Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHI  → Věda a výzkum → SVK → SVK 2020
iduzel: 54844
idvazba: 63608
šablona: stranka
čas: 29.3.2024 03:01:42
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2020&faculty=FCHI
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 54844
idvazba: 63608
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/svk/2020'
iduzel: 54844
path: 8547/4156/1393/1886/8576/8614/54844
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2020

Harmonogram SVK 2020

  • Vyhlášení SVK 2020
  • Uzávěrka podávání přihlášek: 26. 10. 2020
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 8. 11. 2020
  • Datum konání SVK: 19. 11. 2020
  • Výsledky

Sborníky (a program)

Na základě nepříznivé epidemiologické situace a navazujících opatření proti šíření nemoci COVID19 bylo vedením VŠCHT Praha rozhodnuto, že SVK 2020 bude fakultami organizována plně v online režimu. Odkazy na jednotlivé sekce naleznete v boxu napravo (MS Teams).

V případě, jakýchkoli dotazů nebo kdybyste se chtěli stát sponzory SVK na FCHI, kontaktujte prosím fakultní koordinátorku SVK doc. Ing. Jitku Čejkovou, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz) nebo příslušného ústavního koordinátora.

Seznam ústavních koordinátorů SVK

402    Ústav analytické chemie - Ing. Martin Člupek, Ph.D. (Martin.Clupek@vscht.cz)
403    Ústav fyzikální chemie - doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D. (Ondrej.Vopicka@vscht.cz)
409    Ústav chemického inženýrství - doc. Dr. Ing. Pavlína Basařová (Pavlina.Basarova@vscht.cz)
444    Ústav fyziky a měřicí techniky - RNDr. Pavel Galář, Ph.D. (Pavel.Galar@vscht.cz)
445    Ústav počítačové a řídicí techniky - Ing. Iva Nachtigalová, Ph.D. (Iva.Nachtigalova@vscht.cz)

Děkujeme všem sponzorům SVK 2020 na FCHI!

Hlavní sponzoři


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)
Unipetrol

 ◳ nicolet logo (png) → (šířka 215px)

Sponzoři

šířka 215px Optik (šířka 215px)
šířka 215px pinflow_logo (šířka 215px)
šířka 215px  ◳ leco logo (png) → (šířka 215px)
šířka 215px šířka 215px
pragolab logo (šířka 215px) šířka 215px
logo_humusoft-1 (šířka 215px)

vwr_logo_rgb (šířka 215px)

šířka 215px

 ◳ HPST logo (png) → (šířka 215px)
kapaji_logo_sub (šířka 215px)  ◳ bre (png) → (šířka 215px)
Filip Kaltman  ◳ chromspec logo (png) → (šířka 215px)
šířka 215px logo shimadzu (šířka 215px)
šířka 215px

 ◳ rlogo4colricardo (jpg) → (šířka 215px)

Olympus

LIM-logo_RGBOPTO (šířka 215px)

chemoprojekt (šířka 215px)

 ◳ fv plast logo (png) → (šířka 215px)

Věcné dary

  • Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
  • Doktorandi z Ústavu fyziky a měřicí techniky
Nejste zalogován/a (anonym)

Chemické inženýrství 8 (MS Teams - 8:30)

  • Předseda: prof. Ing. Miroslav Šoóš, Ph.D.
  • Komise: Ing. Jiří Charvát, Ing. Lucie Mašková, Ing. Václav Babuka (Synthos), Ing. Jan Hronza, Ph.D. (Ricardo)
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
8:30 Bc. Jakub Píchal M2 prof. Dr. Ing. Tomáš Moucha Dlouhodobé měření koncentrace vodíku pomocí amperometrické sondy detail

Dlouhodobé měření koncentrace vodíku pomocí amperometrické sondy

Cílem výzkumu je vyrobit amperometrickou sondu pro měření koncentrace vodíku v kapalině. Účelem sondy je měření vodíku v primárním okruhu jaderných elektráren, kde je vodík dávkován z bezpečnostních a antikorozních důvodů. Sonda bude zapojena v obtoku, kde je nižší tlak i teplota než v primárním okruhu, což zmirňuje požadavky na výdrž sondy. Kvůli čtvrtletnímu plánu údržby provozu je nutné pro průmyslové využití konstruovaných sond zajistit stabilitu jejich signálu na dobu minimálně tří měsíců. Při výrobě sondy se vychází ze zkušenostní získaných při práci s amperometrickou sondou pro měření kyslíku, která byla na pracovišti vyvinuta a nasazena v jaderných elektrárnách již dříve. Vodíková sonda se skládá z Pt anody, AgCl katody a elektrolytu-roztoku KCl. Vodík, obsažený v kapalině proudící okolo hlavice sondy, se rozpouští v membráně překrývající platinovou anodu. Na platině se vodík oxiduje. Elektrony předané anodě jsou odváděny přes elektrický obvod ke katodě. Měřenou veličinou je elektrický proud tekoucí mezi elektrodami. Zároveň s elektrickým proudem byly měřeny údaje o teplotě a tlaku pro vývoj algoritmu korekce teplotní závislosti čidla. Periodicky byla ověřována linearita koncentrační závislosti signálu sond měřením různých koncentrací vodíku.
8:50 Bc. Martina Reisnerová M2 Ing. Lukáš Valenz, Ph.D. Stanovení objemového koeficientu přestupu hmoty v plynné fázi testovací metodou NH3/H2SO4 na strukturované výplni Mellapak 250Y detail

Stanovení objemového koeficientu přestupu hmoty v plynné fázi testovací metodou NH3/H2SO4 na strukturované výplni Mellapak 250Y

Tato práce se zabývá zkoumáním transportních vlastností strukturovaných výplní. Strukturované výplně se využívají například v absorpčních kolonách, kvůli zvětšení styčné plochy plynné a kapalné fáze a zlepšení účinnosti separace látek. Pro popis procesů se spojitým stykem fází je potřeba znát koeficienty přestupu hmoty a efektivní mezifázovou plochu. Experimentální stanovení koeficientů se provádí ve vhodně zvoleném systému, kde je odpor proti přestupu hmoty soustředěn pouze v jedné fázi. Objemový koeficient přestupu hmoty v plynné fázi neboli kGa se nejčastěji získává dvěma metodami, chemisorpcí oxidu siřičitého do roztoku hydroxidu sodného a čpavku do roztoku zředěné kyseliny sírové. Ovšem literární hodnoty kGa získané na různých pracovištích se až násobně liší. Cílem této práce je stanovit kGa oběma metodami na jednom zařízení a tyto hodnoty porovnat. Měření byla provedena na strukturované výplni Mellapak 250Y a ve dvou kolonách s průměrem 150,6 a 290 mm. Byla otestována metodika stanovení kGa chemisorpcí NH3/H2SO4. Zkoumán byl vliv vstupní koncentrace NH3, průměru kolony, výšky výplně a stěnového toku na hodnoty kGa. Stanovené hodnoty kGa při různých průtocích jednotlivých fází byly porovnány s literárními hodnotami.
9:10 Bc. Lukáš Šatura M2 Ing. Alexandr Zubov, Ph.D. An Adhesive Based on PHA Biopolymer from Biowaste: Preparation and Characterisation detail

An Adhesive Based on PHA Biopolymer from Biowaste: Preparation and Characterisation

Biodegradability is becoming an equivalent criterion to health safety or low price of packaging materials of food or cosmetic products. Frequently non-compliant with these criteria, an adhesive is a specific component of the packaging. In collaboration with TU Delft and a consortium of Dutch waste-treatment companies, application possibilities of poly(3-hydroxybutyrate-co-3-hydroxyvalerate), or PHBV, biopolymer produced from municipal biowaste in a pilot project were examined. This work aimed on design and development of a hot-melt adhesive based on a PHBV binder and additives—a potentially biodegradable and food-grade product. Several adhesive compositions were prepared and tested for thermal properties and contact with common packaging materials—paper, glass, wood, or even synthetic plastic. The resulting formulations successfully showed the potential of PHBV in adhesive applications along with significant plasticisation or tackifying effect of the chosen additives: namely sebacic acid and its derivative, or rosin esters. Optimisation of the composition can be derived feasibly from the results of this work in order to completely develop a successful industrial product. This potentially biodegradable product might profit on its partial origin from waste management.



9:30 Bc. Antonín Šperlich M2 Ing. Mária Zedníková, Ph.D. Způsoby vyhodnocení kritické frekvence různých typů míchadel v disperzi kapalina-plyn detail

Způsoby vyhodnocení kritické frekvence různých typů míchadel v disperzi kapalina-plyn

V biotechnologických výrobách se často využívá fermentoru, do kterého je nutné mikroorganismům přivádět plynný kyslík. Provoz bioreaktoru se optimalizuje ze dvou protichůdných hledisek. Prvním je efektivní transport kyslíku do kapaliny, který se snažíme maximalizovat. Druhým hlediskem je minimalizace smykového napětí, kterým míchadlo poškozuje mikroorganismy. Je tedy nutná znalost co nejnižší frekvence otáčení míchadla, při které už dochází ke kompletní dispergaci plynu, ale smykové napětí je minimální. Tato frekvence se nazývá kritická frekvence NCD. Cílem práce je zjištění NCD pro různé typy míchadel z experimentálního stanovení závislosti bezrozměrného příkonového kritéria na průtokovém čísle pro plyn. Dalším cílem práce je vytvoření softwaru pro automatické vyhodnocení NCD z této závislosti. Experimenty probíhaly ve dvou temperovaných nádobách o průměru 29 a 59 cm. Příkon byl měřen u čtyř typů míchadel. Měření bylo prováděno pro tři typy vsádek (koalescentní, nekoalescentní, viskózní) a tři různé rychlosti plynu. NCD byla vyhodnocována v Matlabu, kde byla nalezena minima závislosti odpovídající kritické frekvenci. Výsledky softwarového vyhodnocení byly porovnány s ručním vyhodnocením.
9:50 Bc. Jan Šugar M2 Ing. Viola Tokárová, Ph.D. Temperature-responsive microcarriers for non-enzymatic harvesting of mammalian cell cultures detail

Temperature-responsive microcarriers for non-enzymatic harvesting of mammalian cell cultures

Rising interest in cell therapies of various degenerative conditions and cancers is inevitably associated with cell cultivation of susceptible anchorage-dependent (adherent) cell lines (e.g., mesenchymal stem cells and pluripotent stem cells). Nevertheless, all the effort of growing large numbers of valuable cells can be compromised during the harvesting stage, which is crucial for cell viability and the overall benefit of cell therapy. Current cultivation techniques of adherent cell lines usually rely on trypsin (under cGMP conditions - recombinant trypsin), which efficiently cleaves all the cell-surface adhesive protein anchors, as well as the cell-cell junctions. However, the risk of contamination is still present, viability can be reduced, and eventually, cells might not be suitable for intended applications. On the grounds of this, a novel cell cultivation technique using temperature-responsive microcarriers to efficiently grow and harvest mammalian cell cultures without the utilization of trypsin or other proteases has been proposed in this work. The results of initial flat surfaces grafted with temperature-responsive polymer are shown and discussed as a solid foundation for proposed experimental work.  
10:50 Bc. Aleš Palkovič M2 doc. Dr. Ing. Milan Jahoda Modelování hašení v programu OpenFOAM detail

Modelování hašení v programu OpenFOAM

Zvyšující se nároky na požární bezpečnost a nákladné požární zkoušky vytvářejí prostor pro rozvoj modelování požárů. Tyto modely mohou předpovědět chování požáru v rozdílných podmínkách a jsou schopny vypočítat množství uvolněného tepla a jiné veličiny. Modely hašení nejsou příliš rozšířené, proto je nejprve kladen důraz na jednoduché způsoby potlačení požáru pro ověření funkčnosti modelu. Práce se zaměřuje na simulaci hašení vodní mlhou. Tento způsob je podobný hašení sprinklerem. Voda je přiváděna pod tlakem do trysky s malými otvory, což způsobí její rozpad na kapky menší než jeden milimetr. Hlavním hasicím principem je odebírání tepla v okolí požáru při vypaření kapek. Důležitou roli zde hraje jejich velký povrch. Vznikající pára má větší objem než původní kapky, v důsledku čehož je kyslík vytlačován z oblasti požáru, a dochází tak k jeho utlumení. Dále je díky vodní mlze omezeno šíření tepla radiací. Hlavní výhodou oproti hašení sprinklerem je nižší spotřeba vody a menší škody po hašení. Simulace se věnuje tvorbě mlhy a jejím vlastnostem jako je velikost a distribuce kapek. Následovat bude příprava řešiče pro spojení hoření, tvorby spreje a hašení.  
11:10 Bc. Adam Waněk M2 Ing. Aleš Zadražil, Ph.D. Studium tisknutelnosti vybraných účinných látek a 3D tisk duálních tablet detail

Studium tisknutelnosti vybraných účinných látek a 3D tisk duálních tablet

3D tisk ve farmacii jako nový rozvíjející se způsob výroby lékových forem pro personalizovanou medicínu zaznamenal za posledních několik let již mnoho úspěchů. Jako jeden příklad za všechny lze zmínit první schválený 3D tištěný lék Spritam. Ve všech případech však šlo o použitích pouze několika málo účinných látek, které byly vybrány s ohledem na vlastnosti důležité pro 3D tisk (vhodné mechanické a reologické vlastnosti) avšak o vhodnosti širšího okruhu dnes používaných účinných látek toho není příliš známo. V této práci byla provedena parametrická studie deseti vybraných účinných látek, které byly formulovány s pomocnými látkami a dále byly metodou hot-melt extruze vyrobeny filamenty pro FDM 3D tisk (technologie depozice taveného vlákna). Filamenty byly použity jako náplň do 3D tiskárny pomocí které byly vyrobeny tablety s různou porozitou obsahující jak jednu, tak dvě účinné látky. Vytištěné tablety byly podrobeny rozličným testům (mechanické vlastnosti a disoluční testy). Všechna získaná data budou použita pro vývoj matematického modelu předpovídající velikost a strukturu tablet na základě předem daných kritérií (disoluční křivky, dávka účinné látky..). Model by poté mohl být použit pro “předpověď “ tablet šitých na mírů pacientovi na základě požadovaných vlastností. 
11:30 Bc. Pavel Zelenka M2 prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. Návrh a stavba zařízení pro částicovou 3D velocimetrii detail

Návrh a stavba zařízení pro částicovou 3D velocimetrii

Nezbytnou součástí studia účinků orálních lékových forem je popis procesů jejich desintegrace a rozpouštění aktivní látky. Jedním z klíčových parametrů, které ovlivňují desintegraci a disoluci částic, je velikost krystalů aktivní látky a excipientů. Tato velikost se dá měřit například sítovou analýzou či analýzou obrazu pod mikroskopem. Obě tyto metody však mají svá úskalí.  Cílem této práce je návrh alternativní metody měření velikosti částic s využití částicové 3D velocimetrie. Tato metoda se obvykle využívá pro popis proudění kapalin pomocí sledování pohybu částic, tzn. problému inverznímu než předpokládané využití pro farmacii. Pro tento účel bylo navrženo zařízení zahrnující skleněnou průtočnou celu (na přiloženém obrázku) a dvoukamerový stereoskopický snímací systém. Částice jsou uvnitř cely udržovány ve vznosu proudícím kapalným médiem a jejich polohy snímány kamerami. K charakterizaci částic je využíváno srovnání velocimetrických dat (trajektorií jednotlivých částic) s teoretickým popisem usazování a CFD modelem proudění v průtočné cele.   



11:50 Bc. Milan Žalud M2 doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. Řízení struktury katalytické vrstvy nanášené do filtru pevných částic detail

Řízení struktury katalytické vrstvy nanášené do filtru pevných částic

Emise pevných částic ze spalovacích motorů mohou mít negativní dopad jak na životní prostředí, tak na lidské zdraví. Částice vzniklé nedokonalým spalováním paliva jsou proto v moderních automobilech zachycovány pomocí filtrů pevných částic. Mimo nich jsou automobily osazeny ještě katalyzátory výfukových plynů. Zařízení, které umožňuje filtraci pevných částic i konverzi plynných škodlivin a zároveň šetří náklady a místo se nazývá katalytický filtr pevných částic. Jedná se o keramický filtr, do jehož vnitřní struktury je nanesena katalytická vrstva tvořená γ-aluminou s obsahem aktivních částic platiny. Vrstva musí mít optimální strukturu, aby co nejpříznivěji ovlivňovala klíčové vlastnosti katalytického filtru, mezi které patří vysoká filtrační účinnost a konverze při zachování nízké tlakové ztráty. Vrstva je do filtru nanášena podtlakově v podobě vodné suspenze, po nanesení je vrstva sušena a kalcinována. Úpravou klíčových parametrů suspenze, jako je velikost částic γ-Al2O3 nebo hodnota pH, která ovlivňuje viskozitu, lze řídit výslednou strukturu vrstvy tak, aby byla souvislá s obsahem různě velkých makropórů ve vrstvě a také vhodně distribuovaná do pórů stěny filtru. Výsledná struktura vrstvy je vyhodnocena pomocí snímků z rastrovacího elektronového mikroskopu.
Aktualizováno: 7.2.2021 14:42, Autor: Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta chemicko-inženýrská
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi