V předvečer 35. výročí sametové revoluce, v sobotu 16. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly medaile a ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Cena Josefa Hlávky je určena pro talentované studenty a absolventy pražských veřejných vysokých škol a brněnské techniky, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru, a pro talentované vědecké pracovníky Akademie věd do 33 let věku.

Na naší fakultě byly letos oceněny dvě osobnosti. Nositelem Medaile Josefa Hlávky se stal profesor Igor Schreiber z Ústavu chemického inženýrství a Ing. Kateřina Pražáková,  absolventka magisterského studijního programu Analytická chemie. Gratulujeme!

Foto: Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových"

Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole je udělována zaměstnancům vysokých škol za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let. Cílem ceny je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů a vyzdvihnout příklady dobré praxe a významných inovací v této oblasti. Gratulujeme Pavlu Galářovi k získání tohoto prestižního ocenění! 

Foto: MŠMT

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.

• Více o ceně Vitriol

Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o čtvrtý ročník. Ocenění bylo předáno na plese VŠCHT Praha. 

Výsledky

Laureáty studentské ceny Vitriol za rok 2024 se v 6 kategoriích stali:

• Nejlepší pedagog za FCHT – PhDr. Lucie Rychnová, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FTOP – Ing. Jiří Hendrych, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FPBT – Ing. Eva Jablonská, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FCHI: – prof. RNDr. Bc. Petr Slavíček, Ph.D.
  
• Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Mgr. Pavel Bakule
• Nejlepší nepedagogický pracovník – Mgr. Mili Viktorie Losmanová, PhD support

O ceně

Studenti VŠCHT Praha mohou od začátku letního semestru do konce září nominovat kandidáty na cenu. Během října probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.

Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).

Velkou gratulaci posíláme směrem k Danielu Bímovi z Ústavu fyzikální chemie Fakulty chemicko-inženýrské, který jako jediný z VŠCHT uspěl v extrémně kompetitivní výzvě JUNIOR STAR Grantové agentury ČR. Jeho projekt nese název "Optimalizace niklových katalyzátorů pro zlepšení stability a katalytické účinnosti za fotochemických a elektrochemických reakčních podmínek."

Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku podpoří celkem 19 projektů JUNIOR STAR, které pomohou začínajícím vědkyním a vědcům založit vlastní vědecké týmy. Všem úspěšným žadatelům gratulujeme.

Datoví novináři a analytici Kateřina Mahdalová a Michal Škop vypracovali analýzu vývoje zájmu uchazečů o studium na fakultách veřejných vysokých škol v ČR v období 2010 až 2023. Výsledný přehledový graf ukazuje, že počty uchazečů o studium během tohoto období vzrostly nejvíce naší fakultě, a to o více než 100 % (z 225 na 497 uchazečů), což představuje s odstupem nejvyšší relativní nárůst ze všech fakult veřejných škol v ČR.

O prázdninách vyšla kniha Zeptej se vědce s podtitulem Neexistují blbé otázky! Na její tvorbě se podílelo i několik autorů působících na FCHI i dalších fakultách VŠCHT:  Stanislav Gajdoš (FTOP), Kristýna Kantnerová (FCHI), Olga Maťátková (FPBT), Henrietta Ottová (FPBT), Tereza Pavlíčková (FCHI), Kateřina Sasinová (FPBT), Vít Svoboda (FCHI) a Jaroslav Zelenka (FPBT).

Knihu je možné pořídit v e-shopu nakladatelství Grada nebo u oblíbených knihkupců. Kniha Zeptej se vědce nabízí výběr 50 nejzajímavějších otázek ze všech 1200 dotazů, které se v projektu Zeptej se vědce již nashromáždily. Tato jedinečná sbírka obsahuje odpovědi na otázky, které vás možná nikdy nenapadly, ale rozhodně vás zaujmou.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Grada se chystá též křest knihy a podle dosavadních nápadů se bude jednat o akci, kterou by si žádný fanoušek české vědy neměl nechat ujít. Termín křestu bude brzy zveřejněn na sociálních sítích Zeptej se vědce (Facebook – Instagram –  X ), pravděpodobně se bude jednat o druhou polovinu října 2024.

Finále mezinárodní soutěže SensUs, zvané SensUs Innovation Days, se odehrálo v nizozemském Eindhovenu od pondělí 26.8. do čtvrtka 29. 8. V týmu VŠCHT Praha bylo 13 studentů a z toho 5 bylo z naší fakulty: Hynek Housar, Jan Vyčítal, Denis Najman, Adam Benjamin Plšek a Ján Cúth. Děkujeme za vzornou reprezentaci!

SensUs je každoroční mezinárodní studentská soutěž, která dává prostor univerzitním studentským spolkům vyvinout a prezentovat své biosenzory. Letošní téma se zaměřilo na onemocnění ledvin a týmy měly za úkol vytvořit senzor pro kontinuální detekci kreatininu v tkáňovém moku. Tento senzor by mohl výrazně zlepšit kvalitu života pacientů, kteří čelí riziku akutního selhání ledvin, a tím snížit nutnost častých kontrol a návštěv nemocnic. Koncept našeho UCTeamu spočíval v kaskádě tří imobilizovaných enzymů, které vedly k přeměně kreatininu v peroxid vodíku, který byl poté možný amperometricky detekovat. 

Na soutěži se představilo 18 týmů z celého světa, včetně týmů z Nizozemska, USA, Kanady, Číny, Německa, Dánska a dalších zemí. Naše univerzita, VŠCHT Praha, získala první místo v kategorii Analytical Performance, přičemž se setkala s pozitivním ohlasem během své prezentace na soutěži.  Pro studenty byla tato událost nejen příležitostí navštívit univerzitní komplex v Eindhovenu (TU/e) a High Tech Campus, zúčastnit se historicky prvního ročníku sympozia kontinuálních biosenzorů (First international symposium on Continuous Real-Time Biomolecular Sensing), ale také navázat cenné kontakty s partnery z firem jako Phillips, Siemens, Demcon, ScioSense či PalmSens. Kromě toho měli možnost poznat členy zahraničních týmů, prodiskutovat jednotlivá řešení biosenzorů a často i navázat nová přátelství.

Další detaily o soutěži můžete najít na webových stránkách SensUs:

https://www.sensus.org/

a detaily o UCTeamu v článku 

https://www.vscht.cz/popularizace/mohlo-by-vas-zajimat/uspech-na-sensus-2024

nebo na našem Instagramu @ucteam_prague

https://www.instagram.com/ucteam_prague/

Autor: Hynek Housar

Koncem června se v evropském výzkumném  laserovém  centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech konal ELI User Meeting 2024. Ing. Vít Svoboda, Dr. sc. ETH Zürich z Ústavu fyzikální chemie tam měl zvanou přednášku na téma "Ultrafast Chiral Dynamics with Photoelectrons".  Vítova práce se zaměřuje na studium chirálních molekul pomocí časově rozlišené fotoelektronové spektroskopie s femtosekundovými světelnými pulzy. V těchto experimentech zkoumá reakce chirálních molekul po fotoexcitaci. Tento rychle se rozvíjející obor attosekundových věd zažívá významný rozmach a Vít měl to štěstí být u jeho zrodu. Více se o Vítovi, jehož inovativní měření významně přispěla k oboru, můžete dočíst v rozhovoru, který poskytl po svém návratu do Česka letos v lednu.

Nyní jsme se ho zeptali, jak se vyvíjí spolupráce s ELI.

"Moje spolupráce s ELI Beamlines byla navázána již při přípravě mého GAČR Junior Star projektu, kdy mi bylo jasné, že na vlastní femtosekundové lasery, které by stály u mě v laboratoři na VŠCHT, nedosáhnu, jelikož to se bavíme o investicích okolo 35 milionů korun. Proto jsem se snažil hledat jinou cestu. Tou je spolupracovat s existujícími „large facility“ zařízeními, které potřebné laserové systémy mají. Jak doufám, v rámci mého GAČR  budu moci na zmíněném ELI Beamlines provádět velkou část experimentů, které jsem v projektu navrhl. Tak například se chci podívat na chemické přeměny chirálních molekul v jiné chirální molekuly nebo se podívat na roli elektronových korelací při ionizaci a jejich roli v chirálních molekulách. A když vše půjde podle plánu, což tak určitě nebude, tak bych se rád dostal ke studiu provázané chirální a spinové dynamiky, která je klíčová pro pochopení například kvantových počítačů nebo budoucí fotovoltaiky."

A na otázku, kdy očekává Nobelovu cenu, odpovděl následovně:

"Očekávám, že nejpozději do deseti let ji dostane Tomáš Jungwirth za své převratné objevy v oblasti magnetismu a spintroniky. Jestli byla otázka mířena směrem ke mně, tak mohu jen poznamenat, že ji považuji za moc povedený vtip."

Dr. Vít Svoboda vede vlastní výzkumnou skupinu attosekundové spektroskopie a dynamiky molekul. Pokud byste se chtěli stát členy jeho týmu, neváhejte ho kontaktovat (vit.svoboda(at)vscht.cz).

S radostí oznamujeme, že Karolína Salvadori z naší Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické v Praze získala prestižní Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.

Slavnostní udílení vědeckých cen Francouzského velvyslanectví, které letos oslavily své 30. výročí,  proběhlo 28. června 2024 v Praze. Tyto ceny jsou určeny pro studenty doktorských programů nebo postdoktorandy, kteří nedávno obhájili svou disertační práci. Ocenění pokrývají oblasti chemie, lékařství, farmacie, počítačových věd a informatiky, jaderného výzkumu, životního prostředí a klimatu a společenských a humanitních věd. Nejstarší z těchto ocenění je Cena Jean-Marie Lehna za chemii, která již od roku 1994, kdy byla založena nositelem Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 Jean-Marie Lehnem, oceňuje vynikající výzkumné práce českých studentů v oblasti chemie, na kterých pracovali během svého doktorandského studia.

Karolína Salvadori byla oceněna za svou disertační práci "Study of Building Blocks Suitable for Preparation of Functional Receptor Materials for Sensorics", kterou vedl profesor Pavel Matějka. Karolína se v rámci svého výzkumu zabývá přípravou a studiem nových receptorových materiálů a jejich stavebních jednotek. Tyto látky disponují ve své struktuře močovinovými vazebnými místy, jež jsou vhodná ke komplexaci aniontů. Součástí její práce je vedle syntézy také část věnovaná studiu fyzikálně-chemických vlastností připravených molekul. K tomuto účelu využívá řady technik molekulové spektroskopie a elektrochemie. Zvláštní pozornost je věnována především vyhodnocení vazebných schopností. Důkladné prozkoumání komplexačních vlastností poskytuje data nezbytná k porozumění zákonitostí chování stavebních bloků v přítomnosti aniontů a zároveň umožňuje predikovat komplexační chování konečných receptorových materiálů. Receptorové materiály jsou připraveny připojením vazebných jednotek k molekulovým nosičům (především dendrimerů a makrocyklů ze skupiny calixarenů); popř. jsou receptorové jednotky designovány tak, aby je bylo možno využít k modifikaci povrchů elektrod. Nedílnou součástí projektu je rovněž studium recyklace připravených systémů, například pomocí nanofiltrace. 

O své práci a lásce k chemii nám Karolína prozradila následující: "Na vypracování jsem souběžně pracovala na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha, Ústavu chemických procesů (skupina bioorganické chemie a biomateriálů) a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy), což mi umožnilo kombinovat řadu různých přístupů. Pokud bych měla práci velmi krátce shrnout – je zaměřena především na vývoj nových receptorů aniontů a jejich stavebních jednotek. Součástí práce je tedy jak syntetická část, tak studium vlastností. Vlastnosti studuji pomocí řady technik, ať již spektroskopických, nebo elektrochemických. Chemii se věnuji již od střední školy, přičemž v posledním ročníku gymnázia jsem měla možnost navštěvovat skupinu Supramolekulární chemie na Masarykově univerzitě v Brně. Zde jsem se pod vedením profesora Vladimíra Šindeláře a doktora Tomáše Fialy seznámila s chemií, která se mi stala zcela osudovou – chemií aniontových receptorů. Supramolekulární chemii jsem se tedy rozhodla věnovat i během svého studia na vysoké škole. Nejprve jsem absolvovala obor Chemie a bakalářskou práci jsem vypracovala na půdě Ústavu organické chemie. Od nástupu na magisterské studium se mě ujal pan profesor Matějka, který mě společně s mými konzultanty (doktorkou Petrou Cuřínovou a profesorem Jiřím Ludvíkem) provází dodnes a pomáhá moji tématiku dále rozvíjet. Postupně jsme se od velmi jednoduchých molekul přesunuli ke studiu komplexnějších systémů. Navíc díky kombinaci řady přístupů se člověk opravdu nikdy nenudí a neustále se nám otevírají nové výzkumné výzvy a cíle."

Předávání Cen Jean-Marie Lehna 2024. Zleva: Francouzský velvyslanec v ČR Stéphane Crouzat, předsedkyně správní rady NF IOCB Tech Barbara Eignerová, Helena Hrušková (Zvláštní cena ČSCH), Petr Macháč (3. cena), David Dunlop (2. cena), Karolína Salvadori (1. cena), předseda ČSCH prof. Tomáš Navrátil a prof. Jean-Marie Lehn. (Foto: © Ondřej Besperát)

Blahopřejeme Martinu Balouchovi ze skupiny prof. Františka Štěpánka k získání 3. místa v kategorii Cena Sanofi - Cena za farmacii, jedné z několika vědeckých cen, které každoročně uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze. Martin byl nominován za svou doktorskou práci s názvem "Výzkum bariérových a transportních vlastností lipidických vrstev" a cenu převzal na slavnostním ceremoniálu za přítomnosti laureátů Nobelovy ceny včetně prof. Jean-Marie Lehna. Gratulujeme k tomuto zaslouženému ocenění!

Cenu za farmacii (dříve nazývanou Cena za výzkum ve farmaceutických vědách) společně pořádají Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Sanofi. Jedná se o ocenění výzkumných prací českých studentů doktorských studií a mladých českých lékařů v oblasti farmacie. Výherci obdrží jednak finanční podporu, jednak dostanou možnost vycestovat na stáž do výzkumné laboratoře ve Francii.

Foto: © Ondřej Besperát 

Blahopřejeme Ing. Marii Plaché, Ph.D. ze skupiny prof. Petra Kočího z Ústavu chemického inženýrství, která se svou disertační prací "Modelování transportu a reakce v porézních katalytických filtrech s využitím 3D počítačové rekonstrukce" obsadila 1. místo ve vědecké soutěži Francouzského velvyslanectví v kategorii "Make Our Planet Great Again - Prize in Environmental Sciences".  Cenu za ni převzal její školitel prof. Petr Kočí (na fotografii uprostřed, foto: © Ondřej Besperát).

Cenu Make Our Planet Great Again za environmentální a klimatický výzkum pořádá Velvyslanectví Francie v ČR společně s BNP Paribas. Tato cena má za cíl odměnit výzkumnou práci českých studentů v oblasti změny klimatu, životního prostředí a udržitelného rozvoje. Vítězové obdrží finanční pomoc a první dva také možnost absolvovat stáž ve Francii ve výzkumné laboratoři. Cena byla udělena během recepce na Francouzském velvyslanectví v Praze, Buquoyský palác, které předsedají profesor Jean-Marie Lehn, laureát Nobelovy ceny za chemii, a pan velvyslanec. Make our Planet Great Again je iniciativa prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, která byla zahájena 1. června 2017 po rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Je to výzva pro výzkumné pracovníky a učitele, podnikatele, sdružení a nevládní organizace, studenty a veškerou občanskou společnost, aby se mobilizovali a připojili k Francii v boji proti globálnímu oteplování.

Foto Marie Plaché z promocí v Betlémské kapli.

Abstrakt práce

Ačkoliv se Evropská unie posouvá k elektrickému pohonu vozidel, spalovací motory zůstanou v této a následujících dekádách důležitými zdroji mechanické energie, a to zvláště pro těžká nákladní vozidla. Proto bude důkladné ošetření jejich spalin důležitou a nezbytnou součástí řešení problematiky ekologického dopadu provozu vozidla. Má práce se věnuje vývoji matematických modelů popisujících v měřítku pórů procesy probíhající uvnitř stěn katalytických filtrů pevných částic pro čištění výfukových plynů. Modely jsou založeny na snímcích z rentgenové tomografie, 3D rekonstrukci porézních struktur stěn a rozložení katalytického materiálu. Mezi zkoumané procesy patří proudění, difúze a reakce plynu, pohyb pevných částic, jejich filtrace a růst nánosů zachycených částic. Modely, které jsem vyvinula, tvoří modulární sadu simulačních nástrojů ve výpočetním prostředí OpenFOAM. Uvedené nástroje jsem použila pro simulace několika filtrů pevných částic s a bez katalytického materiálu, přičemž jsem studovala vliv mikrostruktury na účinnost filtru. Výsledky simulací umožnily předpovědět klíčové funkční parametry vzorků filtrů, včetně permeability stěn, konverze plynných složek a filtrační účinnosti jak v čistém stavu, tak během akumulace sazí. Model filtrace a akumulace částic se podařilo ověřit pomocí časově rozlišené rentgenové tomografie. Modely a výsledky simulací byly uveřejněny v šesti článcích v impaktovaných časopisech a představeny na mezinárodních konferencích ve formě šesti přednášek a pěti plakátových sdělení. Provedené simulace poskytují cenné informace o procesech probíhajících v porézních stěnách katalytického filtru. Vyvinuté modely fungují jako výkonný nástroj pro virtuální testování nových prototypů filtrů a získané výsledky poskytly cennou zpětnou vazbu pro ladění mikrostruktury katalytického filtru směrem k optimálnímu výkonu v průmyslovém měřítku. Takto vylepšené katalytické filtry mohou výrazně snížit množství produkovaného znečištění po celou dobu životnosti vozidel. 

Druhý ročník konference „Rosteme s chemií“ se konal 27. - 28. června 2024 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tato akce byla primárně zaměřena na mladé chemiky do 35 let. Organizátorům se podařilo navázat na loňský úspěšný ročník, který započal společné potkávání, diskutování, navazování spoluprací a vzájemnou motivaci. Opět se podařilo dostát hesla konference "Rosteme s chemií". Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na této akci reprezentovalo i několik studentů z naší fakulty. Dvoudenní setkání studentů těžilo z podpory Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České chemické společnosti a dalších sponzorů a partnerů, což zajistilo hodnotný zážitek pro všechny účastníky.  Cena za nejlepší přednášku a poster byla sponzorována firmou Metrohm. Dále byly uděleny tři čestné ceny. Ocenění získali roční členství v České chemické společnosti a věcné dary od sponzorů. Jsme hrdí, že jednu z těchto cen získala Nina Nováková z Ústavu chemického inženýrství za svou přednášku „Biomimetické chování v chemických systémech: tvorba myelinových figur“ (spoluautory byli její školitelka Jitka Čejková a Jan Macháček). Toto ocenění zdůrazňuje kvalitu a dopad její práce. Gratulujeme Nině a děkujeme všem účastníkům z naší fakulty za vzornou reprezentaci VŠCHT Praha.

Dnes v rámci projektu Centrum počítačového vzdělávání začal třídenní kurz Mathematica. Organizátorem je RNDr. Pavel Pokorný, Ph.D. 

Co to je: Mathematica je počítačový algebraický systém, který umožňuje pohodlně provádět na počítači jednoduché i složité operace, zejména numerické, symbolické a grafické.

Kdy: pátek 21.,pondělí 24 a úterý 25. 6. 2024 10-14 hod. Je to jeden třídenní kurz. Ne tři opakování téhož.

Kde: posluchárna BI VŠCHT Praha, Technicka 3, Praha 6

Co potřebujete znát předem: nic.

Pro koho je kurz určen: pro studenty všech stupňů a typů studia (zapište si prosím předmět M413041) a pro zaměstnance a přátele VŠCHT Praha.

Přineste si prosím počítač s instalovanou Mathematicou.

Zdrojové soubory jsou na account.wolfram.com (zvolte SSO).

Pro malý počet zájemců (3) můžeme zapůjčit školní notebook - v případě zájmu mně, prosím, napište.

Budete-li mít navíc placený přístup k Chat GPT, můžete si vyzkoušet spolupráci Mathematica a AI.

Program:

Pátek 21. 6. 2024

10:00 - 11:10 P. Pokorný: Základy syntaxe, nápověda, AI

11:25 - 12:35 V. Svoboda: Mathematica ve fyzikální chemii

12:50 - 14:00 J. Kubečka: Od čísel ke grafům + Rozdělení projektů

Pondělí 24. 6. 2024

10:00 - 11:10 P. Pokorný: Pokročilé funkce, 3D tisk

11:25 - 12:35 J. Koutník: Průmyslové prototypování s Wolfram Mathematica

12:50 - 14:00 J. Kubečka: Přehled novinek a zajímavých funkcí + Práce na projektu

Úterý 25. 6. 2024

10:00 - 11:10 P. Pokorný: Pokročilé funkce

11:25 - 12:35 J. Kubečka: Krátké poznámky k projektům + Dokončení projektů

12:50 - 14:00 J. Kubečka: Prezentace projektů

Firma Prusa Research nám laskavě zapůjčila 3D tiskárnu Original Prusa MK4, tak si můžete na vlastní ruce vyzkoušet přípravu a 3D tisk.

Prezident republiky Petr Pavel ve čtvrtek dne 13. června 2024 v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety profesorkám a profesorům vysokých škol.  Jmenován byl i doc. Ing. Jan MAREŠ, Ph.D., vedoucí Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky, na návrh Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pro obor Řízení strojů a procesů.

Fotografie: zdroj MŠMT

S velkou radostí oznamujeme, že naše dvě studentky, Jana Floreková z Ústavu fyzikální chemie a Adéla Kavalová z Ústavu chemického inženýrství, získaly ocenění za nejlepší poster na 50. ročníku konference SSCHE (Slovak Society of Chemical Engineering). Konference se konala v malebné oblasti Vysokých Tater, v hotelu SOREA Hutník v Tatranských Matliarech, mezi 20. a 24. květnem 2024.

Jana Floreková byla oceněna za svůj poster s názvem: "Innovative mixed matrix membranes based on magnetic MOF UiO-66-NH2 and Pebax1657 with enhanced CO2/N2, CO2/CH4, and O2/N2 separation performance" Autoři: Floreková, J.*, Friess, K.

Adéla Kavalova získala ocenění za poster s názvem: "Mathematical modelling of poly(lactide) depolymerization" Autoři: Kavalová, A.*, Zubov, A.

Konference SSCHE je organizována Slovenskou společností chemického inženýrství s podporou Ústavu chemického a environmentálního inženýrství Slovenské technické univerzity. Cílem konference je prezentace nejnovějších výsledků výzkumu a technologických inženýrských řešení v oblastech chemického a biochemického inženýrství, strojního inženýrství v chemii, řízení procesů v chemickém a potravinářském průmyslu se zaměřením na racionální využívání energetických zdrojů, ekologii a řízení rizik.

Výročního 50. ročníku této konference se zúčastnilo asi 30 reprezentantů z naší univerzity. Účast studentů na konferenci byla velmi vítána a v rámci konference byl již tradičně uspořádána soutěž BEST POSTER AWARD pro tři nejlepší postery, které byly ohodnoceny vědeckou komisí. Letos byly tři nejlepší postery oceněny částkou 250 EUR každý a jsme hrdi, že dvě z těchto cen získaly právě naše studentky.

Gratulujeme našim studentkám a děkujeme jim za skvělou reprezentaci naší fakulty!

Cenu Via Chimica pro rok 2024 získala naše studentka Karolína Slonková. Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získala Karolína Slonková za excelentní bakalářskou práci s názvem „Analýza uvolňování léčiv z nosičů responsivních na magnetické pole.“ V práci, kterou obhájila na VŠCHT Praha, Karolína Slonková navrhla magneticky responsivní mikročástice, které mohou pomoci v boji proti bakteriím. Společně s oceněním obdrží mladá vědkyně od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.

Dnešní medicína umí za pomoci gelů, částic nebo pásek umístěných přímo do těla pacientů uvolňovat léčivo přímo na místě, kde je to potřeba. Takovéto nosiče s léčivy se používají například při výměně kloubu nebo po zavedení zubního implantátu. Jejich problémem však je, že léčivo vylučují nekontrolovaně, což znamená, že třeba v případě antibiotik může vzniknout bakteriální rezistence. „Proto jsme přišli s nápadem zapojit do boje s bakteriemi magnetické nanočástice. Ty dokážou díky vnějšímu podnětu ve formě magnetických impulzů léčivo do těla řízeně a dokonce i opakovaně dávkovat,“ vysvětluje laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková podstatu svého oceněného výzkumu.

Výzkum, na kterém Karolína Slonková pracovala dva roky, vznikal v laboratoři chemické robotiky prof. Františka Štěpánka na VŠCHT v Praze. „Laboratoř jsem si vybrala díky své školitelce, dr. Denise Lizoňové. O jak špičkový tým jde, jsem zjišťovala až postupně, a o to více jsem si vážila toho, kolik času mi byli kolegové ochotni věnovat,“ říká laureátka ceny Via Chimica. Na výzkumném tématu přitom pracuje i nadále. „Nyní zkoumám kapacitu systému, tedy kolik cyklů je schopna mikročástice podstoupit a jaké množství antibiotika je při takovém počtu cyklů schopna uvolnit. Tyto výsledky budou doufejme brzy publikovány,“ usmívá se čerstvá laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková.

Rozhovor s laureátkou na webu ceny Via Chimica

UCT Prague successful in the prestigeous MSCA Postdoctoral Fellowship call

Two new holders of the prestigious EU-funded Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (MSCA PF) will join UCT Prague. These grants enable talented postdocs to implement their own excellent research project and boost their career development.

Dr. Emilia Jakubowska from Poznań University of Medical Sciences received an exceptional 100% evaluation score for her project "Advanced manufacturing of drug substances by co-processing with excipients through heteronucleation in a milifluidic device (ManCoProc)". Supervised by prof. František Štěpánek, the fellowship will be implemented at the Department of Chemical Engineering during 19 months, incl. 3 months of "non-academic placement" at Zentiva.

Dr. Yirong Zhao succeeded with her two-year project "Developing high-energy tellurium/selenium redox-amphoteric conversion cathode chemistry for aqueous aluminum batteries (TSRA)". After completing her current postdoc at the Technische Universität Dresden, she will join the group of prof. Zdeněk Sofer at the Department of Inorganic Chemistry.

Another 14 projects achieved sufficient evaluation score to obtain synergic funding from the OP JAK programme, for which the Project Center is preparing a joint application (joint project Chemfells VII). In total, 16 of the 25 submitted proposals are thus eligible for funding from one of the available sources, same as in the 2022 call.

UCT Prague thus confirmed the success of previous years and once again ranked among the most successful Czech institutions. Out of the total number of 8039 submitted projects, 1249 will be funded, 12 of them to the Czech Republic institutions. Currently, 5 MSCA PF projects are implemented at UCT Prague (incl. 2 from a specific call for Ukrainian researchers) and 11 MSCA PF projects financed by OP JAK (Chemfells V and VI projects).

• Results MSCA PF 2023:

Co je na jeho exaktní vědě krásné? Za co všechno matematice vděčíme? A dokážeme dohlédnout, jaké obzory nám otevře umělá inteligence? Moderuje Marie Retková.

V celostátní soutěži „O cenu Karla Štulíka 2024“ o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie obsadili 3. místo naši studenti Bc. Jakub Harvalík s prací "Reduktivní elektrochemické štěpení sulfonimidů jako přímá cesta k sulfonamidům" a Bc. Kateřina Pražáková s prací "Lipidomická analýza makrofágů pomocí LC-MS".  Vynikajícím způsobem reprezentovali naši fakultu i Marek Beneš, který získal zvláštní cenu poroty pro studenty bakalářského studia, a  Matyáš Garnol, jež získal zvláštní cenu firmy Nicolet za nejlepší práci v oblasti molekulární spektroskopie. Gratulujeme!

27. ročník soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie "O cenu Karla Štulíka 2024" pořádala Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou skupinou analytické chemie České společnosti chemické a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. pod záštitou děkana Přírodovědecké fakulty UK prof. RNDr. Jiřího Zimy, CSc. Soutěž je určena všem studentům bakalářského a magisterského studia studujícím na českých a slovenských vysokých školách. Soutěž se uskutečnila ve dnech 31. 1. a 1. 2. 2024 v prostorách Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově.

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 26. a sobotu 27. ledna 2024. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete si je podrobně projít zde: https://studuj.vscht.cz/fakulta-chemicko-inzenyrska/

Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů naleznete zde: https://studuj.vscht.cz/dod/

Za svou dizertační práci Photoemission spectroscopy of liquids obdržel Dr. Lukáš Tomaník z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha Cenu Zdeňka Hermana za rok 2023. Lukáš Tomaník vystudoval analytickou chemii a na doktorské studium se přesunul do oblasti fyzikální chemie, kdy se ve skupině prof. Petra Slavíčka věnoval chemickým aplikacím fotoemisní spektroskopie v kapalných mikrotryskách. Tématem se bude od února dále zabývat na svém postdoktorandském pobytu na berlínském Ústavu Fritze Habera, na který získal podporu výjezdního grantu Grantové agentury České republiky.

Cena je udělována Nadačním Fondem Resonance, který byl založen ustavující osobností české chemické fyziky profesorem Zdeňkem Hermanem v roce 2014 s cílem podpory studentů v oborech chemické fyziky a hmotnostní spektrometrie. Cena Zdeňka Hermana je udělována „za nejlepší doktorskou disertační práci, přihlášenou do soutěže, ze všech podoborů chemické fyziky a ze všech podoborů hmotnostní spektrometrie“. Cena byla udělena již podesáté, přičemž někteří z laureátů na VŠCHT vystudovali. Za připomenutí stojí, že také prof. Herman byl s VŠCHT pedagogicky spjat.

Cenu Lukáši Tomaníkovi předal předseda správní rady nadace, doc. Michal Fárník z Heyrovského ústavu fyzikální chemie, za přítomnosti rektora VŠCHT Praha prof. Pavla Matějky.

Turnov, 14. 12. 2023 Vítězem jubilejního 10. ročníku Ceny Crytur se stal Ing. Jan Pokorný z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství pražského ČVUT. Ve své práci s názvem „Thulium-dopped fiber amplifier“ se věnoval konstrukci prototypu širokopásmového zdroje záření o vlnové délce kolem 2 μm na bázi vlákna dopovaného thuliem. Druhé a třetí místo získali absolventi VŠCHT Praha. Ing. Tomáš Přibyl za práci „Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii,“ třetí se umístil Ing. Lukáš Kamenský s prací „Controlled drug release from magnetoliposomes.“ Porota udělila dvě Čestná uznání. Obě putují také na VŠCHT Praha. Přehled oceněných prací je uveden níže.

Do aktuálního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách přihlásili jejich autorky a autoři 43 diplomových prací. Soutěží tandem školitel/ka a student/ka. Role školitele je z pohledu sponzora soutěže nezastupitelná, protože vedení práce určuje její kvalitu, dosažené výsledky a možnost publikování. Kritérii hodnocení jsou proto úroveň práce, inovativnost a aplikovatelnost výsledků v praxi. Hodnotící komisi tvoří výzkumní pracovníci společnosti Crytur spol. s r.o. Ve srovnání s přechozími lety se sešel vysoký počet anglicky psaných textů.

„Spektrum prací bylo velmi široké,“ okomentoval výsledky soutěže Ing. Antonín Fajstavr, člen R&D vývojového týmu. „Ačkoliv se zabýváme optoelekronikou, díky této soutěži se dozvíme spoustu nových věcí například o biomateriálech, o jejich schopnostech zamezit šíření infekcí a podpoře hojení. Bylo velmi podnětné zabývat se diplomkou na téma optických komunikací a oku bezpečných laserů. Cena Crytur byla opět na vysoké úrovni, dokonce zase o kus výš v porovnání s předchozími ročníky tím, že jsou autoři pobízeni jít do hloubky specializovaných témat v odvětví fyzikálního a chemického inženýrství, materiálových věd a jejich aplikací.“

Autorky a autoři hodnocených textů pochází z 11 vysokých škol, z toho ze tří slovenských. Rekordmanem letošního ročníku je pražská VŠCHT, odkud bylo zasláno do soutěže 16 prací. Na odměnách bylo rozděleno 130 000 Kč.

Ocenění z VŠCHT

2. místo - Ing. Tomáš Přibyl: Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii

Školitel: doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT v Praze,

Práce se zabývala přípravou a charakterizací oktaedrických molybdenových klastrů, používaných při vývoji nových fotosensitizérů a radiosensitizérů, jež by mohly sloužit jako nová léčiva pro fotodynamickou terapii nádorových onemocnění či pro zvýšení účinnosti protinádorové radioterapie a snížení dopadu jejich vedlejších účinků. Molybdenové klastry jsou v medicíně používány zatím okrajově, ale vykazují schopni být excitovány ionizujícím zářením, které proniká hluboko do tkáně. Molybden i jod jsou biogenní prvky a experimenty na zvířatech ukázaly velmi nízkou toxicitu a vysokou biokompatibilitu molybdenových klastrů. Autor se podílel na přípravě tří publikovaných odborných textů.

3. místo - Ing. Lukáš Kamenský: Controlled drug release from magnetoliposomes

Školitelka: Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VŠCHT v Praze

Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a testování magnetolipozómů, částic o velikosti stovky nanometrů, které v sobě nesou účinnou látku (např. antibiotikum nebo protirakovinové léčivo) a zároveň reagují na magnetické pole. Pomocí tohoto pole je možné je navigovat a dopravit na místo, kde je látka pro léčbu třeba. Autorovi se podařilo poprvé zkombinovat schopnost magnetické navigace s řízeným vylučováním pomocí střídavého magnetického pole. Díky tomu je možné látku v místě působení kontrolovaně uvolnit. Objev otvírá možnosti v oblasti léčby mnohých nemocí. Práce bude publikována v impaktovaném časopise.

Čestné uznání - Ing. Klára Odehnalová: Study of mixtures permeation through a liposomal membrane

Školitel: Ing. Aleš Zadražil, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VSČHT v Praze

Práce je příspěvkem na poli polyfarmacie. Více léků přijímaných pacientem může způsobovat nečekané reakce organismu na kombinace různých léků. Dosud se tyto kombinace studovaly pouze na úrovni jednotlivých účinných látek. Autorka pracovala na hlubší úrovni, měla za úkol vyvinout takovou metodu měření rychlosti permenace (pronikání membránou) látek, která dokáže měřit ovlivnění tohoto procesu jinými látkami a dalšími vlivy. Pracovala s liposomy a pro studim zvolila dva používané zrychlovače pro kožní podání, ethanol a kyselinu olejovou. Zabývala se také ko-permeací binárních směsí a dokázala, že jak schopnost látky pronikat a její partiční koeficient mohou být ovlivněny přítomností jiných léčiv. Tyto výsledky mohou vysvětlit spoustu nežádoucích efektů u pacientů. Práce byly prezentována na zahraniční konferenci a formou vědeckého článku, kde patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru.

Čestné uznání - Ing. Lukáš Koláčný: Komplexní studium mikrostruktury heterogenních materiálů kombinací skenovací a transmisní elektronové mikroskopie

Školitel: Ing. Martin Veselý, Ph.D., Ústav organické technologie, VŠCHT v Praze

Diplomová práce je experimentálního charakteru, cílem byl prozkoumat možnosti studia vnitřní mikrostruktury materiálů pomocí dvou elektronových mikroskopů, duálního FIB-SEM a transmisního mikroskopu. Byly vyvinuty a ověřeny přípravy lamel pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM) z různých materiálů a do praxe na VŠCHT tak byla uvedena metodika elektronové tomografie. Hlavní výhodou této metodiky je trojrozměrný obraz rozložení hmot v prostoru, kdy primárním zdrojem informace jsou dvou dimenzionální snímky z TEM mikroskopu, které může být až v jednotkách či nižších desítkách nanometrů. Tento rozměr umožňuje opsat a pochopit jevy, které nastávají u materiálů během jejich životního cyklu. Autor prezentoval práci na konferencích a je spoluautorem vědeckých publikací.

Prezident republiky Petr Pavel předal osobně 12. prosince 2023 v pražském Karolinu jmenovací dekrety 73 profesorům vysokých škol. Na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl profesorem jmenován i Alexandr MALIJEVSKÝ pro obor: Fyzikální chemie. Gratulujeme!

Prof. Mgr. Alexandr Malijevský, Ph.D., DSc. vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal na VŠCHT Praha v oboru fyzikální chemie.  V letech 2007–2009 působil  jako postdoc na univerzitě Imperial College London a po návratu se stal odborným asistentem na Ústavu fyzikální chemie, jehož členem je dodnes. Zde se podílel nebo podílí na výuce bakalářských, magisterských a doktorských kurzů, z nichž některé založil. Úzce spolupracuje se zahraničními, především anglickými univerzitami, které pravidelně navštěvuje.  V roce 2015 se habilitoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a získal titul docent v oboru Teoretická fyzika. V roce 2019 získal na Akademii ČR titul DSc. v oboru Fyzikálně-Matematické vědy – Fyzika kondenzovaných systémů.  Je autorem více než sedmdesáti impaktovaných publikací a dvou skript.
Jeho výzkum, který využívá nástrojů statistické fyziky, je na pomezí fyzikální chemie a teoretické fyziky. Zabývá se především studiem povrchových fázových přechodů na mezifázových rozhraních nebo fázových přechodů, ke kterým dochází uvnitř nanoskopicky omezeného prostředí. Speciálně se zaměřuje na hledání obecných souvislostí mezi fázovým chováním a geometrií daného prostředí. 

Foto: MŠMT

Cenu Josefa Hlávky za rok 2023 převzalo dne 16. 11. 2023 na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic 54 nejlepších studentů a absolventů pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladých talentovaných vědeckých pracovníků Akademie věd ČR. V letošním roce Cenu Josefa Hlávky získal Ing. Jaroslav Otta (na fotografii vpravo), student v doktorském programu Technická kybernetika na Ústavu fyziky a měřicí techniky. Disertační práce Jaroslava Otty se věnuje výzkumu nanokompozitních materiálů jako aktivních vrstev chemických plynových senzorů. Jaroslav Otta je aktivním členem vědeckých projektů, spolupracuje s průmyslem a je spoluautorem několika významných prací. Kromě vědeckých aktivit se věnuje i pedagogice, správě YouTube kanálu Fyzici na chemii, propagaci VŠCHT na veletrzích vědy a akcích pro veřejnost. Angažuje se také v univerzitní politice a samosprávě, působí jako studentský senátor a místopředseda Akademického senátu Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.

Pamětní granty Martiny Roeselové pro rok 2024 uděleny. 10 mladých vědkyň a vědců získá celkem 1,5 milionu korun

7. prosince 2023

Pamětní grant Martiny Roeselové, který finančně podporuje mladé vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku, zná své příjemce pro rok 2024. Nadační fond IOCB Tech oznámil jména deseti nových příjemkyň a příjemců grantu, mezi něž rozdělí 1,5 milionu korun.

Stipendium ve výši 150 tisíc korun získávají studenti postgraduálního studia a postdoktorandi aktivně působící v oboru přírodních věd na univerzitách a neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice, kteří zároveň pečují o dítě předškolního věku. Finanční podpora je určená na pokrytí služeb péče o dítě tak, aby se vědci a vědkyně na začátku rodičovství mohli i nadále věnovat studiu či výzkumu a neztratili kontakt se světovou vědou.

„Úspěšné skloubení špičkové vědy a rodičovství je snem mnohých, ale dosáhnou ho jen někteří. Abychom šance na naplnění tohoto snu zvýšili, poskytujeme mladým vědkyním a vědcům stipendia, která jim mají pomoci zůstat skvělými rodiči, a přitom se i nadále aktivně věnovat vlastnímu výzkumu,“ vysvětluje cíle grantu Barbara Eignerová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu IOCB Tech.

Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku mezinárodně uznávané vědkyně Martiny Roeselové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde také vznikl. Uděluje se od roku 2016 a až dosud jej obdrželo 35 mladých vědkyň a vědců z řady českých univerzit a výzkumných institucí, např. pozdější držitelka ERC Starting grantu Dr. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR či Dr. Lenka Gahurová, čerstvá vedoucí laboratoře vývojové epigenetiky a bioinformatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

„Trochu se mi tají dech, jak se ze skromných začátků díky podpoře nadačního fondu stal Pamětní grant Martiny Roeselové něčím, co pomáhá už desítkám mladých badatelů a badatelek skloubit vědeckou práci s péčí o předškolní děti,“ říká zakladatel grantu a koordinátor hodnotící komise prof. Pavel Jungwirth. „Mám hroznou radost, že nositeli grantu jsou nejen bádající mámy, ale i tátové, a že kvalita žádostí je čím dál lepší, i když naše rozhodování je pak o to těžší. Věřím, že Martina se na naše úsilí ze svého vědeckého nebe dívá se shovívavým úsměvem a snad je i potěšena.“

Držiteli Pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024 jsou:

·         Eva Bártová (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

·         Michaela Capandová (Lékařská fakulta & Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita)

·         Suada Djukaj (Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT)

·         Martina Greplová Žáková, Ph.D. (ELI Beamlines)

·         Jana Junová (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)

·         Mykhailo Khytko (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova / Fyzikální ústav AV ČR)

·         Ali Masihi (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)

·         Tereza Novotná Jaroměřská (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)

·         Veronika Prozorova (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT)

·         Waheed Ur Rahman, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR)

O Martině Roeselové a pamětním grantu

Martina Roeselová (1965–2015) byla mezinárodně uznávaná fyzikální chemička z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své plodné vědecké kariéry vychovala s podporou svého muže Marka tři děti, přitom současně podporovala začínající vědkyně a vědce a snažila se v akademickém prostředí vytvářet podmínky k tomu, aby bylo možné úspěšně kombinovat rodinný život a vědeckou práci. Pro to vše byla Martina oblíbenou přednášející, školitelkou a kolegyní. Když Martina v únoru 2015 ve věku nedožitých 50 let zemřela na rakovinu, rozhodli se její kolegové založit na její počest vědecké stipendium, jehož cílem bylo poskytnout finanční podporu studujícím či začínajícím vědcům a vědkyním-rodičům, která by pokryla potřebné služby péče o děti. První grant byl udělen pro rok 2016 a finančně jej podpořila rodina Martiny Roeselové a řada další soukromých dárců. Od roku 2022 grant uděluje a rozvíjí Nadační fond IOCB Tech.

Nadační fond IOCB Tech

Na VŠCHT Praha míří 13 projektů GAČR, z toho 7 bude řešeno na naší Fakultě chemicko-inženýrské. 5 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z FCHI a na dalších 2 projektech FCHI spolupracuje. 

Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:

• Karel Friess - Vývoj pokročilých kompozitních membrán pro separaci plynů - nový koncept molekulárního inženýringu pro zvýšení výkonu
• Michal Přibyl - Modulární mikrofluidní a milifluidní systémy pro kontinuální syntézu a separaci chirálních látek
• Miroslav Šoóš - Kompozitní fotokatalyzátory pro konverzi CO2 viditelným světlem na vyšší uhlíkaté sloučeniny obsahující kyslík
• Lucie Kolesniková - Prekurzory prebiotických molekul: struktura, formování a hledání ve vesmíru
• František Štěpánek - Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv

Spoluřešiteli budou:

• Karel Friess - Odstraňování znečišťujících látek z průmyslových plynů pomocí nových specifických poly-iontových kapalných membrán: experimenty a modelování
• Petr Slavíček - Přenos tripletové energie: Cesta k aktivaci UV-chromoforů viditelným světlem

Lukáš Tomaník z Ústavu fyzikální chemie uspěl se svým projektem Fotoemise ve vodné fázi pro chemickou analýzu směrem k bezteoretickému přístupu  v rámci POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2024.

Již dříve agentura oznámila, že Vít Svoboda se svým projektem Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách získal jako jeden ze sedmnácti úspěšných žadatelů grant JUNIOR STAR.

Dne 30. 11. 2023 proběhl na VŠCHT Praha již devátý ročník soutěže studentských prací o Cenu Julie Hamáčkové. Jedná se o soutěž studentských prací vypracovaných studentkami a studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří do svého výzkumu začleňují analýzu dle genderu a/nebo pohlaví. Letos se na 2. místě v kategorii Studentské práce typu SVK se umístil Bc. Samuel Uhliarik z Ústavu chemického inženýrství se svou prací "Optimalizácia výrobného procesu minitabliet s vysokým obsahom účinnej látky". Blahopřejeme!

Ve dnech od 6. do 9. listopadu 2023 se v Konferenčním centru AV ČR na zámku v Třešti uskutečnila tradiční chemicko-inženýrská konference CHISA. Program nabídnul zajímavé plenární a studentské přednášky a prezentace posterů. V soutěži o nejlepší studentský příspěvek získala třetí místo Laura Bábanová z naší fakulty, která svou práci vypracovala v rámci Erasmus pobytu na Istituto per la Tecnologia delle Membrane (Consiglio Nazionale delle Ricerche) v Itálii.  Je studentkou Ústavu chemického inženýrství a nyní pracuje na své diplomové práci pod vedením doc. Jitky Čejkové a prof. Karla Friesse. Její příspěvek se zabýval funkcionalizovanými polymerními membránami pro degradaci pesticidů. Gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy na letošní prestižní konferenci CHISA 2023.

V prestižní soutěži JUNIOR STAR GAČR letos uspěl jediný zástupce VŠCHT Praha. Vít Svoboda, který nastupuje po letech v zahraničí na Ústav fyzikální chemie, bude řešit projekt Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách. 

Absolvent naší univerzity pokračoval v doktorském studiu na ETH v Curychu. Následně působil v Institutu Maxe Borna v Berlíně a aktuálně dokončuje postdoc v americkém Coloradu.

Velký rozhovor s talentovaným vědcem najdete v prosincovém vydání SPINu.  

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Přehled úspěšných žadatelů v roce 2023 najdete na webu GAČR.

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 24. a sobotu 25. listopadu 2023. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete si je podrobně projít zde: https://studuj.vscht.cz/fakulta-chemicko-inzenyrska/

Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů naleznete zde: https://studuj.vscht.cz/dod/

Srdečně blahopřejeme našemu studentovi Martinu Roudnému, který  vyhrál republikové akademické mistrovství v orientačním běhu jak na střední trati (6000 m), tak ve sprintu (3600 m). Mistrovství se konalo v Olomouci v rámci Českých akademických her 2023 a Martin zvítězil z pole více než 50 závodníků. Velká gratulace k tomuto výjimečnému úspěchu a obrovský respekt za to, že dokázal spojit špičkový sportovní výkon se studiem chemického inženýrství!

(Martin na fotce druhý zleva)

I v rámci letošního, již 37. ročníku, Letní školy pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol se zástupci naší fakulty tento týden podíleli na zajištění programu pro účastníky jak v podobě laboratorních úloh, tak přednášek. Např. prof. Dr. RNDr.Pavel Matějka měl přednášku s názvem "Pohled do mikro- a nano-světa" nebo doc. RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D. studentům vyprávěl o Superpočítači místo zkumavek. V rámci následujících laboratorních úloh se v laboratořích naší fakulty vystřídalo 120 studentů.

• Coulometrické stanovení kyseliny askorbové - vitamínu C (Ing. G. Broncová, Ph.D., Ú 402)
• Spalovací kalorimetrie – stanovení energetického obsahu potravin (Dr. Ing. P. Vrbka, Ú 403)
• Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé (doc. Ing. J. Čejková, Ph.D., Ú 409)
• Kvantifikace vícesložkové směsi (methanol/ethanol) Ramanovou spektrometrií (Ing. M. Člupek, Ph.D., Ú 402)
• Stanovení molární hmotnosti metodou Victora Meyera (Dr. Ing. P. Vrbka, Ú 403)
• Termografie – měření teploty termokamerou (Ing. J. Khun, CSc., Ú 444) 
• Nebojte se programování: inspirace v přírodě a světě kolem nás (Ing. Jan Kohout, Ú 445) 

O lení škole:

Letní škola pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol je akreditovaným vzdělávacím programem a je součástí servisu VŠCHT Praha středním školám. Během akce dochází k vzájemně inspirativním setkáním předních odborníků VŠCHT a středoškolských pedagogů. Přednášky jsou zaměřeny na nové trendy a poznatky z různých oblastí chemie, které nejsou předmětem běžné standardní středoškolské výuky. Středoškolští pedagogové pak mohou na základě nově získaných poznatků a informací motivovat své žáky pro studium chemie. Pro studenty letní školy je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh v moderních laboratořích VŠCHT Praha.

Gratulujeme týmu ve složení Vojtěch Klimša, Gabriela Ruphuy Chan, Ondřej Kašpar a František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství k udělení evropského patentu s názvem: DEVICE FOR CONTINUOUS SPRAY DRYING WITH VARIABLE INLET COMPOSITION, METHOD FOR CONTINUOUS PRODUCTION OF MULTI-COMPONENT POWDERS BY SPRAY DRYING AND USE.

28. 6. 2023 v rámci docentských a doktorských promocí v Betlémské kapli předal rektor VŠCHT Praha prof. Pavel Matějka šest medailí Emila Votočka. Jednu z nich získal i doc. Ing. Jaroslav Hofmann, CSc. z Ústavu fyziky a měřicí techniky. Gratulujeme!

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

V rámci magisterských promocí v Betlémské kapli se ve středu 28. června konal již podruhé slavnostní ceremoniál předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou  činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty prof. Michal Přibyl medaile osobně předal medaili za vynikající vědeckou činnost doc. Mgr. Fatimě Hassouně, Ph.D., za vynikající organizační činnost panu Petru Benešovi a za vynikající pedagogickou činnost doc. Ing. Miloši Kmínkovi, CSc. Všem oceněným blahopřejeme!

Foto: Tomáš Balický

Mgr. Fatima Hassouna, Ph.D.

Fatima Hassouna je v současné době docentkou na Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky, který je součástí naší fakulty. Svá magisterská a doktorská studia absolvovala na několika univerzitách ve Francii. Během doktorského studia jí bylo uděleno stipendium od francouzského Ministerstva národního vzdělávání a výzkumu. V roce 2006 úspěšně obhájila disertační práci zabývající se studiem mechanismů oxidace ve vodě rozpustných polymerů a získala doktorský titul v oboru Fyzikální chemie polymerů. Poté pokračovala v postdoktorandském studiu na École Nationale Supérieure de Chimie v Clermont-Ferrand (Francie) a ve výzkumném a vývojovém centru společnosti Arkema Inc. v USA. Tam pracovala na vývoji nové technologie založené na „supramolekulární modifikaci plexiskla“. Následně přijala pracovní pozici na Lucemburském institutu vědy a techniky, kde se zabývala tématy souvisejícími s vývojem vysoce ekologických funkčních materiálů pro různé průmyslové aplikace.
Na naši fakultu nastoupila v roce 2015 a v roce 2019 se na ní habilitovala v oboru Chemické inženýrství. Její výzkumné aktivity se týkají makromolekulárního inženýrství a nanomateriálů pro vývoj pokročilých funkčních materiálů pro skladování energie, farmaceutické aplikace nebo obalový a automobilový průmysl. Byla hlavní řešitelkou výzkumného projektu FNR-CORE junior, je spoluřešitelkou projektů GAČR a podílela se na řešení mnoha národních a mezinárodních projektů. Doc. Hassouna je spoluautorkou více než 50 vědeckých publikací v prestižních časopisech jako např. Chemical Engineering Journal, Carbohydrate Polymers nebo International Journal of Pharmaceutics. 
Doc. Hassouna je velkým příslibem pro budoucí rozvoj fakulty a jejího současného pracoviště - Ústavu matematiky, informatiky a kybernetiky.

Petr Beneš

Pan Petr Beneš je technicko-administrativním pracovníkem na Ústavu analytické chemie naší fakulty. Na tento ústav nastoupil v roce 1999 jako administrativní manažer projektu „Monitoring životního prostředí“. V roce 2000 se stal hospodářem ústavu. Pan Beneš organizuje a řídí velké množství technických a administrativních činností, které souvisí s výukou a vědeckou aktivitou ústavu či fakulty. Mimo jiné zajišťuje realizace rekonstrukcí a modernizací laboratoří, zařizuje nákupy, vede evidenci finančních prostředků vědeckých projektů a připravuje podklady pro monitorovací a grantové zprávy. Od roku 2008 je členem organizačního výboru mezinárodních vědeckých konferencí. Na úrovni celé VŠCHT též napomáhá s problematikou bezpečnosti práce a manipulace s tlakovými lahvemi.
Ze společenských aktivit pana Beneše je možné zdůraznit jeho aktivní účasti na festivalu HANAMI, který pořádá naše škola. Vystupuje tam s ukázkou japonského bojového umění AIKIDO, které patří mezi jeho koníčky.  Kromě vynikajících organizačních schopností pana Beneše si fakulta cení jeho velké obětavosti, přátelského vystupování a ochoty vypomáhat. 

Doc. Ing. Miloš Kmínek, CSc.

Profesní život pana docenta Miloše Kmínka je spjat s VŠCHT již 65 let. V roce 1963 absolvoval vysokoškolské studium v oboru Automatizace chemických výrob na tehdejší Fakultě automatizace a ekonomiky chemických výrob, nyní Fakultě chemicko-inženýrské.  V roce 1964 nastoupil na Katedru technické fyziky jako asistent u prof. Slavíčka. Pod jeho vedením se začal věnovat programování počítačů, aplikacím numerických metod a matematickým modelům technologických procesů, a to zejména z oblasti potravinářských výrob. Práce s počítači se stala základní linií jeho odborné i pedagogické činnosti po celý život.  Zajímal se o moderní pedagogické metody a aplikoval je ve výuce. Navrhl koncepci Audiovizuálního a elektronizačního centra VŠCHT, které bylo zřízeno v r. 1988. Byl iniciátorem a spolutvůrcem předmětu Počítačové prezentace, který seznamoval studenty se zásadami přípravy materiálů a metodiky využívání počítačů při výuce a odborných prezentacích. Doc. Kmínek spolu s doc. Karlem Kadlecem vytvořili a řadu let přednášeli předmět Měřicí a řídicí technika, který shrnuje základní informace o průmyslovém měření a řízení. Zkušenosti z výuky využili k sepsání rozsáhlé dvoudílné monografie Měření a řízení chemických, potravinářských a biotechnologických procesů, která vyšla česky i anglicky a měla v odborné veřejnosti vynikající ohlas. Doc. Kmínek se ve své vědecko-výzkumné práci se soustředil na aplikovaný výzkum. Navrhoval a realizoval struktury a algoritmy počítačového řízení pro průmysl. Je autorem nebo spoluautorem několika realizovaných řídicích systémů, zejména v cukrovarech, ale také např. v pivovaru VŠCHT. V letech 2003–2008 byl vedoucím Ústavu počítačové a řídicí techniky. Doc Kmínek na VŠCHT působí dodnes jako vyučující v kurzu Univerzity 3. věku Život s počítačem, u jehož začátků stál jako iniciátor a spoluautor. Fakulta si jeho dlouhodobé, záslužné práce na VŠCHT velmi váží.

Prezident republiky Petr Pavel předal osobně ve středu dne 21. června 2023 v pražském Karolinu jmenovací dekrety profesorům vysokých škol. Na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl profesorem jmenován i prof. Dr. RNDr. David Sýkora z Ústavu analytické chemie. Gratulujeme!

Prof. Dr. RNDr. David Sýkora absolvoval na PřFUK v roce 1987. Následně v letech 1988-1994 pracoval v oddělení výzkumu a vývoje jako aplikační specialista firmy Tessek Ltd. V období 1992-1996 byl studentem doktorského programu na Ústavu analytické chemie na VŠCHT Praha. Po obhajobě dizertační práce přijal místo odborného asistenta na uvedeném ústavu. V letech 1998-1999 absolvoval postgraduální stáž na University of California, Berkeley, USA, kde se věnoval dvěma vědeckým tématům, (a) chromatografické charakterizaci syntetických polymerů ve spolupráci s průmyslovou sférou a (b) vývoji nových monolitckých stacionárních fází pro chromatografii a kapilární elektroforézu. Po návratu na VŠCHT zpět na Ústav analytické chemie pokračoval v rozvíjení progresivních separačních technik, kromě jiného např. využívajích nanočástice zlata (řešitel projektu GACR 203/09/0675). V roce 2011 se habilitoval v oboru Analytická chemie na VŠCHT Praha. Jeho současným profesním zájmem je především vývoj nových citlivých metod založených na kombinaci kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, kde cílovými analyty jsou zejména léčiva a drogy. Kromě toho se věnuje také návrhu, přípravě a testování nových fází pro využití v separačních technikách. Na vědeckých tématech spolupracuje především s kolegy z oblasti medicinálního výzkumu. V současné době je spoluřešitelem dvou GAČR grantů orientovaných na vývoj potenciálních léčiv regulujících příjem potravy. Je autorem více než 110 impaktovaných publikací. V roce 2020 obdržel Čestné uznání ministra zdravotnictví ČR za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2020 spolu s hlavním řešitelem projektu 16-27075A prof. MUDr. Sergejem Zacharovovem. Je garantem bakalářského studijního programu s názvem Analytická a forzenzní chemie, přednáší řadu předmětů. Vedl devatenáct bakalářských a čtyřicet diplomových prací, byl školitelem osmi studentů doktorského programu.

Všichni nově jmenovaní profesoři na webu Hradu.

Rádi bychom informovali, že jsou otevřeny přihlášky na kurz U3V - Život s počítačem, který je zaměřený na seniory, kteří chtějí procvičit své dovednosti v práci s počítačem. Nabízíme také možnost se seznámit s programem Photoshop a naučit se vytvořit vlastní fotokalendář. Kurzy by měly začít kolem 19. a 20. září. Přihlašování je nyní otevřeno.

MarbleMat, spin-off VŠCHT Praha (podrobnosti) zakladatele Ondřeje Rycheckého, byl vybraný do skupiny úspěšných start-upů v programu EIT Food Accelerator Network 2023, v kategorii Food as Medicine.

Technologie, která je předmětem komerční činnosti, spočívá v enkapsulaci tekutých olejových kuliček v oblasti farmaceutického a potravinářského použití.

Více než 400 start-upů prošlo přísným a komplexním procesem hodnocení, jehož cílem bylo posoudit jejich inovační potenciál, komerční životaschopnost a pozitivní dopad na náš potravinový systém. „Jsme nesmírně vděční nejen startupům za to, že nám svěřily své žádosti, ale také za obrovské úsilí naší komunity EIT FAN, více než 100 hodnotitelů, firemních partnerů a hubů, kteří podpořili proces výběru. V EIT Food považujeme rozmanitost, včetně genderové, a inkluzi za klíčové pro úspěch inovací v oblasti potravinových systémů. S ohledem na to jsem potěšen, že se mohu podělit o to, že 30 % přihlášek do programu EIT FAN pochází od zakladatelek. Je skvělé vidět, že se toto procento každým rokem zvyšuje." říká projektová manažerka EIT FAN Marie Russier.

Publikace s názvem “Computational prodrug design methodology for liposome formulability enhancement of small-molecule APIs” se objevila na titulní straně dubnového čísla časopisu Molecular Pharmaceutics. Autory jsou náš doktorand z Ústavu chemického inženýrství  Martin Balouch a jeho školitel František Štěpánek, dále Kateřina Storchmannová a Karel Berka z Palackého univerzity v Olomouci. Práce vznikla i díky podpoře The Parc. Článek referuje o nové výpočetní strategii pro návrh proléčiv za účelem modifikace jejich rychlosti permeace přes lipidové dvojvrstvy. To je důležité jak pro špatně prostupující látky pro zlepšení jejich biologické dostupnosti, tak pro velmi rychle prostupující látky pro umožnění jejich formulace do lipozomů.

V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů. Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru. Gratulujeme!

V pátek 22. 2. 2023 se sešli členové The Parc, aby oslavili to nejlepší z uplynulého roku. Kromě množství vědeckých publikací a úspěšné mediální prezentace The Parc byli vybráni nejlepší přispěvatelé na sympoziích.

Na fotografii zleva doprava:

Elizaveta Mutylo (The Parc Students' Choice 2022, 3. místo)
Martin Krov (The Parc Students' Choice 2022, 2. místo)
Ondřej Navrátil (The Parc Experts' Choice 2022).
Thao Tranová (The Parc Students' Choice 2022, 1. místo)

Gratulujeme!

Nestihli jste 20. 2. 2023 informační schůzku k výjezdům Erasmus+/MOBI v akademickém roce 2023/24 a přesto byste měli o tyto informace zájem? Vše můžete shlédnout v záznamu schůzky.

Poznejte skupinu mladých lidí, kteří spojili své vědecké i technologické začátky s VŠCHT. Série portrétů dokumentující jejich individuální životní cesty, jež vyústily v touhu porozumět světu prostřednictvím přírodních věd.

Přijměte pozvání do laboratoří několika nadaných chemiků a chemiček, kterým naše fakulta dodala zázemí, jistotu i odvahu pustit se do vlastního výzkumu. 

Posláním Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je podporovat a vychovávat nové generace špičkových odborníků v oborech, které jsou zcela nezbytné pro fungování lidské společnosti a tím přispívat k jejímu udržitelnému rozvoji.

DAVID

Fyzikální a výpočetní chemie

V pondělí 27. 2. 2023 od 17 hodin v BI podá Pavla Hubálková praktický návod na komunikaci vědy: Jak dostat svůj výzkum k širšímu publiku.

Turnov, 14. 12. 2022 – Vítězem 9. ročníku Ceny Crytur se stal Adam Baláž z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Odnáší si 40 000 Kč, finanční ocenění získala i jeho školitelka Denisa Lizoňová. Soutěž, ve které pravidelně soupeří vysokoškolští studenti se svými diplomovými pracemi na téma materiálové vědy, má za cíl podpořit talentované výzkumníky v technicky zaměřených oborech v jejich dalším rozvoji. Ocenění předali zástupci turnovské společnosti Crytur v sídle firmy.

Soutěž existuje od roku 2014 a je určena studentkám a studentům českých a slovenských vysokých škol. Letošní finanční odměny byly oproti předcházejícím ročníkům navýšeny – vítězové získávají 40 000 Kč, resp. 30 000 Kč a 20 000 Kč. Při hodnocení se posuzují nejen autoři, ale i školitelé. Oceňuje se tak i způsob vedení práce, který se odráží ve stylu a kvalitě zpracování. Odborná komise, v níž zasedají také hodnotitelé z vědecko-výzkumného týmu společnosti Crytur, věnuje pozornost zejména úrovni práce, inovativnosti a aplikovatelnosti výsledků v praxi.

Do soutěže bylo letos přihlášeno 56 diplomových prací. Autorky a autoři pochází z 10 vysokých škol, z toho ze dvou ze Slovenska. Nejvíce prací přišlo z Prahy: VŠCHT, Univerzity Karlovy a ČVUT.

Vítězem letošního ročníku se stal Adam Baláž z pražské Vysoké školy chemicko-technologické s prací „Study of drug delivery to tumors using advanced liposomal formulations“.  Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi.

„Práce se věnuje aktuálnímu tématu dopravy léčivých látek specificky do nádorových buněk.

Velmi dobře shrnuje dosavadní problematiku, možnosti a úskalí cílené dopravy látek do rakovinových buněk, což je dnes velmi sledovaná oblast. Experimentální část přehledně demonstruje aplikace bioaktivních komponent do lipozomálních struktur, jejich procesy a unikátní vlastnosti. Celkově je práce psaná poutavě a odborně na velmi dobré úrovni,“ shrnuje ve svém hodnocení vítězné práce Ing. Antonín Fajstavr, R&D projekt inženýr v Crytur, spol. s r.o.

Druhé místo těsně obsadil Antonín Baďura z Univerzity Karlovy s prací „Magnetooptical and magnetotransport effects in non-collinear antiferromagnets.“ Třetí se umístil Jan Král s prací „Příprava a charakterizace scintilačních nanokompozitů na bázi nanokrystalů CsPbBr3,“ z ČVUT v Praze.

Porota udělila také dvě Čestná uznání. 

Jedno z nich získala Ing. Alžběta Zemánková s prací Investigation of phase behavior and physical stability of co-amorphous systems for drug delivery systems z Fakulty chemicko-inženýrské, VŠCHT Praha. Školitelkou práve byla doc. Mgr. Fatima Hassouna, Ph.D.

Diplomová práce významně přispívá ke studiu biodostupnosti léčivé látky u nově vyvíjených léčiv. Tato léčiva mají velmi často nízkou rozpustnost ve vodě, a proto se i hůře vstřebávají v organismu. Ke zvýšení účinnosti se uvažuje o využití amorfní formy léčiva, která však potřebuje pro transport vhodnou pomocnou látku, která pomáhá nestabilní amorfní formy léčiv stabilizovat a podpořit jejich účinnost. Autorka se věnovala studiu vlastností tzv.  ko-amorfních systémů, jejich stabilizace a predikce jejich fyzikální stability v organismu tak, aby se léčivá látka dostala ke svému cíli.

Zdroj: TZ Crytur

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Z VŠCHT Praha uspěli se svými projekty:

doc. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D. – Vysocepevné a voděodolné MOC kompozity se sekundárními plnivy: příspěvek 2D uhlíkových nanomateriálů a jejich kombinací

Mgr. et Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D. – Vývoj inhibitorů polymerizace aktinu jako potenciálních migrastatik

Ing. Ctirad Červinka, Ph. D. – Vývoj ab initio modelování pro neuspořádané molekulární polovodiče

Ing. Martin Veselý, Ph.D. – Na míru šité nízko-dimenzionální vrstevnaté materiály za hranicí grafenu a jejich využití v základním výzkumu heterogenních katalyzátorů

Další podrobnosti na webu Grantové agentury ČR

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.

• Více o ceně Vitriol

Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o druhý ročník. Ocenění za rok 2022 bylo předáno na plese VŠCHT Praha ve čtvrtek 4. listopadu 2022.

Výsledky

Laureáty druhého ročníku studentské ceny Vitriol za rok 2022 se v 6 kategoriích stali:

• Nejlepší pedagog za FCHI – RNDr. Pavel Galář, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FCHT – Ing. Petra Ménová, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FPBT – Doc. Ing. Jan Staňek, CSc. 
• Nejlepší pedagog za FTOP – Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
• Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Ing. Roman Thomas Sedlar, MBA, Msc
• Nejlepší nepedagogický pracovník – Tomáš Filous

O ceně

Studenti VŠCHT Praha mohou celoročně nominovat kandidáty na cenu. Během září probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.

Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, čerstvá absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 25. a sobotu 26. listopadu 2022. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete si je podrobně projít a stáhnout si informační letáky.

 Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů najdete na https://studuj.vscht.cz/dod.

Nadační fond Neuron na podporu vědy udělil Ceny Neuron nejlepším českým vědkyním a vědcům. Během slavnostního večera převzalo prestižní ocenění šest nadějných vědců, jeden projekt vědeckého transferu zabývající se ukládáním energie a dva vědci, kteří celoživotní prací obohatili světový výzkum.

Vědecká a správní rada NF Neuron ocenila nejlepší aplikaci základního výzkumu do praxe. Cena Neuron za propojení vědy a byznysu patří společnosti Pinflow energy storage, která se věnuje ukládání energie v redoxních průtočných bateriích.

Vědecké know-how pochází ze spolupráce mezi VŠCHT Praha a Západočeskou univerzitou v Plzni. Na VŠCHT Praha z oceněné čtveřice momentálně působí profesor Juraj Kosek a doktor Petr Mazúr, oba na Ústavu chemického inženýrství. Doktoři Jaromír Pocedič a Jiří Vrána jsou pak našimi úspěšnými absolventy.

Pinflow Energy Storage

prof. Dr. Ing. Juraj Kosek - Ing. Jaromír Pocedič, Ph.D. - Ing. Jiří Vrána, Ph.D. - Ing. Petr Mazúr, Ph.D.

Jak ukládat elektrickou energii pro nemobilní aplikace, aby cena za kWh na cyklus byla co nejnižší? Cestu hledají odborníci ze start-upu Pinflow energy storage: energii uchovávají v redoxních průtočných bateriích, které umožňují nezávisle škálovat kapacitu (kWh) a výkon (kW). Baterie má životnost až 30 let, výhodou je její řešení bez rizika hoření nebo výbuchu. Jejich práce je výbornou ukázkou propojení výzkumu, inženýrského principu a podnikatelství. Know-how pochází ze spolupráce mezi VŠCHT Praha a Západočeskou univerzitou, která vyústila v založení komerčního subjektu. Dnes umí Pinflow energy storage vyrobit nejen baterii a její komponenty, ale zvládne i celé energetické systémy pro velké instalace. Firma má vlastní výrobní halu, zákazníky v patnácti zemích a připravuje se na navýšení produkce, případně na vstup strategického investora. 

• Další informace na webu neuron.cz

Další laureáti

Cenu Neuron v oboru medicína získal prof. Jan Starý, který je průkopníkem inovativní léčby dětské leukémie a transplantace kostní dřeně. Cenu Neuron v oboru chemie převzal prof. Pavel Hobza, objevitel nového typu vodíkové vazby a jeden z nejvlivnějších světových vědců v oblasti výpočetní chemie.

„Slavnostním večerem Cen Neuron jsme oslavili vědu a ocenili excelentní jména, která pro českou společnost představují naději a světlo. Kromě ceny náleží laureátům také osobní finanční prémie v celkové výši šest milionů korun,“ říká předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková.

Šest nových laureátů má Cena Neuron pro nadějné vědce. Z rukou vědeckých garantů a mecenášů NF Neuron ji během slavnostního večera převzali

• Martina Živná (medicína) za nalezení příčiny dědičného onemocnění ledvin
• Gabriel Demo (biologie) za výzkum komunikace transkripce a translace
• Anežka Kuzmičová (společenské vědy) za výzkum gramotnosti
• Martin Setvín (fyzika) za výzkum nevodivých materiálů̊
• Mariya Shamzhy (chemie) za výzkum porézních materiálů̊
• Jan Kynčl (matematika) za průlomová́ zjištění v kombinatorice.

„Vítám všechny laureáty do komunity NF Neuron a děkujeme všem, kteří s námi strávili slavnostní večer. Věřím, že spojení výjimečných vědců, mecenášů a moderátora Karla Kováře, Kovyho, zaujalo nejen odborné publikum,“ dodává Monika Vondráková, „poděkování za úspěšný večer patří našim mecenášům a partnerům, kteří věří v sílu lidského poznání a bez jejichž pomoci by Ceny Neuron ani Nadační fond Neuron nemohly české vědě sloužit v takové síle.“

Profesor Karel Friess a jeho pracovní skupina z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT bude za podpory fondu MIT-Czech Republic Seed Fund spolupracovat s výzkumnou skupinou Funkčních anorganických a organických materiálů z Massachusetts Institute of Technology (MIT) na řešení projektu nazvaného Clean Energy Applications with Mixed-Matrix Membranes of 2D MOFs. Projekt je zaměřen na vývoj multifunkčních 2D strukturovaných MOF (metal-organic frameworks) nanomateriálů pro aplikace zaměřené na možnosti skladování energie a na separace plynů.

„V rámci projektu budeme spolupracovat na přípravě, modifikaci a testování unikátních 2D-MOF nanomateriálů, které bude vyvíjet zahraniční partner, a na jejich použití a testování v kopozitních membránových materiálech, které bude probíhat na VŠCHT. Vlastnosti a možnosti připravených membrán se budou testovat pro efektivní separaci CO₂ ze směsí plynů nebo oddělení kyslíku od dusíku nebo pro ukládání energie ve flexibilních materiálech. Vedle toho je naplánovaná i mobilita zapojených studentů z obou institucí. Projekt je koncipován jako první krok vedoucí k navázání dlouhodobější spolupráce mezi týmy z MIT a VŠCHT,“ říká profesor Friess.

Projekt s rozpočtem 23 250 U$ je plánován pro řešení od května 2022 do ledna 2024 a je administrován zahraničním partnerem.

MIT patří dlouhodobě mezi nejrespektovanější univerzity na světě. V žebříčku QS Ranking 2023 obsadil americký institut, na němž studovalo 85 laureátů Nobelovy ceny i další významné osobnosti, první příčku. Mezi vědecké objevy na MIT patří například první chemická syntéza penicilinu, vývoj radaru, objevení elementárních částic kvarků apod.

Profesor Friess působí na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha. V roce 2020 obdržel Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, dále mimo jiné získal v roce 2021 jako jeden ze dvou úspěšných žadatelů bilaterální grant Grantové agentury České republiky a jihokorejské agentury National Research Foundation s projektem na vývoj a testování perfluorovaných nanomateriálů.

MIT-Czech Republic Seed Fund je novým společným projektem MISTI (MIT International Science and Technology Initiatives), Akademie věd ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, v. v. i. Fond podporuje výměny mezi fakultami a studenty MIT, vědeckými pracovníky ústavů AV ČR a vědeckými pracovníky českých univerzit.

Při příležitosti oslav 70 let samostatné VŠCHT Praha se v pátek 23. září sešla vědecká rada VŠCHT Praha. Během slavnostního ceremoniálu, který se odehrával v prostorách Strahovského kláštera, rektor VŠCHT Pavel Matějka předal čestné doktoráty 3 významným vědcům: předsedkyni Akademie věd ČR, profesorce Evě Zažímalové, řediteli Ústavu Maxe Plancka pro koloidy a fázová rozhraní, doktoru Peteru Seebergerovi a bývalému řediteli Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, doktoru Zdeňku Hostomskému.

Dále si během slavnostního zasedání vědecké rady z rukou rektora převzali Medaile Emila Votočka profesor Martin Hof a profesor Aleš Procházka. 

„Oslavy významných výročí jsou též vhodnou příležitostí k ocenění významných osobností. V případě našich tří čestných doktorátů a dvou Medailí Emila Votočka se jedná o mimořádné osobnosti české i evropské vědy, které přispívaly k dobrému jménu VŠCHT Praha a se kterými budeme nadále spolupracovat, a tudíž jim chceme dodat energii do dalšího rozvoje evropského výzkumného prostoru,“ uvedl rektor VŠCHT Praha, profesor Pavel Matějka.

„Čestného doktorátu od VŠCHT si velmi vážím. Jde o univerzitu, která je špičkou ve svém oboru a která již od svého vzniku "prošlapává" cestu pro nové metody, přístupy a přináší i zásadní objevy. A co je velmi důležité, vždy byla a je otevřená meziinstitucionální i mezioborové spolupráci,“ sdělila profesorka Eva Zažímalová.

 „Jedním z vývozních artiklů české vědy jsou beze sporu chemické obory, v nichž dlouhodobě dosahujeme světově významných výsledků. A bez velké nadsázky lze jistě také říci, že jedním z epicenter české chemie je dejvický kampus, kde téměř nadohled sousedí VŠCHT a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, které pojí četné a těsné vazby. Byla to velká čest vést uplynulých 10 let tento ústav a napomáhat rozvoji naší vzájemné spolupráce nejen v oblasti vzdělávací a výzkumné, ale i v té společenské v rámci zdejší akademické komunity. A je velká pocta přebírat čestný doktorát právě od VŠCHT," řekl k ocenění doktor Zdeněk Hostomský.

Lukáš Kamenský, student magisterského programu Chemické inženýrství a bioinženýrství, se probojoval do českého finále soutěže Falling Walls Lab Czech Republic 2022 pro mladé vědce, inovátory a podnikatele. 

V rámci finálového večera, který se uskuteční v prostorách NTK (Technická 2710/6, 160 80 Praha 6 - Dejvice) v úterý 13. září 2022 od 17.00 h, se představí celkem čtrnáct mladých vědců a inovátorů z nejrůznějších oborů. Každý z nich bude mít vymezený čas na to, aby svůj inovativní projekt přiblížil porotě i publiku.

Seznam finalistů a složení poroty najdete na webových stránkách národního kola www.falling-walls.cz.

Vedoucím Ústavu analytické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze byl s účinností od 1. září 2022 jmenován doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D.

Ve čtvrtek 23. 6. obdržel Ústav počítačové a řídicí techniky Cenu ředitele Ústavu informatizace, automatizace a matematiky STU Bratislava za mimořádný rozvoj vzájemné spolupráce. Cena byla udělena k příležitosti 60 let od založení Oddělení informatizace a řízení procesů na STU Bratislava.

V rámci magisterských promocí se ve středu 22. června premiérově konal slavnostní ceremoniál předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou vědeckou, pedagogickou nebo organizační činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty prof. Michal Přibyl medaile osobně předal doc. Pavlu Chuchvalcovi z Ústavu fyzikální chemie, doc. Jitce Čejkové z Ústavu chemického inženýrství a doc. Vladimíru Scholtzovi z Ústavu fyziky a měřicí techniky. 

Ve středu 22. června 2022 byly předány během doktorských a docentských promocí Medaile Emila Votočka šestici výrazných osobností Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ocenění v Betlémské kapli převzali:

• prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc.
• prof. Ing. František Kvasnička, CSc.
• prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
• doc. Ing. Milada Plocková, CSc.
• doc. Ing. Olga Smrčková, CSc.
• doc. RNDr. Daniel Turzík, CSc.

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

Profesor Emil Votoček, na jehož počest je medaile pojmenována, se mimořádně zasloužil o vzestup úrovně výuky chemie i vědeckého výzkumu v tomto oboru na pražské polytechnice (předchůdkyni dnešní VŠCHT Praha) v první polovině 30. let minulého století. Byl také vůdčí osobností Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství, která vznikla v roce 1920.

Medaile Fakulty chemicko-inženýrské bude letos poprvé udělena trojici vynikajících osobností, které se svou vědeckou, pedagogickou nebo organizační činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Medaile budou vyznamenaným osobnostem předány při červnových promocích. Podoba medaile vychází z grafického návrhu našeho kolegy Ing. Tomáše Belloně. U každé z udělených medailí bude na zadní straně vygravírováno jméno vyznamenaného a rok udělení.

V úterý 5. dubna proběhlo na půdě VŠCHT setkání zástupců FCHI a CIIRC ČVUT. Předmětem jednání, kterého se účastnil i děkan fakulty prof. Přibyl, vědecký ředitel CIIRC ČVUT prof. Mařík a ředitel CIIRC ČVUT Dr. Velek, bylo navázání VaV spolupráce v odborných oblastech společného zájmu. Součástí setkání byla také prezentace vybraných výzkumných skupin na FCHI, zejména z Ústavu počítačové a řídicí techniky, Ústavu matematiky a Ústavu fyziky a měřicí techniky. V průběhu května proběhne další setkání na toto téma, tentokrát na půdě CIIRC ČVUT.

Pravidelná setkání laureátů Nobelovy ceny s nadanými studenty v Lindau (SRN) je letos věnováno chemii, přičemž již více než 30 laureátů Nobelovy ceny potvrdilo svou účast. S radostí proto oznamujeme, že doktorand z FCHI Saeed Jamali Ashtiani byl vybrán na 71. setkání laureátů Nobelovy ceny spolu s dalšími 600 excelentními mladými vědci na celého světa. Saeedova práce se zaměřuje na syntézu a výrobu nových 2D materiálů pro membránové separační procesy. Doposud publikoval více než 20 článků a 1 kapitolu v odborné knize. V posledních dvou letech mu bylo uděleno Votočkovo stipendium vyhrazené pro 20 nejlepších Ph.D. studentů VŠCHT Praha. Jeho účast na setkání s nositeli Nobelovy ceny a mladými vědci bude přínosná pro výměnu znalostí, nápadů a zkušeností.

VŠCHT Praha nesouhlasí s aktuálními kroky Ruska vůči Ukrajině, které vyostřují situaci a porušují demokratické principy a jsou předzvěstí násilného porušování humanity a svobody.

VŠCHT Praha vyjadřuje podporu ukrajinským studentům a akademickým pracovníkům a zvažuje možnosti, jak jim pomoci, například ve formě mimořádných stipendií.

Vyjadřujeme podporu i ruským studentům a akademikům v Rusku i v jiných zemích v hledání pravdy v rámci univerzálního konceptu akademických svobod. Nesouhlasíme s tím, aby se studenti a akademici stali rukojmím politické situace.

Mezinárodní akademická spolupráce a mobility studentů i akademiků napomáhají vzájemnému poznání a pochopení, omezují rizika xenofobie a mezinárodních rozbrojů.  

Rektor VŠCHT Praha je ve spojení s ostatními kolegy z České konference rektorů, jejíž stanovisko si můžete přečíst zde.

Pavel Matějka, rektor VŠCHT

V úterý 18. ledna od 14 h proběhne přes MS Teams informační schůzka pro studenty FCHI, kteří mají zájem o zahraniční výjezdy v rámci programů Erasmus+ a MOBI během akademického roku 2022/2023. Podrobný harmonogram včetně odkazu pro přihlášení ke schůzce bude uveřejněn zde.

Pražské univerzity z konsorcia Study in Prague v pátek 3. prosince 2021 zorganizovaly slavnostní předání mimořádných stipendií prof. Miroslava Vlčka. Na obřadu v rezidenci starosty hlavního města Prahy byla jednou z oceněných i zahraniční studentka VŠCHT – Ashley George. 

Stipendium Miroslava Vlčka je udělováno k uctění památky profesora a dlouholetého prorektora pro zahraniční vztahy ČVUT v Praze, který mezi lety 2015-2019 stál u založení a rozvoje projektu Study in Prague. Spojení 7 pražských veřejných vysokých škol mělo přispět k vyšší internacionalizaci univerzitního prostředí a za dobu své existence přispělo k přilákání stovek mezinárodních studentů do české metropole.

Toto ocenění je předáváno mezinárodním studentům, kteří se nad rámec svých studijních povinnosti podílejí na šíření dobrého jména pražských univerzit. Ashley kromě studia a výzkumné práce v oblasti nanočástic pro dodávání léčiv dlouhodobě spolupracuje se Zahraničním oddělením. Jako studentská velvyslankyně komunikuje se zájemci o studium, pomáhá s organizací propagačních akcí a podílí se na integraci přijíždějících zahraničních studentů.

Studium na VŠCHT v Angličtině

Přijímací řízení do anglických studijních programů na VŠCHT je otevřeno od 15. 1. - 28. 2. 2022. Pro více informací navštivte web study.vscht.cz.

Přehled všech studijních oborů i na jiných pražských vysokých školách, najdete na stránkách Study in Prague.

Foto: Zuzana Markéta Macková, AMU

V předvečer 17. listopadu 2021 byly předány na zámku v Lužanech ocenění Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a mezi laureáty tradičně nechyběli ani zástupci VŠCHT Praha.

Profesor Štěpán Urban z Fakulty chemicko-inženýrské získal Medaili Josefa Hlávky jako výraz ocenění jeho celoživotního díla. Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty pak získali:

• Ing. Michal Lojka, student doktorského studia Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha
• Ing. Klára Škodáková, studentka doktorského studia Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha
• Ing. Hana Raschmanová, Ph.D., absolventka doktorského studia Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha
• Ing. František Králík, Ph.D., absolvent doktorského studia Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.

Všem oceněným upřímně gratulujeme!

Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc. je uznávaným odborníkem ve vysoce rozlišené infračervené a mikrovlnné spektroskopii, kde rozvíjel teorii rotačně vibračních hamiltoniánů společně se sofistikovanými programovými prostředky pro detailní analýzu spekter, a také v rozvíjející se terahertzové spektroskopii, kde se zabývá slabými intermolekulárními interakcemi v kondenzované fázi. V poslední době je znám i jako průkopník v oblasti forenzní olfaktronické identifikace osob a digitalizace pachové signatury včetně určování skupinových vlastností jedince (určování etnického původu, pohlaví, krevních skupin atp.) detailní analýzou chemického složení pachu.

Štěpán Urban vystudoval specializaci fyzikální chemie na PřF UK Praha v roce 1974. Diplomovou práci vypracoval na Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV, kde v roce 1980 obhájil dizertační práci v problematice vysoce rozlišených spekter amoniaku a kde následně pracoval jako vědecký pracovník. Po roce 1990 se začal věnovat pedagogické činnosti nejprve na UK, a poté na VŠCHT Praha, kde v roce 1992 zavedl magisterský kurz „Molekulová spektroskopie“. V roce 1995 se habilitoval v oboru analytická chemie a v roce 2003 byl pro tento obor jmenován profesorem.

Štěpán Urban absolvoval řadu významných zahraničních pobytů: třikrát na univerzitě v Kolíně na Rýnem, na Státní univerzitě v Columbusu, Ohio, s podporou Harald-Nielsenova stipendia, na Spektroskopickém ústavu AV SSSR v Troicku u Moskvy, nebo na Univerzitě v Lille. Po roce 1990 mu bylo uděleno prestižní stipendium Humboldtovy nadace na universitě v Kolíně. Jako hostující profesor působil na Universitě Paris-Sud, v Orsay, opět na univerzitě v Columbusu, dále pak na japonském ústavě pokročilého interdisciplinárního výzkumu v Tsukubě a na Ústavu chemické fyziky university v italské Bologni.

Štěpán Urban je autorem více než 150 původních vědeckých publikací v recenzovaných mezinárodních časopisech.Tyto práce byly citovány více než 1500-krát. Profesor Urban prezentoval více než 95 příspěvků na konferencích, z toho 3 vyžádané plenární přednášky v zahraničí a 11 vyžádaných přednášek v ČR.

V roce 2010 obdržel medaili Ioannes Marcus Marci Medal, v letech 2010–16 byl členem redakční rady Journal of Molecular Spectroscopy a dlouhodobě působí jako předseda organizačního výboru mezinárodních konferencí o vysoce rozlišené molekulové spektroskopii. V rámci konferencí v Praze přivítal 5 nositelů Nobelovy ceny. Profesor Urban aktivně pracoval v panelech grantové agentury ČR a byl také českým zástupce v mezinárodním ústavu pro systémové analýzy (IIASA) v Laxemburku u Vídně. Je též organizátorem mezinárodního workshopu v novém vědním oboru Forenzní olfaktronika. V tomto oboru je i konzultantem Ústavního soudu.

Štěpán Urban získal jako řešitel 12 grantových projektů (včetně jednoho amerického a jednoho evropského), které mu umožnily vybudovat na VŠCHT špičkové laboratoře pro mikrovlnnou, centimetrovou, submilimetrovou vysoce rozlišenou spektroskopii, dále pro terahertzovou spektroskopii a špičkovou olfaktronickou laboratoř. Všechny tyto laboratoře jsou v ČR jedinečné.

Štěpán Urban jako školitel úspěšně vedl mnoho desítek studentských závěrečných prací. Během jeho osmiletého působení v roli vedoucího Ústavu analytické chemie na VŠCHT Praha zažilo toto pracoviště nebývalý rozkvět a stalo se i špičkovým forenzním školícím pracovištěm pro desítky českých i zahraničních studentů.

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 3. a sobotu 4. prosince 2021. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete se podívat na video našich studentů nebo projít jejich seznam a stáhnout si informační letáky.

 Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha včetně aktuálních organizačních pokynů.

Dne 15. září Ministr zdravotnictví ČR Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, slavnostně předal výzkumnému týmu, jehož členem je doc. David Sýkora z Ústavu analytické chemie,  Čestné uznání za zdravotnický výzkum 2020 za mimořádné výsledky dosažené v projektu NEUROGENERATIVNÍ PROCESY U PACIENTŮ EXPONOVANÝCH METANOLU (PROSPEKTIVNÍ STUDIE PO HRMOMADNÉ OTRAVĚ METANOLEM V ČESKÉ REPUBLICE 2012). Z celkem bezmála 150 hodnocených výzkumných projektů bylo oceněno pouze 10.

Pro opticky aktivní látky je charakteristické, že pouze jeden z optických izomerů vykazuje požadované vlastnosti a účinky, zejména pak účinek terapeutický, zatímco druhý izomer takové vlastnosti nevykazuje vůbec nebo jenom ve velmi omezené míře, či dokonce vykazuje účinky negativní. Výrobní postupy těchto látek často poskytují jako výsledný produkt směs obou optických izomerů. Vzniká tak naléhavá potřeba mít k dispozici alternativní technologie produkující pouze jeden (čistý) optický izomer produkované látky. Skupina autorů z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha a Ústavu chemických procesů AV ČR vedená prof. Michalem Přibylem k tomuto tématu publikovala na základě pozvání prestižního časopisu Catalysis Reviews (IF 2020: 20,217) přehledový článek „Microreaction and membrane technologies for continuous single-enantiomer production: A review“. Publikace shrnuje současný stav poznání a technologií v oblasti produkce čistých enantiomerů, které jsou založeny na využití mikro-reaktorů, především pak enzymových, kombinovaných s membránovými separačními technikami. Mikro-reaktory umožňují zejména snadnou a efektivní kontrolu reakčních podmínek a kontinuální provoz. Článek dále uvádí, shrnuje a hodnotí i další jejich vlastnosti přinášející technologické či ekonomické výhody z hlediska produkce čistých enantiomerů. Publikace zároveň shrnuje nejvýznamnější parametry a provozní charakteristiky membránových separačních technik vhodných pro izolaci čistých optických izomerů a navrhuje a analyzuje možnosti jejich integrace s produkčními mikro-reaktory do jedné mikro-fluidní platformy, uvádí ale i výčet problémů, které ještě musí být vyřešeny, než tato nadějná reakčně-separační technika bude moci být převedena do produkčního měřítka.

Letošní výjezdní zasedání kolegia děkana proběhlo ve dnech 23. a 24. září ve Vile Čapek v Branžeži v Českém ráji. Na programu jednání byla především témata nad rámec běžné agendy kolegia související s celkovým rozvojem fakulty v nejbližších letech. Hlavní pozornost byla přitom věnována výsledkům hodnocení a souvisejícími doporučeními Mezinárodního evaluačního panelu. V této souvislosti byla mj. intenzivně diskutována otázka pedagogické zátěže akademických pracovníků i role garantů studijních programů při rozvoji pedagogických aktivit fakulty.

V pátek 3. září od 13 h proběhne přes MS Teams informační schůzka pro studenty FCHI, kteří mají zájem o zahraniční výjezdy v rámci programu Erasmus+ v letním semestru akademického roku 2021/2022. Podrobný harmonogram včetně odkazu pro přihlášení ke schůzce naleznete zde.

Neformální setkání doktorandů a akademických pracovníků s děkanem fakulty se uskuteční dne 24. června 2021 ve 14 h v posluchárně AII. Na programu budou témata, která vás budou zajímat. Jejich náměty můžete posílat na adresu děkanátu kamila.klaudisova@vscht.cz.

Prof. Zavoral, ředitel ÚVN a přednosta její kliniky, přednese na zasedání VR dne 23. 4. 2021 svou přednášku. Dotazy bude možné pokládat přes SMS na tel. 735 523 479.

Veřejná část zasedání VR bude živě přenášena přes Youtube (přes přímý odkaz i kanál FCHI).

Od 1. března do 15. dubna 2021 je možné podávat přihlášky do navazujících magisterských studijních programů na FCHI. Jejich kompletní přehled naleznete ZDE. V nabídce máme nově program DATOVÉ INŽENÝRSTVÍ V CHEMII, zde naleznete podrobnější informace k novému programu.

Co je to výpočetní chemie? Odpověď na tuto i další otázky spojené s výpočetní chemií se dozvíte z rozhovoru s profesorem Petrem Slavíčkem. Výpočetní chemii můžete studovat i na FCHI.

Ve dnech 10. a 11. 2. proběhl na Ústavu analytické chemie 24. ročník Soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie „O cenu Karla Štulíka“. Tato soutěž byla v minulosti známa jako soutěž O cenu firmy Merck, od roku 2015 nese jméno profesora Karla Štulíka, dlouholetého pracovníka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a významné osobnosti analytické chemie. Hlavním pořadatelem je Česká společnost chemická a letošním spolupořadatelem a organizátorem byl tým pracovníků Ústavu analytické chemie naší fakulty ve složení prof. Mestek, dr. Člupek, dr. Kaňa a doc. Sýkora.

Soutěž je určena pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů. Letošního ročníku, který proběhl v režimu on-line, se zúčastnilo rekordních 29 studentů z osmi fakult čtyř českých a jedné slovenské univerzity. V silné konkurenci naši studenti obstáli. Sl. Lenka Filipiaková obdržela zvláštní cenu poroty za práci Detekcia myricetínu pomocou pokročilých techník vibračnej spektroskopie a Bc. Ivan Kopal získal zvláštní cenu firmy Nicolet CZ za práci Ex-situ analýza produktu fotochemické reakce 4-aminobenzenthiolu na površích plasmonických substrátů. Oběma oceněným studentům gratulujeme.

V úterý 2. února 2021 od 15 h proběhne přes MS Teams informační schůzka pro studenty FCHI, kteří mají zájem o zahraniční výjezdy v rámci programů Erasmus+ a MOBI v akademickém roce 2021/2022. Podrobný harmonogram včetně odkazu pro přihlášení ke schůzce naleznete zde.

Na panáka vodky do vesmíru aneb etanol se vyskytuje i v mezihvězdném prostoru - takový je název nového popularizačního článku doktorky Kolesníkové a profesora Urbana z Ústavu analytické chemie v časopisu Vesmír, tentokrát zaměřeného na téma alkohol v české společnosti. Příspěvek je věnovaný památce Rudolfa Zahradníka.

Novému navazujícímu magisterskému studijnímu programu Datové inženýrství v chemii byla udělena akreditace na 10 let. Program je vhodný především pro absolventy bakalářských programů Fyzikální a výpočetní chemie a Chemie. Podávání přihlášek do nového programu bude možné od 1. března do 15. dubna 2021.

Doc. Ing. Karel Friess, Ph.D z Ústavu fyzikální chemie obdržel z rukou ministra Roberta Plagy Cenu MŠMT za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věd.

Docent Friess se ve svém výzkumu zaměřuje na vývoj a testováním nových unikátních membránových polymerických materiálů pro cílené separace plynů, par a kapalin (např. separace metanu z bioplynu, získávání kyslíku a dusíku ze vzduchu atp. V roce 2014 získal ocenění pro školitele nejlepších diplomových prací v oblasti technických věd od společnosti Siemens a Crytur. Mezi lety 2015 a 2019 byl také proděkanem pro vědu a výzkum fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha a do roku 2025 byl zvolen do řídícího orgánu Evropské membránové společnosti (EMS). 

foto: MŠMT

Během Noci vědců se letos, výjimečně  v poslední listopadový pátek, tradičně otevírají evropská vědecká pracoviště, výzkumné laboratoře, muzea, hvězdárny i vysoké a střední školy, aby přiblížily vědu a práci vědce široké veřejnosti a představily ji jako součást života každého člověka. Naše škola se stejně jako každý rok k akci připojuje.

Vzhledem k pandemii letos akce proběhne pouze online. Studenti a zaměstnanci školy si připravili vědecký, popularizační a zábavný program. Tématem letošního ročníku je "Člověk a robot" a tak rádi přiblíží návštěvníkům, že chemie není škodlivá, ale naopak může být k okolí velice nápomocná.

Po nových můstkách se projdete, až pandemii pomine, ale poslechnout si zajímavé přednášky a navštívit zastávky zaměřené na robotickou tématiku či zjistit, jak vyrobit masti a lektvary budete moci virtuálně.

Doc. Ing. Karel Friess, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie (FCHI) byl zvolen na 4 roky do řídícího orgánu Evropské membránové společnosti (EMS). V této platformě se od roku 1989 sdružují špičkoví vědci i odborníci z praxe z oblasti membránových procesů (vývoj, příprava a výroba membrán a jejich technologické využití např. pro čištění vody nebo separace plynů a par) nejen z Evropy. EMS organizuje prestižní mezinárodní konferenci Euromembrane, pořádanou každé 3 roky a dále akce pro studenty či mladé vědce (EMS Summer school - v letech 2006 a 2015 se konala v ČR).

Docent Friess je garantem několika předmětů v nově akreditovaných programech, vyučuje předměty související s fyzikální chemií, je autorem řady učebních knih i elektronických studijních pomůcek a zároveň je i předsedou výboru VaV. Ve své výzkumné činnosti se zabývá převážně studiem polymerních membrán, jejich přípravou a sledováním jejich schopnosti separace plynu a par.

V pátek 6. listopadu 2020 od 9.05 h vystoupí v rámci distančního zasedání Vědecké rady fakulty v posluchárně AII, budova A, Technická 5, Praha 6-Dejvice doc. Ing. Petr Kočí, Ph.D. s přednáškou ke jmenování profesorem v oboru Chemické inženýrství na téma Katalytické filtry pro ochranu ovzduší. Veřejná část zasedání bude živě přenášena prostřednictvím platformy youtube.com. Dotazy bude možné pokládat telefonicky nebo formou SMS na č. (+420) 735 523 479 po skončení přednášky.

Srdečně zveme zájemce ke sledování.

Profesor Rudolf Zahradník byl jednou z nejvýraznějších osobností české vědy. Stál u zrodu oboru kvantové chemie u nás, byl autorem více než tří stovek odborných článků a vychoval mnoho následovníků. V jeho vědecké skupině působila také mladá vědkyně, dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Rudolf Zahradník stál v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce po dvě funkční období v letech 1993–2001. Zemřel 31. října 2020 v odpoledních hodinách, bylo mu 92 let.

Rudolf Zahradník (1928–2020) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od počátku šedesátých let 20. století působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského, ve kterém později vedl oceňovanou badatelskou skupinu.

• Zpráva o smrti Rudolfa Zahradníka na webu Akademie věd
• Příběh Rudolfa Zahradníka z cyklu úspěšní absolventi VŠCHT Praha

Zdroj: Akademie věd, foto: S. Kyselová

Na naši fakultu jsme přijali nové členy. Tentokrát ve venkovních prostorech a za příjemné atmosféry babího léta složili slib a s indexem v ruce se vydali směr život vysokoškolského studenta. Přejeme mnoho úspěchů do nové etapy a držíme palce, aby tato chemicko-technologická cesta byla co nejméně trnitá.

Opět po roce se hlásíme s dobrými zprávami. Naše fakulta letos opět zvítězila v Šípkově fakultním poháru. Přestože byl letošní ročník o něco kratší, bojovali jsme ve všech disciplínách z celého srdce a zkompletovali jsme tak zlatý hattrick. Děkujeme všem studentům i pedagogům, kteří se zúčastnili některé z disciplín, všem, kteří podporovali soutěžící, skandovali FCHI a nebáli se ukázat, pro kterou fakultu bije jejich srdíčko. Kapitánka Káťa: "Byla to skvělá jízda a pevně věřím, že se uvidíme na oficiálním předávání poháru spojené s malou oslavou, které se bude konat 23.9. u komína. Šípkáči zdar a těším se na Vás!"

Bližší informace o předávání poháru budou poskytnuty na fakultním facebooku.

Nový projekt česko-egyptské spolupráce

Laboratoř molekulární elektroniky a inteligentních materiálů Ústavu počítačové a řídicí techniky VŠCHT Praha ve spolupráci s Tanta University a Egypt-Japan University of Science and Technology získala projekt Mezinárodní kreditové mobility Erasmus+. Obdržené prostředky umožní pracovníkům a studentům zmíněných institucí v rámci dlouhodobých studijních a pracovních stáží experimentovat v laboratořích svých zahraničních partnerů. Tento tříletý projekt navazuje na předchozí úspěšnou spolupráci VŠCHT Praha a Tanta University v oblasti materiálů na bázi elektricky vodivých polymerů pro katalýzu a odbourávání toxických látek při čištění odpadních vod.

Laboratoř molekulární elektroniky a inteligentních materiálů bude s oběma egyptskými univerzitami spolupracovat na tématech stěžejních pro řešení aktuálních environmentálních problémů Egypta – znečištěného ovzduší a povrchových vod. Cílem spolupráce je vyvinout nové materiály a zařízení, které umožní rychlou detekci, absorpci či rozklad znečišťujících látek.

Projekt vznikl i díky velmi dobré práci zaměstnanců Zahraničního oddělení VŠCHT Praha.

Po čtyřech letech se 6.-9. září chemici opět potkají v Praze.

V uplynulých dnech stáli organizátoři 72. sjezdu chemiků v Praze před nelehkým rozhodnutím, zda v dlouholeté tradici pokračovat i v této nejisté době, nebo to jednoduše vzdát. Rozhodli se, že se sjezd pokusí uspořádat. Jsou si vědomi rizika, že se může stát, že se přihlásí tak málo účastníků, že budou nuceni z finančních důvodů sjezd na poslední chvíli zrušit, i s vědomím toho, že sjezd může zkomplikovat nepříznivá epidemiologická situace.

Uplynulé dva měsíce nejistoty, zda se sjezd bude nebo nebude konat, se promítnuly do uzávěrky pro registraci, příjem abstraktů i plateb. Uzávěrka pro příjem abstraktů byla proto posunute na 30. červen 2020.

Další informace a možnost registrace na sjezd72.csch.cz

Asociace výzkumných univerzit ČR, již tvoří kromě VŠCHT Praha také ČVUT, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci, velmi vítá postupné uvolňování opatření v souvislosti s odeznívající koronavirovou krizí. Máme za to, že koronavirová krize – především mediální prezentací epidemie – ve společnosti vyvolala značnou míru úzkosti a obav. Nyní je důležité se aktivně zasazovat o to, aby strach z nákazy novým koronavirem nepřerostl ve strach z otevírání hranic.

Podle Asociace výzkumných univerzit ČR je klíčové, aby se naše země po překonané krizi opětovně otevřela světu, neboť úspěšné výzkumné univerzity jsou nedílnou součástí mezinárodního prostoru. Čilé mezinárodní kontakty, spolupráce a mezinárodní výměny akademiků, výzkumníků a studentů jsou nutnou podmínkou špičkového vzdělávání i výzkumu. Internacionalizace patří ke klíčovým pilířům kvalitních evropských a světových univerzit, mezi které se chceme zařadit.

Otevřenost vůči světu je pro univerzity zcela zásadní, neboť je zárukou rozvoje kritického myšlení a svobodného bádání, bez kterých je nemyslitelný pokrok ve vědě a výzkumu, jejichž výsledky mají sloužit celému lidstvu bez rozdílu. Bez mezinárodní spolupráce si nelze představit úspěšné řešení hrozeb současnosti, a to ani těch, které jsou vnímány jako lokální.

Pouze společnost otevřená vůči světu může být společností vskutku vzdělanou a moudrou – a tím i bezpečnou.

Martin Bareš
Tomáš Zima
Jaroslav Miller
Pavel Matějka
Vojtěch Petráček

Brno/Praha/Olomouc  17. 6. 2020

Nejen čerství absolventi si mohou na památku pořídit nové mikiny a další předměty se značkou VŠCHT Praha.

Od čtvrtka 11. června jsou k dostání nové mikiny ze speciální edice BOOM - 2020 (cena: 850 Kč). Spolu s dalšími předměty (klasické mikiny, trička a další z nabídky VŠCHT Praha) je lze zakoupit v Respiriu budovy B (Technická 3) každý den od 8:30 do 15:00. Prodej bude otevřen do 3. července, pak bude následovat prázdninová pauza.

VŠCHT potvrdila své loňské druhé místo mezi českými vysokými školami v prestižním žebříčku QS World University Rankings 2021. V celosvětovém pořadí si naše univerzita meziročně polepšila o třináct příček a patří jí 342. příčka.

Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2021 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 40. místo na světě a první v Česku.

„Jsem rád, že po loňském úspěchu při prvním zahrnutí naší školy do žebříčku jsme potvrdili, že naše umístění není náhoda. Snažíme se, aby naše škola byla nejen ke studentům vstřícná a férová,  k tomu  jim nabídla rodinné prostředí a intenzivní kontakt s vyučujícími i zapojení do vědecké činnosti. Vím, že žebříček je jen číslo. Za důležité považuji, abychom se stále posouvali dál a zlepšovali se. Pokud se to odrazí i v žebříčcích, bude to pověstná ‚třešnička na dortu‘.“ říká Pavel Matějka, rektor VŠCHT.

K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svoji kariéru spojují s VŠCHT Praha.

V letošním vydání žebříčku se dařilo i dalším českým školám. Největší česká škola, Univerzita Karlova, se zlepšila na 260. místo na světě. ČVUT Praha obsadilo 432. místo, Masarykova Univerzita 531.-540. místo, Univerzita Palackého v Olomouci 591.-600. místo, VUT Brno 701.-750. místo, TU Liberec 751.-800. místo a ČZU Praha 801.-1000. místo. Nově se v žebříčku objevují i Mendelova univerzita v Brně na 701.-850. místě a Univerzita Pardubice na 801.-1000. místě.

Celý žebříček a jeho metodiku naleznete na webu QS World University Rankings 2021.

V pátek 24. dubna 2020 od 9 h vystoupí v rámci veřejné části zasedání Vědecké rady fakulty Ing. Jitka Čejková, Ph.D. s habilitační přednáškou na téma Umělý život v Čechách – včera, dnes a zítra. Veřejná část zasedání bude živě přenášena prostřednictvím platforem twitch.tv a youtube.com. Dotazy bude možné pokládat přes aplikaci sli.do - v případně vyžádání zadejte kód 90213 (u dotazu uveďte prosím své jméno a působiště), telefonicky nebo formou SMS na č. (+420) 735 523 479 po skončení přednášky.

Srdečně zveme zájemce ke sledování.

Informace o studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.

Z důvodu nouzového stavu byly posunuty termíny podání přihlášek (níže jsou již nové termíny). Je také umožněno dodat potvrzení o zdravotní způsobilosti dodatečně. 

Nejdůležitější informace

Bakalářské studium

• Přihlášky přijímány do 15. dubna 2020
• Uchazeči nekonají přijímací zkoušky - Informace o přijímacím řízení
• Seznam bakalářských studijních programů
• Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte zdarma přípravné kurzy on-line 

Navazující magisterské studium

• Přihlášky přijímány do 15. května 2020
• Informace o přijímacím řízení
• Seznam navazujících magisterských studijních programů

Doktorské studium

• Přihlášky přijímány do 15. června 2020 
• Informace o přijímacím řízení
• Nabídka témat disertačních prací

Dvě ocenění získal profesor Štěpánek, jednu ing. Balouch – oba z Fakulty chemicko-inženýrské.

Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Mezi laureáty byli i dva zástupci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, konkrétně z Fakulty chemicko-inženýrské. Profesor František Štěpánek byl vybrán jako nejlepší pedagogický pracovník, společně s Ing. Martinem Balouchem byli také oceněni za 2. místo v kategorii Nejlepší diplomová práce (profesor Štěpánek je školitelem inženýra Baloucha).

• reportáž České televize o Cenách Wernera von Siemense

Ceny Wernera von Siemense jsou udělovány pracím a projektům z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0.

Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium – současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.

V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph.D. z CEITEC – Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (Členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph.D., Ing. Tibor Füzik, Ph.D.

doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.) za práci s názvem „Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou“. Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.

Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem „Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla“, která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic – fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci.

Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D. Ocenění získal za práci s názvem „Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání“. Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů, pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou například míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem „Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic“. Oceněná práce přináší přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících v rámci protinádorové obrany, dále pak informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.

Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma „Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS” a obhájil v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia a, pokud mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v rámci doktorského studia. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. To všechno mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou, který je plný plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.

Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který byl oceněn za práci s názvem „Roboty přímo spolupracující s člověkem“.

Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Dvaadvacátý ročník soutěže hodnotil rekordní počet 833 přihlášek. 

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 24. a sobotu 25. ledna. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete se podívat na video našich studentů nebo projít jejich seznam a stáhnout si informační letáky.

Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha.

Ve středu 22. 1. 2020  se v posluchárně BI konal formou mikrokonference již 15. ročník závěrečných obhajob procesních projektů.  Každoročně se jedná o jedinečnou událost, kde se při hodnocení projektů a následné diskusi setkávají zástupci průmyslové sféry, současní a bývalí pracovníci fakulty a studenti posledního ročníku studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství. Akci pořádá garant předmětu doc. Ing. František Rejl, Ph.D. spolu se svými kolegy, kterými jsou Dr. Lukáš Valenz a Dr. Jan Haidl. Letos nás navštívili zástupci firem Synthos a.s., Unipetrol RPA s.r.o., Lovochemie a.s., Spolana a.s., Katko s.r.o., Zentiva k.s., Casale Project a.s., Bryan Research & Engineering, Solex Thermal Science, Contipro a.s. a Asahi Beer.

Program MŠMT INTER-EXCELENCE je orientován na podporu iniciace a dalšího rozvoje mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a integraci České republiky do evropských i světových výzkumných struktur. Zprostředkovává českým pracovištím účast v projektech evropské spolupráce a bilaterální spolupráce se zeměmi mimo Evropskou unii. Vytváří českým výzkumným týmům podmínky pro zpřístupnění mezinárodních výsledků, poznatků a dovedností a umožnuje jim podílet se na jejich tvorbě a využití.

Do podpogramu INTER-ACTION zaměřeného na česko-indickou spolupráci byla přihlášena i řada projektů VŠCHT, podporu MŠMT nakonec získal projekt doc. Ing. Jana Mareše, Ph.D. (ÚPŘT) na téma Vývoj pokročilých výpočetních algoritmů pro objektivní posouzení
pooperační rehabilitace.

Cenu Julie Hamáčkové 2019 v kategorii a) Veřejné ocenění mimořádného přínosu žen, zaměstnankyň VŠCHT Praha, k rozvoji vědy, výzkumu, pedagogiky a inovací, včetně působení v akademické sféře získává

doc. Ing. Lidmila Bartovská, CSc.

• Medailonek laureátky

Cena byla slavnostně předána na prvním zasedání kolegia rektora v lednu 2020. 

Rozsáhlá analýza Cross Ranking shrnuje závěry tří nejvíce respektovaných a používaných mezinárodních žebříčků vysokých škol – QS, ARWU a THE. Detailní srovnání ukazuje pořadí více než 1 700 nejlépe hodnocených vysokých škol z celého světa (včetně dvou desítek českých a slovenských).

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je z českých škol na druhém místě, celkově na 535. místě na světě. VŠCHT Praha zaznamenala zlepšení o 389 pozic, zejména díky umístění v žebříčku QS, kam byla naše škola zařazena vůbec poprvé. 

Pozici nejúspěšnější české vysoké školy obhájila i v roce 2019 Univerzita Karlova, jež se oproti roku 2018 posunula o sedm míst výše na 269. pozici. Třetí mezi českými školami se umístilo České vysoké učení technické v Praze na 544. místě, což také znamená zlepšení oproti roku 2018 o 47 pozic. 

Co je Cross Ranking?

Projekt Cross Ranking (CR) představuje jakousi metaanalýzu hodnocení vysokoškolských institucí a systémů ve světě, kterou zpracovává Středisko vzdělávací politiky PedF UK. Základní myšlenkou projektu je propojení dostupných informací a údajů z několika nejvýznamnějších světových žebříčků. 

Celkové výsledky všech 1 721 jednotlivých vysokoškolských institucí v roce 2019 (ale také v roce 2012, 2016, 2017 a 2018), stejně jako výsledky téměř stovky vysokoškolských systémů (ve stejných letech), jsou dostupné na webové adrese Střediska vzdělávací politiky PedF UK.

Více informací o výsledcích naleznete v článku Nejlepší vysoké školy na světě a v Česku na webu Universitas.

Na vánočním koncertu v Betlémské kapli byly předány ceny rektora za rok 2019. 

Obě ceny profesorky Jitky Moravcové za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT obdrželi pedagogové z FCHI - Dr. Mgr. Jana Jirešová (ÚFMT) a Dr. Ing. Pavel Vrbka (ÚFCH).

Gratulujeme.

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval ve středu 11. prosince 2019 na Pražském hradě profesora Pavla Matějku rektorem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Profesor Matějka se ujme vedení univerzity 1. ledna 2020, funkční období je čtyřleté.

Společně s profesorem Matějkou se slavnostního ceremoniálu zúčastnil také předseda Akademického senátu VŠCHT Praha Radek Cibulka a dosluhující rektor Karel Melzoch.

Prof. Dr. RNDr. Pavel MATĚJKA vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1993 nastoupil na VŠCHT Praha. V roce 2003 se habilitoval a od roku 2008 působí na VŠCHT jako profesor. V letech 2010–2013 byl proděkanem Fakulty chemicko-inženýrské pro vnější vztahy a rozvoj, od roku 2013 zastává pozici vedoucího Ústavu fyzikální chemie. V roce 2016 se stal prorektorem VŠCHT Praha pro vnější vztahy a komunikaci. Odborně se zabývá rozvojem technik vibrační spektroskopie za využití nanočástic a nanostruktur, čehož výsledkem je cca 150 publikací v impaktovaných časopisech s více jak 2100 citacemi bez autocitací a h-indexem 23.

Fotografie: fotoarchiv KPR, foto Hana Brožková

Nadace Experientia vyhlásila výzvy pro mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie, a to na

1. roční výjezd na postodoktorandskou stáž v zahraničí a
2. start-up granty na založení vlastní výzkumné skupiny v ČR pro mladé vědecké pracovníky.

Stáž je určena pro pro doktorandy nebo postdoktorandy do věku 35 let, kteří se ve svém výzkumu věnují organické, bioorganické nebo medicinální chemii. Díky Nadaci Experientia mohou vycestovat na roční stipendijní pobyt nebo odbornou stáž na prestižní zahraniční univerzitu dle vlastního výběru. Zájemci tak mohou rozšířit řadu stipendistů, kteří to skrze grant dotáhli třeba až do laboratoří k nobelistům.  Inspirací mohou být i stipendisté za rok 2019: Eva Bednářová, která vycestuje na newyorskou Columbia University a Rafael Navrátil, jenž si vybral přestižní Scripps Research Institute v San Diegu. 

Díky start-up grantu mohu zájemci provádět výzkum podle vlastních představ. Druhá výzva je určena na podporu založení vlastní vědecké skupiny zde v České republice a je určena mladým začínajícím vědcům (do 5 let od ukončení Ph.D. studia), kteří podají do soutěže originální projekt v oboru organické, bioorganické a medicinální chemie. Výzkumná skupina bude nově podpořena celkovou částkou 2,7 milionu korun ročně, a to po dobu tří let. Pracoviště a vybavení laboratoří výzkumné skupině poskytne hostitelská instituce.

Uzávěrka přihlášek je 15. března 2020.

Nestihli jste den otevřených dveří? Zavolejte nebo napište a my vám poradíme.

Seznam studijních programů naleznete na webu, víme ale, že rozhodnout se pro ten správný může být těžké. Zvlášť  když nemáte starší spolužáky, kteří poradí co vás kde čeká.

Dny otevřených dveří jsou pro letošek za námi. Pokud byste ale chtěli navštívit naši školu před rozhodnutím o vašem dalším studiu, ozvěte se nám. Zařídíme vám návštěvu, abyste měli při zvažování vaší budoucnosti relevantní informace. 

Pokud si nejste jistí, jestli se svojí znalostí chemie či matematiky na škole nebudete ztraceni, vyzkoušejte zdarma naše přípravné on-line kurzy, shrnující poznatky ze střední školy.

Bez ohledu na oficiální akce, vždy rádi poradíme. Nebojte se nás na cokoli zeptat. Na e-mailu info@vscht.cz vám odpoví nedávní studenti VŠCHT Praha. Pokud je vám bližší komunikace po telefonu, pak nám zavolejte každý všední den mezi 13 a 16 hodinou na (+420) 220 444 443.

Přejeme vám při volbě vaší budoucí školy hodně štěstí.

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 28. listopadu 2019 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro nových 70  vysokoškolských profesorů. Jmenovací dekrety předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy i novým profesorům na FCHI - prof. Ing. Vladimíru Setničkovi, Ph.D. pro obor Analytická chemie a prof. Ing. Miroslavu Šoóšovi, PhD. pro obor Chemické inženýrství.

Gratulujeme.

Ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2019 znají své vítěze. Z rukou ministra Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum Pavla Dolečka převzali ocenění vynikající studenti bakalářských, magisterských a doktorských programů, špičkoví vědci a vědkyně a nově také vyučující na vysokých školách.

Na slavnostním ceremoniálu v Senátu byla předána rovněž Cena Františka Běhounka za propagaci a popularizaci české vědy a Cena Milady Paulové určená vědkyním za celoživotní přínos vědě.

Zástupci VŠCHT byli oceněni ve dvou kategoriích. Profesor Petr Slavíček, který působí v Ústavu fyzikální chemie Fakulty chemicko-inženýrské, se stal laureátem Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost.

Ing. Jiří Vrána, Ph.D., taktéž z FCHI, získal Cenu v doktorském studijním programu za výzkum distribuovaných elektrochemických úložišť energie, v rámci kterého vyvinul inovativní řešení vanadových průtočných baterií. 

Přehled všech oceněných najdete ZDE.

Ve čtvrtek 21. listopadu byla slavnostně předána ocenění ve formě stipendií od Nadace Preciosa pro rok 2019. Stipendia byla udělena 10 studentům bakalářského a magisterského studia a 6 studentům doktorského studia v celkové výši 85 tisíc Kč.

K oceněným patřil kromě studentů FCHT i student FCHI, Adam Šrut, student magistreského oboru Fyzikální chemie.

Zveme Vás na společenskou událost, kde se tanečním kreacím meze nekladou! Druhý ročník Plesu chemiků se uskuteční ve čtvrtek 28. listopadu od 19 hodin v Radiopaláci na Vinohradech.

Na ples jsou zváni studenti, zaměstnanci, absolventi a příznivci VŠCHT. I letos nám k tanci zahraje náš školní orchestr a poté BigBand Biskupská, těšit se můžete na vystoupení našich studentů nebo na výhru v tombole. Po půlnoci se zhoupnete v rytmu elektro-swingu jedinečných Movebreakers.

Těšíme se na vás! Vstupenky koupíte v síti goout.net.

Rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch udělil záštitu nad oslavami 30. výročí sametové revoluce, které se uskuteční 17. listopadu 2019 pod názvem Korzo Národní – Díky, že můžem.

• Kompletní program a harmonogram oslav

Mimo toho se rektor Melzoch zúčastní pietního aktu České konference rektorů na Národní třídě a Slavnostního koncertu k 30. výročí listopadových událostí v Divadle Hybernia, pořádaného Českým rozhlasem. Prorektoři Pavel Matějka a Milan Pospíšil se společně se studenty připojí ke vzpomínkovému aktu u Hlávkovy koleje a pietnímu aktu na Albertově.

Zveme vás na dny otevřených dveří!

Přijďte se podívat na naši nabídku studijních programů v pátek 22. a sobotu 23. listopadu 2019. K vidění budou stánky jednotlivých bakalářských studijních programů se zajímavými ukázkami experimentů (budova B přízemí a budova A první patro) a díky exkurzím se podíváte i do našich laboratoří. Chcete se dozvědět více o našich studijních programech hned teď? Můžete se podívat na video našich studentů nebo projít jejich seznam a stáhnout si informační letáky.

 Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha.

Na VŠCHT je nově k dispozici celouniverzitní akademická Campus-Wide licence. V jejím rámci mohou MATLAB a prakticky všechny jeho knihovny využívat všichni zaměstnanci i studenti VŠCHT, a to nejen na pracovních, ale i na domácích počítačích (více viz nové číslo školního časopisu SPIN)

Firma Mathworks připravila pro studenty a zaměstnance VŠCHT portál matlab.vscht.cz, na kterém najdete užitečné odkazy, ale i automaticky přidělenou licenci po založení účtu s využitím školní e-mailové adresy. Pod licencí je umístěn odkaz na instalátor, pomocí kterého si můžete nainstalovat MATLAB vlastními silami i na domácích počítačích.

Ve dnech 12. 9. a 13. 9. 2019 se v Národní technické knihovně koná konference Multicomp Autumn Prague Meeting 2019. Konference je tematicky zaměřena na kompozitní materiály využívající nanostrukturovaný uhlík. Akci pořádá Ústav fyziky a měřicí techniky VŠCHT Praha a Fyzikální ústav  AV ČR.

Student doktorského studijního programu na ÚCHI Ing. Ondřej Rychecký dostal příležitost absolvovat studijní pobyt v Irsku na nejstarší místní universitě, Trinity College Dublin, konktrétně na The School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences, a to v rámci projektu ORBIS. Na universitě pracoval na tématu ionic liquids (iontové kapaliny), které připravovali z léčiv a vhodných iontů a následně je charakterizovali. Během stáže se naučil nové techniky, jak charakterizovat pevné lékové formy.

Nasál ale i trochu té irské kultury, hlavně večerní živé koncerty spojené s irskou vstřícností. Dalším obohacením byly víkendové výlety do irské krajiny mimo Dublin, která měla často nádech Her o trůny. Tato stáž byla zaštítěna skupinou The Parc (spolupráce VŠCHT Praha, Zentivy a dalších institucí) a Zentivou, která je partnerem v projektu ORBIS.

Cenu za nejlepší poster na konferenci 5^th Conference Statistical Physics: Modern Trends and Applications získal poster Novel phase transitions in chemically heterogeneous slits autorů Ing. Martina Pospíšila (který poster i zpracoval), M. Lásky a doc. Mgr. Alexandra Malijevského, Ph.D. Gratulujeme!

Společnost Crytur spol. s r.o. ve spolupráci s portálem Careermarket.cz letos vyhlásila již 6. ročník soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách. Zúčastnit se jí mohli studenti českých i slovenských vysokých škol. Organizátoři prostřednictvím soutěže podporují snahu diplomantů aplikovat nabyté vědomosti v praxi a vyzdvihnout inovativní postupy.

Soutěž už zná i své vítěze. Mezi finalisty si 1. místo a šek na 30 000,- Kč odnesl Martin Hruška, student FCHI v oboru Senzorika a kybernetika v chemii, a to za práci „Thermally and optically modulated desorption of gases on chemical sensor layers“, kterou vypracoval pod vedení Ing. Přemysla Fitla, Ph.D. z Ústavu fyziky a měřicí techniky. Druhé a třetí místo patřilo absolventům pražské Univerzity Karlovy, Ondřeji Veselému z PřF UK a Jindřichu Pipkovi z MFF UK. Čestné uznání si odnesl další absolvent VŠCHT, Jan Havlíček. Všem gratulujeme!

V minulém týdnu proběhly státní závěrečné zkoušky v navazujících magisterských programech. Zkoušky úspěšně složilo 81 studentů v 11 oborech, z toho 18 s vyznamenáním. Gratulujeme!

Ocenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 20. 6. 2019 v rámci doktorských a docentských promocí v Betlémské kapli.

Absolvent Fakulty chemicko-inženýrské Ing. Ondřej Knotek byl zvolen do Evropského parlamentu (za ANO). 

Uchazeči, kteří podali přihlášku do bakalářského studia a dodali v řádném termínu všechny související podklady, naleznou předběžné výsledky přijímacího řízení v informačním systému v rámci své přihlášky. Do systému je nutné se přihlásit svým e-mailem a heslem.

Informace budou zveřejněny podle harmonogramu ve středu 15. května v odpoledních hodinách.

Uchazeči, kteří zatím nedodali veškeré podklady nebo konají talentovou zkoušku či zkoušku z ČJ se výsledek dozví později.

Ve dnech 15. až 20. května navštíví Ústav analytické chemie a Ústav fyziky a měřicí techniky prof. Keiderling z University of Illinois, Chicago.

Při této příležitosti přednese 16. května od 15.00 v posluchárně BIII přednášku na téma Protein folding from the ground up. Thermodynamic and kinetic studies of peptides and proteins with increasing complexity.

Ve středu 25. dubna se uskuteční již pátý ročník Hanami – japonského svátku jara v kulisách pražského Kampusu Dejvice. Akce je přístupná široké veřejnosti, startuje se v pravé poledne před budovou B a končí ve 22:00.

Na programu jsou vystoupení umělců s využitím klavíru nebo japonské flétny, dále vystoupení sboru a orchestru VŠCHT Praha, moderní japonský tanec, improvizační divadlo, to vše rámováno akusticky umírněnými DJs z Radia Wave. Kromě toho čeká na návštěvníky řada chuťovým pohárkům lahodících vjemů, počínaje japonskými čaji nebo pivními speciály a rolovanou zmrzlinou a císařskými hamburgery z dílny Kaiser Franz konče.

Letošní ročník Hanami je mimořádný tím, že sakury, které jsou v centru všeho dění, slaví 40 let od doby, kdy je vlastnoručně vsadili do země akademici z VŠCHT.

Těšíme se na vás!

Detailní program:

12:00-14:00 Dj Radio Wave
14:00-14:45 Dave Tichý – klavírní vystoupení
14:45-16:45 DJ Radio Wave
16:45-17:15 Marek Matvija – shakuhachi japonská flétna
17:30-18:00 Orchestr VŠCHT Praha
18:00-18:30 Improvizační divadlo
18:30-19:00 Sbor VŠCHT Praha
19:00-19:15 Yosakoi – moderní japonský tanec
19:15-22:00 Djs Radio Wave

V úterý 16. dubna se odehrál již tradiční štafetový běžecký závod v kampusu Dejvice. Zhruba kilometrovou trať absolvoval postupně každý z čtyřčleného týmu. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 57 štafet.

Absolutním vítězem se o celou minutu stala štafeta Družba fakulty stavební a fakulty architektury, která jako jediná měla výsledná čas na jeden úsek pod 3 minuty - s celkovým časem 11:12.0.  Další pořadí již bylo mnohem vyrovnanější s rozdíly výsledných časů v řádu několika sekund.

Z týmů VŠCHT Praha byla nejúspěšnější štafeta pojmenovaná 37, která s časem 12:16.3 obsadila v absolutním pořadí třetí místo. Druzí v kategorii VŠCHT Praha skončila štafeta Chobotix a třetí NANOŤAVY.

Součástí závodu byla i disciplína Šípkova poháru - smíšené štafety jednotlivých fakult. Pořadí pro započtení do Šípkova poháru nakonec vypadá taktu:

1. FCHI - 13:12.2
2. FPBT - 13:17.8
3. FCHT - 13:25.2
4. FTOP - 14:49.2

Celková výsledková listina

 Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc, Pharmaceutical Applied Research Center) slavilo pět let od svého vzniku a při této příležitosti uspořádalo první ročník předávání cen The Parc Awards, které se konalo 5. března v pražské centrále společnosti Zentiva. O tom že, byli oceněni studenti naší fakulty, jsme vás již informovali. Předávání cen, rozhovory se studenty i prof. Štěpánkem zaznamenala i ČT v pořadu Studio ČT 24 (čas videa 19:34).  Podívejte se.

Fakultní Erasmus info schůzka se bude konat ve středu 13. března od 13 h v učebně A335

Program TAČR-Zéta je zaměřen na podporu spolupráce akademické sféry a podniků prostřednictvím zapojení posluchaček a posluchačů magisterských a doktorských studijních programů vysokých škol a mladých výzkumných pracovnic a pracovníků ve věku do 35 let. 

Cílem programu je

• zapojení studentek a studentů a mladých výzkumných pracovnic a pracovníků do výzkumné a vývojové činnosti směřující k využití výsledků v praxi,
• zvýšení jejich zájmu o projekty s konkrétním praktickým dopadem a
• podpora takových projektů v akademické sféře obecně s propojením na hospodářskou sféru.

Dílčím cílem je podpora vyrovnávání příležitostí mladých výzkumných pracovníků – žen a mužů - při řešení projektů aplikovaného výzkumu financovaných tímto programem.

Druhé veřejné soutěže se účastnilo 5 našich mladých kolegů:

• Ing. Martina Ježková s grantem "Automatizace posuvu obráběcí hlavy CNC frézky pro přesnější výrobu mikrofluidních čipů"
• Ing. Ondřej Rychetský s grantem "Kuličkomat pro přípravu tekutých kuliček"
• Ïng. Matěj Novák s grantem "Metoda výroby lékové formy, personalizované pro potřeby konkrétního pacienta za pomoci matematické simulace a 3D tisku"
• Ruphuy Chan Gabriela, M.Sc., Ph.D. s grantem "Sprejobot - robot pro urychlení vývoje lékové formulace"
• Ing. Eliška Skořepová s grantem "Zlepšování vlastností léčiv pomocí pokročilých multikomponentních forem léčivých látek"

a všichni byli úspěšní. Gratulujeme!

Ve středu 23. 1. 2019  se v posluchárně BI konal formou minikonference již 14. ročník závěrečných obhajob procesních projektů.  Každoročně se jedná o jedinečnou událost, kde se při hodnocení projektů a následné diskusi setkávají zástupci průmyslové sféry, současní a bývalí pracovníci fakulty a studenti posledního ročníku studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství. Akci pořádá garant předmětu doc. Ing. František Rejl, Ph.D. spolu se svými kolegy, kterými jsou Dr. Lukáš Valenz, Dr. Jan Haidl a Dr. Zdeněk Grof.

V předmětu PROCESNÍ PROJEKT studenti řeší projekt ve skupinách a je snaha, aby náplní byly reálné průmyslové problémy řešené pod vedením pracovníků majících k těmto problémům profesní vztah. Předmět slouží jako prověrka schopností studentů řešit na základě syntézy dosud nabytých vědomostí praktické průmyslové problémy. Náplň projektů je různorodá – od konceptuálního designu celých technologií po trouble-shooting jednotlivých zařízení. V cizině je obdobou předmětu kurz s názvem „Design“ a je obvykle chápán jako důležitý závěrečný předmět, protipól diplomové práce, která prověřuje vědecké schopnosti uchazeče.

"Domnívám se, že v rámci výuky předmětu se může rozvíjet právem podporovaná spolupráce vysokých škol s průmyslem. Předpokládám, že ze strany průmyslových podniků existuje zájem poskytovat pro výuku předmětu návrhy zadání – modifikované reálné problémy, které byly v rámci těchto firem v minulosti řešeny, se zájmem řešení aktualizovat, obměnit, a této iniciativě přiřadit svého pracovníka." Říká garant předmětu doc. Rejl.

V rámci letošní výuky bylo zadáno sedm projektů, všechny byly společnými projekty VŠCHT Praha a průmyslových podniků. Studenti na minikonferenci prezentovali výsledky své práce formou desetiminutových prezentací, po kterých následovala stejně dlouhá diskuse. Studenty hodnotili nejen vedoucí projektů, ale i pozvaní hosté. Velký dík patří všem průmyslovým partnerům, kteří se na projektech podílí.

Exkurze po laboratořích FCHI

Časy počátků exkurzí: pátek 25.1. v 9:45, 10:45, 11:45, sobota 26.1. v 9:15 a 11:15
Místo srazu: budova B, přízemí u hlavního schodiště u stánků studijních programů FCHI (u posteru FCHI)

Více informací o dnech otevřených dveří na VŠCHT Praha

V pondělí 17. prosince se uskutečnila na půdě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze volba kandidáta na děkana Fakulty chemicko-inženýrské.  Akademický senát vybíral ze dvou osobností - profesora Michala Přibyla, vedoucího Ústavu chemického inženýrství,  a profesora Pavla Matějky, vedoucího Ústavu fyzikální chemie a prorektora pro vnější vztahy a komunikaci.

Akademický senát na základě výsledků tajné volby přijal usnesení, v němž navrhuje na pozici děkana FCHI pro funkční období 2019 - 2023 profesora Přibyla. Návrh na jmenování bude nyní předán rektorovi VŠCHT Praha.   

V průběhu října a listopadu mohli studenti VŠCHT hlasovat v celoškolní anketě o nejoblíbenějšího pedagoga, ať už bývalého nebo současného.

V anketě zvítězil Mgr. Šimon Axmann Ph.D., který na VŠCHT vyučuje matematiku. Ta je dlouhodobě jedním ze základních předmětů ve všech studijních programech na VŠCHT Praha, protože pro zvládnutí chemie je nutná. Netřeba se jí ale obávat - systém výuky spolu se vstřícnými vyučujícími umožní každému potřebné matematické dovednosti získat.

„Anketa o nejoblíbenějšího pedagoga vznikla spolu s nápadem uspořádat školní ples, který jsme později nazvaly Ples chemiků. Líbil se nám nápad zpestřit průběh večera právě slavnostním vyhlášením vítěze celoškolní ankety.“ říkají organizátorky ankety Lenka Krajáková a Lucie Štiková. První ročník Plesu chemiků se konal 29. listopadu v Radiopaláci na  Vinohradech.

Šimonu Axmannovi srdečně gratulujeme a jsme potěšeni, že studenti na naší skole dokáží ocenit kvalitní výuku matematiky.

Reprezentační prostory pražského Valdštejnského paláce patřily v úterý 27. listopadu udělování cen Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2018. Ocenění z rukou ministra školství Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum Pavla Dolečka převzalo celkem 17 laureátů v různých kategoriích. Zástupci VŠCHT Praha získali celkem šest ocenění

Jedno z ocenění si odnesl i nedávný absolvent a předseda studentské části akademického senátu Marek Lanč z Ústavu fyzikální chemie, který uspěl v kategorii doktorského studijního programu. Porotu zaujal jeho výzkum nových membránových materiálů pro separaci směsí plynů a par s praktickými environmentálními a energetickými dopady, jako jsou snížení emisí ze spalin či získání metanu z bioplynu.

Kompletní seznam laureátů Ceny MŠMT za rok 2018 je zveřejněn na webu ministerstva.

V kategorii EXPRO (Grantové projekty excelence v základním výzkumu) uspěl pan profesor František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství a v následujících pěti letech se se svým týmem bude věnovat řešení projektu "Robotický nano-lékárník: Výrobní procesy budoucnosti pro personalisovaná terapeutika".

V kategorii standardních grantů byl podpořen návrh pana profesora Martina Vrňaty z Ústavu fyziky a měřicí techniky, dále dostali grant pan docent Karel Friess z Ústavu fyzikální chemie a pan docent  Petr Kočí a pan profesor Juraj Kosek z Ústavu chemického inženýrství.

V kategorii juniorských projektů získali grant Ctirad Červinka a Michal Kolář z Ústavu fyzikální chemie a Lucie Kolesníková z Ústavu analytické chemie.

Seznam všech podpořených projektů

Stupně vítězů na letošním ročníku Soutěže o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie, konané 28. 11. 2018, patří mladým vědcům z FCHI. V kategorii diplomových prací obsadila se svým výzkumem nových syntetických drog 2. místo Ing. Dita Spálovská, doktorandka Ústavu analytické chemie, a na 3. místě se umístil Ing. Martin Král z Ústavu fyzikální chemie. V kategorii původních publikovaných prací potom zvítězila Dr. Lucie Habartová, která se na Ústavu analytické chemie zabývá možnostmi využití spektroskopických metod pro klinickou diagnostiku závažných onemocnění.

V nedávné době byla akademická obec vyzvána k podání návrhů na budoucího děkana naší fakulty.  Volební komise poté projednala kandidaturu s jednotlivými navrhovanými kandidáty, z nichž pouze dva vyslovili souhlas s kandidaturou.  Kandidáty na děkana jsou pan profesor Pavel Matějka a pan profesor Michal Přibyl. V pátek 14. prosince 2018 proběhne představení obou kandidátů akademické obci (posluchárna A II ve 13 hod). Pokud vás zajímá, jak budoucnost naší fakulty vidí oba kandidáti, přečtěte si jejich odpovědi na šest klíčových otázek, které jim položili členové akademického senátu . Volba samotná by měla proběhnout na zasedání Akademického senátu FCHI dne 17. 12. 2018.

Prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka

Vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1993 působí na VŠCHT Praha. V roce 1996 absolvoval post-doktorskou stáž v LASIR CNRS ve Francii. V roce 2003 se habilitoval v oboru Analytická chemie. Od roku 2008 je profesorem. V letech 2010 – 2013 byl proděkanem FCHI pro vnější vztahy a rozvoj, od roku 2013 pak vedoucím Ústavu fyzikální chemie FCHI, od roku 2016 prorektorem VŠCHT Praha pro vnější vztahy a komunikaci. Odborně se zabývá rozvojem technik vibrační spektroskopie, čehož výsledkem je cca 150 publikací v impaktovaných časopisech s více jak 1900 citacemi bez autocitací a h-indexem 22. Je jedním z hrdých „otců“ úspěšného bakalářského programu „Chemie“.

Prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D.

Inženýrský titul získal na VŠCHT Praha v roce 1997 v oboru Procesy a zařízení chemických a potravinářských výrob. Doktorské studium absolvoval v oboru Chemické inženýrství v téže instituci v roce 2001. Diplomová i doktorská práce byly zaměřeny na studium membránových bioreaktorů řízených elektrickým polem. V letech 2000-2001 pracoval jako technolog ve firmě Glaverbel Czech a.s. V roce 2002 absolvoval roční postdoktorandský pobyt na Princeton University, USA, kde se zabýval studiem mezibuněčné komunikace. Po svém návratu nastoupil v roce 2003 na Ústav chemického inženýrství VŠCHT Praha jako odborný asistent. Habilitační práci obhájil v roce 2009 a v roce 2015 byl jmenován profesorem pro obor Chemické inženýrství. V letech 2014-2018 byl vedoucím Ústavu chemického inženýrství. Mezi jeho vědecké zájmy patří oblast mikrofluidních zařízení jako jsou mikroreaktory nebo mikrosenzory, elektrokinetické jevy a přenos signálů v živých organizmech. Je autorem více než 50 publikací s impaktním faktorem a dosud školil několik desítek studentů ve všech formách vysokoškolského studia.

Voda je schopna dramaticky změnit strukturu rozpuštěných látek – sůl se ve vodě rozpadne na ionty. Elektrony iontů mají úplně jinou energii než elektrony v atomech. Jak pocítí přítomnost iontů elektrony v molekule vody? Odpověď dává čerstvá studie publikovaná v prestižním časopise Chemical Science, která vznikla ve spolupráci mezi teoretiky z týmu prof. Slavíčka a experimentátory v Ústavu Fritze Habera v Berlíně. „Překvapilo nás, když jsme v našich výpočtech zjistili, že elektrony ve vodě prakticky nepoznají přítomnost iontů.“ říká k tomu dr. Eva Muchová, jedna z autorů práce. Experimenty ale předpoklad potvrdily. Výsledek je důležitý pro další experimenty, neboť umožňuje přesnou kalibraci fotoelektronových experimentů.    

Detaily naleznete v práci v časopise Chemical Science.  

Do water’s electrons care about electrolytes? M. N. Pohl, E. Muchová, R. Seidel, H. Ali, Š. Sršeň, I. Wilkinson, B. Winter, P. Slavíček, Chem. Sci., 2018, doi: 10.1039/c8sc03381aa.

Prestižní ocenění E.ON Energy Globe v kategorii Nápad letos získala firma Pinflow energy storage se svým projektem redoxních průtočných baterií. Startup byl založen týmem ze skupiny prof. Koska z Ústavu chemického inženýrství a komercializuje technologii vanadové redoxní průtočné baterie.

Zvětšování měřítka technologie probíhalo ve Výzkumném centru Nové technologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Bateriové svazky firmy Pinflow energy storage svými parametry převyšují několikanásobně světovou konkurenci z oboru.

Ocenění převzal na slavnostním večeru Ing. Jiří Vrána. Gratulujeme!

V čem je vanadová redoxní průtočná baterie tak výjimečná? Jaké jsou její výhody? Na tyto i další otázky naleznete odpověď v tomto rozhovoru.

Ve dnech od 3. do 6. 12. 2018 proběhnou volby jak do studentské části AS VŠCHT, kde je naše fakulta zastoupena 2 studenty, tak do AS FCHI, kde jsou studenti zastoupeni 3 senátory. Akademický senát FCHI vyzývá studenty k zodpovědné a aktivní účasti na volbách.

Nejvýznamnější publikací časopisu Artificial Life v roce 2017 byl vyhlášen článek s názvem "Droplets as Liquid robots" ("Kapky jako tekutí roboti"). Ocenění od Mezinárodní společnosti pro umělý život (International Society for Artificial Life) převzala autorka Jitka Čejková spolu se spoluautory Martinem M. Hanczycem z University of Trento a Taisukem Bannem z Keio University 25. 7. 2018 na mezinárodní konferenci ALIFE 2018 v Tokiu. Čtvrtým (na předávání cen bohužel nepřítomným) autorem je profesor František Štěpánek.

Skupina doc. Ing. Vladimíra Setničky, Ph.D. z Ústavu analytické chemie se spolupodílí na řešení výzkumného projektu nesoucího název Účinnost nových spektroskopických biomarkerů pro detekci časného stádia karcinomu pankreatu (č. projektu 16-31028A). Poskytovatelem finanční podpory je AZV Ministerstva zdravotnictví ČR. Hlavním řešitelem projektu je přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D., který dnes představil tento projekt v článku na portálu Vitalia.cz . Odbornou publikaci shrnující výsledky práce týmu doc. Setničky naleznete v časopise Chirality (Habartová L, Bunganič B, Tatarkovič M, Zavoral M, Vondroušová J, Syslová K, Setnička V. "Chiroptical spectroscopy and metabolomics for blood‐based sensing of pancreatic cancer." Chirality 30.5 (2018): 581-591.)

Image: Shutterstock

Ing. Lucie Habartová z Ústavu analytické chemie FCHI získala 1. místo v Best Poster Award 2018 na mezinárodní konferenci 10th International Society of Clinical Spectroscopy Meeting (SPEC 2018) konané 10. - 15. června 2018 ve skotském Glasgow.  Oceněny byly výsledky její práce v oblasti biospektroskopie krevní plazmy pro diagnostiku neurodegerativních a nádorových onemocnění.

Ve dnech 13. - 16. 5. 2018 se v hotelu International v Praze uskutečnila mezinárodní membránová konference MELPRO. Náš student Ing. Tomáš Belloň ze skupiny doc. Slouky z Ústavu chemického inženýrství byl organizátory oceněn, a to dokonce dvakrát. Odnesl si diplom jak za nejlepší ústní prezentaci, tak diplom za první místo v soutěži o nejlepší poster. Gratulujeme!

V neděli 13. 5. 2018 se v Ypsilonce již poosmé uskutečnilo národní finále mezinárodní soutěže Famelab pro mladé popularizátory vědy. Z oblastních kol se do desítky finalistů probojovali čtyři reprezentanti VŠCHT Praha a tři z nich si dokonce odnesli i nějaké to ocenění. Lukáš Pekárek z FPBT se stal celkovým vítězem a získal si i srce publika, takže se může pyšnit i cenou Nadace Tomáše Bati, o které rozhodli diváci. Lukáš poletí reprezentovat Českou republiku do britského Cheltenhamu, kde se v červnu v rámci Science Festival uskutěční mezinárodní finále Famelab 2018. Martina Baloucha z Ústavu chemického inženýrství ocenila za jeho příspěvek o silikových částicích Česká centra a díky jejich podpoře vyrazí na stáž po Evropě na univerzitu dle svého výběru. Cenu British Council a občanského sdružení Adeto získala letos Dominika Kollárová z FCHI, která pracuje na Heyrovského ústavu AV ČR. Úžasným představením pobavil diváky i Jiří Kolář z ÚCHI. Všem čtyřem děkujeme za vzornou reprezntaci naší školy a gratulujeme ke krásným výsledkům!

Foto © Tomáš Belloň

V sobotu 12.5.2018 dopoledne se v rámci Šípkova poháru ve třech kolech na Vltavě utkaly na dračích lodích tři posádky: modří od nás z FCHI, žlutí z FPBT a pestrobarevní z FCHT a FTOP. Zvítězila loď obsazená studenty z FPBT a my získali pohár za druhé místo.

Článek našeho kolegy Ctirada Červinky z Ústavu fyzikální chemie byl vybrán jako článek týdne časopisu Chemical Science! Doporučujeme přečíst si i  rozhovor s autorským týmem.

Minulý týden se v Olomouci konal již po třiapadesáté mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů AFO.  Více než sedm tisíc návštěvníků, více než pět set hostů... A taky fůra zástupců naší školy a reprezentantů naší fakulty. V Pevnosti poznání Olomouc probíhala Hodina moderní chemie a v Konviktu si návštěvníci mohli naším doktorandem Vítem Henychem nechat proměřit své vzorky pomocí Ramanovy spektrometrie (největší poptávka byla po ověření pravosti kamenů ve špercích nebo potvrzení nepřítomnosti methanolu v domácích pálenkách). Jitka Čejková z ÚCHI zasedla do poroty hodnotící české a slovenské dokumentární filmy. Těšte se na AFO OZVĚNY, které bude Kampus Dejvice pořádat v blízké době v Praze.

Student doktorského studia naší fakulty Ing. Marek Šoltys ze skupiny pana profesora Františka Štěpánka obdržel cestovní grant WCPT8 Powder Technology Travel Grant jako jeden ze čtyř vybraných účastníků prestižní mezinárodní konference 8th World Congress on Particle Technology. Tuto konferenci pořádá Americká asociace chemického inženýrství AiChE a grant sponzoruje vydavatelství Elsevier.

Více informací je k dispozici na stránce konference WCPT8 včetně odkazu na abstrakt práce Ing. Šoltyse s názvem  Mesoporous Silica Particles Used for Amorphous Pharmaceutical Formulations

Co to je FameLab?

FameLab je mezinárodní soutěž v popularizaci vědy, která v současnosti běží v téměř třech desítkách zemích světa. Soutěžící mají tři minuty na to, aby vysvětlili vědecké téma, které si sami vyberou, a to bez použití projektoru. Povolené pomůcky jsou jen takové, které si soutěžící dokáže na jeviště sám přinést a také po vystoupení odnést.

FameLab 2018 v České republice

Letos soutěž FameLab v naší zemi probíhá již po osmé. Každoročně se jí účastní i zástupci naší školy, ale dosud se nikomu z VŠCHT Praha nepodařilo v národním kole zvítězit a jet reprezentovat Česko do britského Cheltenhamu, kde se pak koná mezinárodní klání. Uvidíme, zda zvítězí letos někdo z naší školy, nebo dokonce i fakulty.

Výsledky oblastních kol 2018

Obě oblastní kola soutěže FameLab jsou pro letošek už za námi. 10. března se uskutečnilo jedno oblastní kolo v Praze a k vidění tam bylo několik vystoupení studentů VŠCHT Praha: Jiří Kolář, Dominika Kollárová, Lukáš Pekárek a Suada Dukaj. Cenu publika získal Jiří Kolář ze skupiny prof. Štěpánka. Stejného úspěchu dosáhl jiný student z téže skupiny o dva týdny později ve Zlíně. Martin Balouch nadchl nejen publikum, ale i odbornou porotu 24. 3. v Baťově vile, kde se konalo další oblastní kolo.

Pozvání na finále

Do národního finále z VŠCHT Praha postoupili Martin Balouch, Jiří Kolář a Dominika Kollárová z naší fakulty a Lukáš Pekárek z FPBT. Tito čtyři reprezentanti naší školy spolu s ostatními finalisty absolvují v dubnu víkendové školení Masterclass, kde je experti na popularazici vědy budou učit, jak komunikovat vědu a připraví je na národní finále, které se uskuteční  v neděli 13. 5. 2018 od 19 hodin v divadle Ypsilon. Přijďte, prosím, všechny finality podpořit! Vstup zdarma - více informací o soutěži a rezervaci vstupenek naleznete na stránkách soutěže Famelab.

Foto: Tomáš Belloň

Jediným projektem z naší fakulty, který uspěl ve veřejné soutěži Grantové agantury ČR v roce 2017 v kategorii juniorských projektů, se stal projekt RNDr. Ivan Řehoře, PhD. nesoucí název "Templátová syntéza hydrogelových mikročástic pro biomedicínské aplikace". Ivan Řehoř získal doktorský titul na Karlově univerzitě na Katedře anorganické chemie v roce 2011, poté působil na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve skupině Petra Cíglera a absolvoval několik krátkodobých zahraničních pobytů. Díky získání Marie Currie Fellowship strávil tři roky jako postdoc na Debye Institute for Nanomaterials Science na univerzitě v Utrechtu. Letos se z Nizozemí vrací a na Ústavu chemického inženýrství bude řešit výše zmiňovaný juniorský projekt. Pokud by měl někdo zájem o spolupráci nebo někdo ze studentů chtěl  vypracovat svou bakalářskou či diplomovou práci pod vedením Ivana Řehoře, neváhejte ho kontaktovat (Ivan.Rehor@vscht.cz). Přejeme našemu novému kolegovi příjemné začátky na naší škole a spoustu pěkných výsledků!

Anotace projektu

Hydrogelové mikročástice (mikrogely) jsou základními materiály pro bioaplikace, zahrnující buněčnou terapii, systémy uvolňování léčiv či tkáňové inženýrství. Velikost, tvar a kompozice částice mikrogelu jsou klíčovými parametry určujícími jeho funkčnost v živém systému. Syntetická metoda poskytující kontrolu nad těmito parametry a produkující ve velkých množstvích mikrogely libovolných tvarů složené z vysoce biokompatibilních materiálů není v současné době k dispozici a je nezbytně nutná pro současné bioaplikace. Cílem tohoto projektu je vyvinout obecnou metodu vysoce výtěžné litografické kontinuální syntézy pro přípravu mikrogelů libovolných tvarů, složených z chemicky nemodifikovaných biopolymerů jako je chitosan alginát nebo fibrin. Připravené mikrogely budou použity jako příští generace systémů postupného uvolňování, kde kontrola designu mikrogelu vede I k přesné kontrole nad uvolňováním léčiva v požadovaném místě. Další plánované využití je v tkáňovém inženýrství. Přesně definovaný tvar mikročástice hydrogelu umožňuje jejich skládání do uspořádaných celků, imitujících strukturou skutečnou tkáň.

Paní Anna Mittnerová s Radkou Novákovou z Poradenského a kariérního centra VŠCHT Praha organizují mentoringový program, o nemž se více můžete dočíst na stránkách PKC . V roce 2017 se programu zúčastnili i dva doktorandi z naší fakulty.  Mentorem Ondry Rycheckého byl doc. Jiří Krechl, mentorkami Edith Kutorglo byly Kateřina Falk a Anna Fučíková. Podívejte se na videorozhovory na stránkách PKC. Letos se  do programu z naší fakulty přihlásili Petra Janská, Matěj Novák, Wilson Jose Francisco, Chatziadi Argyro, Hazarika Abhinav, Vasilopoulos Ioannis  a znovu Ondra Rychecký.

Exkurze po laboratořích FCHI

Časy počátků exkurzí: