Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHI  → Věda a výzkum → SVK → SVK 2019
iduzel: 49230
idvazba: 55649
šablona: stranka_galerie
čas: 1.12.2022 04:23:24
verze: 5243
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019&faculty=FCHI
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 49230
idvazba: 55649
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/svk/2019'
iduzel: 49230
path: 8547/4156/1393/1886/8576/8614/49230
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2019

Harmonogram SVK 2019

  • Vyhlášení SVK 2019
  • Uzávěrka podávání přihlášek: 21. 10. 2019
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 8. 11. 2019
  • Datum konání SVK: 21. 11. 2019 - VÝSLEDKY

Sborníky

Děkujeme všem sponzorům SVK 2019 na FCHI!

Hlavní sponzoři


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)
šířka 215px

šířka 215px

šířka 215px

Sponzoři

šířka 215px šířka 215px
Optik (šířka 215px) šířka 215px
bighub logo (šířka 215px) eaton_logo_claim_rgb (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
pinflow_logo (šířka 215px) šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px Logo_White_Anton_Paar_RGB (šířka 215px)
bre (šířka 215px) chemoprojekt (šířka 215px)
šířka 215px  
šířka 215px logo shimadzu (šířka 215px)
spolchemie (šířka 215px) šířka 215px
kapaji_logo_sub (šířka 215px) šířka 215px
šířka 215px vwr_logo_rgb (šířka 215px)
LIM-logo_RGBOPTO (šířka 215px) logo_MERCI_CJ (šířka 215px)
pragolab logo (šířka 215px) rossum (šířka 215px)

Věcné dary

šířka 215px logo ntm (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
logo_humusoft-1 (šířka 215px) šířka 215px
prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.

.

Nejste zalogován/a (anonym)

Ústav fyziky a měřicí techniky (B220 - 8:30)

  • Předseda: prof. Dr. Ing. Martin Vrňata
  • Komise: Mgr. Dr. Jana Jirešová, doc. Ing. Jaroslav Hofmann, CSc, RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D., doc. RNDr. Jaroslav Julák, CSc., Ing. Martin Straka, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:30 Bc. Silvie Hejzlarová M2 doc. Ing. Vladimír Scholtz, Ph.D. Inaktivace Schistosoma spp. využitím nízkoteplotního plazmatu detail

Inaktivace Schistosoma spp. využitím nízkoteplotního plazmatu

Parazitický rod Schistosoma je původcem tropického onemocnění zvaného schistosomosa, které se projevuje především specifickými záněty v napadené tkáni. V této práci jsou zkoumány inaktivační účinky nízkoteplotního plazmatu na dvou životních stádiích Schistosoma spp. Byly porovnány účinky kladného, záporného koronového výboje typu hrot proti rovině a záporného axiálního koronového výboje na cerkáriích a následně i miracidiích tohoto rodu. Vyhodnocení účinnosti inaktivace spočívalo v pozorování cerkárií a miracidií pod mikroskopem, kde byl hodnocen především jejich pohyb. Úspěšně inaktivované vzorky byly následně fixovány v parafinu a obarveny histologickými barvivy k dalšímu zkoumání optickým i elektronovým mikroskopem k určení druhu poškození.
8:50 Bc. Tereza Měřínská M1 doc. Ing. Vladimír Scholtz, Ph.D. Inaktivace akantaméb využitím nízkoteplotního plazmatu detail

Inaktivace akantaméb využitím nízkoteplotního plazmatu

Acanthamoeba spp. je rod volně žijících měňavek vyskytujících se všude kolem nás. Kromě jiného mohou tyto améby způsobovat u lidí akantamébovou keratitidu. Jedná se o infekční onemocnění oční rohovky postihující hlavně nositele kontaktních čoček, kteří se o ně špatně starají. V této práci se zabýváme inaktivací velice odolných cyst Acanthamoeba spp. nízkoteplotním plazmatem generovaným kladným korónovým výbojem. Dále zkoumáme působení plazmatu přímo na kontaktní čočky ponořené v roztoku. Zajímá nás, zda se mění povrchové složení a optické parametry čoček, tj. zakřivení, průměr a jejich dioptrická hodnota.
9:10 Jan Hrudka B2 doc. Ing. Vladimír Scholtz, Ph.D. Vývoj zařízení pro měření koncentrace CO při rozkladu oxidu uhličitého nízkoteplotním plazmatem a jeho aplikace detail

Vývoj zařízení pro měření koncentrace CO při rozkladu oxidu uhličitého nízkoteplotním plazmatem a jeho aplikace

Kazineutrální komplex nabitých a neurálních částic o nízké teplotě, vykazující kolektivní chování, nadále označovaný jako nízkoteplotní plazma, má unikátní vlastnosti, které jsou zejména v současnosti předmětem horlivého zkoumání.   Jedním z potencionálních průmyslových způsobů využití nízkoteplotního plazmatu je jeho aplikace na rozklad oxidu uhličitého za vzniku oxidu uhelnatého.   Se vzrůstajícím zájmem o toto téma, vzrůstá i poptávka po efektivních verifikačních analytických metodách, o které by se daly tyto výzkumy opřít, ovšem aby ony metody byly opravdu spolehlivé, je nutné je aplikovat na přístrojích k tomuto účelu ideálně na míru navržených, schopných stabilně pojmout a zpracovat velké množství dat, bez ztráty jejich kvality, což je předmětem mé práce.



9:30 Karolína Kestlerová B3 Ing. Josef Khun, Ph.D. Detekce oxidu uhelnatého pomocí spektrometrických metod detail

Detekce oxidu uhelnatého pomocí spektrometrických metod

V zemské atmosféře se kvůli spalovacím procesům zvyšuje koncentrace CO2, který neprospívá životnímu prostředí. Jedna z možností, jak řešit tuto produkci, je použít jej jako zdroj uhlíku pro syntézu paliv či jiných organických látek. Možnou cestou je rozklad CO2 v netermálním plazmatu elektrického výboje za vzniku CO a dalších produktů. Tento proces je nutné monitorovat. Proto je potřeba vytypovat vhodný senzor či senzory, které se dělí na 3 hlavní skupiny – optické, elektrochemické a chemirezistory. V případě optických senzorů je možné využít skutečnosti, že CO absorbuje infračerveného záření v určité spektrální oblasti. Tyto senzory jsou komerčně dostupné a tato práce se zabývá studiem vlastností jednoho z nich. Studovaný senzor se nazývá nedisperzní infračervený senzor NDIR (= nondispersive infrared), typ GRI CO GP-40-50. Obecnými charakteristikami senzoru jsou selektivita, citlivost, rychlost odezvy, potřebné množství analyzovaného plynu a vliv teploty a vlhkosti. V experimentální části bylo zjištěno, že tento NDIR senzor vykazuje lineární charakteristiku. Měření také ukázala, že není zcela selektivní, reaguje také na CO2, nicméně na CO vykazuje o 3 řády větší citlivost oproti odezvě na CO2. V budoucnu se budu zabývat i případným vlivem teploty a vlhkosti plynné směsi.



9:50 Marcela Korcová B3 Ing. Ladislav Fišer, Ph.D. Studium vlastností polovodičového senzoru oxidu uhelnatého detail

Studium vlastností polovodičového senzoru oxidu uhelnatého

Oxid uhličitý je v současné době nechtěný odpad činnosti člověka a je považován za skleníkový plyn. Proto je řada iniciativ jej využít jako surovinu, zdroj uhlíku. Jedna z cest je jeho rozklad v nízkoteplotním plazmatu na CO a dále syntetizovat organické sloučeniny. Dobrý monitoring CO je pro jeho toxicitu evidentně nezbytnou součástí. Senzory CO lze rozdělit podle principu detekce na optické, elektrochemické a chemirezistory.  V případě chemirezistorů se detekce CO provádí změnou elektrické vodivosti aktivní vrstvy. Aktivní vrstva je realizována polykrystalickým polovodičem na bázi vhodného oxidu (např. SnO2). Na povrchu dochází k sorpci a aktivaci kyslíku. Aktivovaný kyslík reaguje s CO za vzniku řady nabitých radikálů, což se projeví změnou elektrické vodivosti. V  práci se zabývám studiem vlastností chemirezistoru MQ-7. Jsou testovány jeho statické a dynamické vlastnosti. Senzor výrobce doporučuje provozovat v režimu modulovaného napájení pro dosažení vyšší citlivosti, což bylo ověřováno. Bylo navrženo a realizováno zapojení umožňující testovat tento režim, byla naměřena řada přechodových charakteristik pro různé koncentrace CO a z těchto dat sestrojena i statická charakteristika, jak pro napájení konstantním příkonem, tak pro modulované napájení.   



