|
9:00
|
Bc.
Vendula
Janoušková
|
M1
|
-
|
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
|
detail
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
V současné době se v medicíně stále více upřednostňuje použití lipozomální formy léčiv z důvodu ochrany zdravých lidských tkání před toxicitou volného léčiva, prodloužené doby cirkulace v krvi a cíleného či řízeného uvolňování léčiva. Do popředí se dostává i inhalační podávání léčiv, jehož hlavním pozitivem je vyhnutí se „first-pass“ efektu po průchodu játry. Tato vědecká práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu lipozomů v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Základní komponentu lipozomálního systému tvořil fosfatidylcholin, přesněji DPPC, který je nejhojněji zastoupeným fosfolipidem vyskytujícím se v surfaktantu plicních alveol. K této základní komponentě byly jednotlivě nebo kombinovaně přidány přídavky cholesterolu, kyseliny fosfatidové, polyethylenglykolu a nakonec trimethylchitosanu. Jako modelové léčivo vhodné pro enkapsulaci byla zvolena hydrofilní fluorescenční sonda zvaná 8-hydroxypyren-1,3,6-trisulfonová kyselina (HPTS). Z hlediska všech fyzikálně-chemických se nám podařilo připravit lipozomální systémy s enkapsulovaným modelovým léčivem, které by byly vhodné pro inhalační podávání. Dále se nám podařilo potvrdit nízkou enkapsulační účinnost hydrofilních látek.
|
|
9:20
|
Bc.
Matěj
Kmetík
|
M1
|
Ing. Marcela Dendisová, Ph.D.
|
Nanoskopická studie vrstev polydopaminů na titanovém povrchu
|
detail
Nanoskopická studie vrstev polydopaminů na titanovém povrchu
Polydopamin je polymer hojně využívaný pro přípravu adhezních vrstev např. v tkáňovém inženýrství, biomedicíně nebo v tribologii, a to především díky jednoduchosti a všestrannosti jeho použití. Způsob, jakým dochází k vazbě polymeru na substrát, však stále není dostatečně popsán. Na úrovni nanometrů není známo přesné prostorové uspořádání jednotlivých molekul ani vliv podložního materiálu na růst vrstev polydopaminu. V rámci této práce byly vrstvy polydopaminu analyzovány technikou skenovací infračervené mikroskopie blízkého pole, jež umožňuje studium morfologie, fyzikálních a chemických vlastností povrchu materiálu s nanorozlišením. Jako podložní materiál pro přípravu adhezních vrstev byly použity křemíkové destičky s vrstvou oxidu titaničitého dopovaného dusíkem. Na tyto destičky byl poté deponován dopamin s různou dobu polymerace, a to 2,5; 5; 10; 30 a 60 minut. Plošné skeny byly zaznamenávány při vlnočtech 1100, 1510, 1600 a 1740 cm-1, které byly zvoleny podle absorpčních pásů polydopaminu a meziproduktů jeho polymerizace. Na jednotlivých skenech bylo možné pozorovat agregáty obsahující meziprodukty a produkty v různých fázích reakce. Na základě získaných dat tak lze popsat vliv délky polymerizace na depozici a růst vrstvy/nanoagregátů polydopaminu.
|
|
9:40
|
Bc.
Ivan
Kopal
|
M2
|
Ing. Marcela Dendisová, Ph.D.
|
Studium dílčích mechanismů fenoménu povrchem zesíleného Ramanova rozptylu
|
detail
Studium dílčích mechanismů fenoménu povrchem zesíleného Ramanova rozptylu
Jev povrchem zesíleného Ramanova rozptylu je již od časů svého prvního pozorování neodmyslitelně spojen s atypickým chováním, které do značné míry pramení z podstaty fyzikálního původu této spektroskopické techniky. Již samotný mechanismus nárůstu intenzity Ramanova signálu je pro svoji komplexnost i po téměř padesáti letech od svého objevu ne zcela jednoznačně rozklíčován. Na celkovém zesílení pozorovaného signálu molekul adsorbovaných na kovové substráty se podílí hned několik dílčích mechanismů, z nichž nejdůležitější role je standardně přisuzována elektromagnetickému mechanismu, který souvisí například s vlastnostmi materiálu a morfologií kovových nosičů. Naproti tomu, chemickému mechanismu bývá připisována pouze minoritní funkce, ačkoliv ve specifických případech může být jeho příspěvek značný, a to například v případech molekul způsobující rezonanční efekt. Cílem této práce je prozkoumat proměnlivost zaznamenávaných zesílených spekter methylenové modři deponované na povrch kompozitních Au/Cu struktur, a definovat jednotlivé příspěvky zesílení. Bylo zjištěno, že charakter zaznamenávaných zesílených spekter je značně závislý na rezonančních frekvencích povrchových plasmonů a absorpčních pásech studované molekuly, neméně pak na hodnotě vlnové délky excitačního záření.
![]()
|
|
10:00
|
Bc.
Denisa
Lacinová
|
M1
|
Ing. Daniel Ondo, Ph.D.
|
Vliv elektrolytů na separaci ethylenglykolů z vodných roztoků
|
detail
Vliv elektrolytů na separaci ethylenglykolů z vodných roztoků
V rámci této práce jsou prezentovány výsledky experimentálního měření vlivu elektrolytů NaCl, Na2SO4, NaSCN, GndSCN, Gnd2SO4 a GndCl na separaci ethylenglykolů z vodných roztoků. Měřeny byly dva extrémní případy. Polyethylenglykol o molární hmotnosti 100 000 g/mol a jeho monomer 1,2‑dimethoxyethan. Těkavost 1,2-dimethoxyethanu z vodného roztoku byla měřena metodou headspace plynové chromatografie a výsledky byly analyzovány pomocí Sečenovovy rovnice. Zákalovou metodou na bodotávku byly následně měřeny vodné roztoky polyethylenglykolu. Změna dolní kritické rozpouštěcí teploty byla vyhodnocena solvatačním modelem.
|
|
10:20
|
Bc.
Anežka
Losová
|
M1
|
-
|
Vliv biouhlu na mikrobiální pochody v půdě
|
detail
Vliv biouhlu na mikrobiální pochody v půdě
Půda je důležité útočiště nejen pro rostliny, ale také pro mikroorganismy. Mikrobiální pochody ovlivňují vlastnosti a kvalitu půdy, proto je důležité zaměřit se na jejich chování. Tato práce slouží k posouzení vlivu biouhlu na rychlost mineralizace půdní organické hmoty tím, že sleduje uvolňování oxidu uhličitého v půdě bez přítomnosti biouhlu a po následné aplikaci biouhlu a hnojiva NPK. Oxid uhličitý se během inkubace sorbuje do hydroxidu sodného a následně se stanovuje titračně. V další části práce se experimenty zaměřují na posouzení vlivu zvýšené teploty a vlhkosti půdy na množství uvolněného CO2. Z experimentálních dat vyplývá, že biouhel podporuje mikrobiální aktivitu a přidáním hnojiva NPK k definovanému množství biouhlu se účinnost zesílí. Zvýšená teplota působí převážně negativně na mikrobiální pochody v půdě, jelikož dochází k poklesu rychlosti půdní respirace oxidu uhličitého. Rovněž nadměrná vlhkost půdy má negativní vliv na mikrobiální aktivitu, což se projevilo zpomalením rychlosti půdní respirace. Biouhel má však v definovaném množství za příznivých podmínek pozitivní vliv na mikrobiální aktivitu a je vhodným půdním kondicionérem využitelným v zemědělství.
|
|
10:40
|
Bc.
Vendula
Palatová
|
M1
|
Ing. Pavel Morávek, Ph.D.
|
Ovlivnění rovnováhy N-isopropylakrylamid – voda přídavkem NaCl
|
detail
Ovlivnění rovnováhy N-isopropylakrylamid – voda přídavkem NaCl
Tato práce se zaměřuje na experimentální stanovení fázových rovnováh v systémech obsahujících N-isopropylakrylamid (NIPAM). V literatuře jsou dostupná data popisující binární systém NIPAM – voda, data popisující interakce s jinými látkami dosud nebyla publikována. Cílem práce je rozšířit znalosti o popis vlivu přídavku další látky na rovnováhu N-isopropylakrylamid – voda. Konkrétně se práce zabývá stanovením fázové rovnováhy kapalina – kapalina v ternárním systému NIPAM – NaCl – voda při teplotě 25 °C.
|
|
11:00
|
Bc.
Nikola
Polášková
|
M1
|
-
|
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
|
detail
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční vodní a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Pro doplnění byla využita elementární analýza a termogravimetrie ke stanovení obsahu dalších prvků. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, k porozumění mechanismu působení, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
|
