Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHI  → Věda a výzkum → SVK → SVK 2020
iduzel: 54844
idvazba: 63608
šablona: stranka
čas: 21.5.2024 05:09:01
verze: 5420
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2020&faculty=FCHI
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 54844
idvazba: 63608
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/svk/2020'
iduzel: 54844
path: 8547/4156/1393/1886/8576/8614/54844
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2020

Harmonogram SVK 2020

  • Vyhlášení SVK 2020
  • Uzávěrka podávání přihlášek: 26. 10. 2020
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 8. 11. 2020
  • Datum konání SVK: 19. 11. 2020
  • Výsledky

Sborníky (a program)

Na základě nepříznivé epidemiologické situace a navazujících opatření proti šíření nemoci COVID19 bylo vedením VŠCHT Praha rozhodnuto, že SVK 2020 bude fakultami organizována plně v online režimu. Odkazy na jednotlivé sekce naleznete v boxu napravo (MS Teams).

V případě, jakýchkoli dotazů nebo kdybyste se chtěli stát sponzory SVK na FCHI, kontaktujte prosím fakultní koordinátorku SVK doc. Ing. Jitku Čejkovou, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz) nebo příslušného ústavního koordinátora.

Seznam ústavních koordinátorů SVK

402    Ústav analytické chemie - Ing. Martin Člupek, Ph.D. (Martin.Clupek@vscht.cz)
403    Ústav fyzikální chemie - doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D. (Ondrej.Vopicka@vscht.cz)
409    Ústav chemického inženýrství - doc. Dr. Ing. Pavlína Basařová (Pavlina.Basarova@vscht.cz)
444    Ústav fyziky a měřicí techniky - RNDr. Pavel Galář, Ph.D. (Pavel.Galar@vscht.cz)
445    Ústav počítačové a řídicí techniky - Ing. Iva Nachtigalová, Ph.D. (Iva.Nachtigalova@vscht.cz)

Děkujeme všem sponzorům SVK 2020 na FCHI!

Hlavní sponzoři


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)
Unipetrol

 ◳ nicolet logo (png) → (šířka 215px)

Sponzoři

šířka 215px Optik (šířka 215px)
šířka 215px pinflow_logo (šířka 215px)
šířka 215px  ◳ leco logo (png) → (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
pragolab logo (šířka 215px) šířka 215px
logo_humusoft-1 (šířka 215px)

vwr_logo_rgb (šířka 215px)

šířka 215px

 ◳ HPST logo (png) → (šířka 215px)
kapaji_logo_sub (šířka 215px)  ◳ bre (png) → (šířka 215px)
Filip Kaltman  ◳ chromspec logo (png) → (šířka 215px)
šířka 215px logo shimadzu (šířka 215px)
šířka 215px

 ◳ rlogo4colricardo (jpg) → (šířka 215px)

Olympus

LIM-logo_RGBOPTO (šířka 215px)

chemoprojekt (šířka 215px)

 ◳ fv plast logo (png) → (šířka 215px)

Věcné dary

  • Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
  • Doktorandi z Ústavu fyziky a měřicí techniky
Nejste zalogován/a (anonym)

Chemické inženýrství 2 (MS Teams - 8:30)

  • Předseda: doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D.
  • Komise: Ing. Vojtěch Šálek, Ing. Marie Plachá, Ing. Marek Michalko (Chemoprojekt)
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:30 Lucie Kubíčková B3 Ing. Martin Isoz, Ph.D. Využití výpočetní mechaniky tekutin pro tvarovou optimalizaci ejektoru detail

Využití výpočetní mechaniky tekutin pro tvarovou optimalizaci ejektoru

Cílem prezentované práce je provést tvarovou optimalizaci ejektoru s využitím prostředků výpočetní mechaniky tekutin. Ejektor je jednoduchá proudová pumpa bez pohyblivých částí, čehož se s výhodou využívá v řadě inženýrských aplikací, například při práci s nebezpečnými tekutinami. Dále lze ejektor potkat v chladících systémech, tepelných systémech pro generaci energie, nebo jako hlavní součást perlátorů. Nevýhodou ejektoru jsou jeho vysoké energetické požadavky na provoz. Ve spolupráci s Laboratoří sdílení hmoty VŠCHT se snažíme tvarovou optimalizací koncové části ejektoru, tzv. difuzoru, zvýšit jeho energetickou efektivitu. Základem pro optimalizaci je numerický jednofázový axisymetrický model ejektoru s Reynoldsovým středováním, který je fitován na experimentální data. V průběhu optimalizace byl sledován vliv změny tvaru difuzoru na energetickou efektivitu ejektoru (Eeff), schopnost difuzoru přeměňovat kinetickou energii na energii tlakovou (cp) a na rychlostní uniformitu výstupního proudu (γ). Ze série optimalizací jsme nakonec vybrali několik nadějných tvarů, které jsou v současné době připravovány pro experimentální testování.



8:50 Vojtěch Kunc B3 Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D. Příprava částic s architekturou jádro-slupka pro teplotně řízené vylučování hydrofobních látek detail

Příprava částic s architekturou jádro-slupka pro teplotně řízené vylučování hydrofobních látek

Částice s architekturou jádro-slupka jsou využívány zejména ve farmacii, potravinářství a kosmetice. V uplynulé dekádě významně vzrostl zájem o enkapsulaci materiálů s fázovým přechodem za vyšších teplot, než je teplota pokojová. Tyto materiály mohou usnadnit teplotně řízené vylučování aktivních látek z mikrokapslí, což skrývá potenciál zejména pro farmaceutický průmysl. Cílem předkládané práce je zkoumat prodloužené uvolňování aktivních látek z kapslí s architekturou jádro-slupka složených z alginátové slupky a z hydrofobních jader. Enkapsulace hydrofobních látek do alginátových slupek bude probíhat s využitím enkapsulátoru Büchi B-395 Pro. Jako jádra poslouží jak kapalné oleje, tak vosky, které jsou za pokojové teploty pevné. U olejových jader bude provedena parametrická studie, jež si klade za cíl ověřit vhodná kritéria pro vytvoření mikrokapslí. U voskových jader bude následně zkoumáno řízené vylučování léčiva při vyšších teplotách, než je teplota fázového přechodu vosků. Získané poznatky mohou být využity pro další výzkum a potenciální uplatnění v oblasti formulace léčiv a jejich následného řízeného uvolňování.
9:10 Dominika Moravcová B3 doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. Obrazová analýza XRT snímok pre modelovanie mikroštruktúry katalytických filtrov detail

Obrazová analýza XRT snímok pre modelovanie mikroštruktúry katalytických filtrov

Katalytický filter zabudovaný v automobile je zariadenie určené k odstraňovaniu škodlivých látok obsiahnutých vo výfukových plynoch, ktoré vznikajú nedokonalým spaľovaním uhľovodíkového paliva. Tento zväčša keramický nosič býva potiahnutý aktívnou katalytickou vrstvou obsahujúcou vzácne kovy ako napríklad platina či paládium. Vzorka s nanesenou vrstvou je podrobená rentgenovej tomografii (XRT), ktorá zachytí skutočnú morfológiu pórov substrátu, ako aj priestorové rozloženie vrstvy vo vnútri steny filtra a na jej povrchu vrátane možných prasklín v štruktúre. Získané 3D snímky sú následne exportované do sady 2D rezov a ďalej spracovávané pomocou softvérového balíka ImageJ-Fiji. Segmentované médiá sa ukladajú vo forme matíc, kde sú jednotlivé fázy reprezentované pomocou jednotiek a núl. Matice sa dajú ďalej použiť v simuláciách na hodnotenie rôznych morfologických deskriptorov ako sú objemové zlomky vyjadrujúce porozitu daných fáz a distribúcia veľkosti pórov zisťovaná pomocou ortuťovej porozimetrie (MIP). Cieľom uskutočnených numerických simulácií je získať aproximáciu prietoku škodlivých plynov stenou filtra v systéme, ktorý čo najviac zodpovedá reálnej situácii a následné vyhodnotenie účinnosti naneseného katalytického materiálu a tlakovej straty.
9:30 Kateřina Nyklíčková B3 Ing. Petr Stavárek, Ph.D. Hydrodynamická optimalizace náplně zkrápěných reaktorů pomocí 3D tisku detail

Hydrodynamická optimalizace náplně zkrápěných reaktorů pomocí 3D tisku

Dvoufázové reaktory se zkrápěným ložem mají mnoho využití v chemickém průmyslu, zejména pro vedení heterogenně katalyzovaných reakcí. Nejčastěji jsou používány v organické a palivářské technologii pro zpracování ropy. U zkrápěných reaktorů proudí kapalina a plyn shora skrze vrstvu, náhodně sypaných, pevných, částic s katalyzátorem. Mezi nejčastěji používané tvary částic patří např. kuličky, válečky nebo kroužky různých velikostí. Hlavní výhodou takto sypané vrstvy je jednoduché zavádění do reaktoru a i jeho následná výměna, avšak nevýhodou je poměrně vysoká tlaková ztráta a nízká intenzita transportu tepla v radiálním směru. Tyto nevýhody mohou být eliminovány návrhem vhodné geometrie pomocí počítačového softwaru a využitím technologie 3D tisku. Tedy optimalizací 3D struktury a následným tiskem jednotlivých částí náplně reaktoru na vhodné 3D tiskárně. Tato práce se věnuje charakterizaci 3D struktury náplně, tvořené z tzv. periodicky se opakujících otevřených struktur (POCS), z pohledu hydrodynamiky dvoufázového toku. Experimentální část práce je zaměřena na měření hydrodynamických veličin, tedy jednofázové a dvoufázové tlakové ztráty a zádrže kapaliny. Tyto data budou zpracována a vyhodnocena a následně porovnána s klasickými typy náhodně sypaných náplní.  
10:10 Klára Odehnalová B3 Ing. Aleš Zadražil, Ph.D. Nanocomposites of silica nanoparticles and liposomes for targeted drug delivery detail

Nanocomposites of silica nanoparticles and liposomes for targeted drug delivery

Liposomes are phospholipid-based artificially prepared spherical vesicles forming lipid bilayers. They play an important role in pharmacy; their advantage is to prevent premature release of the substance and to allow controlled release of the active pharmaceutical ingredient (API). Even though liposomes are already used in pharmacy, they are suitable only for a few APIs. On the way how to improve liposomes is to encapsulate the porous silica nanoparticles into the liposome, which is called protocell. Protocells have been already fabricated, but their preparation is complicated and therefore, it is required to make it simpler. In the past, protocells were already prepared by a simple method based on the preparation of liposomes (lipid film hydration method) but with non-porous silica nanoparticles. In this work, porous silica nanoparticles were used. The nanoparticles may adsorb larger amount of API due to porosity by comparison to non-porous particles. This preparation has been optimized in addition to the successful encapsulation of the silica nanoparticles into the liposomes. Protocells were subsequently prepared by two methods with a model substance instead of API. For both methods, the efficiency of the adsorbed amount of the model substance was compared.  
10:30 Lucie Pilíková B3 doc. Dr. Ing. Pavlína Basařová Simulace tvaru bubliny ve vodě a slabě koncentrovaných roztocích jednoduchých alkoholů detail

Simulace tvaru bubliny ve vodě a slabě koncentrovaných roztocích jednoduchých alkoholů

V probublávaných kolonách a fermentorech je klíčovým ukazatelem doba zdržení bubliny ve vsádce. Tato doba ovlivňuje zádrž plynu a v případě mikroorganismů i výživu kyslíkem. Rychlost bubliny je dána velikostí bubliny a fyzikálními vlastnostmi roztoku, ale výrazně ji ovlivňuje i tvar bubliny. Tato práce se zabývá studiem tvaru bubliny a stoupavou rychlostí bublin ve vodě a vodných roztocích propanolu. Tyto roztoky slouží jako modelové pro simulace vsádky fermentorů. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda teoretické modely převzaté z literatury odpovídají experimentálním výsledkům a dále jestli lze pohyb bublin simulovat pomocí CFD (Computational Fluid Dynamics) řešiče COMSOL Multiphysics. Z výsledků vyplývá, že pouze pro bubliny stoupající ve vodě je možné najít vhodné teoretické modely, které umožňují popsat jejich tvar. Zároveň bylo zjištěno, že simulace chování těchto bublin (deq<1mm) v COMSOLu poskytuje velmi dobré výsledky. Naopak pro získání přesnějších simulací pohybu bubliny ve zředěných roztocích propanolu bude v budoucnu pravděpodobně nutné do řešiče naimplementovat dodatečné vztahy.    
10:50 Matouš Polák B3 doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. Měření tlakových ztrát na katalytických filtrech pevných částic detail

Měření tlakových ztrát na katalytických filtrech pevných částic

Současným trendem společnosti je snižování škodlivých látek vypouštěných do ovzduší, a to se promítá v nárocích v legislativě. EU vydává přísnější emisní normy (EURO), pro jejichž splnění se vyvíjí nové a účinnější technologie, např. katalytické filtry pevných částic (KFPČ). KFPČ je zařízení, které kombinuje klasický automobilový katalyzátor a filtr pevných částic, tzn. kompaktní zařízení, které je schopno eliminovat toxické emise vznikající při chodu spalovacího motoru a zároveň zachytávat pevné částice. Klíčovými parametry pro správnou funkci tohoto zařízení jsou filtrační účinnost, tlaková ztráta a katalytická aktivita. Pro optimální funkci KFPČ je nutné parametry nastavit tak, aby tlaková ztráta byla nejmenší a bylo dosaženo nejvyšší katalytické a filtrační účinnosti. Cílem této práce je experimentálně změřit a porovnat tlakové ztráty na vzorcích KFPČ, které se lišily pouze velikostí částic obsažených v nanesené katalyticky aktivní vrstvě. Jednalo se o vzorky s katalyzátorem Pt/γ-Al2O3 namletým tak, aby průměrná velikost částic byla 6, 12, 20 μm a čtvrtým porovnávaným vzorkem byla kombinace katalyzátorů s velikostí částic 6 a 20 μm. Na každém vzorku byly změřeny tlakové ztráty při 12 různých prostorových rychlostech plynu.  
11:10 Martin Rompotl B3 Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D. Příprava emulzí olej/voda pro rozprašovací sušení detail

Příprava emulzí olej/voda pro rozprašovací sušení

Rozprašovací sušení je proces, při kterém získáváme suchý prášek rychlým ohřátím kapaliny v proudu horkého plynu. Výhodami této metody nejvíce rozšířené ve farmacii, potravinářském a kosmetickém průmyslu jsou zejména její jednoduchost, snadné převedení do průmyslového měřítka a také, díky rychlosti samotného procesu sušení, možnost aplikace na reaktivní a teplotně labilní látky. Kromě samotného sušení umožňuje tato metoda také enkapsulaci látek, která nachází uplatnění především při snaze ochránit aktivní látku od vnějšího prostředí nebo zajistit její pozvolné vylučování. Tématem této práce je enkapsulace lipofilních látek pomocí rozprašovacího sušení. Abychom mohli lipofilní látky takto enkapsulovat, je třeba zajistit jednak olejnou fázi, ve které se budou aktivní lipofilní látky rozpouštět a jednak vodnou fázi ve které bude rozpuštěn polymer, jenž bude tvořit budoucí schránku částice. Proto je našim cílem vytvořit vhodnou emulzi typu olej/voda, čili kapky oleje ve vodě, v níž bude rozpuštěný vhodný polymer v takovém poměru k olejné fázi, aby byla následná enkapsulace co nejúčinnější a po vytvoření částic docházelo k pozvolnému vylučování aktivní látky.
Aktualizováno: 7.2.2021 14:42, Autor: Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta chemicko-inženýrská
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi