Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHI  → Věda a výzkum → SVK → SVK 2020
iduzel: 54844
idvazba: 63608
šablona: stranka
čas: 21.5.2024 06:10:01
verze: 5420
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2020&faculty=FCHI
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 54844
idvazba: 63608
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/svk/2020'
iduzel: 54844
path: 8547/4156/1393/1886/8576/8614/54844
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2020

Harmonogram SVK 2020

  • Vyhlášení SVK 2020
  • Uzávěrka podávání přihlášek: 26. 10. 2020
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 8. 11. 2020
  • Datum konání SVK: 19. 11. 2020
  • Výsledky

Sborníky (a program)

Na základě nepříznivé epidemiologické situace a navazujících opatření proti šíření nemoci COVID19 bylo vedením VŠCHT Praha rozhodnuto, že SVK 2020 bude fakultami organizována plně v online režimu. Odkazy na jednotlivé sekce naleznete v boxu napravo (MS Teams).

V případě, jakýchkoli dotazů nebo kdybyste se chtěli stát sponzory SVK na FCHI, kontaktujte prosím fakultní koordinátorku SVK doc. Ing. Jitku Čejkovou, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz) nebo příslušného ústavního koordinátora.

Seznam ústavních koordinátorů SVK

402    Ústav analytické chemie - Ing. Martin Člupek, Ph.D. (Martin.Clupek@vscht.cz)
403    Ústav fyzikální chemie - doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D. (Ondrej.Vopicka@vscht.cz)
409    Ústav chemického inženýrství - doc. Dr. Ing. Pavlína Basařová (Pavlina.Basarova@vscht.cz)
444    Ústav fyziky a měřicí techniky - RNDr. Pavel Galář, Ph.D. (Pavel.Galar@vscht.cz)
445    Ústav počítačové a řídicí techniky - Ing. Iva Nachtigalová, Ph.D. (Iva.Nachtigalova@vscht.cz)

Děkujeme všem sponzorům SVK 2020 na FCHI!

Hlavní sponzoři


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)
Unipetrol

 ◳ nicolet logo (png) → (šířka 215px)

Sponzoři

šířka 215px Optik (šířka 215px)
šířka 215px pinflow_logo (šířka 215px)
šířka 215px  ◳ leco logo (png) → (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
pragolab logo (šířka 215px) šířka 215px
logo_humusoft-1 (šířka 215px)

vwr_logo_rgb (šířka 215px)

šířka 215px

 ◳ HPST logo (png) → (šířka 215px)
kapaji_logo_sub (šířka 215px)  ◳ bre (png) → (šířka 215px)
Filip Kaltman  ◳ chromspec logo (png) → (šířka 215px)
šířka 215px logo shimadzu (šířka 215px)
šířka 215px

 ◳ rlogo4colricardo (jpg) → (šířka 215px)

Olympus

LIM-logo_RGBOPTO (šířka 215px)

chemoprojekt (šířka 215px)

 ◳ fv plast logo (png) → (šířka 215px)

Věcné dary

  • Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
  • Doktorandi z Ústavu fyziky a měřicí techniky
Nejste zalogován/a (anonym)

Chemické inženýrství 5 (MS Teams - 8:30)

  • Předseda: prof. Dr. Ing. Tomáš Moucha
  • Komise: Ing. Alexandr Zubov, PhD., Ing. Jakub Klimošek, Ing. Libor Labík, Ph. D. (Mondi)
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:30 Bc. Jiří Perner M1 prof. Dr. Ing. Juraj Kosek Elektrostatické nabíjení dielektrických kapalin detail

Elektrostatické nabíjení dielektrických kapalin

Electrostatic charging can cause severe problems in the industry. During the production of polyethylene in slurry (liquid-solid dispersion) reactors, the fouling of reactor walls occurs due to electrostatic charging. Electrostatic charging of liquids is also responsible for fuel transport accidents and power transformer failures. Despite the significance of these problems, the mechanism of charging in liquid-medium systems is still poorly understood because of the difficulty of measurements. So far, little research has been done on liquid systems, almost solely focused on charging of power transformer oils, and no research has been done on liquid-solid dispersion systems. In this work, the electrostatic charging of chemically pure dielectric liquids was studied. An apparatus for on-line measurement of charging during flow was built. It was determined that the charging tendency is a function of dielectric constant, flow velocity and solid-liquid phase interface size. It was also determined that polar liquids show significantly different kinetics of charging to non-polar liquids. Furthermore, a basic study of electrostatic charging in liquid-solid dispersion systems was conducted.
8:50 Bc. Jan Praus M1 doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D. Rovnovážná rozpustnost a difuzivita těkavých látek v iontových kapalinách detail

Rovnovážná rozpustnost a difuzivita těkavých látek v iontových kapalinách

Iontové kapaliny (IL) jsou nehořlavé, prakticky netěkavé látky s potenciálním uplatněním například v separačních procesech. Předmětem práce je studium rovnovážné a nerovnovážné absorpce par série těkavých látek v IL, dílčím cílem je rozbor v literatuře popsané anomálně rychlé difuze ve smyslu kladných odchylek od Einsteinovy‑Stokesovy‑Sutherlandovy rovnice. Metodou absorpční mikrogravimetrie byla měřena rovnovážná data a kinetika absorpce šesti těkavých látek ve čtyřech iontových kapalinách. Rovnovážná data byla v oblasti nízkých koncentrací dobře popsána Henryho zákonem, v oblasti vyšších koncentrací poskytoval dobrý popis model Margulesův a model GAB. Kinetika absorpce byla dobře vystižena modelem odvozeným ze druhého Fickova zákona s konstantním difuzním koeficientem, byl odvozen model zahrnující opravu difuzního koeficientu na termodynamickou neidealitu roztoku. Bylo zjištěno, že započtení vlivu termodynamické neideality roztoku nevysvětluje anomálně rychlou difuzi v IL a u většiny systémů způsobuje překompenzování koncentrační závislosti difuzního koeficientu. Dále bylo zjištěno, že jak rovnovážnou absorpci tak i difuzní koeficient těkavých látek v IL determinuje zejména anion IL.
9:10 Bc. Lukáš Sauer M1 prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D. Studium transportu hmoty v mikrofluidním membránovém modulu    detail

Studium transportu hmoty v mikrofluidním membránovém modulu   

Vytořený mikrofluidní membránový modul je tvořen kanálky o rozměrech v řádu stovek mikrometrů. Mikrofluidní modul obsahuje vloženou polopropustnou cylindrickou membránou.  V modulu je možné zároveň připravit produkty enzymových reakcí, například léčiva či jiné speciální chemikálie, a účinně je pomocí membrány separovat z reakční směsi. Toto zařízení je příkladem průtočného mikrofluidního reaktoru-separátoru pro kontinuální syntézu malého množství speciálních látek. Nejčastější separační metodou v mikrofluidních zařízeních bývá extrakce. Účinnost extrakce někdy může být zvýšena pomocí vloženého elektrického pole nebo optimalizací dob prodlení obou kapalných fází. Stabilitu toku v mikroměřítku lze příznivě ovlivnit pomocí separační membrány. Miniaturizace extrakce přináší mnoho výhod, proces může být ekonomicky výhodnější a mnohem efektivnější než extrakce ve velkém měřítku, protože  v mikrozařízeních lze zajistit mnohem intenzivnější transport hmoty. Hlavní cíle práce: Vyrobit mikrofluidní membránový modul s možností souproudého  a protiproudého zapojení. Zkoumat účinnost separace a faktoru obohacení pomocí látky 7-ADCA (kyselina 7-aminodeoxycefalosporanová) a nosných roztoků na vodné bázi. Nalézt vhodné podmínky k dosažení co nejvyšší účinnosti. Studie transportních odporů.
9:30 Bc. Jakub Staś M1 Ing. Alexandr Zubov, Ph.D. 3D modelování separace plynných směsí pomocí dutých vláken detail

3D modelování separace plynných směsí pomocí dutých vláken

V moderním světě se kříží dva trendy – úbytek zdrojů fosilních paliv a neustále rostoucí spotřeba energie. Jedním z řešení tohoto problému jsou alternativní paliva, jako je například bioplyn vyráběný z biologických odpadů. Hlavní energetickou složkou bioplynu je methan, který je však získáván ve směsi i s jinými nežádoucími plyny, zejména oxidem uhličitým. Aby mohl být bioplyn používán je potřeba tyto příměsi odstranit. Jedním z ekonomicky nejvýhodnějších způsobů dělení plynných směsí je separace pomocí dutovlákenných membránových modulů. Dutá vlákna obsahují malé póry ve stěnách, které můžou mít vliv na rychlost a kvalitu separace. Proto jsme vyvinuli dynamický matematický model transportu vícesložkových plynných směsí v heterogenním prostředí. Proces difúze je popsán pomocí Maxwellových-Stefanových rovnic, co umožňuje popsat vzájemnou interakci mezi složkami a její vliv na transport skrze stěnu vlákna. Porézní strukturu vlákna buď rekonstruujeme ze 3D mikro-tomografických snímků reálných vláken nebo in silico generujeme vlastní struktury s pravidelnou geometrií pórů. Cílem vývoje tohoto modelu je pochopení jevů vyskytujících se při procesu separace vícesložkových plynných směsí a optimalizace struktury těchto vláken k dosažení efektivní dělení plynných směsí – zejména bioplynu.



9:50 Bc. Ondřej Studeník M1 Ing. Martin Isoz, Ph.D. Vývoj a verifikace řešiče pro modelování proudění plně spřažené pevné a tekuté fáze detail

Vývoj a verifikace řešiče pro modelování proudění plně spřažené pevné a tekuté fáze

Výpočetní dynamika tekutin (ang. Computational Fluid Dynamics – CFD) se stala účinným nástrojem k modelování inženýrských procesů. Avšak pokud proces zahrnuje i volně pohybující se částice, CFD může být nedostačující. Limity CFD jsou markantní zejména v případě, kdy je pohyb částic primárně určen prouděním tekutiny a částice jsou natolik veliké, že samy ovlivňují charakter proudění. Z tohoto důvodu se stále setkáváme s užíváním empirických modelů u některých inženýrských aplikací (např. usazovaní, fluidace). Tato práce je zaměřena na validaci a rozšíření nově vyvíjeného řešiče, který má za cíl toto omezení odstranit. Řešič je založený na kombinaci metody diskrétních prvků (Discrete Element Method – DEM) a metody CFD. Předmětem validace je porovnání výsledků simulací řešiče s výsledky standardních CFD postupů implementace pevné fáze. Rozšíření řešiče sestává z návrhu a implementace náhodné generace částic v uživatelsky definované zóně výpočetní domény s možností zachování předdefinovaného objemového zlomku částic ve vybrané zóně. Toto rozšíření umožňuje přesnější simulaci procesů, kde se vyskytuje tekutina s dispergovanou pevnou fází. Závěrem je demonstrováno použití řešiče v případech, které nelze standardními CFD nástroji řešit a kde je využito náhodné generování částic.



10:30 Miroslav Večeřa M1 Ing. Jakub Mužík Příprava vícevrstvých částic na fluidním loži detail

Příprava vícevrstvých částic na fluidním loži

Polymorbidita (mnohočetné onemocnění) je předmětem zkoumání moderní medicíny. Důsledkem toho je, že pacient musí v průběhu dne užívat několik léčiv najednou. Příprava takové formy léčiva, která obsahuje více účinných látek naráz, jež jsou běžně předepisována společně, nese řadu výhod pro uživatele. Ve farmaceutickém průmyslu se využívá fluidního zařízení na zlepšené a cílené rozpouštění léčiva potahováním jednotlivými funkčními vrstvami. Cílem této práce je pomocí fluidního lože kontrolovaně aplikovat vrstvy jednotlivých léčiv na sebe. V laboratoři byly nejprve, technikou airbrush pistole, vytvořeny filmy systémem léčivo/oddělovací polymer/léčivo, kde byla sledována nutná tloušťka polymeru k fyzickému oddělení vrstev léčiv. Poté bylo zkoumáno postupné odmývání jednotlivých vrstev z filmu využitím UV zobrazovače. Pro náhradu fluidního lože byl vytvořen laboratorní nástřikový systém, díky němuž byly připraveny první vícevrstvé částice, které byly charakterizovány na skenovacím elektronovém mikroskopu (SEM) a byly provedeny disoluční testy. V budoucnu bychom nástřikem vhodného oddělovacího polymeru mohli navíc kontrolovat uvolňování jednotlivých léčiv v delším časovém horizontu např. ráno a večer.
10:50 Bc. Miroslav Vrána M1 Ing. Jan Haidl, Ph.D. Ekonomické a provozní hodnocení vybraných zařízení v procesech sdílení hmoty detail

Ekonomické a provozní hodnocení vybraných zařízení v procesech sdílení hmoty

Procesy sdílení hmoty mezi kapalnou a plynou fází mají velký význam pro mnoho průmyslových aplikací. V chemickém průmyslu je běžně nalezneme u procesů s heterogenními reakcemi a dále v potravinářských či biochemických provozech například u fermentací. Nejzásadnějšími parametry popisujícími přenos hmoty mezi kapalnou a plynou fází jsou mezifázová plocha a objemový koeficient přenosu hmoty kapaliny kLa a plynu kGa, na které je kladen dle zvoleného procesu rozdílný důraz. V této práci se snažíme modelovat a vyhodnotit vhodnou aplikaci vybraných zařízení pro sdílení hmoty (míchané nádoby, ejektorové reaktory, absorpční a probublávané kolony) v konkrétních procesech, které rozlišujeme na základě závislostí na jednotlivých výše zmíněných parametrech. Vhodná aplikace zařízení pro zvolený proces je hodnocena na základě velikosti aparátu, energetické náročnosti a pružnosti zařízení ve výrobě. Tato kritéria jsou v praxi nezanedbatelnými faktory, kterými se musí podnik nejen v dnešní proměnlivé době zabývat pro optimalizaci výroby a svou ekonomickou efektivitu.  
11:10 Bc. Alžběta Zemánková M1 doc. Mgr. Fatima Hassouna, Ph.D. Co-amorphous drug delivery systems: phase behaviour and dissolution performance detail

Co-amorphous drug delivery systems: phase behaviour and dissolution performance

The drug solubility in water is one of the most important properties for efficient drug delivery. On the other hand, an increasing number of drugs under development are poorly water-soluble. Therefore it becomes crucial to develop methods to enhance their water solubility and thus their bioavailability. Co-amorphous systems consisting of drug and small molecule co-former are considered as one of the most promising strategies to enhance the drug bioavailability. The amino acids arginine and tryptophan were used as co-formers to transform the model drugs indomethacin and ibuprofen into an amorphous state via ball milling or quench cooling method. To determine whether it is possible to improve the solubility of the poorly water-soluble drug by its formulation into the co-amorphous system, dissolution tests were performed. The dissolution profiles of co-amorphous systems were compared with those for physical mixtures and pure drug. To understand the phase behaviour of the systems, phase diagrams were created from liquidus temperatures measured by differential scanning calorimetry. Physico-chemical characterizations were performed to monitor the physical stability of the prepared co-amorphous systems over time.
11:30 Bc. Jakub Zlatník M1 doc. Ing. Zdeněk Slouka, Ph.D. Chemicko inženýrské aspekty nanostrukturovaných materiálů detail

Chemicko inženýrské aspekty nanostrukturovaných materiálů

Zájem o nanomateriály od poloviny dvacátého století vzrůstá. To je dáno především vlastnostmi těchto materiálů, které reflektují jejich malé charakteristické rozměry. Ne všechny nanomateriály se dají použít ke konkrétním účelům, ať už kvůli chemickým, či fyzikálním vlastnostem. Tato práce je zaměřena na využití vysoké hodnoty měrného povrchu uhlíkových nanotrubek a zjišťování jejich chování v mikrofludních zařízeních při různých provozních parametrech těchto zařízení.  Jelikož se jedná o sypký materiál, můžeme skrze něj nechat protékat roztoky. Díky tomu můžeme připravit nanostrukturované lože a použít jej například jako 3D elektrodu v redoxní baterii poskytující vysoký měrný povrch. Zároveň snížením transportních vzdáleností dojde k intenzifikaci procesů probíhajících přímo na povrchu. Podobně může daná 3D elektroda fungovat jako biosenzor se schopností detekovat přítomnost příslušných látek (nejčastěji biomolekul) v protékajícím roztoku. Z pohledu chemického inženýrství ovšem takto vytvořené nanostrukturované lože bude vykazovat velmi vysoký hydrodynamický odpor a díky malé kontrole při tvorbě lože může dojít ke zkratovému toku. To znamená, že tekutina neproudí skrz lože, ale obtéká jej. Tato prezentace se zabývá především otázkou tlakových ztrát na vytvořeném loži.    
Aktualizováno: 7.2.2021 14:42, Autor: Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta chemicko-inženýrská
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi