in the 2022 call.

UCT Prague thus confirmed the success of previous years and once again ranked among the most successful Czech institutions. Out of the total number of 8039 submitted projects, 1249 will be funded, 12 of them to the Czech Republic institutions. Currently, 5 MSCA PF projects are implemented at UCT Prague (incl. 2 from a specific call for Ukrainian researchers) and 11 MSCA PF projects financed by OP JAK (Chemfells V and VI projects).

• Results MSCA PF 2023:

Co je na jeho exaktní vědě krásné? Za co všechno matematice vděčíme? A dokážeme dohlédnout, jaké obzory nám otevře umělá inteligence? Moderuje Marie Retková.

V celostátní soutěži „O cenu Karla Štulíka 2024“ o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie obsadili 3. místo naši studenti Bc. Jakub Harvalík s prací "Reduktivní elektrochemické štěpení sulfonimidů jako přímá cesta k sulfonamidům" a Bc. Kateřina Pražáková s prací "Lipidomická analýza makrofágů pomocí LC-MS".  Vynikajícím způsobem reprezentovali naši fakultu i Marek Beneš, který získal zvláštní cenu poroty pro studenty bakalářského studia, a  Matyáš Garnol, jež získal zvláštní cenu firmy Nicolet za nejlepší práci v oblasti molekulární spektroskopie. Gratulujeme!

27. ročník soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie "O cenu Karla Štulíka 2024" pořádala Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou skupinou analytické chemie České společnosti chemické a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. pod záštitou děkana Přírodovědecké fakulty UK prof. RNDr. Jiřího Zimy, CSc. Soutěž je určena všem studentům bakalářského a magisterského studia studujícím na českých a slovenských vysokých školách. Soutěž se uskutečnila ve dnech 31. 1. a 1. 2. 2024 v prostorách Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově.

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 26. a sobotu 27. ledna 2024. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete si je podrobně projít zde: https://studuj.vscht.cz/fakulta-chemicko-inzenyrska/

Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů naleznete zde: https://studuj.vscht.cz/dod/

Za svou dizertační práci Photoemission spectroscopy of liquids obdržel Dr. Lukáš Tomaník z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha Cenu Zdeňka Hermana za rok 2023. Lukáš Tomaník vystudoval analytickou chemii a na doktorské studium se přesunul do oblasti fyzikální chemie, kdy se ve skupině prof. Petra Slavíčka věnoval chemickým aplikacím fotoemisní spektroskopie v kapalných mikrotryskách. Tématem se bude od února dále zabývat na svém postdoktorandském pobytu na berlínském Ústavu Fritze Habera, na který získal podporu výjezdního grantu Grantové agentury České republiky.

Cena je udělována Nadačním Fondem Resonance, který byl založen ustavující osobností české chemické fyziky profesorem Zdeňkem Hermanem v roce 2014 s cílem podpory studentů v oborech chemické fyziky a hmotnostní spektrometrie. Cena Zdeňka Hermana je udělována „za nejlepší doktorskou disertační práci, přihlášenou do soutěže, ze všech podoborů chemické fyziky a ze všech podoborů hmotnostní spektrometrie“. Cena byla udělena již podesáté, přičemž někteří z laureátů na VŠCHT vystudovali. Za připomenutí stojí, že také prof. Herman byl s VŠCHT pedagogicky spjat.

Cenu Lukáši Tomaníkovi předal předseda správní rady nadace, doc. Michal Fárník z Heyrovského ústavu fyzikální chemie, za přítomnosti rektora VŠCHT Praha prof. Pavla Matějky.

Turnov, 14. 12. 2023 Vítězem jubilejního 10. ročníku Ceny Crytur se stal Ing. Jan Pokorný z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství pražského ČVUT. Ve své práci s názvem „Thulium-dopped fiber amplifier“ se věnoval konstrukci prototypu širokopásmového zdroje záření o vlnové délce kolem 2 μm na bázi vlákna dopovaného thuliem. Druhé a třetí místo získali absolventi VŠCHT Praha. Ing. Tomáš Přibyl za práci „Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii,“ třetí se umístil Ing. Lukáš Kamenský s prací „Controlled drug release from magnetoliposomes.“ Porota udělila dvě Čestná uznání. Obě putují také na VŠCHT Praha. Přehled oceněných prací je uveden níže.

Do aktuálního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách přihlásili jejich autorky a autoři 43 diplomových prací. Soutěží tandem školitel/ka a student/ka. Role školitele je z pohledu sponzora soutěže nezastupitelná, protože vedení práce určuje její kvalitu, dosažené výsledky a možnost publikování. Kritérii hodnocení jsou proto úroveň práce, inovativnost a aplikovatelnost výsledků v praxi. Hodnotící komisi tvoří výzkumní pracovníci společnosti Crytur spol. s r.o. Ve srovnání s přechozími lety se sešel vysoký počet anglicky psaných textů.

„Spektrum prací bylo velmi široké,“ okomentoval výsledky soutěže Ing. Antonín Fajstavr, člen R&D vývojového týmu. „Ačkoliv se zabýváme optoelekronikou, díky této soutěži se dozvíme spoustu nových věcí například o biomateriálech, o jejich schopnostech zamezit šíření infekcí a podpoře hojení. Bylo velmi podnětné zabývat se diplomkou na téma optických komunikací a oku bezpečných laserů. Cena Crytur byla opět na vysoké úrovni, dokonce zase o kus výš v porovnání s předchozími ročníky tím, že jsou autoři pobízeni jít do hloubky specializovaných témat v odvětví fyzikálního a chemického inženýrství, materiálových věd a jejich aplikací.“

Autorky a autoři hodnocených textů pochází z 11 vysokých škol, z toho ze tří slovenských. Rekordmanem letošního ročníku je pražská VŠCHT, odkud bylo zasláno do soutěže 16 prací. Na odměnách bylo rozděleno 130 000 Kč.

Ocenění z VŠCHT

2. místo - Ing. Tomáš Přibyl: Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii

Školitel: doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT v Praze,

Práce se zabývala přípravou a charakterizací oktaedrických molybdenových klastrů, používaných při vývoji nových fotosensitizérů a radiosensitizérů, jež by mohly sloužit jako nová léčiva pro fotodynamickou terapii nádorových onemocnění či pro zvýšení účinnosti protinádorové radioterapie a snížení dopadu jejich vedlejších účinků. Molybdenové klastry jsou v medicíně používány zatím okrajově, ale vykazují schopni být excitovány ionizujícím zářením, které proniká hluboko do tkáně. Molybden i jod jsou biogenní prvky a experimenty na zvířatech ukázaly velmi nízkou toxicitu a vysokou biokompatibilitu molybdenových klastrů. Autor se podílel na přípravě tří publikovaných odborných textů.

3. místo - Ing. Lukáš Kamenský: Controlled drug release from magnetoliposomes

Školitelka: Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VŠCHT v Praze

Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a testování magnetolipozómů, částic o velikosti stovky nanometrů, které v sobě nesou účinnou látku (např. antibiotikum nebo protirakovinové léčivo) a zároveň reagují na magnetické pole. Pomocí tohoto pole je možné je navigovat a dopravit na místo, kde je látka pro léčbu třeba. Autorovi se podařilo poprvé zkombinovat schopnost magnetické navigace s řízeným vylučováním pomocí střídavého magnetického pole. Díky tomu je možné látku v místě působení kontrolovaně uvolnit. Objev otvírá možnosti v oblasti léčby mnohých nemocí. Práce bude publikována v impaktovaném časopise.

Čestné uznání - Ing. Klára Odehnalová: Study of mixtures permeation through a liposomal membrane

Školitel: Ing. Aleš Zadražil, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VSČHT v Praze

Práce je příspěvkem na poli polyfarmacie. Více léků přijímaných pacientem může způsobovat nečekané reakce organismu na kombinace různých léků. Dosud se tyto kombinace studovaly pouze na úrovni jednotlivých účinných látek. Autorka pracovala na hlubší úrovni, měla za úkol vyvinout takovou metodu měření rychlosti permenace (pronikání membránou) látek, která dokáže měřit ovlivnění tohoto procesu jinými látkami a dalšími vlivy. Pracovala s liposomy a pro studim zvolila dva používané zrychlovače pro kožní podání, ethanol a kyselinu olejovou. Zabývala se také ko-permeací binárních směsí a dokázala, že jak schopnost látky pronikat a její partiční koeficient mohou být ovlivněny přítomností jiných léčiv. Tyto výsledky mohou vysvětlit spoustu nežádoucích efektů u pacientů. Práce byly prezentována na zahraniční konferenci a formou vědeckého článku, kde patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru.

Čestné uznání - Ing. Lukáš Koláčný: Komplexní studium mikrostruktury heterogenních materiálů kombinací skenovací a transmisní elektronové mikroskopie

Školitel: Ing. Martin Veselý, Ph.D., Ústav organické technologie, VŠCHT v Praze

Diplomová práce je experimentálního charakteru, cílem byl prozkoumat možnosti studia vnitřní mikrostruktury materiálů pomocí dvou elektronových mikroskopů, duálního FIB-SEM a transmisního mikroskopu. Byly vyvinuty a ověřeny přípravy lamel pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM) z různých materiálů a do praxe na VŠCHT tak byla uvedena metodika elektronové tomografie. Hlavní výhodou této metodiky je trojrozměrný obraz rozložení hmot v prostoru, kdy primárním zdrojem informace jsou dvou dimenzionální snímky z TEM mikroskopu, které může být až v jednotkách či nižších desítkách nanometrů. Tento rozměr umožňuje opsat a pochopit jevy, které nastávají u materiálů během jejich životního cyklu. Autor prezentoval práci na konferencích a je spoluautorem vědeckých publikací.

Prezident republiky Petr Pavel předal osobně 12. prosince 2023 v pražském Karolinu jmenovací dekrety 73 profesorům vysokých škol. Na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl profesorem jmenován i Alexandr MALIJEVSKÝ pro obor: Fyzikální chemie. Gratulujeme!

Prof. Mgr. Alexandr Malijevský, Ph.D., DSc. vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal na VŠCHT Praha v oboru fyzikální chemie.  V letech 2007–2009 působil  jako postdoc na univerzitě Imperial College London a po návratu se stal odborným asistentem na Ústavu fyzikální chemie, jehož členem je dodnes. Zde se podílel nebo podílí na výuce bakalářských, magisterských a doktorských kurzů, z nichž některé založil. Úzce spolupracuje se zahraničními, především anglickými univerzitami, které pravidelně navštěvuje.  V roce 2015 se habilitoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a získal titul docent v oboru Teoretická fyzika. V roce 2019 získal na Akademii ČR titul DSc. v oboru Fyzikálně-Matematické vědy – Fyzika kondenzovaných systémů.  Je autorem více než sedmdesáti impaktovaných publikací a dvou skript.
Jeho výzkum, který využívá nástrojů statistické fyziky, je na pomezí fyzikální chemie a teoretické fyziky. Zabývá se především studiem povrchových fázových přechodů na mezifázových rozhraních nebo fázových přechodů, ke kterým dochází uvnitř nanoskopicky omezeného prostředí. Speciálně se zaměřuje na hledání obecných souvislostí mezi fázovým chováním a geometrií daného prostředí. 

Foto: MŠMT

Cenu Josefa Hlávky za rok 2023 převzalo dne 16. 11. 2023 na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic 54 nejlepších studentů a absolventů pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladých talentovaných vědeckých pracovníků Akademie věd ČR. V letošním roce Cenu Josefa Hlávky získal Ing. Jaroslav Otta (na fotografii vpravo), student v doktorském programu Technická kybernetika na Ústavu fyziky a měřicí techniky. Disertační práce Jaroslava Otty se věnuje výzkumu nanokompozitních materiálů jako aktivních vrstev chemických plynových senzorů. Jaroslav Otta je aktivním členem vědeckých projektů, spolupracuje s průmyslem a je spoluautorem několika významných prací. Kromě vědeckých aktivit se věnuje i pedagogice, správě YouTube kanálu Fyzici na chemii, propagaci VŠCHT na veletrzích vědy a akcích pro veřejnost. Angažuje se také v univerzitní politice a samosprávě, působí jako studentský senátor a místopředseda Akademického senátu Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.

Pamětní granty Martiny Roeselové pro rok 2024 uděleny. 10 mladých vědkyň a vědců získá celkem 1,5 milionu korun

7. prosince 2023

Pamětní grant Martiny Roeselové, který finančně podporuje mladé vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku, zná své příjemce pro rok 2024. Nadační fond IOCB Tech oznámil jména deseti nových příjemkyň a příjemců grantu, mezi něž rozdělí 1,5 milionu korun.

Stipendium ve výši 150 tisíc korun získávají studenti postgraduálního studia a postdoktorandi aktivně působící v oboru přírodních věd na univerzitách a neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice, kteří zároveň pečují o dítě předškolního věku. Finanční podpora je určená na pokrytí služeb péče o dítě tak, aby se vědci a vědkyně na začátku rodičovství mohli i nadále věnovat studiu či výzkumu a neztratili kontakt se světovou vědou.

„Úspěšné skloubení špičkové vědy a rodičovství je snem mnohých, ale dosáhnou ho jen někteří. Abychom šance na naplnění tohoto snu zvýšili, poskytujeme mladým vědkyním a vědcům stipendia, která jim mají pomoci zůstat skvělými rodiči, a přitom se i nadále aktivně věnovat vlastnímu výzkumu,“ vysvětluje cíle grantu Barbara Eignerová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu IOCB Tech.

Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku mezinárodně uznávané vědkyně Martiny Roeselové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde také vznikl. Uděluje se od roku 2016 a až dosud jej obdrželo 35 mladých vědkyň a vědců z řady českých univerzit a výzkumných institucí, např. pozdější držitelka ERC Starting grantu Dr. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR či Dr. Lenka Gahurová, čerstvá vedoucí laboratoře vývojové epigenetiky a bioinformatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

„Trochu se mi tají dech, jak se ze skromných začátků díky podpoře nadačního fondu stal Pamětní grant Martiny Roeselové něčím, co pomáhá už desítkám mladých badatelů a badatelek skloubit vědeckou práci s péčí o předškolní děti,“ říká zakladatel grantu a koordinátor hodnotící komise prof. Pavel Jungwirth. „Mám hroznou radost, že nositeli grantu jsou nejen bádající mámy, ale i tátové, a že kvalita žádostí je čím dál lepší, i když naše rozhodování je pak o to těžší. Věřím, že Martina se na naše úsilí ze svého vědeckého nebe dívá se shovívavým úsměvem a snad je i potěšena.“

Držiteli Pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024 jsou:

·         Eva Bártová (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

·         Michaela Capandová (Lékařská fakulta & Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita)

·         Suada Djukaj (Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT)

·         Martina Greplová Žáková, Ph.D. (ELI Beamlines)

·         Jana Junová (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)

·         Mykhailo Khytko (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova / Fyzikální ústav AV ČR)

·         Ali Masihi (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)

·         Tereza Novotná Jaroměřská (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)

·         Veronika Prozorova (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT)

·         Waheed Ur Rahman, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR)

O Martině Roeselové a pamětním grantu

Martina Roeselová (1965–2015) byla mezinárodně uznávaná fyzikální chemička z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své plodné vědecké kariéry vychovala s podporou svého muže Marka tři děti, přitom současně podporovala začínající vědkyně a vědce a snažila se v akademickém prostředí vytvářet podmínky k tomu, aby bylo možné úspěšně kombinovat rodinný život a vědeckou práci. Pro to vše byla Martina oblíbenou přednášející, školitelkou a kolegyní. Když Martina v únoru 2015 ve věku nedožitých 50 let zemřela na rakovinu, rozhodli se její kolegové založit na její počest vědecké stipendium, jehož cílem bylo poskytnout finanční podporu studujícím či začínajícím vědcům a vědkyním-rodičům, která by pokryla potřebné služby péče o děti. První grant byl udělen pro rok 2016 a finančně jej podpořila rodina Martiny Roeselové a řada další soukromých dárců. Od roku 2022 grant uděluje a rozvíjí Nadační fond IOCB Tech.

Nadační fond IOCB Tech

Na VŠCHT Praha míří 13 projektů GAČR, z toho 7 bude řešeno na naší Fakultě chemicko-inženýrské. 5 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z FCHI a na dalších 2 projektech FCHI spolupracuje. 

Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:

• Karel Friess - Vývoj pokročilých kompozitních membrán pro separaci plynů - nový koncept molekulárního inženýringu pro zvýšení výkonu
• Michal Přibyl - Modulární mikrofluidní a milifluidní systémy pro kontinuální syntézu a separaci chirálních látek
• Miroslav Šoóš - Kompozitní fotokatalyzátory pro konverzi CO2 viditelným světlem na vyšší uhlíkaté sloučeniny obsahující kyslík
• Lucie Kolesniková - Prekurzory prebiotických molekul: struktura, formování a hledání ve vesmíru
• František Štěpánek - Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv

Spoluřešiteli budou:

• Karel Friess - Odstraňování znečišťujících látek z průmyslových plynů pomocí nových specifických poly-iontových kapalných membrán: experimenty a modelování
• Petr Slavíček - Přenos tripletové energie: Cesta k aktivaci UV-chromoforů viditelným světlem

Lukáš Tomaník z Ústavu fyzikální chemie uspěl se svým projektem Fotoemise ve vodné fázi pro chemickou analýzu směrem k bezteoretickému přístupu  v rámci POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2024.

Již dříve agentura oznámila, že Vít Svoboda se svým projektem Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách získal jako jeden ze sedmnácti úspěšných žadatelů grant JUNIOR STAR.

Dne 30. 11. 2023 proběhl na VŠCHT Praha již devátý ročník soutěže studentských prací o Cenu Julie Hamáčkové. Jedná se o soutěž studentských prací vypracovaných studentkami a studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří do svého výzkumu začleňují analýzu dle genderu a/nebo pohlaví. Letos se na 2. místě v kategorii Studentské práce typu SVK se umístil Bc. Samuel Uhliarik z Ústavu chemického inženýrství se svou prací "Optimalizácia výrobného procesu minitabliet s vysokým obsahom účinnej látky". Blahopřejeme!

Ve dnech od 6. do 9. listopadu 2023 se v Konferenčním centru AV ČR na zámku v Třešti uskutečnila tradiční chemicko-inženýrská konference CHISA. Program nabídnul zajímavé plenární a studentské přednášky a prezentace posterů. V soutěži o nejlepší studentský příspěvek získala třetí místo Laura Bábanová z naší fakulty, která svou práci vypracovala v rámci Erasmus pobytu na Istituto per la Tecnologia delle Membrane (Consiglio Nazionale delle Ricerche) v Itálii.  Je studentkou Ústavu chemického inženýrství a nyní pracuje na své diplomové práci pod vedením doc. Jitky Čejkové a prof. Karla Friesse. Její příspěvek se zabýval funkcionalizovanými polymerními membránami pro degradaci pesticidů. Gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy na letošní prestižní konferenci CHISA 2023.

V prestižní soutěži JUNIOR STAR GAČR letos uspěl jediný zástupce VŠCHT Praha. Vít Svoboda, který nastupuje po letech v zahraničí na Ústav fyzikální chemie, bude řešit projekt Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách. 

Absolvent naší univerzity pokračoval v doktorském studiu na ETH v Curychu. Následně působil v Institutu Maxe Borna v Berlíně a aktuálně dokončuje postdoc v americkém Coloradu.

Velký rozhovor s talentovaným vědcem najdete v prosincovém vydání SPINu.  

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Přehled úspěšných žadatelů v roce 2023 najdete na webu GAČR.

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 24. a sobotu 25. listopadu 2023. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete si je podrobně projít zde: https://studuj.vscht.cz/fakulta-chemicko-inzenyrska/

Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů naleznete zde: https://studuj.vscht.cz/dod/

Srdečně blahopřejeme našemu studentovi Martinu Roudnému, který  vyhrál republikové akademické mistrovství v orientačním běhu jak na střední trati (6000 m), tak ve sprintu (3600 m). Mistrovství se konalo v Olomouci v rámci Českých akademických her 2023 a Martin zvítězil z pole více než 50 závodníků. Velká gratulace k tomuto výjimečnému úspěchu a obrovský respekt za to, že dokázal spojit špičkový sportovní výkon se studiem chemického inženýrství!

(Martin na fotce druhý zleva)

I v rámci letošního, již 37. ročníku, Letní školy pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol se zástupci naší fakulty tento týden podíleli na zajištění programu pro účastníky jak v podobě laboratorních úloh, tak přednášek. Např. prof. Dr. RNDr.Pavel Matějka měl přednášku s názvem "Pohled do mikro- a nano-světa" nebo doc. RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D. studentům vyprávěl o Superpočítači místo zkumavek. V rámci následujících laboratorních úloh se v laboratořích naší fakulty vystřídalo 120 studentů.

• Coulometrické stanovení kyseliny askorbové - vitamínu C (Ing. G. Broncová, Ph.D., Ú 402)
• Spalovací kalorimetrie – stanovení energetického obsahu potravin (Dr. Ing. P. Vrbka, Ú 403)
• Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé (doc. Ing. J. Čejková, Ph.D., Ú 409)
• Kvantifikace vícesložkové směsi (methanol/ethanol) Ramanovou spektrometrií (Ing. M. Člupek, Ph.D., Ú 402)
• Stanovení molární hmotnosti metodou Victora Meyera (Dr. Ing. P. Vrbka, Ú 403)
• Termografie – měření teploty termokamerou (Ing. J. Khun, CSc., Ú 444) 
• Nebojte se programování: inspirace v přírodě a světě kolem nás (Ing. Jan Kohout, Ú 445) 

O lení škole:

Letní škola pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol je akreditovaným vzdělávacím programem a je součástí servisu VŠCHT Praha středním školám. Během akce dochází k vzájemně inspirativním setkáním předních odborníků VŠCHT a středoškolských pedagogů. Přednášky jsou zaměřeny na nové trendy a poznatky z různých oblastí chemie, které nejsou předmětem běžné standardní středoškolské výuky. Středoškolští pedagogové pak mohou na základě nově získaných poznatků a informací motivovat své žáky pro studium chemie. Pro studenty letní školy je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh v moderních laboratořích VŠCHT Praha.

Gratulujeme týmu ve složení Vojtěch Klimša, Gabriela Ruphuy Chan, Ondřej Kašpar a František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství k udělení evropského patentu s názvem: DEVICE FOR CONTINUOUS SPRAY DRYING WITH VARIABLE INLET COMPOSITION, METHOD FOR CONTINUOUS PRODUCTION OF MULTI-COMPONENT POWDERS BY SPRAY DRYING AND USE.

28. 6. 2023 v rámci docentských a doktorských promocí v Betlémské kapli předal rektor VŠCHT Praha prof. Pavel Matějka šest medailí Emila Votočka. Jednu z nich získal i doc. Ing. Jaroslav Hofmann, CSc. z Ústavu fyziky a měřicí techniky. Gratulujeme!

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

V rámci magisterských promocí v Betlémské kapli se ve středu 28. června konal již podruhé slavnostní ceremoniál předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou  činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty prof. Michal Přibyl medaile osobně předal medaili za vynikající vědeckou činnost doc. Mgr. Fatimě Hassouně, Ph.D., za vynikající organizační činnost panu Petru Benešovi a za vynikající pedagogickou činnost doc. Ing. Miloši Kmínkovi, CSc. Všem oceněným blahopřejeme!

Foto: Tomáš Balický

Mgr. Fatima Hassouna, Ph.D.

Fatima Hassouna je v současné době docentkou na Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky, který je součástí naší fakulty. Svá magisterská a doktorská studia absolvovala na několika univerzitách ve Francii. Během doktorského studia jí bylo uděleno stipendium od francouzského Ministerstva národního vzdělávání a výzkumu. V roce 2006 úspěšně obhájila disertační práci zabývající se studiem mechanismů oxidace ve vodě rozpustných polymerů a získala doktorský titul v oboru Fyzikální chemie polymerů. Poté pokračovala v postdoktorandském studiu na École Nationale Supérieure de Chimie v Clermont-Ferrand (Francie) a ve výzkumném a vývojovém centru společnosti Arkema Inc. v USA. Tam pracovala na vývoji nové technologie založené na „supramolekulární modifikaci plexiskla“. Následně přijala pracovní pozici na Lucemburském institutu vědy a techniky, kde se zabývala tématy souvisejícími s vývojem vysoce ekologických funkčních materiálů pro různé průmyslové aplikace.
Na naši fakultu nastoupila v roce 2015 a v roce 2019 se na ní habilitovala v oboru Chemické inženýrství. Její výzkumné aktivity se týkají makromolekulárního inženýrství a nanomateriálů pro vývoj pokročilých funkčních materiálů pro skladování energie, farmaceutické aplikace nebo obalový a automobilový průmysl. Byla hlavní řešitelkou výzkumného projektu FNR-CORE junior, je spoluřešitelkou projektů GAČR a podílela se na řešení mnoha národních a mezinárodních projektů. Doc. Hassouna je spoluautorkou více než 50 vědeckých publikací v prestižních časopisech jako např. Chemical Engineering Journal, Carbohydrate Polymers nebo International Journal of Pharmaceutics. 
Doc. Hassouna je velkým příslibem pro budoucí rozvoj fakulty a jejího současného pracoviště - Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky.

Petr Beneš

Pan Petr Beneš je technicko-administrativním pracovníkem na Ústavu analytické chemie naší fakulty. Na tento ústav nastoupil v roce 1999 jako administrativní manažer projektu „Monitoring životního prostředí“. V roce 2000 se stal hospodářem ústavu. Pan Beneš organizuje a řídí velké množství technických a administrativních činností, které souvisí s výukou a vědeckou aktivitou ústavu či fakulty. Mimo jiné zajišťuje realizace rekonstrukcí a modernizací laboratoří, zařizuje nákupy, vede evidenci finančních prostředků vědeckých projektů a připravuje podklady pro monitorovací a grantové zprávy. Od roku 2008 je členem organizačního výboru mezinárodních vědeckých konferencí. Na úrovni celé VŠCHT též napomáhá s problematikou bezpečnosti práce a manipulace s tlakovými lahvemi.
Ze společenských aktivit pana Beneše je možné zdůraznit jeho aktivní účasti na festivalu HANAMI, který pořádá naše škola. Vystupuje tam s ukázkou japonského bojového umění AIKIDO, které patří mezi jeho koníčky.  Kromě vynikajících organizačních schopností pana Beneše si fakulta cení jeho velké obětavosti, přátelského vystupování a ochoty vypomáhat. 

Doc. Ing. Miloš Kmínek, CSc.

Profesní život pana docenta Miloše Kmínka je spjat s VŠCHT již 65 let. V roce 1963 absolvoval vysokoškolské studium v oboru Automatizace chemických výrob na tehdejší Fakultě automatizace a ekonomiky chemických výrob, nyní Fakultě chemicko-inženýrské.  V roce 1964 nastoupil na Katedru technické fyziky jako asistent u prof. Slavíčka. Pod jeho vedením se začal věnovat programování počítačů, aplikacím numerických metod a matematickým modelům technologických procesů, a to zejména z oblasti potravinářských výrob. Práce s počítači se stala základní linií jeho odborné i pedagogické činnosti po celý život.  Zajímal se o moderní pedagogické metody a aplikoval je ve výuce. Navrhl koncepci Audiovizuálního a elektronizačního centra VŠCHT, které bylo zřízeno v r. 1988. Byl iniciátorem a spolutvůrcem předmětu Počítačové prezentace, který seznamoval studenty se zásadami přípravy materiálů a metodiky využívání počítačů při výuce a odborných prezentacích. Doc. Kmínek spolu s doc. Karlem Kadlecem vytvořili a řadu let přednášeli předmět Měřicí a řídicí technika, který shrnuje základní informace o průmyslovém měření a řízení. Zkušenosti z výuky využili k sepsání rozsáhlé dvoudílné monografie Měření a řízení chemických, potravinářských a biotechnologických procesů, která vyšla česky i anglicky a měla v odborné veřejnosti vynikající ohlas. Doc. Kmínek se ve své vědecko-výzkumné práci se soustředil na aplikovaný výzkum. Navrhoval a realizoval struktury a algoritmy počítačového řízení pro průmysl. Je autorem nebo spoluautorem několika realizovaných řídicích systémů, zejména v cukrovarech, ale také např. v pivovaru VŠCHT. V letech 2003–2008 byl vedoucím Ústavu počítačové a řídicí techniky. Doc Kmínek na VŠCHT působí dodnes jako vyučující v kurzu Univerzity 3. věku Život s počítačem, u jehož začátků stál jako iniciátor a spoluautor. Fakulta si jeho dlouhodobé, záslužné práce na VŠCHT velmi váží.

Prezident republiky Petr Pavel předal osobně ve středu dne 21. června 2023 v pražském Karolinu jmenovací dekrety profesorům vysokých škol. Na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl profesorem jmenován i prof. Dr. RNDr. David Sýkora z Ústavu analytické chemie. Gratulujeme!

Prof. Dr. RNDr. David Sýkora absolvoval na PřFUK v roce 1987. Následně v letech 1988-1994 pracoval v oddělení výzkumu a vývoje jako aplikační specialista firmy Tessek Ltd. V období 1992-1996 byl studentem doktorského programu na Ústavu analytické chemie na VŠCHT Praha. Po obhajobě dizertační práce přijal místo odborného asistenta na uvedeném ústavu. V letech 1998-1999 absolvoval postgraduální stáž na University of California, Berkeley, USA, kde se věnoval dvěma vědeckým tématům, (a) chromatografické charakterizaci syntetických polymerů ve spolupráci s průmyslovou sférou a (b) vývoji nových monolitckých stacionárních fází pro chromatografii a kapilární elektroforézu. Po návratu na VŠCHT zpět na Ústav analytické chemie pokračoval v rozvíjení progresivních separačních technik, kromě jiného např. využívajích nanočástice zlata (řešitel projektu GACR 203/09/0675). V roce 2011 se habilitoval v oboru Analytická chemie na VŠCHT Praha. Jeho současným profesním zájmem je především vývoj nových citlivých metod založených na kombinaci kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, kde cílovými analyty jsou zejména léčiva a drogy. Kromě toho se věnuje také návrhu, přípravě a testování nových fází pro využití v separačních technikách. Na vědeckých tématech spolupracuje především s kolegy z oblasti medicinálního výzkumu. V současné době je spoluřešitelem dvou GAČR grantů orientovaných na vývoj potenciálních léčiv regulujících příjem potravy. Je autorem více než 110 impaktovaných publikací. V roce 2020 obdržel Čestné uznání ministra zdravotnictví ČR za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2020 spolu s hlavním řešitelem projektu 16-27075A prof. MUDr. Sergejem Zacharovovem. Je garantem bakalářského studijního programu s názvem Analytická a forzenzní chemie, přednáší řadu předmětů. Vedl devatenáct bakalářských a čtyřicet diplomových prací, byl školitelem osmi studentů doktorského programu.

Všichni nově jmenovaní profesoři na webu Hradu.

Rádi bychom informovali, že jsou otevřeny přihlášky na kurz U3V - Život s počítačem, který je zaměřený na seniory, kteří chtějí procvičit své dovednosti v práci s počítačem. Nabízíme také možnost se seznámit s programem Photoshop a naučit se vytvořit vlastní fotokalendář. Kurzy by měly začít kolem 19. a 20. září. Přihlašování je nyní otevřeno.

MarbleMat, spin-off VŠCHT Praha (podrobnosti) zakladatele Ondřeje Rycheckého, byl vybraný do skupiny úspěšných start-upů v programu EIT Food Accelerator Network 2023, v kategorii Food as Medicine.

Technologie, která je předmětem komerční činnosti, spočívá v enkapsulaci tekutých olejových kuliček v oblasti farmaceutického a potravinářského použití.

Více než 400 start-upů prošlo přísným a komplexním procesem hodnocení, jehož cílem bylo posoudit jejich inovační potenciál, komerční životaschopnost a pozitivní dopad na náš potravinový systém. „Jsme nesmírně vděční nejen startupům za to, že nám svěřily své žádosti, ale také za obrovské úsilí naší komunity EIT FAN, více než 100 hodnotitelů, firemních partnerů a hubů, kteří podpořili proces výběru. V EIT Food považujeme rozmanitost, včetně genderové, a inkluzi za klíčové pro úspěch inovací v oblasti potravinových systémů. S ohledem na to jsem potěšen, že se mohu podělit o to, že 30 % přihlášek do programu EIT FAN pochází od zakladatelek. Je skvělé vidět, že se toto procento každým rokem zvyšuje." říká projektová manažerka EIT FAN Marie Russier.

Publikace s názvem “Computational prodrug design methodology for liposome formulability enhancement of small-molecule APIs” se objevila na titulní straně dubnového čísla časopisu Molecular Pharmaceutics. Autory jsou náš doktorand z Ústavu chemického inženýrství  Martin Balouch a jeho školitel František Štěpánek, dále Kateřina Storchmannová a Karel Berka z Palackého univerzity v Olomouci. Práce vznikla i díky podpoře The Parc. Článek referuje o nové výpočetní strategii pro návrh proléčiv za účelem modifikace jejich rychlosti permeace přes lipidové dvojvrstvy. To je důležité jak pro špatně prostupující látky pro zlepšení jejich biologické dostupnosti, tak pro velmi rychle prostupující látky pro umožnění jejich formulace do lipozomů.

V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů. Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru. Gratulujeme!

V pátek 22. 2. 2023 se sešli členové The Parc, aby oslavili to nejlepší z uplynulého roku. Kromě množství vědeckých publikací a úspěšné mediální prezentace The Parc byli vybráni nejlepší přispěvatelé na sympoziích.

Na fotografii zleva doprava:

Elizaveta Mutylo (The Parc Students' Choice 2022, 3. místo)
Martin Krov (The Parc Students' Choice 2022, 2. místo)
Ondřej Navrátil (The Parc Experts' Choice 2022).
Thao Tranová (The Parc Students' Choice 2022, 1. místo)

Gratulujeme!

Nestihli jste 20. 2. 2023 informační schůzku k výjezdům Erasmus+/MOBI v akademickém roce 2023/24 a přesto byste měli o tyto informace zájem? Vše můžete shlédnout v záznamu schůzky.

Poznejte skupinu mladých lidí, kteří spojili své vědecké i technologické začátky s VŠCHT. Série portrétů dokumentující jejich individuální životní cesty, jež vyústily v touhu porozumět světu prostřednictvím přírodních věd.

Přijměte pozvání do laboratoří několika nadaných chemiků a chemiček, kterým naše fakulta dodala zázemí, jistotu i odvahu pustit se do vlastního výzkumu. 

Posláním Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je podporovat a vychovávat nové generace špičkových odborníků v oborech, které jsou zcela nezbytné pro fungování lidské společnosti a tím přispívat k jejímu udržitelnému rozvoji.

DAVID

Fyzikální a výpočetní chemie