10:10 Bc. Jan Kejzlar M1 Ing. Přemysl Fitl, Ph.D. Použití softwarově definovaného rádia pro vyhodnocování odezvy senzorové sítě tvořené QCM senzory detail

Použití softwarově definovaného rádia pro vyhodnocování odezvy senzorové sítě tvořené QCM senzory

Signál chemických senzorů na bázi křemenné krystalové mikrováhy neboli QCM z anglického Quartz Crystal Microbalance, je obvykle vyhodnocován za pomoci čítače ve spojení s oscilátorem, či pomocí impedančního analyzátoru. Cílem této práce bylo posoudit možnost použití softwarově definovaného rádia (SDR) a širokospektrálního zdroje šumu jako levné alternativy pro vyhodnocení signálů ze sítě QCM senzorů. Tato alternativa nabízí možnost zpracování několika signálů z QCM senzorů najednou [Obr.1], čímž řeší problematiku časové náročnosti impedanční analýzy. Pro měření byly použity senzory s rezonanční frekvencí od 10 MHz do 18 MHz. Další zkoumanou proměnnou byla velikost napájecího napětí zdroje šumu, která se pohybovala od 4 V do 12 V, a jeho vliv na rozlišení a úroveň signálu. Použitým softwarem pro zaznamenávání signálů byl RSP spectrum analyser a SDRuno. V místě rezonance byl odstup signálu od šumu 6-8 dB. Použitím senzoru s nanesenou vrstvou PMMA citlivém na páry etanolu došlo při expozici k posunu rezonanční frekvence o 2,72 kHz. Výsledky byly ověřeny měřením pomocí impedančního analyzátoru Agilent 4294. Provedené měření potvrdilo, že SRD ve spojení se širokospektrálním zdrojem šumu je vhodnou a levnou alternativou pro vyhodnocování signálů ze sítě QCM senzorů.  



10:30 Lucie Vabroušková B3 Ing. Přemysl Fitl, Ph.D. Senzorová pole a jejich využití v odorologii detail

Senzorová pole a jejich využití v odorologii

Odorologie je věda zabývající se analýzou zápachů a je využívaná hlavně v kriminalistice pro identifikaci osob a věcí. Jedním z cílů této vědy je nahrazení současných metod, tedy využití čichacích psů, přesnějšími přístroji s definovanou konzistentní odezvou. Takovým přístrojem je například senzorové pole chemických senzorů založené na principu změny vodivosti, impedance nebo elektromotorického napětí. Na rozdíl od psů nehrozí u těchto přístrojů takové riziko interference a zkreslení výsledků. Zároveň se nabízejí jako dlouhodobě levnější a efektivnější řešení. V rámci této práce bylo provedeno měření na aparatuře elektronického nosu obsahující senzorové pole stávající z 8 chemických vodivostních senzorů pro měření prezence stopového množství plynných látek na bázi nanodrátů ZnO a CuO (viz obr.). Na těchto senzorech se zkoumala odezva ve formě změny elektrického odporu pro vybrané látky z řad alkoholů, aldehydů, ketonů a esterů. V rámci práce se testovala odezva senzorů na koncentraci 1000 ppm látek ethanolu, ethanalu, ethylesteru kyseliny mravenčí a heptan-2-onu. Látky byly vybrány tak, aby měly vysokou tenzi par a silnou pachovou signaturu. V rámci práce byla otestována funkčnost a uživatelská přívětivost programu pro ovládání senzorového pole.



10:50 Bc. Eliška Lokajová M1 doc. Ing. Vladimír Scholtz, Ph.D. Projekt DAAD z jiného úhlu pohledu detail

Projekt DAAD z jiného úhlu pohledu

Projekt DAAD z jiného úhlu pohledu "Německá akademická výměnná služba (DAAD) je jednou z největších organizací na světě zabývající se výměnou pracovníků na poli vědy. Organizace byla založena v roce 1925 a hlavní sídlo má v německém Bonnu. Práce DAAD je financována z prostředků ministerstva zahraničí Německa, Spolkového ministerstva pro vzdělání a výzkum a fondů EU." Jak uvádějí oficiální stránky projektu. V září jsem měla tu čest se tohoto projektu na 3 týdny zúčastnit a v rámci své prezentace bych chtěla přiblížit posluchačům, že zahraniční stáže i když krátkodobé mají své opodstatnění ve studiu a rozvoji vědeckého odvětví. Chtěla bych tento projekt představit že svého úhlu pohledu, ale zároveň odprezentovat své výsledky. Během stáže jsem si vyzkoušela i samostatnou práci v laboratoři a i v tak krátkém časovém rozmezí jsem připravila několik mikrogramů křemíkových nanočástic ze silanu, změřila VUV spektra několika plazmových zdrojů a seznámit se s provozem na pracovišti v německém Kielu. ​Stáž jsem absolvovala na univerzitě CAU v Kielu. A byla zaměřena na využití plazmatu.



11:10 Tereza Svatoňová B3 Mgr. Anna Fučíková, Ph.D. Degradace biologických vzorků - otisků - studována pomocí AFM a prozkoumání možnosti použití v kriminalistice detail

Degradace biologických vzorků - otisků - studována pomocí AFM a prozkoumání možnosti použití v kriminalistice

Všechny biologické vzorky postupem času degradují, mezi biologické vzorky patří i otisky prstů. Bylo již publikováno několik studií, které řešily změnu složení otisků prstů v čase. V praxi se ale zatím zkoumání stáří otisků prstů nevyužívá. Tato práce pojala tuto problematiku jiným způsobem než dosavadní studie. Snaží se zjistit, jak se mění topografie otisků prstů od momentu otisknutí. K tomuto studiu slouží mikroskop atomárních sil, který umožňuje zkoumat otisky prstů v řádech mikrometrů až nanometrů. Bylo zjištěno, že topografie otisků se mění především u dětí a také u dospívajících. Z literatury je známo, že se v otiscích vyskytuje laktát sodný, který degraduje specifickým způsobem a to tak, že začne po otisknutí otisku prstu polymerizovat a vytvářet struktury připomínající „řetízky“, kterých v čase přibývá. U starších lidí se již laktát na prstech nevyskytuje a stárnoucí struktura otisku prstu se proto nemění Z výsledků práce vyplývá, že jsme schopni rozlišit otisk prstu dítěte a dospívajícího člověka od otisku prstu staršího člověka. Zároveň jsme u otisků dětí a dospívajících schopni určit stáří otisku v řádu dnů, týdnů a měsíců. Práce dává příležitost využití mikroskopie atomárních sil v dalším odvětví kriminalistiky.   



--- Jakub Marián Páleš B3 Mgr. Anna Fučíková, Ph.D. Degradácia odtlačkov prstov študovaná pomocou AFM detail

Degradácia odtlačkov prstov študovaná pomocou AFM

Práca sa zaoberá využitím Atómového silového mikroskopu (AFM) na datovanie odtlačkov prstov vo forenznom vyšetrovaní. Odtlačky prstov, ako biologická stopa podliehajú degradácií či už prirodzene, alebo vplyvom prostredia. Touto metódou je možné získať 3D sken odtlačku prstu a zároveň aj zistiť fyzikálne vlastnosti ako napr. adhéziu. Práve tá zohráva úlohu pri určení veku odtlačku prstu. Za použitia prístroja NanoWizard AFM od spoločnosti JPK Instruments v dvoch pracovných módoch boli zistené zmeny topografie a adhézie odtlačku prstu ponechaného prirodzenej degradácií za laboratórnych podmienok.  

DSC_9260
DSC_9264
DSC_9262
DSC_9266
DSC_9265
DSC_9270
DSC_9276
DSC_9275
DSC_9268
DSC_9259
DSC_9278
DSC_9304
DSC_9301
DSC_9305
DSC_9303
DSC_9340
DSC_9342
DSC_9346
DSC_9347
DSC_9320
DSC_9326
DSC_9325
DSC_9323
DSC_9364
DSC_9366
DSC_9363
DSC_9313
DSC_9317
DSC_9352
DSC_9356
DSC_9351
DSC_9355
DSC_9353
DSC_9330
DSC_9334
DSC_9332
DSC_9336
DSC_9370
DSC_9372
DSC_9375
DSC_9377
DSC_9308
DSC_9309
DSC_9329
DSC_9319
DSC_9358
DSC_9378
DSC_9379
DSC_9280
DSC_9285
DSC_9283
DSC_9287
DSC_9290
DSC_9291
DSC_9295
DSC_9293
DSC_9297
DSC_9298

Aktualizováno: 28.11.2019 18:49, Autor: Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta chemicko-inženýrská
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi