Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHI  → Věda a výzkum → SVK → SVK 2019
iduzel: 49230
idvazba: 55649
šablona: stranka_galerie
čas: 19.4.2024 10:03:46
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2019&faculty=FCHI
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 49230
idvazba: 55649
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/svk/2019'
iduzel: 49230
path: 8547/4156/1393/1886/8576/8614/49230
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2019

Harmonogram SVK 2019

  • Vyhlášení SVK 2019
  • Uzávěrka podávání přihlášek: 21. 10. 2019
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 8. 11. 2019
  • Datum konání SVK: 21. 11. 2019 - VÝSLEDKY

Sborníky

Děkujeme všem sponzorům SVK 2019 na FCHI!

Hlavní sponzoři


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)
šířka 215px

šířka 215px

šířka 215px

Sponzoři

šířka 215px šířka 215px
Optik (šířka 215px) šířka 215px
bighub logo (šířka 215px) eaton_logo_claim_rgb (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
pinflow_logo (šířka 215px) šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px šířka 215px
šířka 215px Logo_White_Anton_Paar_RGB (šířka 215px)
bre (šířka 215px) chemoprojekt (šířka 215px)
šířka 215px  
šířka 215px logo shimadzu (šířka 215px)
spolchemie (šířka 215px) šířka 215px
kapaji_logo_sub (šířka 215px) šířka 215px
šířka 215px vwr_logo_rgb (šířka 215px)
LIM-logo_RGBOPTO (šířka 215px) logo_MERCI_CJ (šířka 215px)
pragolab logo (šířka 215px) rossum (šířka 215px)

Věcné dary

šířka 215px logo ntm (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
logo_humusoft-1 (šířka 215px) šířka 215px
prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.

.

Nejste zalogován/a (anonym)

Chemické inženýrství III (B07 - 8:00)

  • Předseda: prof. Dr. Ing. Juraj Kosek
  • Komise: Ing. Zdeněk Grof, Ph.D., Ing. Jakub Crha, Ing. Jiří Maršálek, Ph.D. (Membrain, s.r.o.), Ing. Tereza Čmelíková
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:20 Bc. Helena Bakešová M1 doc. Dr. Ing. Milan Jahoda Měření sálání pomocí deskových termočlánků detail

Měření sálání pomocí deskových termočlánků

Radiace neboli sálání je, vedle konvekce (proudění) a kondukce (vedení), dalším mechanismem sdílení tepla. Přestože je radiační složka při základních výpočtech často zanedbávána, v prostoru požáru, kde teploty přesahují i 1000 °C, tvoří dominantní složku celkového tepelného toku. Z tohoto důvodu je její pochopení a popsání nezbytné pro zdokonalení požární bezpečnosti v oblastech predikce teploty a chování různých materiálů při hoření. Tato práce se zabývá deskovými termočlánky, které byly původně vymyšleny k měření a kontrolování teploty ve zkušebních pecí pro testování stavebních materiálů a konstrukcí. V posledních letech se zkoumá i jejich možné využití pro měření dopadajícího radiačního tepelného toku na tělesa. Na rozdíl od běžně užívaných komerčních radiometrů jsou deskové termočlánky velmi robustní, a kromě toho jsou i cenově mnohem dostupnější. Podstatnou výhodou je také jejich jednoduchost, především co se experimentů přímo v terénu (požárních zkoušek) týče. Práce se konkrétně zaměřuje na kalibraci deskových termočlánků pomocí kónického kalorimetru a jejich budoucí použití při terénních experimentech.
8:40 Bc. Samuel Frei M1 prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. Vývoj magnetolipozomů a využití jejich magnetických vlastností detail

Vývoj magnetolipozomů a využití jejich magnetických vlastností

Tato práce se zabývá možnými postupy přípravy magnetolipozomů. Magnetolipozom je částice tvořená dvěma komponenty: i) lipozomy, kulovité částice tvořené fosfolipidovou dvojvrstvou, které slouží jako nosič hydrofilních a hydrofobních látek a ii) magnetickými nanočásticemi, kterými jsou v tomto případě nanočástice Fe­3­O4. Zvolený postup přípravy zahrnuje vytvoření tenkého filmu a jeho hydrataci následovanou úpravou velikosti pomocí extruze přes membránu nebo sonikace. Koprecipitací byli připraveny a dále použity tři druhy nanočástic Fe3O4 a to hydrofilní, které byli stabilizované pomocí dextranu 40 nebo citrátu, a hydrofobní stabilizované pomocí DPPC (diaplmitoylfosfatidylcholin). Pomocí laserové skenovancí konfokální mikroskopie byla potvrzena schopnost enkapsulovat hydrofilní barviva 5(6)-karboxyfluorescein a Atto 532. Pro hydrofobní látky byla tato schopnost potvrzena rovněž využitím dvou barviv, a to kurkuminu a nilské červeně. Magnetické vlastnosti byli potvrzeny pozorováním chování vzorku v blízkosti neodymového magnetu. Rovněž bylo zaznamenáno vylučování hydrofobní látky v přítomnosti komponentu, který je jí schopen odebírat (buňky/prázdné lipozomy). Dále byl studován vliv proměnlivého magnetického pole na efektivitu vylučování.  
9:00 Bc. Ondřej Navrátil M2 prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. Drying of Multilayer Pharmaceutical Coating: Modeling and Experimental Study detail

Drying of Multilayer Pharmaceutical Coating: Modeling and Experimental Study

In the pharmaceutical industry, multilayer drug coating is used for the manufacturing of drug forms with enhanced release characteristics. Additional layers allow to alter the release kinetics of an API (active pharmaceutical ingredient) or to stack multiple APIs, thus to create a more efficient drug delivery system. Coatings are commonly applied in the form of a polymer solution to improve their mechanical properties. On an industrial scale, coating methods such as fluid bed coating or spray coating are capable of forming uniform layers. However, pharmaceutical products must meet strict quality requirements and the knowledge of the coating drying kinetics is important for better process control and error avoidance. This work aims to study both experimentally and theoretically the drying kinetics of a polymer solution in a single layer setup. As a model coating medium, we use a water solution of polyvinylpyrrolidone. For this setup, we present a custom convective dryer suitable for the evaluation of the heat and mass transfer coefficients. To better understand the drying kinetics, we also develop a mathematical model describing involved mass and heat fluxes and compare the predicted results to experimental data.  
9:20 Bc. Kristina Oftnerová M1 doc. Dr. Ing. Milan Jahoda Modelování výtoku metanu z bezpečnostní pojistky u aut na CNG detail

Modelování výtoku metanu z bezpečnostní pojistky u aut na CNG

Ochrana životního prostředí je v posledních letech jednou z celosvětových priorit. Její součástí je snaha o minimalizaci emisí v silniční dopravě. Jednou z cest je využívání vozidel s alternativními palivy, mezi která patří vozidla poháněná zemním plynem (CNG). Stlačený zemní plyn je skladován v tlakové nádobě a z hlediska bezpečnosti je každá nádrž opatřena bezpečnostní pojistkou. Bezpečnostní tlaková pojistka používaná u aut je spouštěná teplotou. Uvnitř ní se nachází nízko-teplotně tavitelná slitina, která udržuje píst v pojistce stlačený, plyn tak za normálních okolností neuniká. Po zahřátí na teplotu 110 °C se slitina roztaví, píst se uvolní a CNG začne z tlakové lahve unikat přes 6 otvorů, které se nachází po stranách na vrchní části pojistky. Cílem mé práce je sestrojení modelu pro výtok metanu z bezpečnostní pojistky, výpočet tlakové ztráty v oblasti výtoku a porovnání zjištěné hodnoty s experimentálními daty. Znalost charakteru vzniklého nadzvukového proudění je důležitá například při zásahu hasičského sboru u nehody.   
9:40 Bc. Tomáš Pachl M1 Ing. Bc. Jan Němec Modelování konverze plynu v katalytickém filtru pevných částic detail

Modelování konverze plynu v katalytickém filtru pevných částic

Ochrana zdraví obyvatel je velice důležitá, a proto se stále zpřísňují emisní normy pro automobily. Dnes jsou katalytické konvetory a filtry pevných částic nedílnou součástí každého vozu. Konvertory snižují množství škodlivých složek jako jsou oxidy dusíky, oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky a převádějí je na bězně se vyskytující atmosférické plyny. Filtry zachytávají malé částice hmoty, které jsou tvořeny především sazemi. Do filtru je možné nanést katalytickou vrstvu a spojit tak funkce katalytického konvertoru a filtru do jednoho zařízení. Pak je nutné minimalizovat tlakovou ztrátu, zajistit dostatečnou konverzi plynů i filtrační účinnost. Matematické modely pomáhají při vývoji těchto katalytických filtrů. Detailní 3D modely mají vysokou náročnost na výpočetní techniku, proto byl v této práci použit tzv. 1D+1D model. První část značí souřadnici podél kanálku a druhá skrze stěnu. Pro zpřesnění výpočtu konverze plynu byl stávající model rozšířen o difuzi plynu ve stěně filtru ke katalytickým centrům. Výsledný model obsahuje další 1D část, jedná se tedy o 1D+1D+1D.  
10:20 Bc. Martina Reisnerová M1 Ing. Lukáš Valenz, Ph.D. Stanovení hydraulických a transportních charakteristik strukturované výplně Mellapak 250Y detail

Stanovení hydraulických a transportních charakteristik strukturované výplně Mellapak 250Y

Absorpce, založená na rozdílné rozpustnosti plynných složek v rozpouštědle, je velice významný proces sdílení hmoty především kvůli širokému uplatnění při čištění odpadních plynů. Absorpční kolony mohou být patrové nebo plněné sypanou či strukturovanou výplní. V naší laboratoři se zabýváme zkoumáním transportních a hydraulických vlastností strukturovaných a sypaných výplní.  Pro popis procesů se spojitým stykem fází je potřeba znát koeficienty přestupu hmoty a efektivní mezifázovou plochu. Experimentální stanovení koeficientů se provádí ve vhodně zvoleném systému, kde uvažujeme pouze přestup v jedné fázi. Pro získání objemového koeficientu přestupu hmoty v plynné fázi neboli kGa existuje řada metod, mezi dvě nejpoužívanější patří chemisorpce oxidu siřičitého do roztoku hydroxidu sodného a čpavku do roztoku zředěné kyseliny sírové. Literární hodnoty kGa stanovené různými metodami na různých pracovištích se liší až násobně. Cílem práce je stanovit kGa dvěma metodami na jednom zařízení a na jednom pracovišti, což doposud nebylo v otevřené literatuře publikováno. V rámci této práce byla změřena tlaková ztráta a stanoveny hodnoty kGa chemisorpcí SO2/NaOH v závislosti na průtocích fází na strukturované výplni Mellapak 250Y.



10:40 Bc. Přemysl Richtr M2 Ing. Petr Mazúr, Ph.D. Optimalizace nabíjecího cyklu zinko-vzduchové baterie   detail

Optimalizace nabíjecího cyklu zinko-vzduchové baterie  

Současnou snahou Evropské unie je dekarbonizace energetického sektoru, což vede k růstu produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Ta je však značně kolísavá kvůli proměnlivostí přírodních živlů. Výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů lze stabilizovat pomocí stacionárních úložišť energie a v současné době se k těmto účelům používají Li-iontové baterie, vodíkové technologie nebo vanadové redoxní průtočné baterie. Dané technologie však limituje dostupnost nerostných zdrojů, nízká účinnost či potenciální bezpečností rizika při provozu, a proto jsou intenzivně zkoumány a vyvíjeny i jiné elektrochemické systémy. Jedním z nich jsou například zinko-vzduchové průtočné baterie, které poskytují výhody v podobě vysoké hustoty energie, ekologičnosti a bezpečnosti. Nicméně jejich výzkum je teprve na počátku a úspěšné komercializaci brání vícero technických problémů.             Cílem této práce bylo studium vlivu různých módů nabíjení na coulombickou a energetickou účinnost laboratorní zinko-vzduchové průtočného baterie. K tomuto účelu byla sestrojena nová měřící aparatura, která umožňuje využívat potenciostat k provádění složitých experimentů, a dále byl inovován design baterie. Získané výsledky poskytují cenné informace pro další rozvoj této technologie.  
11:00 Bc. Václav Šmíd M1 Ing. Jan Haidl, Ph.D. Možnosti zvýšení energetické účinnosti ejektorového čerpadla kapalina-plyn   detail

Možnosti zvýšení energetické účinnosti ejektorového čerpadla kapalina-plyn  

Ejektor kapalina-plyn představuje kompaktní alternativu ke konvenčním výměníkům hmoty – absorpčním a bublaným kolonám. Vyniká zejména v aplikacích, které vyžadují tvorbu velké mezifázové plochy, např. rychlé heterogenní reakce či mechanické čištění plynů. Díky svému jednoduchému designu bez pohyblivých částí má navíc nízké pořizovací náklady, je velmi spolehlivý, odolný a prakticky bezúdržbový. Jeho současné průmyslové použití je však omezeno nedostatečným množstvím spolehlivých návrhových dat a především pak jeho vysokou energetickou náročností. Tato práce studuje možnosti zvýšení energetické účinnosti ejektoru rozrušením paprsku kapaliny. Je popsán vliv (i) expanze bublin plynu v těle trysky, (ii) zařazení rotačního tělíska – swirlu – před trysku, (iii) použití vysokoodporové trysky. Na základě široké databáze experimentálních dat byla navržena korelace popisující maximální dosažitelný hmotnostní tok přisávaného vzduchu. Spolu s korelací nominálních hodnot vymezuje pracovní oblast ejektoru, která by mohla být využita jako jedno z návrhových kritérií ejektorů.  



11:20 Bc Jakub Strnad M2 doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D. Tvorba elektrokineticky řízených vírů na heterogenních iontově-výměnných membránách detail

Tvorba elektrokineticky řízených vírů na heterogenních iontově-výměnných membránách

Heterogenní iontově-výměnné membrány jsou základní součástí elektrodialyzérů, ve kterých představují permselektivní médium a slouží k požadované separaci iontů v elektrickém poli. V současné době tyto elektrodialyzéry pracují v tzv. podlimitní oblasti při nízkých proudových hustotách. Při vyšších proudových hustotách systém přechází do tzv. nadlimitní oblasti, ve které probíhají vedle intenzivnějšího odsolování iontů ze zpracovávané suroviny ještě další jevy, které mohou být pro celý proces prospěšné, nebo nechtěné. Mezi tyto jevy se řadí např. elektrokineticky řízené víry, nebo štěpení vody. Cílem této práce je pozorovat a kvantifikovat intenzitu vírů vznikajících při vyšších proudových hustotách pomocí PIV (particle image velocimetry) a intenzitu štěpení vody pomocí měření změn pH. K experimentům byly použity heterogenní kationtově a aniontově-výměnné membrány, které byly integrovány do speciálně vyvinutých miniaturizovaných cel. Tyto cely umožňují pozorování intenzity vznikajících vírů i měření změn pH, které nastávají v důsledku štěpení vody. Na závěr práce budou porovnány výsledky pro kationtově a aniontově-výměnné membrány.  

DSC_9260
DSC_9264
DSC_9262
DSC_9266
DSC_9265
DSC_9270
DSC_9276
DSC_9275
DSC_9268
DSC_9259
DSC_9278
DSC_9304
DSC_9301
DSC_9305
DSC_9303
DSC_9340
DSC_9342
DSC_9346
DSC_9347
DSC_9320
DSC_9326
DSC_9325
DSC_9323
DSC_9364
DSC_9366
DSC_9363
DSC_9313
DSC_9317
DSC_9352
DSC_9356
DSC_9351
DSC_9355
DSC_9353
DSC_9330
DSC_9334
DSC_9332
DSC_9336
DSC_9370
DSC_9372
DSC_9375
DSC_9377
DSC_9308
DSC_9309
DSC_9329
DSC_9319
DSC_9358
DSC_9378
DSC_9379
DSC_9280
DSC_9285
DSC_9283
DSC_9287
DSC_9290
DSC_9291
DSC_9295
DSC_9293
DSC_9297
DSC_9298

Aktualizováno: 28.11.2019 18:49, Autor: Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta chemicko-inženýrská
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi