Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHI  → Věda a výzkum → SVK → SVK 2021
iduzel: 60860
idvazba: 71973
šablona: stranka_ikona
čas: 21.5.2024 06:29:13
verze: 5420
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/?year=2021&faculty=FCHI
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 60860
idvazba: 71973
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fchi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/svk/2021'
iduzel: 60860
path: 8547/4156/1393/1886/8576/8614/60860
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Studentská vědecká konference 2021

Harmonogram SVK 2021

  • Uzávěrka podávání přihlášek: 8. 11. 2021
  • Uzávěrka nahrávání anotací: 18. 11. 2021
  • Datum konání SVK: 2. 12. 2021
  • Výsledky

Sborníky (a program)

Organizační pokyny

V akademickém roce 2021/2022 proběhne SVK ve čtvrtek 2. 12. 2021, kdy je vyhlášen Rektorský den.

V roce 2021  jsou opět všechny sekce na naší fakultě (s výjimkou analytické chemie) otevřeny i pro studenty jiných českých a slovenských vysokých škol. Žádáme všechny externí soutěžící (tj. studenty nestudující VŠCHT Praha), aby před podáním přihlášky kontaktovali fakultní koordinátorku (jitka.cejkova@vscht.cz), která vám podá doplňující informace.

Časový harmonogram přípravy SVK

  • Od 18. 10. 2021 do 8. 11. 2021 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Do 18. 11. 2021 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, max. 1 obrázek rozměru 16:9, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • 29. 11. 2021 budou k dispozici sborníky jednotlivých ústavů a celofakultní.

 Další informace k soutěži

  • Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

V případě jakýchkoli dotazů nebo kdybyste se chtěli stát sponzory SVK na FCHI, kontaktujte prosím fakultní koordinátorku SVK doc. Ing. Jitku Čejkovou, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz) nebo příslušného ústavního koordinátora.

Seznam ústavních koordinátorů SVK

402    Ústav analytické chemie - Ing. Martin Člupek, Ph.D. (Martin.Clupek@vscht.cz)
403    Ústav fyzikální chemie - doc. Ing. Ondřej Vopička, Ph.D. (Ondrej.Vopicka@vscht.cz)
409    Ústav chemického inženýrství - doc. Dr. Ing. Pavlína Basařová (Pavlina.Basarova@vscht.cz)
444    Ústav fyziky a měřicí techniky - RNDr. Pavel Galář, Ph.D. (Pavel.Galar@vscht.cz)
445    Ústav počítačové a řídicí techniky - Ing. Iva Nachtigalová, Ph.D. (Iva.Nachtigalova@vscht.cz)

Děkujeme všem sponzorům SVK 2021 na FCHI!

Generální partner

 ◳ ORLEN-Unipetol-na-výšku-400-px (png) → (ořez 215*215px)

Oficiální sponzor


Zentiva_Logo.svg (šířka 450px)

Sponzoři

 ◳ nicolet (png) → (šířka 450px)

 ◳ Skoda_auto (png) → (šířka 450px)
šířka 215px pinflow_logo (šířka 215px)
Optik (šířka 215px) šířka 215px
šířka 215px  ◳ eaton_logo_claim_rgb (jpg) → (šířka 215px)
 ◳ leco logo (png) → (šířka 215px)  ◳ synthomer (png) → (šířka 215px)
 ◳ techsoft (png) → (šířka 215px) šířka 215px
 ◳ arxada (png) → (šířka 215px) logo_humusoft-1 (šířka 215px)
 ◳ membrain (png) → (šířka 215px) šířka 215px
 ◳ HPST logo (png) → (šířka 215px) pragolab logo (šířka 215px)
 ◳ bre (png) → (šířka 215px)

 ◳ chromspec logo (png) → (šířka 215px)

kapaji_logo_sub (šířka 215px)
šířka 215px
šířka 215px  ◳ vakuum servis (2) (png) → (šířka 215px)
 ◳ specion (png) → (šířka 215px) LIM-logo_RGBOPTO (šířka 215px)
logo shimadzu (šířka 215px)  ◳ tevak (png) → (šířka 215px)

chemoprojekt (šířka 215px)

 ◳ Marblemat (png) → (šířka 215px)

Věcné dary

 ◳ vesmir (png) → (šířka 215px)

 ◳ goodai (png) → (šířka 215px)

vwr_logo_rgb (šířka 215px)

 ◳ renishaw (png) → (šířka 215px)
 ◳ exps (png) → (šířka 215px)
Nejste zalogován/a (anonym)

Fyzikální chemie III (A125 - 9:00)

  • Předseda: prof. Ing. Květoslav Růžička, CSc.
  • Komise: Ing. Marcela Tkadlecová, CSc., Dr. Ing. Pavel Vrbka
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Bc. Vendula Janoušková M1 - Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů detail

Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů

V současné době se v medicíně stále více upřednostňuje použití lipozomální formy léčiv z důvodu ochrany zdravých lidských tkání před toxicitou volného léčiva, prodloužené doby cirkulace v krvi a cíleného či řízeného uvolňování léčiva. Do popředí se dostává i inhalační podávání léčiv, jehož hlavním pozitivem je vyhnutí se „first-pass“ efektu po průchodu játry. Tato vědecká práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu lipozomů v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Základní komponentu lipozomálního systému tvořil fosfatidylcholin, přesněji DPPC, který je nejhojněji zastoupeným fosfolipidem vyskytujícím se v surfaktantu plicních alveol. K této základní komponentě byly jednotlivě nebo kombinovaně přidány přídavky cholesterolu, kyseliny fosfatidové, polyethylenglykolu a nakonec trimethylchitosanu. Jako modelové léčivo vhodné pro enkapsulaci byla zvolena hydrofilní fluorescenční sonda zvaná 8-hydroxypyren-1,3,6-trisulfonová kyselina (HPTS). Z hlediska všech fyzikálně-chemických se nám podařilo připravit lipozomální systémy s enkapsulovaným modelovým léčivem, které by byly vhodné pro inhalační podávání. Dále se nám podařilo potvrdit nízkou enkapsulační účinnost hydrofilních látek.
9:20 Bc. Matěj Kmetík M1 Ing. Marcela Dendisová, Ph.D. Nanoskopická studie vrstev polydopaminů na titanovém povrchu  detail

Nanoskopická studie vrstev polydopaminů na titanovém povrchu 

Polydopamin je polymer hojně využívaný pro přípravu adhezních vrstev např. v tkáňovém inženýrství, biomedicíně nebo v tribologii, a to především díky jednoduchosti a všestrannosti jeho použití. Způsob, jakým dochází k vazbě polymeru na substrát, však stále není dostatečně popsán. Na úrovni nanometrů není známo přesné prostorové uspořádání jednotlivých molekul ani vliv podložního materiálu na růst vrstev polydopaminu. V rámci této práce byly vrstvy polydopaminu analyzovány technikou skenovací infračervené mikroskopie blízkého pole, jež umožňuje studium morfologie, fyzikálních a chemických vlastností povrchu materiálu s nanorozlišením. Jako podložní materiál pro přípravu adhezních vrstev byly použity křemíkové destičky s vrstvou oxidu titaničitého dopovaného dusíkem. Na tyto destičky byl poté deponován dopamin s různou dobu polymerace, a to 2,5; 5; 10; 30 a 60 minut. Plošné skeny byly zaznamenávány při vlnočtech 1100, 1510, 1600 a 1740 cm-1, které byly zvoleny podle absorpčních pásů polydopaminu a meziproduktů jeho polymerizace. Na jednotlivých skenech bylo možné pozorovat agregáty obsahující meziprodukty a produkty v různých fázích reakce. Na základě získaných dat tak lze popsat vliv délky polymerizace na depozici a růst vrstvy/nanoagregátů polydopaminu.  
9:40 Bc. Ivan Kopal M2 Ing. Marcela Dendisová, Ph.D. Studium dílčích mechanismů fenoménu povrchem zesíleného Ramanova rozptylu detail

Studium dílčích mechanismů fenoménu povrchem zesíleného Ramanova rozptylu

Jev povrchem zesíleného Ramanova rozptylu je již od časů svého prvního pozorování neodmyslitelně spojen s atypickým chováním, které do značné míry pramení z podstaty fyzikálního původu této spektroskopické techniky. Již samotný mechanismus nárůstu intenzity Ramanova signálu je pro svoji komplexnost i po téměř padesáti letech od svého objevu ne zcela jednoznačně rozklíčován. Na celkovém zesílení pozorovaného signálu molekul adsorbovaných na kovové substráty se podílí hned několik dílčích mechanismů, z nichž nejdůležitější role je standardně přisuzována elektromagnetickému mechanismu, který souvisí například s vlastnostmi materiálu a morfologií kovových nosičů. Naproti tomu, chemickému mechanismu bývá připisována pouze minoritní funkce, ačkoliv ve specifických případech může být jeho příspěvek značný, a to například v případech molekul způsobující rezonanční efekt. Cílem této práce je prozkoumat proměnlivost zaznamenávaných zesílených spekter methylenové modři deponované na povrch kompozitních Au/Cu struktur, a definovat jednotlivé příspěvky zesílení. Bylo zjištěno, že charakter zaznamenávaných zesílených spekter je značně závislý na rezonančních frekvencích povrchových plasmonů a absorpčních pásech studované molekuly, neméně pak na hodnotě vlnové délky excitačního záření.  



10:00 Bc. Denisa Lacinová M1 Ing. Daniel Ondo, Ph.D. Vliv elektrolytů na separaci ethylenglykolů z vodných roztoků   detail

Vliv elektrolytů na separaci ethylenglykolů z vodných roztoků  

V rámci této práce jsou prezentovány výsledky experimentálního měření vlivu elektrolytů NaCl, Na2SO4, NaSCN, GndSCN, Gnd2SO4 a GndCl na separaci ethylenglykolů z vodných roztoků. Měřeny byly dva extrémní případy. Polyethylenglykol o molární hmotnosti 100 000 g/mol a jeho monomer 1,2‑dimethoxyethan. Těkavost 1,2-dimethoxyethanu z vodného roztoku byla měřena metodou headspace plynové chromatografie a výsledky byly analyzovány pomocí Sečenovovy rovnice. Zákalovou metodou na bodotávku byly následně měřeny vodné roztoky polyethylenglykolu. Změna dolní kritické rozpouštěcí teploty byla vyhodnocena solvatačním modelem.   
10:20 Bc. Anežka Losová M1 - Vliv biouhlu na mikrobiální pochody v půdě detail

Vliv biouhlu na mikrobiální pochody v půdě

Půda je důležité útočiště nejen pro rostliny, ale také pro mikroorganismy. Mikrobiální pochody ovlivňují vlastnosti a kvalitu půdy, proto je důležité zaměřit se na jejich chování. Tato práce slouží k posouzení vlivu biouhlu na rychlost mineralizace půdní organické hmoty tím, že sleduje uvolňování oxidu uhličitého v půdě bez přítomnosti biouhlu a po následné aplikaci biouhlu a hnojiva NPK. Oxid uhličitý se během inkubace sorbuje do hydroxidu sodného a následně se stanovuje titračně. V další části práce se experimenty zaměřují na posouzení vlivu zvýšené teploty a vlhkosti půdy na množství uvolněného CO2. Z experimentálních dat vyplývá, že biouhel podporuje mikrobiální aktivitu a přidáním hnojiva NPK k definovanému množství biouhlu se účinnost zesílí. Zvýšená teplota působí převážně negativně na mikrobiální pochody v půdě, jelikož dochází k poklesu rychlosti půdní respirace oxidu uhličitého. Rovněž nadměrná vlhkost půdy má negativní vliv na mikrobiální aktivitu, což se projevilo zpomalením rychlosti půdní respirace. Biouhel má však v definovaném množství za příznivých podmínek pozitivní vliv na mikrobiální aktivitu a je vhodným půdním kondicionérem využitelným v zemědělství.  
10:40 Bc. Vendula Palatová M1 Ing. Pavel Morávek, Ph.D. Ovlivnění rovnováhy N-isopropylakrylamid – voda přídavkem NaCl detail

Ovlivnění rovnováhy N-isopropylakrylamid – voda přídavkem NaCl

Tato práce se zaměřuje na experimentální stanovení fázových rovnováh v systémech obsahujících N-isopropylakrylamid (NIPAM). V literatuře jsou dostupná data popisující binární systém NIPAM  voda, data popisující interakce s jinými látkami dosud nebyla publikována. Cílem práce je rozšířit znalosti o popis vlivu přídavku další látky na rovnováhu N-isopropylakrylamid  voda. Konkrétně se práce zabývá stanovením fázové rovnováhy kapalina – kapalina v ternárním systému NIPAM  NaCl  voda při teplotě 25 °C.  
11:00 Bc. Nikola Polášková M1 - Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy detail

Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy

Práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční vodní a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Pro doplnění byla využita elementární analýza a termogravimetrie ke stanovení obsahu dalších prvků. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, k porozumění mechanismu působení, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
Aktualizováno: 2.12.2021 15:31, Autor: Jitka Čejková

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta chemicko-inženýrská
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi